<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Denisa Walterová on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Denisa Walterová on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@463015?source=rss-1f681866d78------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/2*_y04xHpqhqxdNQxSm8s5QQ.jpeg</url>
            <title>Stories by Denisa Walterová on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@463015?source=rss-1f681866d78------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Wed, 18 Nov 2026 01:28:31 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@463015/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Nesahat prosím?! Jak se mění muzea v čase?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/nesahat-pros%C3%ADm-jak-se-m%C4%9Bn%C3%AD-muzea-v-%C4%8Dase-3a1fdd7f34c1?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/3a1fdd7f34c1</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[muzea]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 03 Jun 2020 07:54:15 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-06-03T07:54:15.749Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>V České republice je více než 2000 muzeí či galerií, spadají sem soukromé i národní<a href="https://www.cz-museums.cz/adresar/"> instituce</a>. Jistě si mnozí z nás vzpomínají na dobu, kdy v dětství s rodiči, či se školou, navštívili jedno z těchto muzeí, či podobnou kulturní instituci. Kolem všech předmětů byly natažené pásky, postavené vitríny, nebo alespoň nápis, že se na nic nesmí sahat. To, že si nemůžeme osahat tisíce let starou vázu samozřejmě stále platí, ale jinak se tvář muzeí po celém světe dramaticky mění. Pojďme se spolu na tuto proměnu podívat.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1000/0*MDlUMoOht-X_n73q" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://unsplash.com/photos/D0ad5ow9isg">https://unsplash.com/photos/D0ad5ow9isg</a></figcaption></figure><blockquote>„Muzea jsou stálé nevýdělečné instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřené veřejnosti, které získávají, uchovávají, zprostředkují a vystavují hmotné i nehmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy, vzdělávání a potěšení.“</blockquote><p>Toto je definice muzea, kterou nalezneme na stránkách<a href="http://network.icom.museum/icom-czech/"><em> ICOM </em></a>(International council of museums), pochází z roku 2017 a můžeme z ní vyčíst, že sama muzea se vnímají jako otevřené instituce, které zároveň plní i pedagogickou funkci.</p><p>Nejdříve se tedy podíváme na oblast muzejní pedagogiky.</p><p><strong>Muzejní pedagogika</strong></p><p>O tom, že by mělo muzeum plnit i funkci pedagogickou, založenou na názornosti, mluví již Jan Amos Komenský. Popisuje muzea jako zařízení, které nejen že plní funkce archivační, konzervační atd., ale naplňuje i vzdělávací roli. Pedagogickou funkci muzea pak dále upevnilo francouzské osvícenství.<a href="#_ftn1">[1]</a></p><p>Idea toho, že by mělo být muzeum vnímání jako vzdělávací instituce, se s léty dále přeměňovala a formovala. První velké kroky k pedagogické funkci muzejních institucí ale nastaly až ve 20. století, během kterého se začaly formovat první muzejně-pedagogické teorie. Klíčovým se ale stalo ustanovení muzejní pedagogiky jako samostatného oboru, což umožnilo vznik specializovaných škol a s tím související publikační a konferenční činnost.<a href="#_ftn2">[2]</a></p><p>Výuka muzeologie a následně muzejní pedagogiky byla zařazena do učebních programů mnoha vysokých škol, mezi jinými například i <em>Masarykovy </em><a href="https://is.muni.cz/predmet/phil/MUII07?lang=cs"><em>univerzity.</em></a></p><p>Dnes můžeme říct, že mezi hlavní funkce muzea patří právě funkce edukační.<a href="#_ftn4">[4]</a> Velice odlišné jsou ale jednotlivé přístupy k edukaci. Ty se liší podle druhu muzea či dle cílové skupiny. Specificky je možno vnímat například dětské návštěvníky, ti totiž, dle odhadů, tvoří více jak polovinu veškerých návštěvníků muzejních institucí.</p><p>Klíčovým se v dnešních muzeích stává objektové učení, tedy práce s předmětem, který by měl být zapojen v edukačním procesu. Nejlepší jsou předměty, kterých je možné se dotýkat, pracovat s nimi a využít tak jejich potenciál na maximum.</p><p><strong>Interaktivní muzeum</strong></p><p>Práce s předmětem je tedy v muzeích klíčová. Jednotlivé přístupy se však mohou lišit.</p><p>Na jedné straně vznikají centra, založená na interakci, jako například brněnská<em> </em><a href="https://vida.cz/"><em>Vida</em></a><em>, Pevnost poznání v </em><a href="https://www.pevnostpoznani.cz/"><em>Olomouci</em></a><em>, </em>či <em>Velkých svět techniky v Dolních Vítkovicích</em> v<a href="https://www.dolnivitkovice.cz/velky-svet-techniky/"> Ostravě</a>. Zde je práce s předměty klíčová, pro prostory jsou vytvářeny speciální prvky, které umožňují interakci a většina programu je založena právě na interaktivitě.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/840/0*C4i3jLTvu8XcBHpQ.png" /><figcaption>Centrum VIDA! Zdroj: <a href="https://vida.cz/images/headers/main/1/_thumb2/expozicehmpgimg.png">https://vida.cz/images/headers/main/1/_thumb2/expozicehmpgimg.png</a></figcaption></figure><p>Většina muzeí se ale snaží vyhradit těmto prvkům alespoň určitý prostor, jako například dílnu či hernu.</p><p>Pro příklad můžeme zmínit <a href="http://www.technicalmuseum.cz/expozice/technicka-herna/"><em>Technické</em></a><em> muzeum v Brně, </em>to má ve svých prostorech otevřenou velkou technickou hernu, ve které je možné vyzkoušet řadu pokusů a nástrojů, které poodhalují obory jako optika, mechanika, kapaliny a mnohé další.</p><p>Na to, jak herna vypadá, je možné podívat se například na videu:</p><p><a href="https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10653345502-tamtam/218553110030048/obsah/660634-technicka-herna-v-technickem-muzeu-v-brne">Technická herna v Technickém muzeu v Brně - Tamtam</a></p><p>Interaktivně pojatá pak může být i celý výstava, jak je tomu například u výstavy <em>Stopa, vyřeš zločin!</em><a href="https://www.muzeum-blanenska.cz/clanky/detail/stopa-vyres-zlocin.htm"><em> </em>Výstava </a>věnovaná vědeckým metodám v kriminalistice. Návštěvník při vstupu do výstavních prostor dostane formulář a s pomocí představených důkazů, které analyzuje představenými metodami, řeší zločin. Po projití celé výstavy by měl vědět, kdo byl vrahem.</p><p>Na interaktivitě byla založená třeba i <a href="https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/sumperske-muzeum-otevrelo-interaktivni-vystavu-zmatene-penize_534559.html">výstava</a> <em>Zmatené peníze</em> v Šumperském muzeu. Zde mohli návštěvníci rozlišovat padělky peněz od originálů či zkusit různé míry a váhy.</p><p>Podobných aktivit v muzeích stále přibývá, a můžeme jen čekat, kam se dále rozvinou.</p><p><strong>Muzeum a škola</strong></p><p>Dále jsou si muzea dobře vědoma své edukativní funkce, proto většina z nich nabízí i speciální programy pro školy.</p><p>V oblasti vzdělávání a spolupráce muzea a školy existuje velký potenciál. Muzea umožňují žákům vyzkoušet velké množství metod a činností, které svým rozsahem přesahují možnosti běžné výukové hodiny. Mnoho pedagogů ale zatím nevnímá muzeum jako místo, které by mohlo být součástí každodenní edukace a návštěvy muzea tak zůstávají spíše jako zpestření na konci školního roku a po zbytek času převládají překážky, mezi které patří například cena programu, doprava na místo či nutnost dalšího pedagogického doprovodu a nahrazování hodin.<a href="#_ftn6">[6]</a></p><p>Ze strany muzea je proto podstatné, aby navazovalo na rámcové vzdělávací plány případně přímo na Školní vzdělávací plány, které zaručí, že budou ze strany pedagogů pokryta veškerá témata, která obsahuje kurikulum, což dopomůže vnímání času stráveného v muzeu jako plnohodnotnou výuku, ne pouze jako doplněk k hodině strávené ve škole.<a href="#_ftn7">[7]</a></p><p>Abychom uvedli několik příkladů toho, jaké programy muzea nabízí, uveďme si příklad muzea ve 3 našich největších městech: v Praze, Brně a Ostravě.</p><p>Například <a href="http://www.muzeumprahy.cz/pro-skoly/"><em>Muzeum</em></a><em> hlavního města Prahy</em> nabízí nabízí programy pro ZŠ i SŠ, tyto programy zahrnují historická témata, jakými je třeba sametová revoluce či architektonické slohy, dále pak třeba komentované prohlídky Prahou či archeologické programy.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/605/1*h8NYJn49oB6diTb10_fVgg.png" /><figcaption>Ukázka nabídky programů Muzea hlavního města Prahy</figcaption></figure><p>Pokud se přesuneme do Brna, <em>Moravské zemské </em><a href="http://www.mzm.cz/"><em>muzeum </em></a>nabízí programy pro všechny věkové skupiny, od předškoláků až po střední školy a gymnasia. Celkem je možno vybírat dokonce z několika desítek programu na různých lokacích muzea, programy jsou pak většinou tematicky vázány na místo konání (seznámení se vznikem lidstva v Pavilonu Antrhropis, genetika v centru Mendelianum atd.).</p><p>Pozadu nezůstává ani <em>Ostravské </em><a href="http://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/doprovodne-programy/skoly/"><em>muzeum</em>.</a> To nabízí školám řadu přednášek, jakými je například <em>Historie mód</em>y či <em>Dopisy slavných</em>. Na stránkách jsou navíc k tisku i pracovní listy pro různé věkové kategorie a klíče pro pedagogy.</p><p>Toto je samozřejmě jen malý vzorek toho, co muzea pro školy nabízejí.</p><p><strong>Muzea a online svět</strong></p><p>Další ze směrů, kterým se muzea vydávají, jsou technologie, krom stále pokročilejšího využití technologií přímo ve výstavách či zázemí muzea (digitalizace…) si muzea uvědomují sílu online světa a začínají ji využívat. Součástí snad každého muzea je dnes webová stránka. Mnohé instituce ale využívají i další potenciál online světa.</p><p>Některá muzea nabízí možnost online virtuálních prohlídek.</p><p>V době zavření muzeí kvůli koronavirové krizi zvolilo tuto možnost třeba <em>Moravské zemské muzeum</em>, díky videím na youtube můžeme sledovat několik jejich prostor, jako například <em>Památník Leoše Janáčka:</em></p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FC8fN3QWmBBs%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DC8fN3QWmBBs&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FC8fN3QWmBBs%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/ba93aaf4c2b09d925da437815b0aedfe/href">https://medium.com/media/ba93aaf4c2b09d925da437815b0aedfe/href</a></iframe><p>Pro realizaci svých projektů v době uzavření využilo online platformy třeba i <em>Národní technické muzeum:</em></p><p><a href="https://www.youtube.com/user/ntmpraha/videos">Národní technické muzeum</a></p><p>A bohatou sbírkou videí se může chlubit i <em>Národní muzeum.</em></p><p><a href="https://www.youtube.com/user/Narodnimuzeum/videos">Narodnimuzeum</a></p><p>Pro zájemce o světová muzea je tu například YouTube kanál muzea v Louvre:</p><p><a href="https://www.youtube.com/user/louvre/videos">Musée du Louvre</a></p><p>Nebo<em> British museum,</em> které pravidelně přidává videa o svých sbírkách a jiných historických zajímavostech.