Ibn Taymiyyah - proti Ateistům (pt.1)
“A pokud se tento argument vztahuje na člověka, který popírá, že vesmír má svého původce, jako jsou naturalisté (materialisté), pak je odpověď na něj ještě jasnější. Řekne se mu:
Ó idiote! Jestliže připouštíš, že celý vesmír mohl vzniknout bez původce a bez předchozí hmoty, jak potom můžeš tvrdit, že je nemožné, aby jen některá jeho část vznikla bez předchozí hmoty a zároveň vznikla působením nějakého tvůrce?
Je jasné, že první tvrzení je z hlediska rozumu mnohem méně přijatelné. Vlastně je z rozumového hlediska nemožné, na rozdíl od toho druhého.
Get northarius’s stories in your inbox
Join Medium for free to get updates from this writer.
Podívejme se na všechny ty věci, které kolem sebe pozorujeme a které vznikají. Pokud řekne: „Vznikly působením různých částí nebo složek hmoty,“ pak tím vlastně uznává nějakého původce a příčinu, která je vytvořila - tedy že hmota sama vytváří a uspořádává věci.
A pokud řekne: „Mají nějakou příčinu a působícího činitele, který je něco jiného než samotná hmota,“ pak tím uznává, že existuje něco, co tyto věci způsobilo a vytvořilo z hmoty. A tím vlastně potvrzuje existenci tvůrce.
Takže je nucen uznat právě to, čemu se chtěl vyhnout, a dostává se do druhé skupiny.
To, k čemu utekl, je tedy ve skutečnosti ještě horší než to, před čím utíkal.
A tak to bývá u lidí, kteří odmítají pravdu: nikdy neodmítnou pravdu kvůli nějaké pochybnosti, kterou mají, aniž by je tato pochybnost zároveň nedovedla k něčemu ještě problematičtějšímu.”
