<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Michal Najman on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Michal Najman on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@michalnajman?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/0*FDS0Bq_1AZMRjTWQ.</url>
            <title>Stories by Michal Najman on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@michalnajman?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Tue, 17 Nov 2026 19:56:14 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@michalnajman/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[2021 — C-band radar!]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/2021-c-band-radar-309ef1387bc6?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/309ef1387bc6</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 10 Jan 2022 19:00:17 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2022-01-11T14:46:56.266Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*7x3WOVsEQzNUSHZOGLZluA.jpeg" /></figure><h3>2021 v Meteopressu — Covid přinesl C-band radar!</h3><p>Meteopress je tzv. meteorologická firma. Už od roku 1992 předpovídáme počasí. Od roku 2015 jsme nastoupili na novou cestu: inovační, technologickou, upřímnou a odvážnou.</p><p>Rok 2021 pro nás byl potvrzením, že jdeme po cestě správné. Sice nemáme žádný pevný plán, ale máme své principy práce a víme, co jde ve světě předpovědi počasí zlepšit. Víme, kde je ukryt potenciál trhu a stavíme tým, produkty a vývoj dle jednoduchých principů:</p><ul><li>“jde to”,</li><li>“kdyby to bylo jednoduché, už to někdo udělal”,</li><li>“Build-Measure-Learn”,</li><li>Malý tým, plný těch nejlepších v oboru a vedení lidí principem “No Rules Rules”.</li></ul><h4>TL;DR: Co jsme dokázali v roce 2021?</h4><ul><li>Vyrobili jsme C-band radar. Za cenu tak nízkou, že možná posune radarový trh.</li><li>Varovali jsme před tornádovou situací na Moravě (a dalšími stovkami nebezpečných situací v regionu).</li><li>Vyvinuli a zdokonalili jsme další předpovědi počasí pomocí umělé inteligence.</li></ul><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/proxy/1*yzbQnvfc4_x-3Xbzl8IDXw.png" /></figure><ul><li>Našli nové zákazníky a udrželi si ty stávající. Děkujeme oběma skupinám.</li><li>Vydělali jsme více peněz.</li><li>Všechny nové peníze jsme nainvestovali do rozvoje firmy.</li><li>Našli jsme náš faktor 10. Tj. jak firmu naškálovat, rozvinout po světě.</li></ul><p>Jak o náš radar, o AI software na předpovědi, tak o varování před nebezpečným počasím je velký zájem na mezinárodním trhu. Přibyli nám klienti, vydělali jsme více peněz než kdy v historii. Ale hlavně — tým Meteopress je zase silnější, jak zkušenostmi, tak i počtem kolegů.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/922/1*m5cCu9HzqGxHebUfHa39LQ.png" /></figure><p>Svět start-upů a klimatické změny mají jedno společné. V grafech obou je populární tzv. hokejka, exponenciála. U našich příjmů a klimatické změny také vidíme jistou korelaci, ale i zde platí, že <a href="https://www.tylervigen.com/spurious-correlations">korelace není kauzalita</a>.</p><p>Jednou za rok se zastavím a přemítám. O tom, co jsme vlastně minulý rok dělali, co jsme dokázali. Člověk je často utopen v denní operativě, denním marasmu urgentních problémů, neustálých dotazů a akutního řešení problémů.</p><p>Člověk pak ztrácí perspektivu a zapomíná mít radost.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*XVSvBtQF6KSUFFZLmE92MA.jpeg" /><figcaption>“Většina lidí podle něj žije jako ten tesař, který měl tak tupé nástroje, že mu práce šla pomalu, a neměl tudíž nikdy čas si je nabrousit.” Cormac McCarthy, Hranice.</figcaption></figure><h4>Převratný C-band radar</h4><p>Radar v pásmu C (5 GHz) je slovy Dr. Staudingera z rakouského meteorologického ústavu Rolls Royce mezi radary. My tedy stavíme spíše Teslu mezi radary. Radar založený na softwarovém přístupu z jednoduchých modulárních prvků a COTS (běžně dostupných) komponent.</p><p>C-band radar funguje mnohem lépe na měření všech druhů srážek. Je dost citlivý a přesný, aby šel operativně používat ve většině světa a je ještě svou velikostí instalovatelný kdekoliv na světě. Oproti našemu původnímu radaru v pásmu X (9 GHz) má tu výhodu, že netrpí tzv. útlumem, tj. neoslepne v silných srážkách. Vidí i skrz bouřky.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/440/0*v8sP3LP59OudcRSF" /></figure><p>Umí vše, co od něj profesionální zákazníci čekali. A ještě o kousek více. Nevadí mu například rušení od Wi-Fi sítí.</p><p>Jeho startovací cenu jsme stanovili na 350.000 EUR nebo 397.000 USD. Náš nejlepší s největší anténou stojí cca 600.000 EUR. Konkurence svůj nejlepší prodává od 1.000.000 Eur výše.