</p><p><a href="https://www.youtube.com/user/britishmuseum">The British Museum</a></p><p>A hodně aktivní je i <em>Metropolitní muzeum v New Yorku.</em></p><p><a href="https://www.youtube.com/user/metmuseum/videos">The Met</a></p><p>Příklady YouTube účtů institucí vidíme na následujícím obrázku. Povšimnou si můžeme také počtu odběratelů. České instituce až na výjimky nemají zatím příliš mnoho odběratelů a velkou sledovanost. Zatímco zahraniční instituce mohou dosahovat velké sledovanosti (zde je samozřejmě potřeba vzít v úvahu jazykovou bariéru češtiny, oproti angličtině).</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*dBT18qFUah_5cEziHtJH2A.png" /></figure><p>Facebookový účet je pro muzea také velmi častý. Roste i zastoupení muzeí na Instagramu.</p><p>Na obrázku si můžeme prohlédnout jen malou ukázku institucí, které mají svůj Instagramový účet. V horní polovině jsou instituce české, ve spodní pak zahraniční.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*XmntaZ2OhvTtIUnJM84nag.png" /></figure><p><strong>Muzea a komunita</strong></p><p>I díky těmto aktivitám na internetu se muzeím stále lépe daří propojovat s komunitami.</p><p>Pojem komunita může mít různé významy a výklady. Může být vázána na místo — například komunita obce, čtvrti, sousedství atd. Zároveň ale může jít o skupiny, které něco spojuje — starší občané, rodiče na rodičovské dovolené, nemocní… Komunity se mohou tvořit také kolem místa (komunita studentů, akademiků…) a tímto místem, které komunitu spojuje, může být i muzeum.</p><p>Velké množství komunitní práce organizuje například Londýnské muzeum a galerie moderního umění <em>Tate </em><a href="https://www.tate.org.uk/visit/tate-modern"><em>modern</em></a>. V rámci <a href="https://www.tate.org.uk/about-us/projects/tate-modern-project/tate-modern-community-past-projects">projektu</a> <em>Tate Local</em> je organizováno několik podprojektů pro podporu místních, mezi první z nich patří pravidelné schůzky zástupců místních obyvatel a zástupců muzea, kteří diskutují o možnostech zapojení místních do života galerie a jak může galerie fungovat v rámci komunity, ne jen jako turistický cíl. Vznikl tak například projekt <em>Edible Estates</em>, který přeměnil záhony v zeleninové zahrady, které mohli místní využívat. Došlo k vydání publikace <em>Tate Modern and You</em> (hostující umělec se snaží o poznání komunity), zřízení klubu <em>The Thank Goodness Club</em> (série setkání) či realizaci projektu <em>The Elder Project</em> ten se zaměřil na bez (elderflower) rostoucí v okolí, účastníci si pak vyrobili například bezovo-jahodový džem.</p><p>Galerie také zřídila například komunitní<a href="https://www.tate.org.uk/about-us/projects/tate-modern-community-garden"> zahradu</a>, ta je určená obyvatele žijící v obvodu Southwark, pod který galerie spadá. V zahradě je jezírko, malý sad, bylinkové a květinové záhony i místo k posezení, součástí je také kompost pro recyklaci biologického odpadu. Každý se může přihlásit k pomoci s údržbou zahrady.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/533/0*qqWaGJCCZYdC2KFc.jpg" /><figcaption>Komunitní zahrada Tate Modern, zdroj: <a href="https://www.tate.org.uk/about-us/projects/tate-modern-community-garden/garden-pictures">https://www.tate.org.uk/about-us/projects/tate-modern-community-garden/garden-pictures</a></figcaption></figure><p>I v našich knihovnách se muzea snaží o podobné komunitní aktivity. Příkladem může být například <em>Muzeum Brněnska</em>, to na své pobočce na<em> vile Löw-Beer</em> organizuje <a href="https://www.vilalowbeer.cz/cz/534-kruh-klub-senioru-muzea-brnenska"><em>Klub</em></a><em> seniorů,</em> přihlášení zájemci se jednou za měsíc sejdou nad předem určeným tématem (Zahrada a zahrádka, Rodinné bydlení, Móda včera a dnes) a hodinu a půl diskutují nad historickým kontextem, ale i vlastními zážitky. Pracovníci muzea připraví k danému tématu ukázky se sbírek a případně si skupina může vyzkoušet i nějakou historickou techniku, vytvořit vlastní návrh a podobně.</p><p>Pobočka ve Šlapanicích zase nabízí <a href="https://www.luzanky.cz/Krouzky/13209/Mali-muzejnici?fbclid=IwAR2yIeT7N3bb_9-TsqfMLizQyKFbJbiCAvzasW6tsBPolEDAfria_g2Fe_Y">kroužek</a> <em>Malí muzejníci</em>, který je určen pro úplné předškoláky, děti se v něm mimo jiné seznamují s prostředím muzea, ale i s okolím a světem kolem nich.</p><p>Šlapanické muzeum zároveň každý rok pořádá i <em>Férovou snídani, c</em>ož je komunitní <a href="https://www.slapanice.cz/akce/poradane-akce/2367">piknik</a> na podporu Fair Trade, během akce se všichni zájemci sejdou před budovou muzea a vzájemně posnídají.</p><p>Muzeum se svými návštěvníky oslavilo i své 85 <a href="http://slapanice.muzeumbrnenska.cz/content.aspx?id=4855">narozeniny </a>a to velkou oslavou zahrnující společný dort i soutěž pro všechny místní navštěvující muzeum pravidelně.</p><p>Ostatně historie regionálních muzeí, mezi jaké spadá právě <em>Muzeum Brněnska</em> (respektive jeho jednotlivé pobočky), u nás sahá až do 19. století a jejich cílem bylo poučit komunitu o uchovávané kolektivní paměti. V našem prostředí je ale obecně udáván problém přetížení pracovníků a celkového podfinancování muzeí, díky čemuž nemají muzea tolik prostoru věnovat se komunitním aktivitám v takovém rozsahu, jak by si přáli. Řešením může být dobrovolnictví, různé spolky a družení přátel muzeí. Regionální muzea by se měla více obracet na svou komunitu, nejen na společnost jako celek, pak může muzeum plnohodnotně fungovat jako komunitní <a href="https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/141874/2_MuseologicaBrunensia_8-2019-2_5.pdf">centrum.</a></p><p>Až čas nám ukáže, jestli bude více muzeí chtít tuto komunitní roli plnit a bude k ní směřovat svou činnost.</p><p><strong>Muzejní noc</strong></p><p>Důkazem o měnící se tváři muzeí může být i <em>Muzejní noc</em>. Tato akce vznikla v <a href="https://www.lange-nacht-der-museen.de/">Berlíně</a> roku 1997 a odtud se rozšířila doslova do celého světa.</p><p>Například ve Velké Británii existoval <a href="http://museumsatnight.org.uk/">festival</a> pod názvem <em>Museums at night </em>a konal se dokonce dvakrát ročně.</p><p>V České republice se akce objevila poprvé roku 2004 a to v Praze. Od té doby se akce koná každý rok druhou květnovou sobotu (roku 2020 byla akce přesunuta kvůli pandemii na listopad). Roku 2019 se akce konala v 70 objektech a byla doplněna bohatým doprovodným programem. Akci nechybí ani propracovaná organizace, Dopravní podnik hlavního města Prahy zajišťuje 10 speciálních linek — 9 autobusových a jednu tramvajovou, která je zajištěna historickým vozem. Všechny tyto dopravní prostředky navíc vozí návštěvníky akce zdarma. Návštěvníkům slouží i informační stany, kde je možné vyzvednout si mapky s informacemi, či se poptat na dopravu.</p><p>Po přihlášení je navíc akce uzpůsobena i neslyšícím návštěvníkům, pro které je připraven průvodce a speciální trasa, na které neslyšící návštěvníky provede. Praha se snaží držet krok i technologicky a tak bylo roku 2019 možné stáhnout si i speciální <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.goodshape.tourstories.pmn">aplikaci</a>, která obsahovala informace o doprovodném programu a dopravě. Individuální program muzejní noci si ale každý návštěvník může sestavit i přímo na <a href="https://www.prazskamuzejninoc.cz/2019/clanek.php?id=2">stránkách </a>akce.</p><p>Jak muzejní noc probíhala na několika místech v Praze, a jaký byl připraven doprovodný program, je možné se podívat v následujících reportážích:</p><ul><li><a href="https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/219411000120608/obsah/701430-muzejni-noc-v-praze">Muzejní noc v Praze - Události v kultuře</a></li><li><a href="https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/219411000120608/obsah/701431-muzejni-noc-v-praze">Muzejní noc v Praze - Události v kultuře</a></li></ul><p>V Brně se pak první muzejní noc uskutečnila roku 2006 a za Prahou svým programem určitě nezaostává. Na rok 2020 je v <a href="https://www.brnenskamuzejninoc.cz/">plánu</a> zpřístupnit 47 objektů z Brna a blízkého okolí. Vstupné je pak zdarma, nebo zcela symbolické a bezplatné jsou i speciální autobusové linky, které zajišťuje Dopravní podnik města Brna. Stránky akce umožňují filtrování dle oblasti zájmu či místa a nabízí i interaktivní mapu.</p><p>Další informace z akcí v Jihomoravském kraji (a zejména Brně) roku 2018 nabízí krátká reportáž:</p><p><a href="https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/318281381990518-udalosti-v-regionech/obsah/620768-muzejni-noc">Muzejní noc - Události v regionech (Brno)</a></p><p>Muzea se tak otevírají nejen svými běžnými expozicemi, dílnami, workshopy a přednáškami, ale i touto mezinárodní akcí, kdy vzniká velké množství jedinečných doprovodných programů.</p><p><strong>Závěrem</strong></p><p>V tomto textu jsme viděli jen malou část toho, co muzea v současné době nabízejí. Všemi těmito aktivitami se muzea snaží stát se moderními institucemi, které vychází vstříc požadavkům doby a zejména svým návštěvníkům. Snaží se nalézat stále nové způsoby, jak předávat poznatky nasbírané v depozitářích co nejširšímu publiku.</p><p>Nám tedy nezbývá nic jiného, než s napětím očekávat, jaké další kroky muzeum v cestě za vzděláním zvolí.</p><p><strong>Tištěné zdroje:</strong></p><p><a href="#_ftnref1">[1]</a> <em>Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace</em>. Brno: Paido, 2010, s. 22–23. Kultura a edukace. ISBN 978–80–7315–207–9.</p><p><a href="#_ftnref2">[2]</a> Tamtéž, s. 45–47.</p><p><a href="#_ftnref4">[4]</a> <em>Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace</em>. Brno: Paido, 2010, s. 72. Kultura a edukace. ISBN 978–80–7315–207–9.</p><p><a href="#_ftnref6">[6]</a> Tamtéž s. 235</p><p><a href="#_ftnref7">[7]</a> ŠOBÁŇOVÁ, Petra<em>. Muzejní edukace</em>. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s 49. ISBN 978–80–244–3003–4.</p><p>Elektronické zdroje jsou uvedeny jako odkazy přímo v textu.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=3a1fdd7f34c1" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/nesahat-pros%C3%ADm-jak-se-m%C4%9Bn%C3%AD-muzea-v-%C4%8Dase-3a1fdd7f34c1">Nesahat prosím?! Jak se mění muzea v čase?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jsou děti opravdu ztraceny „v síti“?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/jsou-d%C4%9Bti-opravdu-ztraceny-v-s%C3%ADti-cd430dc36eed?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/cd430dc36eed</guid>
