<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Pavel Jartym on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Pavel Jartym on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@PaulusHieronymu?source=rss-39bc2af09dc9------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/0*JoqTs40oe9mgFrOg.jpeg</url>
            <title>Stories by Pavel Jartym on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@PaulusHieronymu?source=rss-39bc2af09dc9------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Tue, 17 Nov 2026 22:40:15 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@PaulusHieronymu/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Jeremiáš 5,16. Překladatelská poznámka]]></title>
            <link>https://medium.com/@PaulusHieronymu/jeremi%C3%A1%C5%A1-5-16-p%C5%99ekladatelsk%C3%A1-pozn%C3%A1mka-41f0949a862c?source=rss-39bc2af09dc9------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/41f0949a862c</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Pavel Jartym]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 10 Feb 2016 16:49:44 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2016-02-10T16:49:44.768Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Autor: <a href="http://www.teologicketexty.cz/casopis/autori/autor/Jartym-Pavel.html">Pavel Jartym</a> — Číslo: <a href="http://www.teologicketexty.cz/casopis/2009-2/Radost-byt-knezem">2009/2</a> (Dialog)</p><p><em>Bogner</em>: Jeho ústa jsou jak otevřený hrob,</p><p>jsou to samí reci.</p><p><em>Český ekumenický překlad</em>: Jeho toulec je otevřený hrob,</p><p>všichni jsou bohatýři.</p><p><em>Jeruzalémská Bible</em>: Jeho toulec je zející hrob,</p><p>je to národ hrdinů.</p><p>Tento verš je součástí 5. kapitoly knihy proroka Jeremiáše, která usvědčuje Boží lid z neochoty navrátit se k Hospodinu. Prorok, který započal své působení ve 13. roce vlády krále Jošiáše, tj. 627/6 př. Kr., o nich říká: „Jsou to jen prostí lidé, pošetilí, protože neznají Hospodinovu cestu, právo svého Boha. Půjdu tedy k předním mužům a s nimi budu mluvit; neboť oni Hospodinovu cestu znají, právo svého Boha. Ale právě ti všichni rozlámali jařmo, roztrhali pouta!“ (Jer 5,4–5, Bognerův překlad). Ve verších 10–18 vyzývá Hospodin pohany, aby vykonali trest na věrolomném izraelském národě, který nevěřil, že na něj přijde pohroma. Falešní proroci ho totiž udržovali v klamné sebejistotě. Hospodinovo slovo je však jasné: „Z daleka na vás přivedu národ, Izraelův dome — praví Hospodin; národ silný, národ starobylý, národ, jehož jazyk neznáš, nerozumíš, co mluví. Jeho ústa jsou jak otevřený hrob, jsou to samí reci.“ (Jer 5,15–16, Bognerův překlad).</p><p>Už na první pohled je zřejmé, že se Bognerův překlad verše 16 svým úvodem odlišuje od uvedených českých překladů. Proč Václav Bogner zvolil pro hlavní text svého překladu neobvyklé čtení „Jeho ústa“, se však nedozvíme. V poznámce k tomuto verši pouze uvádí: Nenasytnost nepřítele je přirovnána ke hrobu. (Viz <em>Starý zákon. Knihy prorocké II: Jeremiáš, Pláč, Baruch, Jeremiášův list,</em> Česká katolická Charita, Praha 1979, str. 34.)</p><p>V hebrejském textu začíná tento verš slovem <em>’ašpátó </em>(„Jeho toulec“). Aquilův a Theodotionův překlad, Vulgáta a Targum se shodují se zněním masoretského textu. Naproti tomu v řeckém překladu zvaném Septuaginta první část verše chybí.</p><p>Některým vykladačům přirovnání „toulce“ k „otevřenému hrobu“ připadalo velmi neobvyklé. Pozdější úpravy úvodního vyjádření byly nepochybně inspirovány Pešittou, Biblí syrských křesťanů, která zde má slovo „hrdlo“. Srovnej Žl 5,10 (ČEP): „Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je <em>zdroj</em> zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku <em>samé</em> úlisnosti.“ V r. 1792 navrhl J. B. Michaelis čtení <em>sefátó </em>(„Jeho ústa“). Ohlas tohoto návrhu nalezneme v překladu <em>New English Bible </em>(1970) i v jeho revidovaném vydání <em>Revised English Bible </em>(1989): their jaws are a grave, wide open. Ale i v angloamerickém prostředí je to ojedinělý překlad.</p><p>Z hlediska textověkritického není důvod opravovat hebrejský text. Zároveň je však třeba čtenáři naznačit, že již ve starověku se někteří překladatelé pozastavili nad nezvyklým přirovnáním, a proto je třeba v příslušné poznámce zmínit, že Pešitta má místo „toulce“ výraz „hrdlo“ a že v Septuagintě první část verše chybí.</p><p><em>Originally published at </em><a href="http://www.teologicketexty.cz/casopis/2009-2/Jeremias-5-16-Prekladatelska-poznamka.html"><em>www.teologicketexty.cz</em></a><em>.</em></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=41f0949a862c" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Kritéria pro tvorbu kvalitní webové stránky]]></title>