            <category><![CDATA[11]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 21 May 2020 08:27:51 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-05-21T08:27:51.571Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Do popředí debat se v poslední době, a to i díky dokumentu <em>V </em><a href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/12360773574-v-siti/21856227079/"><em>síti</em></a>, dostává bezpečí dětí na internetu. Díky online výuce se navíc zvyšuje čas trávený na počítači. Jaké má mladší generace nástroje pro zvládání nebezpečí online obsahu?</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*9QYTUdfaX4D0h24qYKaRSg.png" /></figure><p>V první řadě existuje velké množství institucí, které se touto problematikou zabývají, jedná se například o <a href="https://www.kybez.cz/">KYBEZ</a>, platformu kybernetické bezpečnosti, nebo Centrum kybernetické <a href="https://centrumkyberbezpecnosti.cz/o-nas/">bezpečnosti</a>.</p><p>Mnoho škol pak má pro žáky připravené Desatero bezpečného internetu. Často velmi podobné tomu, které najdeme na stránkách Bezpečný <a href="http://www.bezpecnyinternet.cz/deti/rady-pro-tebe/desatero-bezpecneho-internetu.aspx?kurz=true">internetu</a>.</p><p>Desatero se se snaží pokrýt širokou škálu nebezpečí, které mohou děti na internetu ohrozit. Upozorňují na nebezpečí odhalení osobních údajů, zdůrazňují, jak důležité je neudávat nikomu své osobní údaje, dotýká se nebezpečí virů, ale i důležitosti ověřování informací získaných na internetu.</p><p>Stránky bezpečný internet pak nabízí i pomoct v různých <a href="http://www.bezpecnyinternet.cz/deti/rady-pro-tebe/kde-hledat-pomoc.aspx?kurz=true">situacích</a>.</p><p>I přes tyto možnosti jsou u nás čísla dětí, které se baví či dokonce sejdou s cizím člověkem, <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/data-datova-zurnalistika-v-siti-deti-online-internet-predatori_2003090701_nkr">vysoká</a>.</p><p>Podle výzkumu EU Kids Online 2020 jsou české děti dokonce na špičce žebříčku, pokud mluvíme o příjmu zpráv se sexuálním obsahem, ve srovnání s ostatní zeměmi Evropské <a href="https://irtis.muni.cz/news/eu-kids-online-2020-report">unie</a>.</p><p>Na řadu tak přicházejí rodiče, kteří mohou své potomky navést na bezpečnější cestu internetem.</p><p>Na stránce e-bezpečí například vznikl kurz pro rodiče, který ji má usnadnit přístup k informacím, které se týkají kybernetické bezpečnosti pro děti. Informace jsou zhuštěny do několika videí a rodičům tak odpadá nutnost dohledávat si informace různě na internetu či docházet na specializované přednášky.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FUDTMC3mUBDg%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DUDTMC3mUBDg&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FUDTMC3mUBDg%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="640" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/681be3c7b6798990c34a60ef70e11c90/href">https://medium.com/media/681be3c7b6798990c34a60ef70e11c90/href</a></iframe><p>Jedná se celkem o 6 přednášek, věnující se tématům jako sexting, kyberšikana či základy bezpečnosti pro rodiče, zabezpečení telefonu, počítače a podobně.</p><p>To může být ostatně další krok k zabezpečení počítače či telefonu pro dítě. Mnoho služeb totiž v dnešní době nabízí tzv. rodičovský zámek, či speciální mutaci aplikace určenou přímo pro děti.</p><p>Tak tomu je například u YouTube <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.youtube.kids&amp;hl=cs">Kids</a>, Které umožní nastavení časového limitu, blokování videí (ostatně aplikace sama podle algoritmu automaticky blokuje videa, která označí jako nevhodná) a podobně. Je dokonce možné nastavit tři věkové kategorie děti od nejmenších po starší.</p><p>Od firmy Google je pak i další <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.kids.familylink&amp;hl=cs">aplikace </a>— Family Link, ta umožňuje podobné nastavení jako YouTube Kids, ale tentokrát v rámci celého zařízení, navíc umožňuje mimo jiné zjištění polohy dítěte.</p><p>Podobných možností je celá řada, každý rodič si ale musí uvědomit, že své dítě nemůže chránit věčně, dítě se může v určitém věku snažit tyto ochrany <a href="https://www.zive.cz/poradna/jak-obejit-rodicovskou-kontrolu-pres-router-2018/sc-20-cq-624116/default.aspx?consultanswers=1">prolomit</a>, nebo jednoduše využije zařízení kamaráda. Důležité je tedy především informovat o všech hrozbách a možnostech, protože není možné děti chránit pořád.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=cd430dc36eed" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/jsou-d%C4%9Bti-opravdu-ztraceny-v-s%C3%ADti-cd430dc36eed">Jsou děti opravdu ztraceny „v síti“?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Vzdělávání s technologií a s hendikepem]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-s-technologi%C3%AD-a-s-hendikepem-2b3fed9d7ff6?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/2b3fed9d7ff6</guid>
            <category><![CDATA[10]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 14 May 2020 08:12:40 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-05-14T08:12:40.587Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Technologie se stále rozšiřuje a s tím rostou i její možnosti. Velký potenciál má i v oblasti vzdělávání lidí s hendikepem.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*ddcQZaYDODb_RfprLRVDwA.png" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://unsplash.com/photos/4MoIpDcSlr4">https://unsplash.com/photos/4MoIpDcSlr4</a></figcaption></figure><p>Zrakové, sluchové, tělesné, mentální i kombinovaná postižené jsou oblasti, ve kterých se mohou technologie využít pro zlepšení vzdělávacího procesu. Ve všech těchto případech je samozřejmě míra postižení různá a podle toho je třeba technickou podporu přizpůsobovat.</p><p>Technologie nám umožňuje vzdělávat i ty osoby, u kterých byly v minulosti možnosti velice omezené, pomocí technologie může být kompenzována (alespoň částečně) nevýhoda plynoucí z postižení.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fprezi.com%2Fplayer%2F%3Foid%3Dienpb2eazex7%26explorable%3D1%26controls%3D0&amp;display_name=Prezi&amp;url=https%3A%2F%2Fprezi.com%2Fienpb2eazex7%2Finformacni-technologie-a-handicap%2F&amp;image=https%3A%2F%2F0701.static.prezi.com%2Fpreview%2Fv2%2Fiudvjd7lozqkr376yfxheezwoh6jc3sachvcdoaizecfr3dnitcq_3_0.png&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=prezi" width="800" height="581" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/746e82f85889e9d6ed2562b0e4def56b/href">https://medium.com/media/746e82f85889e9d6ed2562b0e4def56b/href</a></iframe><p>V textu se budu zaměřovat zejména na problematiku nevidomých, kde je škála technologických možností kompenzace postižení relativně široká.</p><p>Prvním krokem ke vzdělávání studentů s postižením může být například <a href="https://www.w3.org/WAI/standards-guidelines/wcag/">WCAG </a>(Web Accesibility Guidelines) — což je souhrn doporučení, podle kterých má být web (a třeba tedy i web školní) dostupný uživatelům např. se zrakovým hendikepem, důležité je zohlednit, aby se stránky dobře zobrazovaly nejen na počítači, ale i na mobilních zařízeních, aby bylo možné je jako osoba s například zrakovým postižením přečíst pomocí čtecích nástrojů.</p><p>Ostatně velké množství <a href="http://blindfriendly.cz/kompenzacni-pomucky">nástrojů</a>, které nevidomý při svém každodenním životě využívají, je převeditelná na využití pro vzdělávání: braillský řádek, softwarová lupa či čtecí zařízení mohou pro nevidomého studenta představovat bránu ke vzdělání, samozřejmě i s dalšími pomůckami.</p><p>Potřebu vyjít této cílové skupině vstříc vychází samozřejmě i školy, na Masarykově univerzitě se jedná například o středisko <a href="https://www.teiresias.muni.cz/">Teiresiás</a>, které pomáhá studentům se specifickými nároky. Díky středisku je pořádána například <a href="https://www.teiresias.muni.cz/cz/vzdelavani-sport-a-volny-cas/agora">Agora</a>, akce, která se specializuje na informační a komunikační technologie pro uživatele se zrakovým postižením. Cílem setkávání se je seznámení s technologickými možnostmi a novinkami, aby se rychleji dostaly k cílovým uživatelům a ti se s nimi naučili efektivně pracovat. Studenti mohou využít i speciálně vybavených <a href="https://www.teiresias.muni.cz/cz/studijni-a-technicke-zazemi/studovny">studoven</a>. Mezi jejich vybavení patří například braillské displeye, i4Control (ovládání PC očními pohyby) a bohaté softwarové vybavení, zahrnující odečítače obrazovky pro nevidomé, aplikace pro zvětšování obrazovky, editor matematiky pro nevidomé a další, pro studium užitečné, <a href="https://www.teiresias.muni.cz/cz/studijni-a-technicke-zazemi/studovny/softwarove-a-hardwarove-vybaveni">programy</a>.</p><p>Při středisku tak vznikl například portál Pélion, který shromažďuje volné materiály zabývající se využívání informačních a komunikačních technologií v souvislosti se zrakovým hendikepem. Stránky <a href="https://www.portal-pelion.cz/">projektu </a>detailně rozebírají novinky ze světa IT zaměřené právě na zrakově znevýhodněné jedince.</p><p>Velkou výhodu pro vzdělávání se všemi druhy postižení může být e-<a href="https://elearningindustry.com/5-benefits-of-elearning-for-disabled-students">learning</a>. Studentovi umožňuje studovat v prostředí, které je mu nejpříjemnější, zároveň technologie umožňuje studentům, aby využili technologických možností a edukační prostředí si přizpůsobily- mohou si zvětšit písmo, zesílit, zpomalit zvuk a mnoho dalších možností, které běžná výuka nenabízí.</p><p>I v tomto krátkém výčtu vidíme, že technologie může výrazně pomoci ve vzdělávání osob s postižením, můžeme jen doufat, že se vývoj i nadále bude směřovat pozitivním směrem, tak, aby bylo plnohodnotné vzdělávání umožněno co nejširšímu počtu nejen studentů a žáků.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=2b3fed9d7ff6" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-s-technologi%C3%AD-a-s-hendikepem-2b3fed9d7ff6">Vzdělávání s technologií a s hendikepem</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Daltonské řešení]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/daltonsk%C3%A9-%C5%99e%C5%A1en%C3%AD-e5b46fcd05f7?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/e5b46fcd05f7</guid>
            <category><![CDATA[90s]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[dalton]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 23 Apr 2020 06:43:05 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-04-23T06:43:05.606Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Co to je daltonský systém a mohl by být využitelný při současném přesunu na online vzdělávací prostředí?</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*IDnpkdMa6pCjjX5xv207Tw.png" /></figure><p>Ze začátku si vysvětleme pojem Daltonská škola. Jedná se o vzdělávací metodu, která vznikla počátkem 20. století. Mezi její cíle by mělo patřit vedle rozvíjení základních dovedností i pomoc růstu dětské osobnosti.</p><p>Celý systém je pak specifický tím, že se nejedná o seznam přesně stanovených pravidel, ale o principy, které ovlivňují to, jak je výuka vedena.</p><p>Tyto principy jsou <a href="http://www.nicm.cz/daltonska-skola">následující</a>:</p><p>- Svoboda</p><p>- Spolupráce</p><p>- Nezávislosti</p><p>Žák má při výuce nejen pasivně poslouchat, ale aktivně se do využívání zapojovat. Žáci zároveň přebírají zodpovědnost za své vyučování tím, že mu v rámci vymezených hranic umožníme pracovat svým vlastním tempem, na úkolech, které si žák do jisté míry sám vybere.</p><p>Tato schopnost by mohla být klíčovou při současné situaci, kdy jsou žáci nuceni pracovat samostatně, bez konstantního dohledu pedagoga, pokud by se princip dovedl dobře aplikovat, každé dítě by pracovalo na daném tématu, ale učilo by se například pomocí úkolu, který si samo zvolilo. Ostatně k tomuto je využitelný další bod daltonského vzdělávání.</p><p>Daltonský plán obsahuje tzv. dlouhodobý daltonský úkol, ten se skládá ze 3 části:</p><h4>1. Povinná část</h4><p>Do této části spadá učivo, které je považováno za to nejdůležitější a je základem, aby ho zvládli všichni žáci, včetně těch slabších. Jsou to tedy ty nejzákladnější informace a schopnosti.</p><h4>2. Volitelné úkoly</h4><p>Tyto aktivity přichází na řadu při zvládnutí povinné části. Úkoly můžou být různorodé, od referátu a vytvoření myšlenkové mapy či plakátu až po vytvoření scénky (pro práci ve skupině) či nakreslení komiksu.</p><h4>3. Extra-úkoly</h4><p>Tyto úkoly pomáhají získávat opravdu hloubkové informace o tématu (například pro ty žáky, které téma obzvlášť zaujalo) anebo slouží k relaxaci žáků. Zapojeny můžou být různé vzdělávací hry, počítačové programy či čistě relaxační aktivity jako vybarvování vzdělávacích plakátů.</p><p>Více o rozdělení úkolů a příkladech si můžete přečíst <a href="http://workaholicbloguje.blogspot.com/2013/07/dlouhodobe-daltonske-ukoly-aneb-jedna-z.html">zde</a>.</p><p>V současné době přesun vzdělávání do online prostředí by mohla být právě tato myšlenka povinných a volitelných úkolů dobře aplikovatelná. Důležité je, aby se zvládnutí základního učiva, toho nejpodstatnějšího z učebního plánu. Ostatní může být ponecháno v režimu volitelných úkolů, které splní ti žáci, kteří si chtějí základ dále doplnit.</p><p>Řada českých škol se již k tomuto vzdělávacímu programu přidala. Důkazem tohoto je například vznik Asociace českých daltonských škol, později přejmenované na Czech <a href="http://www.czechdalton.cz/2013/12/28/ahoj-vsichni/">Dalton</a>.</p><p>Mnoho z členských škol, tedy těch škol, které princip praktikují, se nachází přímo v Brně, jsou to například:</p><ul><li>ZŠ a MŠ Křídlovická 30b (odkaz na <a href="http://web.zskridlovicka.cz/post-page/">web</a>)</li><li>ZŠ Přemyslovo náměstí (<a href="http://www.zspremyslovo.cz/">web</a>)</li><li>ZŠ a MŠ Brno, Husova 17 (<a href="http://www.zshusovabrno.cz/">web</a>)</li><li>ZŠ Brno, Jana Babáka 1 (<a href="https://www.zsbabak.cz/">web</a>)</li></ul><p>Celkem je ve sdružení téměř 20 škol, které aplikují principy daltonské výuky v různé míře a každá svým způsobem tak, aby vyhovoval jejich možnostem a požadavkům.</p><p>Pokud Vás problematika více zaujala, můžete se podívat i na oficiální stránky Daltonské <a href="https://www.dalton.org/">školy</a>.</p><p>Myslíte, že může být Daltonský plán využitelný při současné situaci přechodu na online výuku? Zažili jste během vzdělávání nějaké prvky daltonské pedagogiky?</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=e5b46fcd05f7" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/daltonsk%C3%A9-%C5%99e%C5%A1en%C3%AD-e5b46fcd05f7">Daltonské řešení</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Můžeme se učit psaním Wikipedie?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/m%C5%AF%C5%BEeme-se-u%C4%8Dit-psan%C3%ADm-wikipedie-82abb9490c9c?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/82abb9490c9c</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[wikipedia]]></category>
            <category><![CDATA[07]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 02 Apr 2020 18:44:03 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-04-02T18:44:03.906Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p><strong>Můžeme se učit psaním Wikipedie?</strong></p><p>Podle některých názorů se nejlépe něco naučíme tak, že to vysvětlíme <a href="https://tofasakademi.com/the-learning-pyramid/">druhým.</a> Může tedy být psaní článků na Wikipedii, kdy musíme informace srozumitelně předat ostatním, ideálním způsobem, jak se můžeme sami něco naučit?</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/605/1*FLHQqLusZGklPmYUlQFXbQ.png" /></figure><p>Wikipedie se od svého založení v roce 2001 stala jednou z <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie">nejpopulárnějších stránek</a>. A její využívání stoupá i v odborných kruzích, její využívání s léty stoupá například i na stránce <a href="http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;AuthType=ip,cookie,uid&amp;db=lls&amp;AN=93432913&amp;lang=cs&amp;site=eds-live&amp;scope=site"><em>Ptejte se knihovny</em></a>. Čím dál tím častější je i přijímání Wikipedie jako zdroje ve školském prostředí.</p><p>I díky této rostoucí popularitě vznikla řada projektů věnující se rozšíření Wikipedie.</p><p>Jedním z nich je <em>Studenti píší Wikipedii</em>. Projekt vznikl nejen proto, aby se zkvalitnil obsah Wikipedie, ale i kvůli tomu, aby práce žáků nezůstala jen ve školních archivech, ale byla nadále užitečná. Studenti jsou navíc motivováni využívat kvalitní zdroje, logicky informace uspořádávat a umět je předat dál tak, aby byly dobře pochopitelné. Studenti se naučí i spolupráci a vzájemnému propojování informací.</p><p>Psaní článků může být navázáno na výuku předmětů, napsání článků bývá součástí ukončení kurzu. Témata článků se pak navazují na obsahy kurzu a většinou reflektují obsah výuky. Studenti tím prokazují, že se umí v oboru orientovat a najít k tématu <a href="https://www.eduin.cz/clanky/psat-wikipedii-je-mnohem-vetsi-zabava-nez-seminarky-do-supliku/">vhodné zdroje.</a></p><p>Projekt je rozšířen zejména na <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Studenti_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii">vysokých školách</a>, mimo jiné na Univerzitě Palackého v Olomouci či na Karlově Univerzitě v Praze a samozřejmě i na Masarykově Univerzitě, ale je snaha ho rozšířit i mezi žáky středních škol.</p><p>Kvůli středoškolákům tak vznikl projekt <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:U%C4%8D_(s)_Wiki"><em>Uč se s Wiki.</em></a></p><p>Velká výhoda online encyklopedie spočívá v tom, že články do Wikipedie může psát kdokoli. Psaní článků ale podléhá <a href="http://www.simulace.info/index.php/How_to_write_a_Wikipedia_article/cs">několika pravidlům.</a> Mezi první z nich patří ověřitelnost, informace by měly být podloženy kvalitními zdroji. Dále by nový článek měl mít nějaký význam, na Wikipedii by měla být uváděna jako nová hesla s určitým významem. Pisatel hesla by navíc měl mít při tvorbě hesla nezaujatý úhel pohledu. Samozřejmostí by mělo být respektování autorských práv.</p><p>Pro začátečníky v psaní článků existuje i řada návodů, na jeden z nich se můžete podívat například<a href="https://slideslive.com/38896386/pedak-aneb-jak-se-svymi-zaky-psat-heslo-na-wikipedii"> tady.</a></p><p>Můžete také začít menšími kroky a pro začátek zkusit stránku pouze upravit, například podle tohoto návodu:</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FC7yXx3YbcNI%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DC7yXx3YbcNI&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FC7yXx3YbcNI%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/f4eb3fd39cb987478f486bbe7fc2f86f/href">https://medium.com/media/f4eb3fd39cb987478f486bbe7fc2f86f/href</a></iframe><p>Projekty jsou určitě na dobré cestě, uvidíme, jaká je jejich budoucnost a jestli opravdu pomohou studentům ve zlepšení jejich schopností, jak autoři projektů doufají.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=82abb9490c9c" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/m%C5%AF%C5%BEeme-se-u%C4%8Dit-psan%C3%ADm-wikipedie-82abb9490c9c">Můžeme se učit psaním Wikipedie?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Online za muzeem]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/online-za-muzeem-24af546368c4?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/24af546368c4</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[50]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 19 Mar 2020 10:42:05 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-03-19T10:42:05.165Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Mnohá muzea v současnosti nabízejí svůj obsah online formou, ať už se jedná jen o digitalizované dokumenty, či virtuální prohlídky institucí jako celku. Jedná se o dobrou možnost ve chvílích, kdy nemáme k institucím přístup, či nám ve fyzické návštěvě brání jiná bariéra.</p><p>V následujícím textu si představíme několik vybraných institucí z celého světa, jejichž webová prezentace pro nás může být zajímavá.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/605/1*sd3ej-mJuNFGOdqiudSeRg.png" /></figure><p><strong>Britské muzeum</strong></p><p>K bohatým sbírkám muzea je možné dostat se díky<a href="https://artsandculture.google.com/partner/the-british-museum"> Google Arts &amp; Culture.</a></p><p>Přístupno je nám několik celků, prvním z nich jsou tzv. online výstavy, což jsou dá se říct krátké prezentace daného tématu, které střídají kurátorsky upravený text a fotografie, v některých případech jsou dostupná i krátká videa. Takovýchto celků je na stránkách momentálně přístupných 45 a zahrnují témata z celého světa.</p><p>Další částí jsou fotografie sbírek muzea, které jsou tematicky rozdělené na celky jako kovy, textilie, Velká Británie, Egypt, dřevořez a mnohé další. Obrázky je možné v galerii procházet jednotlivě a fotografii si přiblížit. Každý obrázek je opatřen důkladným popisem, který zahrnuje například dataci předmětu, jeho rozměry či původ.</p><p>V neposlední řadě je možné na stránkách procházet prostory muzea pomocí aplikace Google View. Nabízen nám je interiér a exteriér muzea v Londýně, tak náhled na ruiny starověkého mayského města Tikal v Guatemale, které Britské muzeum zkoumá.</p><p><strong>Metropolitní muzeum umění</strong></p><p>Další z institucí nabízejících obsah online je i MET, i ono nám umožňuje vyhnout se davům a prohlédnout si mnohá jejich <a href="https://www.metmuseum.org/art/online-features">díla z domova.</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*TFi8lSc0E5pzkstNQA78ww.png" /></figure><p>Za zmínku stojí například projekt <a href="https://www.metmuseum.org/art/online-features/viewpoints">Viewpoints: body language </a>který nabízí pohled odborníků na sochařská umělecká díla ze sbírek. Pomocí krátkých videí se dozvídáme více o symbolice, které známe skulptury skrývají.</p><p>Samozřejmě se můžeme vydat i na online procházku muzeem, tentokrát ale prostřednictvím videa na stránce <a href="https://www.metmuseum.org/art/online-features/met-360-project">MET 360° Project.</a></p><p>V neposlední řade může být zajímavým projekt <a href="https://www.metmuseum.org/connections/">Connections</a>, který ukazuje jednotlivé pracovníky muzea a představuje jejich osobní vztah ke sbírkám a to prostřednictvím kombinace komentářů daných osob spojených s prezentací fotografií sbírek MET.</p><p>Projektů je ale na stránkách mnohem větší množství a určitě stojí za prohlédnutí.</p><p><strong>NASA</strong></p><p>Možnosti online prohlídek ale nabízí i technicky zaměřená muzea institucí. Patří mezi ně například i NASA.