            <link>https://medium.com/@PaulusHieronymu/krit%C3%A9ria-pro-tvorbu-kvalitn%C3%AD-webov%C3%A9-str%C3%A1nky-9d47b968d39c?source=rss-39bc2af09dc9------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/9d47b968d39c</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Pavel Jartym]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 10 Feb 2016 16:05:48 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2016-02-10T16:05:48.354Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Jak vypadá kvalitní webová stránka? Jaká kritéria musí splňovat? Na tyto otázky přinášejí odpověď <a href="https://static.googleusercontent.com/media/www.google.com/cs//insidesearch/howsearchworks/assets/searchqualityevaluatorguidelines.pdf"><strong>Pokyny pro hodnotitele kvality vyhledávání </strong></a>(<em>Search Quality Rating Guidelines</em>), které Google v listopadu 2015 poprvé zveřejnil v nezkrácené podobě. Jedná se o směrnice pro lidské hodnotitele, kteří mají posuzovat stránky především podle jejich účelu, kvůli kterému byly vytvořeny. Dokument o 160 stránkách nabízí ucelený pohled na to, co Google považuje za kritéria kvality. Zvláště je třeba věnovat pozornost hodnotám, které se skrývají ve zkratce <strong>E-A-T</strong> (<em>Expertise / Authoritativeness / Trustworthiness = Odbornost / Autorita / Důvěryhodnost</em>). Kvalitní stránky a weby musí mít odpovídající úroveň odbornosti, aby byly autoritativní a důvěryhodné v oboru, jímž se zabývají.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/0*bqCelhyhERF6suMV.jpg" /></figure><p><strong>Sekce 4.0 (High Quality Pages)</strong> se věnuje charakteristice vysoce kvalitních stránek. Na vlastní hodnocení nemá vliv, zda se jedná o stránku informativní, prodejní či zábavnou. Důležitý je účel, kvůli kterému byla stránka vytvořena, a jak tento účel naplňuje.</p><h3>Google chce, aby každá stránka byla pro uživatele něčím přínosná či užitečná.</h3><p><strong>U webové stránky se rozlišuje:</strong></p><ul><li><strong>Hlavní obsah</strong> (MC = Main Content)</li><li><strong>Vedlejší obsah</strong> (SC = Supplementary Content)</li><li><strong>Reklama za účelem zisku</strong></li></ul><p><strong>Vysoce kvalitní stránka musí splňovat aspoň jedno z následujících kritérií:</strong></p><ul><li>Dostatečné množství kvalitního hlavního obsahu (MC).</li><li>Stránka i web odborně zpracovávají dané téma, jsou autoritativní a důvěryhodné.</li><li>Web má dobrou pověst v souvislosti s tématem, kterým se na stránce zabývá.</li></ul><p><strong>K těmto hlavním kritériiím Pokyny přidávají ještě další:</strong></p><ul><li>Dostatečné množství pomocných údajů, jako např. O nás, Kontakty či Zákaznická podpora.</li><li>Vedlejší obsah (SC), který přispívá k lepší uživatelské přívětivosti dané stránky i webu.</li><li>Funkční design, který uživateli umožní snadno se soustředit na hlavní a vedlejší obsah tak, jak je potřeba.</li><li>Web, o který se někdo dobře stará a pravidelně jej udržuje.</li></ul><p><em>Originally published at </em><a href="http://www.bluesystem.cz/blog/seo-optimalizace-webovych-stranek/kriteria-pro-tvorbu-kvalitni-webove-stranky"><em>www.bluesystem.cz</em></a><em>.</em></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=9d47b968d39c" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Text je výzva a pozvání]]></title>