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/794/1*boZur2mmg5obobC6dpF3Pw.png" /></figure><p>Online je možné projít si <a href="https://oh.larc.nasa.gov/oh/">Langley Research Center ve Virgini</a>í stejně jako <a href="https://www.nasa.gov/glennvirtualtours">Glenn Research Center ve státě Ohaio</a>. V obou případech je možné vybrat z mapy konkrétní místo, ze kterého si pak můžeme prohlédnout několik fotografií a přečíst základní informace. Osobně se mi stránky zdály poněkud komplikované na orientaci, pokud se do nich ponoříme, získáme mnoho zajímavých informací.</p><p>Mimo to nabízí NASA rozsáhlé galerie fotografií například z misí či astronomických obrázků.</p><p>Vesmírné centrum v Houstonu má dokonce vlastní<a href="https://spacecenter.org/news-center/news-releases/space-center-houstons-new-app-offers-an-enhanced-visitor-experience/"> aplikaci.</a></p><p>Ta je určena především návštěvníkům na místě, obsahuje například mapy či přístup k augmentované realitě přímo v prostorách muzea, ale mnoho zajímavých informací se dozvíme i při jejím využití z domu, například si můžeme pustit zvukové nahrávky k jednotlivým prostorům či pročíst detailní popisky.</p><p>Zaujala Vás některá z těchto muzeí? Čeho byste využili a myslíte, že by si mohly online sbírky muzeí najít své místo ve vzdělávání?</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=24af546368c4" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/online-za-muzeem-24af546368c4">Online za muzeem</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Augmentovaná realita jako budoucnost vzdělávání?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/augmentovan%C3%A1-realita-jako-budoucnost-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-b7d250efdc7f?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/b7d250efdc7f</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[40]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 12 Mar 2020 00:37:15 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-03-17T19:55:53.858Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Technologie se stává nedílnou součástí vzdělávání, mezi současné trendy patří digitalizace, tedy průmysl 4.0, jehož prvkem je i augmentovaná realita, pojďme se tedy společně podívat na možnou roli rozšířené reality ve vzdělávání.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*iPY2hZ60BafZ0F2zVXRJSw.jpeg" /></figure><p>Nejdříve považuji za důležité stanovit význam tohoto pojmu a vysvětlit rozdíl mezi virtuální realitou a augmentovanou realitou, neboť mnohým mohou kvůli své podobnosti tyto dva pojmy splývat.</p><p>Virtuální realita umožňuje uživateli pomocí techniky interagovat s uměle vytvořeným, simulovaný prostředím. Jedná se tedy o iluzi světa ať už reálného, tedy jakousi kopii reality, nebo uměle vymyšleného. K zobrazení virtuální reality jsou většinou využívány speciální brýle, díky kterým nový svět vidíme kolem <a href="https://www.colocationamerica.com/blog/history-of-augmented-reality">sebe</a>.</p><p>Augmentovou realitu můžeme nazvat také realitou rozšířenou. Jedná se o reálný obraz světa, do kterého jsou přidány další digitální prvky, díky kterým je reálný svět obohacován a rozšířen. Augmentovou realitu pak většinou zprostředkováváme například pomocí kamerového záznamu, kdy například telefonem natáčíme prostředí kole nás a do obrazu se nám „přidá“ prvek augmentové reality, se kterým můžeme často interagovat. Existují samozřejmě i pokročilejší verze této technologie, kdy nám prvek může být přednášen například <a href="https://www.blippar.com/blog/2018/08/21/what-is-augmented-reality-and-how-does-augmented-reality-work">hologramem</a>.</p><p>Augmentová realita má rozhodně velkou budoucnost, a to v mnoha oblastech života, od zábavných programů až po vzdělávání. Navíc je, na rozdíl od virtuální reality, mnohem lépe dostupná, technicky je méně složité dodat obrázky či informace do reálného světa než vytvářet celý svět nový, dále pak je technologie upravené reality více dostupná, protože tablet či v uvozovkách chytrý mobilní telefon vlastní téměř každý, a tak je tedy upravená realita dostupná široké škále lidí, troufám si říct téměř každému, kdo má dostatečné schopnosti digitální <a href="https://www.cs.unc.edu/~azuma/ARpresence.pdf">gramotnosti</a>.</p><p>Školám může být technologie lépe dostupná také díky různým projektům, jakým byl například projekt Tablety do <a href="https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=11627">škol</a>.</p><p>Pro školy tak augmentová realita představuje potenciál ušetřených financí, ale zároveň možnost zlepšení edukace, kdy může být k dispozici model téměř čehokoli — studenti se na takovém modelu mohou učit, interagovat s ním, přibližovat si ho… ale škola přitom nemusí za modely utrácet peníze ani je nikde skladovat. S určitou inovací je augmentová realita využitelná prakticky v každém studijním oboru, od historie přes přírodopis a astronomii až k biologii. Ukazuje se ale, že augmentovaná realita má využití například i u učení <a href="http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;AuthType=ip,cookie,uid&amp;db=edsglr&amp;AN=edsgcl.501397463&amp;lang=cs&amp;site=eds-live&amp;scope=site">jazyka</a>.</p><p>Augmentovaná realita se ale určitě nemusí omezovat jen na školní prostředí, široké využití najde například v muzeích, některá již také zkouší zapojit tento interaktivní prvek do svých edukačních aktivit a setkávají se s <a href="http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;AuthType=ip,cookie,uid&amp;db=asu&amp;AN=137343473&amp;lang=cs&amp;site=eds-live&amp;scope=site">úspěchem</a>.</p><p>Nakonec i výzkumy ukazují, že učení pomocí augmentované reality studenty více zaujme a motivuje a to zejména díky zábavnému a interaktivnímu prvku této <a href="http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;AuthType=ip,cookie,uid&amp;db=asn&amp;AN=137297551&amp;lang=cs&amp;site=eds-live&amp;scope=site">metody</a>.</p><p>Technologie augmentované reality je ve vzdělávání teprve na začátku, vše ale naznačuje tomu, že v budoucnu se právě upravená realita může stát jedním z nejlepších nástrojů pro motivaci a zaujetí <a href="http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;AuthType=ip,cookie,uid&amp;db=edseee&amp;AN=edseee.8995143&amp;lang=cs&amp;site=eds-live&amp;scope=site">studentů</a>.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=b7d250efdc7f" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/augmentovan%C3%A1-realita-jako-budoucnost-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-b7d250efdc7f">Augmentovaná realita jako budoucnost vzdělávání?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Design služeb jinak — v muzeu]]></title>
            <link>https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-jinak-v-muzeu-6bf92d4b43dc?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/6bf92d4b43dc</guid>
            <category><![CDATA[design]]></category>
            <category><![CDATA[muzeum]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Sat, 21 Dec 2019 13:35:49 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-12-21T13:35:49.102Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>Design služeb jinak — v muzeu</h3><p>Monika Mikulášková rozhodně není klasický designér, pracuje v Muzeu Brněnska, kde pro všech 6 poboček působí jako muzejní pedagog. Pro rozhovor jsem ale zvolila právě ji kvůli jedinečnému náhledu na designový proces v muzeu. V následujícím rozhovoru jsme probraly mnoho aspektů její práce a objevily jsme nejednu techniku z designu, kterou využívá při své každodenní práci, přestože se ona sama designérem nenazývá.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*gEFzW5Ou3cD4tYhZ3T6fFA.png" /><figcaption>Trička pracovníku pobočky Muzea Brněnska ve Šlapanicích, Zdroj: osobní archiv</figcaption></figure><p><strong>Jaká je tvoje náplň práce?</strong></p><p>Já hlavně připravuji edukační programy pro školy, což znamená že sestavuji kompletně celou nabídku za celé to muzeu, mělo by to dávat smysl nějak komplexně a zároveň aby to fungovalo pro každou z poboček, aby vždy oslovovali tu svou cílovou skupinu. Krom edukační programů připravuji i programy pro veřejnost, tam se často setkávám s předsudkem, že by to měli být akce jen pro rodiny s dětmi, ale to je jenom jedna drobná část té práce, protože ty akce jsou samozřejmě pro širokou veřejnost, máme mnoho cílových skupin.</p><p>Krom toho mám na starosti příměstské tábory, my máme těch táborů hodně, většinou 6 za léto. Další velkou část tvoří výstavnictví, buď jsem část týmu, který tvoří výstavy a expozice, nebo funguji jako jeho hlava, tedy i jako kurátor i když to není úplně primárně to, co mám dělat v práci, ale protože je to malé muzeum, také se tomu věnuji.</p><p>Krom toho zasahuji ještě někdy do propagace akcí, muzeum totiž na toto má jen jednoho pracovníka, a proto v tomto ohledu vypomáhám.</p><p><strong>Díky moc, teď máme myslím výbornou představu o tvé práci. Ty tedy nejsi typický designér, ale jak vidím, všechny tyto oblasti, o kterých jsi mluvila, ale zahrnují nějaké prvky designu služeb, k tomu se určitě ještě dostaneme.</strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/960/0*_yCMEXkd8vhUrdhF" /><figcaption>Zdroj: osobní archiv Moniky Mikuláškové</figcaption></figure><p><strong>Teď bych se ráda zeptala, jakým jsi prošla vzděláním? A jestli je něco, co bys mohla vybrat jako to, co ti je dnes v tom designování služby nejpřínosnější?</strong></p><p>Já jsem na Masarykově univerzitě vystudovala muzeologii, na bakaláři i na magisterském cyklu a tam bych řekla, že jsem v té oblasti designu služeb se nejvíce týkaly předměty muzejní pedagogiky a muzejního výstavnictví. To jsou ty předměty, kde se prochází ty jednotlivé kroky přípravy té služby, od úplného počátku až po závěrečnou evaluaci. Já jsem si ještě dodělala kurz na Pedagogické fakultě, a to byl Pedagog volného času, který mě provedl dalšími kroky například u příměstských táborů, i když to bylo už něco, co jsem z praxe znala dlouhou dobu. Krom toho by mi bylo přínosné již středoškolské vzdělání, to proto že jsem studovala obor Management a podnikání v reklamě. Tím jsem byla připravena na některé základní principy, brali jsme to dost do hloubky, mimo to že jsem se naučila praktické dovednosti. Hezky se mi to poskládalo.</p><p><strong>A je něco, čím se dál dovzděláváš?</strong></p><p>Mě při té praxi pomáhá i to, že nevypadám z oboru na univerzitě, protože vyučuji na muzeologii několik předmětů a díky tomu mám pořád aktuální informace z oboru, vím, jaké jsou trendy a podobně. A samozřejmě jsem si dodělávala různé kurzy v rámci institucí, se kterými spolupracujeme, abych byla lépe informovaná o jejich potřebách. Já většinu času v práci tráví tím, že se učím nějaké poznatky, které musím dál předávat, proto se snažím dovzdělávat i různě obecně, abych mohla tyto poznatky lépe předávat lépe nastavit tu vzdělávací zkušenost.</p><p><strong>Dále bych se tě ráda zeptala, jak postupuješ, když ti pobočka dá se říct něco „zadá“, muzeum má 6 poboček, jak postupuješ, když za tebou někdo přijde že by potřebovali program na něco, co například vůbec neznáš…</strong></p><p>Já se nejdříve ptám na motivaci, proč to děláme, abych určila, na čem se můžu podílet, jestli to má smysl, jak nám to zapadá do plánu. Protože máme 6 poboček, je potřeba dělat ty věci, které jsou smysluplné. Pak se ptám, jestli k tomu tématu mám muzeálie, muzeálie je prostředek a zdroj, pokud je mám můžu dělat prakticky cokoli. Pak záleží, co navrhuji, dívám se například z pohledu návštěvníka, u škol se dívám, co mají ve školním vzdělávacím programu, abychom navazovali na jejich potřeby. Funguje to téměř jako příprava hodiny.</p><p>Když se dělá výstava, tak je to jiné, řídíme se výstavním plánem. Řešíme to jako instituce, ptáme se na cílovou skupinu, jestli je to časově vhodné vytvořit výstavu v určitém čase, jestli nám časově odpovídá. Tam je podstatné to, že to, co mi na výstavě uděláme špatně, bude viditelné čtvrt roku, není to že bychom se ztrapnili jednou, ale 3 měsíce se lidé budou chodit dívat na naši chybu každý den, u expozic, tam se můžete ztrapňovat klidně 5 let.</p><p>Výhodou je, že to je skupinová práce, nejste v tom nikdy sami.</p><p>Bohužel jsou věci, jako například evaluace, které se musí dělat za pochodu.</p><p><strong>Tam set o dost liší od programu, že? Tam můžeš vytvořit nějakou zkušební výuku, upravit to.</strong></p><p>Ano, v muzeích to sice může tak fungovat, ale je to finančně náročné, my nemáme prostředky na to abychom něco předělávali. Takže se na jedné výstavě naučím, že třeba název je moc komplikovaný a na další výstavě to zohledním.</p><p><strong>Mě zaujala jedna věc, když je ve výstavě něco špatně, špatně se to nadesignuje, nefunguje to, můžete to opravit, nebo chodíte 3 měsíce kolem a koukáte na špatné y/i, nebo jako vám lidé vynechávají důležitý popisek?</strong></p><p>To záleží na velikosti chyby, pokud je v textu hrubka, dá se text znovu vytisknout. Ale můžeme mít i chybu v koncepci, jsou věci, které prostě napravit nejdou.</p><p>Otázkou je i opravování výstav, může se stát, že něco není dobré napoprvé, když se výstava otevírá a pak se to například upraví, doplní. Z mého pohledu je to velký problém. Protože návštěvník platí za službu, myslím, že je nesprávné a nemorální doplnit nějaký předmět, protože člověk přišel, my to propagujeme pořád stejně, často se na to ani neupozorní, že tam něco chybí a pak to není etické, když přijde někdo další a má „něco navíc“.</p><p><strong>Takže je pro vás specifické to, že vy musíte věci dělat vlastně na první dobrou.</strong></p><p>My máme možnost se zlepšit příště, ale nemůžeme konkrétně měnit tu danou výstavu, nějak ji upravovat, redesignovat. My můžeme zachytit nějaké velké chyby, například špatnou trasu výstavy, upravíme šipky, nasvícení… Ale nemůžeme upravit velkou chybu, z té se můžeme jen poučit, zjistíme že jsme špatně postupovali při designování a tím se poučíme a příště to zohledníme.</p><p><strong>Ráda bych se zeptala, děláte nějakou evaluaci v muzeu?</strong></p><p>Prakticky zkoušíme různé možnosti, co je pro nás dlouhodobě udržitelné. Myslím, že evaluujeme všechno, směřujeme to ale pomalu od kvantitativního ke kvalitativnímu. Návštěvníci nám třeba psali takové kartičky, kde zatrhávali, jestli jsou spokojeni a co je zajímá. A tam jsme se dozvěděli to, co jsme předpokládali, takže to pro nás nemělo větší přínos a dlouhodobě že tento výzkum pro nás není přínosný.</p><p>U edukačních programů se nejvíc směřujeme na přímé rozhovory s učiteli. Zkoušeli jsme předtím zpětnou vazbu v e-mailech, ale ta motivace pro učitele, aby to vyplňovali, je velice malá. Takže do budoucna chceme víc systematizovat, na co se těch vyučujících po lekci ptáme, protože to je pro nás nejlepší druh zpětné vazby. Učitelé jsou poměrně upřímní, většinou dovedou říct, že by například chtěli více tvrdých dat v rámci programu, většinou se nijak neostýchají.</p><p>V muzejnictví je evaluace velké téma, hodně se to řeší. Jedním z nich jsou třeba různé modely a plány. Když tvořím například výstavu, vytvořím různých plánu i 10 a různě je řešíme s kolegy, často i s kolegy neodbornými, abychom měli tu zpětnou vazbu před začátkem alespoň z v rámci instituce.</p><p>Jednou z metod evaluace jsou třeba i ty návštěvní knihy, i když nemají moc velkou vypovídací hodnotu.</p><p><strong>Jaké techniky a postupy bys mohla jmenovat, že používáš při designování?</strong></p><p>Typicky vymyslím třeba téma výstavy, zjistím, jestli na to máme předměty, přednesu to na poradě, tam proběhne takový brainstorming, jakou by to mohlo mít návštěvnost, jak by to bylo finančně nákladné, jestli jsou tam nějaké velké překážky a podobně. Tím to projde prvním sítem, téma se může změnit, můžeme zjistit, že v minulosti jsme toto téma již dělali, nechceme se opakovat…</p><p>Potom se sejde užší tým, který na dané výstavě pracuje,dá se říct designový tým, řeší věcí, které musí jít s předstihem, například smlouvy, zápůjčky a podobně. V této fázi se kreslí různé návrhy, storyboardy, vymýšlíme tematické celky, na které by se dala výstava vytvořit… Stále dokola se opakují kruhy, kdy máme brainstorming, diskutujeme, individuálně pracujeme, schvalujeme si návrhy a opět znovu. Jakmile máme trochu představu o rozsahu, tématu a podobně, tak jdeme za výtvarníkem, kterého seznámíme s celým konceptem a pobavíme se, co bychom chtěli, jako video, fotky, grafika, osvětlení…</p><p>Opět se to několikrát opakuje, protože například neseženeme všechno, co bychom chtěli, něco se přidá, ubere.</p><p>Vždy všechno jde k naší nadřízené, ona je v instituci nejdelší dobu, takže má nejlepší představu o tom, co by mohlo fungovat, co ne, co již bylo, co se osvědčilo… Zase všechno se neustále vrací k přepracování, úpravám…</p><p>Pak už dochází k praktické části, napíšeme texty, seženeme všechny předměty atd. Pak dochází k samotné instalaci, nejdříve se dělají špinavé práce, natřeme panely, sestavíme vitríny. I v této fázi často zjistíme, že něco nefunguje, tak to může ještě upravovat, pokud to jde… takto postupně upravujeme výstavu až do otevření. Takové designové kolečku. Poté je hlavní spojkou průvodce, který nás informuje o tom, s čím například mají návštěvníci problémy, co nefunguje, co nechápou a my vysvětlíme náš koncept a porovnáváme, jestli se naše představy o výstavě shodují s realitou. Já, když mám čas, tak se snaží dívat, jak to v té výstavě probíhá, jak návštěvníci reagují, ale vždy to nejde, takže hlavní spojkou je ten průvodce. Od něj i víme, co se nejvíc líbí, co má nejlepší ohlasy.</p><p>Po skončení výstavy také sledujeme čísla, jakou měla výstava návštěvnost a kdy. Pokud je návštěvnost větší, nebo menší, než jsme čekali v nějakém období, zvažujeme, čím by to mohlo být, jestli byla například dlouhodobá výluka dopravy a podobně. Také se díváme na úspěšnost jako celek, jestli je dobrá cílová skupina, jak jsme ji oslovili, zda bylo zvolené dobré období roku a podobně.</p><p><strong>Zkoušíte si třeba průchod službou? Tedy ve Vašem případě průchod výstavou?</strong></p><p>Funguje to tak hodně, ale spíš mezi pobočkami. My jsme ve vlastní výstavě hodně zainteresovaní, ale vždy když se otevře nová výstava přijdou kolegové, jednak z naší pobočky a pak i z dalších poboček, kteří jezdí pravidelně. Oni nám dávají velkou zpětnou vazbu, protože oni nemají žádné zábrany, a přitom rozumí dané věci a nejsou zatížení tím, že by tu výstavu tvořili a měli k ní vztah, jako my.</p><p>Zvažujeme možnosti mystery shoppingu, my jsme například součástí top cílů Jižní Moravy, takže lidé z jejich týmu k nám pravidelně chodí. Stejně tak bychom rádi mezi pobočkami podobné prakticky zkusili, ale zatím se nám to nepodařilo rozběhnout.</p><p><strong>Poslední věc, myslíš, že je design v muzejnictví něčím specifický? Je tam nějaký zajímavý trend?</strong></p><p>Obecně myslím, že design služeb v muzeích není nijak jedinečný. Specifikum je to, že naprostou většinu věcí, co připravujeme, tak je centrem našeho snažení, práce s tou muzeálií, co znamená vytváření komplexního zážitku v prostoru, což je dost neporovnatelné se spoustou jiných oborů, kde se tolik nepracuje s tím člověkem, který to prožívá a je součástí těch věcí. To dost ovlivní, jak se pracuje s věcí, s tím, co si má člověk odnést.</p><p>Druhá věc je spojení edukativní a zábavné funkce, to je v muzeu rozhodně důležité a jedinečné, uplatňuje se to v muzeu mnohem víc než v jakémkoli jiném oboru.</p><p>Důležitá je i společenská funkce muzea, to se bude dle mého řešit hodně i v budoucnu, my jsem totiž placeni výhradně ze státních rozpočtů, celý náš provoz a ten provoz je poměrně hodně nákladný a většina těch peněz není využita v rámci prezentaci muzea, ale v rámci tezauračních a selekčních funkcí muzea a tam se hodně mluví o výstavách, které jsou připravovány o aktuálních sociálních tématech, jsou připravovány s osobami na kraji společnosti, tak, aby to muzeum sloužilo opravdu všem a ne jen té vzdělanější, majetnější vrstvě. Například ve Velké Británii se toto řeší řadu let, ale myslím, že z trendu, které vyvstávají že toto se bude vracet a výrazně to ovlivní design služeb v činnosti muzea.</p><p>My tedy čím dál tím víc design řešíme i tomu, abychom ta muzea někam směřovali, ale abychom je i otevřeli novým skupinám.</p><p>Budeme se tedy stále vracet k tomu, jestli muzeum může být vším pro všechny. Budeme si zodpovídat na to, čím máme být a pro koho a čím nemáme být. Bude se to neustále měnit a posouvat a ovlivní to náš chod, to jako budeme výstavy a aktivity tvořit a upravovat, ačkoli si toho návštěvníci třeba nevšimnou.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=6bf92d4b43dc" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-jinak-v-muzeu-6bf92d4b43dc">Design služeb jinak — v muzeu</a> was originally published in <a href="https://medium.com/design-kisk">DESIGN KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity]]></title>
            <link>https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/5e480483db68</guid>
            <category><![CDATA[libraries]]></category>
            <category><![CDATA[muni]]></category>