            <link>https://medium.com/@PaulusHieronymu/text-je-v%C3%BDzva-a-pozv%C3%A1n%C3%AD-1475454cc636?source=rss-39bc2af09dc9------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/1475454cc636</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Pavel Jartym]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 07 Apr 2015 09:39:16 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2015-04-07T09:47:02.975Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Let us remember those whom our text is determined, and do not trouble access to it and orientation in it. It depends on how we organize characters that make up our communication.</p><p>Texts should be grammatically correct, readable and understandable.</p><p><em>„(…) přemíra slov svůj počet vyčerpá. Není proto lépe zachovávat ,míru věcí’? (Lao-c’, O tao a ctnosti)</em></p><p>Často se v různých článcích a studiích připomíná, že webový obsah by měl být pro uživatele přínosný. Ostatně <strong>obsahový marketing spočívá ve vytváření a sdílení hodnotného obsahu</strong>. Jedná se o „nenucený“ marketing. Uživatelé potřebují obsah k tomu, aby si mohli vybrat určitý produkt či službu. Očekávají, že dostanou kvalitní a důvěryhodné informace, které jim pomohou v jejich rozhodování. <strong>Nejobvyklejší formou obsahu je text</strong> a na ten se zde zaměříme.</p><h3>Vyjadřujeme se přehledně a mluvnicky správně?</h3><p>„Slovo však neslouží jen k uchopení a pochopení určité skutečnosti, je i základním kamenem dorozumění. <strong>K dorozumívání ovšem nestačí jen vládnout aparátem významotvorných znaků: je nutné je umět uspořádat tak, aby mohly přenést nějaké sdělení — dát jim smysl.</strong>“ (Jan Horálek, <em>…nejde jen o slova</em>, Millenium Publishing, Chomutov 2002, s. 224, zvýraznění je ode mě — P. J.)</p><p><strong>Texty na webu by měly být:</strong></p><p>mluvnicky správné, čtivé, srozumitelné a přehledně uspořádané.</p><p>To však není tak samozřejmé a ani snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nezřídka se v našem sdělení vyskytují tzv. <em>hyperkorektní tvary</em>, např. <em>by jste</em> místo <em>byste</em>, máme problémy se skloňováním zájmena <em>jenž</em> apod. Spoléhat na textový editor je ošidné. Upozorní vás sice na překlepy, ale některé druhy chyb odhalit neumí, a rovněž vám nezajistí, abyste v celém textu jednotně psali určitý výraz. Při psaní je však třeba dbát nejen na <strong>dodržení jazykové normy</strong>, ale i na <strong>přirozenost vyjadřování</strong>. Aby byl text čtivý, nesmí být strojený a frázovitý. „Autor by měl vždycky myslet i na čtenáře, na takové vyjadřování, které by mu přístup k textu usnadňovalo a zpříjemňovalo.“ (Petr Sgall, Jarmila Panevová,<em> Jak psát a jak nepsat česky</em>, Nakladatelství Karolinum, Praha 2014, s. 13.)</p><h4>Text — pozvání ke vztahu</h4><p>Důležitá je <strong>interakce mezi obsahem a uživatelem</strong>. Obsah představuje výzvu k dialogu, k navázání vztahu. Komunikace není pouhou výměnou sdělení, ale především vytváří dvojstranné vztahy, na jejichž základě vzniká dorozumění a záměry dostávají praktický smysl. Text vyřizuje své poselství a neměl by mlčet, když s ním chceme začít rozhovor. Pokud se návštěvník „setká s mlčením“, totiž se špatným „uživatelským prožitkem“ (<em>User Experience)</em>, zklamaně opustí web. Nezanedbatelný význam má v této souvislosti <strong>relevance</strong> našeho sdělení. Příjemce očekává, že dostane informaci, kterou hledá, aniž by musel vynaložit zbytečně velké úsilí.</p><p><strong>Mysleme na toho, komu je text určen, a neztěžujme mu přístup k němu a orientaci v něm</strong>. Záleží na tom, jak uspořádáme znaky, z nichž se skládá naše sdělení. Ujasněnost našich myšlenek se odráží ve vyjadřování jejich vztahů, v jejich hierarchii. Dbejme na to, aby <strong>naše vyjadřování bylo přirozené a použité výrazové prostředky odpovídaly danému kontextu a záměru</strong> (ať už marketingovému či jinému).</p><p><strong>Použitá literatura:</strong></p><p>Catherine Ébert-Zeminová, <em>Textasis</em>. Anagogie interpretačního vztahu, Nakladatelství Karolinum, Praha 2011.</p><p>Petr Sgall, Jarmila Panevová,<em> Jak psát a jak nepsat česky</em>, Nakladatelství Karolinum, Praha 2014.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=1475454cc636" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>