            <category><![CDATA[design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 24 Oct 2019 04:12:06 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-10-24T04:12:06.200Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*1BfwTmcpmAwnb-zL-cZu1w.jpeg" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor%3A%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_knihovna_FF_MU.JPG">https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor%3A%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_knihovna_FF_MU.JPG</a></figcaption></figure><p>Knihovna tvoří podstatnou část života mnoha studentů, byly při výběru případových studií zvoleny právě ty, které se zabývají právě ústřední knihovnou a designem služeb v ní.</p><h3>Cesta ke vzniku společných studijních prostor</h3><p>První z rozebíraných studií se v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity uskutečnila roku 2014 na popud vedení Filozofické fakulty. Vedení chtělo zjistit, jaká mezi uživateli panuje spokojenost se službami knihovny.</p><p>Zaměstnanci knihovny využili této příležitosti pro zjištění potřeb uživatelů a následného zlepšení nabízených služeb.</p><p>Výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření. Zaměstnanci využili sérii otázek, která se používala při poslední výzkumu před 7 lety, pro co největší jednoduchost (a tedy i návratnost) se ale rozhodli otázky zjednodušit. Výsledkem bylo 9 uzavřených a 1 otevřená otázka, právě tato poslední otázka byla určená k předání podnětů pro změny v knihovně.</p><p>Otázky se týkaly využívanosti knihovny, snadnosti dohledatelnosti literatury potřebné ke studiu, zjištění, do jaké míry jsou studenti seznámeni se službami knihovny, hodnocení dalších služeb knihovny (například webových stránek či svou zkušenost se zaměstnanci).</p><p>Před spuštěním dotazníků proběhlo pilotní testování, pro ověření srozumitelnosti otázek. Poté byl dotazník rozeslán e-mailem všem studentům Filozofické fakulty, celkem se jednalo o cca deset tisíc možných uživatelů knihovny. Na e-mailovou výzvu do 5 dnů zareagovalo zhruba 16 % oslovených.</p><p>Následovala analýza odpovědí, ty byly týmem knihovníků zpracovávány asi za týden. I v poslední otevřené otázce se ukázalo, že studenti řeší podobné problémy, početná skupina uvedla, že by v knihovně uvítali relaxační zóny. Druhá nejčastější odpověď značila absenci prostor pro společné studium.</p><p>Knihovně se v roce 2015 rozhodla navázat na výsledky další anketou, jejímž obsahem mělo být zjištění zájmu o navrhované inovace. V možnostech knihovny bohužel nebylo zavést ihned všechny požadované úpravy a vylepšení, což je i důvod, proč byla tato data pro knihovnu mimořádně důležitá v následujícím rozhodovacím procesu, který měl určit inovace, na které se knihovna v nejbližší době zaměří.</p><p>Dotazník se tedy zaměřil na 7 možných inovací, všechny návrhy měli nějakou souvislost s prostorem knihovny. Uživatelé každou možnost hodnotili stupnici za využití škály 1–5 (vůbec nepotřebuji — velmi potřebuji). Uživatelé měli možnost dále své hodnocení komentovat (uvést co by na místě uvítali atd.).</p><p>Výsledky ukázaly, že mnohé z navrhovaných inovací studenty opravdu zaujaly. Tato skutečnost pomohla knihovníkům při následné argumentaci o prosazení konkrétních změn. Většina studentů postrádala místo pro společné studium (65 %) a prostor pro jídlo (62 %). Znatelná byla také absence uzamykatelných skříněk následoval prostor pro relaxaci a potřeba individuálních studoven.</p><p>Na základě těchto zjištění zaměstnanci stanovili prostor pro společné studium a prostor pro občerstvení jako největší prioritu. Realizaci mnohých z problémů bránili bariéry, zejména v podobě architektonického řešení knihovny, ovšem ukázalo se, že otázka prostoru pro studium a občerstvení by mohla mít snadné řešení.</p><p>Knihovna se rozhodla zpřístupnit prostor v podzemí knihovny žádané zařízení umístit právě sem. K realizaci tohoto úkolu byly vyčleněny 3 pracovnice knihovny. Prostor měly navrhnou ale i nakoupit potřebné vybavení, přičemž je třeba brát na vědomí omezený rozpočet na celkovou realizaci. Malý tým byl zvolen záměrně, kvůli snadnější domluvě.</p><p>Výsledkem celého procesu bylo vznik míst pro společné studium — jednalo se o 2 stoly, každý s 6 studijními místy, dále pak menší stolek pro 2 osoby a dva gauče s konferenčním stolkem. V prostoru byla uvolněna bývalá zaměstnanecká kuchyňka, díky čemuž byla zpřístupněna lednice, varná konvice i mikrovlnná trouba. Právě v prostorách kuchyňky spontánně vznikla tzv. „graffity wall“, kam studenti začali psát vzkazy na post-it lístečcích. Z velké části se na vzkazech vyskytovaly slova chvály na nově vzniklé prostory.</p><p>Knihovna pak i nadále sbírá zpětnou vazbu pomocí krabice, do které mohou studenti vhazovat své návrhy na vylepšení, díky čemuž jsou podněty sbírány nepřetržitě a může tak docházet k dalšímu zlepšení.<a href="#_ftn1">[1]</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/0*BtoRRvUklaiGoQDU.jpg" /><figcaption>Zdroj: <a href="http://libdesign.kisk.cz/od-dotazniku-k-novemu-prostoru-ke-studiu">http://libdesign.kisk.cz/od-dotazniku-k-novemu-prostoru-ke-studiu</a></figcaption></figure><h3>Víkendová optimalizace</h3><p>Druhá popsaná případová studie byla opět realizována na Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se ovšem o magisterskou diplomovou práci od Mgr. Zuzany Kunové, práce má následující název: <em>Návrh modelu propojení nástrojů projektového managementu a designu služeb: případová studie v univerzitní knihovně.</em></p><p>Zuzana Kunová využívala při svém výzkumu třífázový model — předprojektovou fází (zahrnující například logický rámec, SMART cíl a předprojektovou úvahu), projektovou fázi (zahájení projektu, plánování, RACI matice, mapa rizik, Ganttův diagram, histogram atd.) a následně poprojektová fáze (vyhodnicení, Paretova analýza…).</p><p>V rámci designových metod byly dle autorky využit ty, které jsou uvedeny v projektu Libdesign a na portálu 100 metod. V rámci procesu tak byl využit brainstorming, deníky, hloubkový rozhovor, pozorování ale i dotazník a kontextový rozhovor.</p><p>Prvním impulzem předprojektové fáze bylo léto roku 2017, kdy byl pro knihovnu schválen rozpočet na další kalendářní rok, knihovna tak musela přehodnotit zejména nastavení víkendového provozu, který z velké části zajišťovali brigádníci. Cílem bylo zejména navýšení vědomostí víkendových pracovníků a tím celkové zvýšení standardu služeb, aby byl co nejpodobnější službám, které byly nabízeny během pracovního týdne. Časově bylo na projekt vymezeno 19 týdnů.</p><p>Na začátku projektu byl vytvořen projektový tým, jeho členy byla například vedoucí knihovny, vedoucí víkendových a referenčních služeb a několik dalších pracovníků knihovny.</p><p>Na začátku zimního semestru roku 2017 došlo k prvním změnám, kdy byly upraveny funkce určitých pracovníků knihovny a některé činnosti se přesměrovaly na brigádníky, kterým byl také upraven seznam činností. Celkový počet brigádníků byl také snížen. Zároveň se projekt zkomplikoval zařazení původně neočekávaných činností (přeřazování knih z volného výběru do skladu), čímž se délka projektu prodloužila z původně plánových 19 na 34 týdnů.</p><p>V průběhu projektu docházelo k trvalému sběru dat od brigádníků, byly vyslechnuty jejich připomínky a následně byla dle možností připomínka zohledněna, pokud byla tato možnost došlo ke změně tak, aby pracovníky podmínky brigádníkům více vyhovovaly. Například došlo ke snížení počtu kontrolovaných regálů a část této zodpovědnosti byla přenesena na studenty, kteří v knihovně absolvovali povinnou praxi v týdnu.</p><p>Téměř každý druhý týden docházelo dle měnících se úprav potřeb studentů-brigádníků, vedení ale i měnící se náplně práce (navýšená potřeba pomoci ve skladu atd.) k úpravám v projektu. Pravidelně byly kontaktovány všechny zúčastněné strany, a to jak osobně tak formou dotazníků, v úvahu byly brány jejich připomínky a na jejich základě docházelo k postupnému vylepšování celého systému víkendových služeb. Brigádníci byli během projektu postupně zaškolování.</p><p>Na konci projektu víkendové služby plnohodnotně odpovídaly službám, které knihovna poskytovala v týdnu. Omezení bylo jen v několika málo činnostech (např. vázání listů do pevné kovové vazby, o tuto službu ale obecně není velký zájem). Došlo tedy k naplnění cílů stanovených v předprojektové fázi. <a href="#_ftn2">[2]</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/640/0*JphXrfRMUna6OR5I.jpg" /><figcaption>Zdroj: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/fotogalerie/">http://knihovna.phil.muni.cz/fotogalerie/</a></figcaption></figure><h3>Srovnání projektů</h3><p>Tyto dva projekty byly vybrány záměrně, a to kvůli instituci, která je středem zájmu obou případových studií. Obě případové studie tak mají mnoho společných, ale zároveň odlišných jmenovatelů.</p><p>V první studii patřilo mezi hlavní zájmy naplnit požadavky studentů na služby, které jim v knihovně mohou chybět. Druhá studie naopak vycházela z potřeby optimalizace víkendového provozu tak, aby ho zajistilo méně pracovníků, ale zároveň aby došlo ke zlepšení služeb.</p><p>V obou studiích figurovali zaměstnanci knihovny, v případě první studie ale směřovali své snažení (dotazníková šetření…) na uživatele knihovny. U druhé se pak výzkum (dotazníky, osobní rozhovory…) směřoval na personál knihovny, a to jak mezi stálými zaměstnanci, tak na brigádníky, kteří pocítili největší redesign náplně své činnosti.</p><p>Metody byly u studií mírně odlišné. V prvním případě se využívalo prakticky jen dotazníkového šetření, bez jakýchkoli rozhovorů či osobních setkání, pozorování potřeb studentů. Druhý případ naopak využíval vícero metod, došlo k pozorování činností pracovníků, vyzkoušena byla metoda vedení deníku (která se ale ukázala jako neefektivní), prováděny byly opakované rozhovory a dotazníková šetření. Oba případy ale postupovaly podobně ve smyslu sběru připomínek a následné reakce na ni, v prvním případě se jednalo nejdříve o sběr podnětů od studentů, v reakci na to byl vyslán další dotazník, který zjistil urgentnost jednotlivých potřeb. Ve druhém případě pak studenti ústní nebo písemnou formou komentovaly jednotlivé změny, které byly dle jejich postřehů postupně optimalizovány.</p><p>Obecně vzato byl první projekt veden více přímočařeji, bylo provedeno první dotazníkové šetření, zjištěny závěry, ze kterých vyplynula druhá dotazníková vlna, na základě výsledků druhého kola dotazníků byly učiněny kroky k realizaci vhodných řešení. V případě druhého projektu se jednalo o neustálou optimalizaci na základě průběžně zjišťovaných informací, navíc druhý projekt zaznamenal neplánované změny, mezi které patřila například komplikace spojená se začátkem přesunu knih z volného výběru do skladů, proto byly jednotlivé kroky stále upravovány.</p><p>Výstupy projektů byly pokaždé viditelné pro běžného uživatele knihovny, první byl zřejmě znatelnější, v podobě vzniku zcela nových prostor. Ve druhém případě se jednalo o změny, které z části nemuseli uživatelé přímo zaznamenat, protože se často týkali vnitřního chodu knihovny a je nijak výrazně neovlivňovali (například přesun knih do skladu a dedikace víkendového brigádníka na tuto činnost), naopak jiné změny pro ně byly znatelné, jako například možnost využívání objednávek ze skladu i o víkendu. Studie ale měly obecně vzato pro uživatele jedině pozitivní vliv, během celého designového procesu se navíc uživatelé nemuseli nijak omezovat, nedošlo k utlumení jejich možností, naopak, standard služeb se s oběma studiemi zvýšil.</p><p>Zdroje:</p><p><a href="#_ftnref1">[1]</a> CULÉN, Alma Leora, Jan DELONG, Andrea Alessandro GASPARINI, Roman NOVOTNÝ, Pavla MINAŘÍKOVÁ a Ladislava ZBIEJCZUK SUCHÁ. <em>Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách</em>. Brno: Masarykova univerzita, 2016. ISBN 978–80–210–8358–5.</p><p><a href="#_ftnref2">[2]</a> KUNOVÁ, Zuzana. Návrh modelu propojení nástrojů projektového managementu a designu služeb : případová studie v univerzitní knihovně [online]. Brno, 2018 [cit. 2019–10–23]. Dostupné z: &lt;https://is.muni.cz/th/rxxxq/&gt;. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Bočková.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=5e480483db68" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68">Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity</a> was originally published in <a href="https://medium.com/design-kisk">DESIGN KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[S diářem a plánem k úspěchu]]></title>
            <link>https://medium.com/letn%C3%AD-%C5%A1kola-2018/s-di%C3%A1%C5%99em-a-pl%C3%A1nem-k-%C3%BAsp%C4%9Bchu-21a254709f6a?source=rss-1f681866d78------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/21a254709f6a</guid>
            <category><![CDATA[lš2018]]></category>
            <category><![CDATA[barcamp]]></category>
            <category><![CDATA[příprava]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Denisa Walterová]]></dc:creator>
            <pubDate>Fri, 15 Jun 2018 21:58:07 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-06-28T20:51:21.961Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Jednoduše řečeno:</p><p>1. Mějte diáře</p><p>2. Piště do něj</p><p>3. Občas se podívejte, co jste to napsali</p><p>4. (Občas) udělejte to, co jste si napsali že uděláte</p><p>Ale protože tohle Vám asi nestačí, zkusíme si to trochu rozvést</p><h3><strong>Den, týden, papír, tapír…</strong></h3><p>Nejdřív tedy hodně obecně, co všechno můžete používat k plánování?</p><p>Každý totiž může plánovat a pokud neplánujete, nejspíš jste jen ještě nenašli způsob, který by vám vyhovoval.</p><p>·<strong> Online nástroje</strong></p><p>Tady je to trochu v kategorii „neznám-nepoužívám“ přestože jsem to několikrát zkoušela, online se mi plánovat jednoduše nedaří, ale pro mnoho lidí je zejména google kalendář nezbytný.</p><p>A takové plánování má spousty výhod, hlavně „online“ možnost, tedy že je vám kalendář/diář přístupný všude, díky mobilu ho máte pořád po ruce, nikde vám v něm nedojde místo a nemusíte vláčet nic navíc. V googlu si pak můžete kalendář různě sdílet, propojit s kolegy v práci a podobně.</p><p>Možnosti jsou veliké</p><p><strong>· Pevná vazba</strong></p><p>Další hojně rozšířenou možností jsou běžné diáře ve formě knížečky nebo sešitu, pevně svážené, které seženeme prakticky v každém papírnictví či knihkupectví.</p><p>Poslední roky je i mezi nimi stále větší nabídka, nalezneme takové se zaměřením pro studenty, na rodiny nebo na sport. Rozložení může být různé, nejčastěji máme stranu na den anebo dvojstranu na týden. Každopádně je zde ale malá možnost personalizace, strany jsou dané tak jak jsou, nijak s nimi nepohneme, nic si nepřidáme ani nevyndáme, a to je jejich hlavní nevýhoda.</p><p><strong>· Zacvakávací</strong></p><p>V tomto případě se jedná většinou o nějaký obal-desky a v něm pak zacvaklou náplň, ta bývá na rok a po roce se musí zakoupit či jinak doplnit nová. Diář mívá na deskách kapsy, do kterých si můžeme uložit plánovací drobnosti.</p><p>Výhodou je velká míra přizpůsobitelnosti, z diáře můžeme vyjmout ty listy, o kterých víme, že je určitě nebudeme používat, nebo si naopak můžeme něco přidat, případně i vytvořit náplň úplně dle svých představ.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/564/0*9JHkSYJwA1Q0oFi2.jpg" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://1url.cz/UtyA8"><strong>https://1url.cz/UtyA8</strong></a></figcaption></figure><p>· <strong>Vlastní výroba</strong></p><p>Mnoho milovníků diářů se schyluje k tomu, že si nechají svůj ideální diář svázat přímo sobě na míru, ale jsou tu i mnohem nenáročnější možnosti.</p><p>Stránky do diáře si můžeme buď vyrobit sami (a dá se to bez větších problémů zvládnout třeba i ve wordu) anebo si je vytisknout, na internetu se nabízí mnoho tzv. printables, některé jsou k zakoupení, ale jiné naopak úplně zdarma. Takto vytištěné stránky si pak stačí svázat do kroužkové vazby, což nám můžou provést v kopicentru anebo třeba i v ústřední knihovně.</p><p>Šablony pro tisk najdete třeba tady: <a href="https://1url.cz/btyAv"><strong>https://1url.cz/btyAv</strong></a></p><ul><li><strong>Bullet journal</strong></li></ul><p>Vlastní výroba — ale speciální kategorie, diář se kreslí ručně, většinou do sešitu s tečkovanými stranami, které vedou linky. Největší výhodou je nespočet možností použití, které tento způsob má, diář můžeme měnit klidně ze dne na den, z týdne na týden…. Při větším projektu necháme na den víc místa, pokud jsme naopak týden proleželi nemocní, klidně můžeme v diáři celý týden vynechat, nevýhodu ale zase je velká časová náročnost.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/736/0*nX0hnSRSlaqeM7XZ.jpg" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://theseahawk.org/wp-content/uploads/2017/11/journal.jpg">https://theseahawk.org/wp-content/uploads/2017/11/journal.jpg</a></figcaption></figure><h3><strong>Co si do diáře psát</strong></h3><p>VŠECHNO!</p><p>Ale tak třeba:</p><p><strong>Deadline</strong></p><p>Osobně je pro mě diář hlavně na udržování přehledu o nejrůznějších termínech odevzdání prací, odevzdání dílčích úkolů nebo i termíny zkoušek. Vědět, co Vás čeká je pro plánování úplně nejdůležitější.</p><p><strong>Práce</strong></p><p>Tento bod se nebude určitě týkat každého, pokud chodíte do práce každý den stejně, těžko si to potřebujete psát do diáře, ale já třeba chodím každý víkend na jinou brigádu, v týdnu chodím do práce jen některé dny, pokaždé na různý čas… A nepřijít do práce je to poslední, co by člověk chtěl, vydělávat se musí.</p><p><strong>Akce, srazy</strong></p><p>Je dobré si do diáře zaznamenat třeba i akce o kterých jen uvažujete, abyste věděli, co máte v plánu a jestli je pro vás třeba důležitější jít na brigádu, nebo jít na tu premiéru, co je zrovna taky v ten pátek večer a uvažujete o ní…</p><p><strong>Svátky a data narození, výročí…</strong></p><p>Jsou to drobnosti ale nejednu osobu potěšíte popřáním všeho nejlepšího, nebo i dokonce nějakou drobností, radostí kolem nás není nikdy dost 😊</p><p><strong>To do</strong></p><p>Zde už se dotýkáme právě motivačního prvku, napsat si každý den či týden několik bodů, které si pak můžeme „odfajfknout“ jako splněné je obrovská motivace</p><p><strong>Něco navíc</strong></p><p>Můžeme si samozřejmě zapisovat i spoustu jiných věcí, ty, které zmíním teď jsou jsou z kategorie „pokročilejších“ a jsou hlavně pro případy, kdy na to v diáři máte dostatek místa.</p><p>Mnoho lidí si do diáře zaznamenává například tyto položky:</p><p>- Pitný režim,</p><p>- Finance</p><p>- jídelníček</p><p>- Sportovní aktivitu,</p><p>- Filmy které viděli</p><p>- Přečtené knihy</p><p>- Nákupní seznamy</p><p>- Svoji náladu</p><p>- Svoji váhu</p><p>Fantazii se prakticky meze nekladou, spousta lidí má diář spíš za deník, ale pokud by tohle vyhovovalo i Vám, tak proč si ho neudělat po svém a nepsat tam všechno to, co se Vám zrovna hodí 😊</p><h3><strong>Diář a motivace</strong></h3><p>Pokud se o tomto tématu chcete dozvědět co nejvíc, rozhodně doporučuji knihu Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, který velice dobře rozebírá to, jak si máme úkoly rozplánovat a co opravdu prověřeně funguje.</p><p>Já to shrnu do několika krátkých bodů.</p><p>Úplně nejdůležitější, ač to zní poněkud banálně, je mít cíl. Zní to jasně, ale spousta lidí chce „něčeho dosáhnout“ ale vlastně vůbec neví, po čem to touží. Teprve když máme cíl, tak máme jasnou cestu, po které se můžeme vydat.</p><p>Pokud ale už víme, co chceme, je dobré rozdělit si ten velký cíl na menší podsekce. Pokud bych například měla jako velký cíl „napsat bakalářku“ takový cíl sám o sobě nebude fungovat. Potřebuji si ho rozdělit na sekce, které jsou sami o sobě splnitelné, jako najít si literaturu, napsat jednu kapitolu, přečíst jednu konkrétní knihu.</p><p>Určitě chápete, kam tím směřuji.</p><p>Úkoly si prostě rozdělte na části, které reálně zvládnete a ty si následně vepište do diáře.</p><p>Pokud chcete cíle opravdu dosáhnout, mělo by Vás to nutit tyto části plnit, když máte stále problémy se posunovat, zkuste ještě menší části úkolů.</p><p>Pokud budete dobře plánovat, klidně můžete na bakalářku najít jen jeden zdroj za den a pořád to stihnete. Často je stejně nejhorší s činností začít, takže i když ve Vašem plánu bude přečíst jednu kapitolu, třeba se rozečtete a knihu zhltnete celou.</p><p><strong>Čůčoviny kolem</strong></p><p>Základní vybavení pro plánování je samozřejmě diář, plánovací proces nám ale může zpříjemnit či okrášlit i spousta dalších věcí.</p><p>Takže si uveďme pár z nich:</p><p>- <strong>Gumovací pero</strong></p><p>Plány se mění pořád a pokud jste jako já a vadím Vám si v diáři škrtat, přepisovat, bělítkovat… Pak bude gumovací pero Váš nejlepší kamarád! Dají se sehnat ve většině papírnictví, v různých barvách, dokonce se dělají i gumovací fixy nebo zvýrazňovače.</p><p>- <strong>Post-it</strong></p><p>Jedinečný vynález, pokud Vám náhodou na dni nevystačilo místo, šup tam s tímto kouzelným papírkem a najednou je hned víc místa na psaní. Nebo snad událost, která se pořád přesouvá, něco ohromně důležitého? Na to všechno a mnohem víc se papírky hodí.</p><p><strong>Washy pásky</strong></p><p>Pro někoho čistě dekorativní záležitost, jiní je využívají funkčně.</p><p>Pásky jsou vyrobené z rýžového papíru a mají různé vzory i barvy (puntíky, kytičky, kočičky…) dají se trhat jen rukou, ale jejich hlavní výhoda spočívá v tom, že je můžeme odlepit z papíru a ony po sobě nenechají žádnou stopu a dá se na ně psát (vlastnostmi jsou nejbližší papírové malířské pásce).</p><p>Osobně s nimi v diáři značím dovolené, delší pracovní týdny, různé výjezdy…</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/600/0*VFKDp36ampjKTg8Q.png" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://1url.cz/7tyA6">https://1url.cz/7tyA6</a></figcaption></figure><p><strong>Nálepky</strong></p><p>Další prvek, který může být dekorativní nebo funkční.</p><p>To, jak se používají nálepky pro dekoraci asi nemusím vysvětlovat, funkčnější využití spočívá třeba ve využití malých obrázků dortíku pro značení narozenin, nebo ještě funkčněji barevných koleček pro vyznačení zkoušky…</p><p>Slíbila jsem malá DIY zpestření, jedno se objevilo už při líčení možnosti výroby vlastního diáře třeba do kroužkové vazby. Nálepky jsou další věcí, kterou si snadno vyrobíme doma sami aniž bychom měli speciální vybavení. Stačí nám (barevná) tiskána a „samolepkový“ papír, který běžně pořídíme v papírnictví, na papír jednoduše vytiskneme motivy (opět spoustu z nich je zdarma dostupných na internetu, velkým zdrojem je zejména pinterest). Motivy pak stačí z papíru vyřezat či vystříhat a hle, samolepky jsou na světě.</p><p>Velmi dobrý trik pro vyřezávání nálepek najdete třeba tady ve videu:</p><p><a href="https://youtu.be/hclasKjuA7s?t=6m4s">https://youtu.be/hclasKjuA7s?t=6m4s</a></p><p>Tak hodně štěstí v plánování!</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=21a254709f6a" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/letn%C3%AD-%C5%A1kola-2018/s-di%C3%A1%C5%99em-a-pl%C3%A1nem-k-%C3%BAsp%C4%9Bchu-21a254709f6a">S diářem a plánem k úspěchu</a> was originally published in <a href="https://medium.com/letn%C3%AD-%C5%A1kola-2018">Letní škola 2018</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>