</p><p>Cenou tedy rozhodně vítězíme.</p><p>Další aspekt hovořící pro naše řešení je nenáročnost našeho radaru z pohledu instalace a nároků na elektřinu, internet a údržbu. Náš radar je v porovnání s konkurencí na cca 10% finanční náročnosti po instalaci.</p><p>Při instalaci radarů konkurence se náklady za radar a jeho instalaci často vyšplhají až k cca 4–5 milionům EUR. U nás je tato cenovka na úrovni sotva 25 %.</p><h4>RadarCrate — nejjednodušší instalace</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*MPtRXlfaLZqb95J8n7WYSQ.png" /></figure><p>Největším problémem při instalaci meteorologického radaru je, kromě pořizovací ceny, instalační lokalita a její vybavenost. Radarovat potřebujete z kopce dolů. Na kopci často není elektřina. Tj. musíte složitě na kopci budovat věž a přivést tam elektřinu. U mnohých radarů konkurence dokonce vysoké napětí.</p><p>Díky zkušenosti s nainstalováním více než 30 vlastních malých radarů jsme se mnohé naučili. Kromě nízké energetické náročnosti — náš radar má spotřebu cca 600 Wattů — jsme udrželi váhu celého systému 2.4m radaru na 500 kg a váhu 4.5m radaru na cca 850 kg.</p><p>To nás přivedlo k projektu RadarCrate — radarové bedny. Dvou kontejnerů, ve kterých celý radar doručíme a poté je použijeme jako podstavec pod naši věž, jako technickou místnost, jako serverovnu, jako sklad, jako zázemí pro technika.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*IcFwBK1-1gbrwfkFmXXs4w.jpeg" /><figcaption>RadarCrate by Meteopress</figcaption></figure><p>Jednoduché, že?</p><p>Proč to tedy nikdo jiný nedělá?</p><p>Nevíme. My už ano.</p><p>Elektřina nám pro náš provoz stačí z 8–12 solárních panelů, nebo několika větrníků.</p><p>Bateriový set umožní překlenout zatažené dny. Takže není nutné na kopec tahat nutně elektřinu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/771/1*TM9M1Y03LBoc_0kBSfkgLQ.jpeg" /><figcaption>Testování Starlinku pod okny naší kanceláře v Praze</figcaption></figure><p>Internet máme ze Starlinku, tj. jsme kdekoli na světě bez závislosti na místním, často nevyzpytatelném internetu.</p><h4>Instalace vlastních radarů a ZAMG</h4><p>Pokračovali jsme v rozšiřování a zkvalitňování naší sítě. Za zmínku stojí hlavně upgrade naší testovací lokace Innocrystal na jih od Prahy. Tam máme nyní platformu na libovolný radom. V současnosti zde testujeme 2.4m C-band radar.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*PwiXfKF5o7hQ0D16Fi6zNg.png" /><figcaption>Radar na Loučné v Krušných horách</figcaption></figure><p>Hlavními instalačními událostmi minulého roku byly instalace nových, velkých horských radarů. Jeden je na vršku Loučná v Krušných horách. Zde máme náš v současnosti největší radom o velikosti 4.5 m.</p><p>Druhý náš velký radar je na trojmezí Česka, Rakouska a Německa na vršku Hochficht, česky Smrčina. Vybudovali jsme ho s rakouským meteorologickým ústavem ZAMG.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F0_ux755nW9o%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D0_ux755nW9o&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F0_ux755nW9o%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/f1d3e08aee61a8646ddcac84eb0766d1/href">https://medium.com/media/f1d3e08aee61a8646ddcac84eb0766d1/href</a></iframe><p>Třetí nový radar je u Brandýsa nad Labem na hale firmy Armogroup.</p><p>Dále jsme zvětšili a vylepšili naše radary ve Znojmě, Lučenci, Plzni, Jihlavě. Všechny jsme připravili na lepší vnitřnosti — nové C-band či X-band radary.</p><p>Plán je mít před příští sezónou nejlepší radarové pokrytí regionu.</p><h3>Tornádo</h3><p>V polovině roku, přesně 24.6., zasáhla Jižní Moravu tragická událost. Destruktivní tornádo síly až F4 usmrtilo 6 lidí, způsobilo škody za cca 30 miliard korun.</p><p>Meteopress se dlouhodobě věnuje <a href="https://www.meteopress.cz/varovani-registrace/">varování před nebezpečným počasím</a>. Toto už 6 let doručujeme pojišťovnám a jejím klientům.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*OZp-uOC49oYufbE6qf4rnw.png" /><figcaption>Jedno z varování, které jsme poslali během bouřkové situace 24.6.2021</figcaption></figure><p>Musím říci, že naše celkové zvládnutí tornádové situace mě naplnilo nevýslovným pocitem zadostiučinění a hrdosti. Ohledně této situace se naši meteorologové začali radit již několik dní předem. V daný den ráno na předpokládané místo jel náš meteorolog Miloslav Staněk. Ten celé tornádo zaznamenal a komunikoval s kolegy v Praze, kteří událost sledovali z centrály.</p><p>Naše varování MeteoAlert před touto konkrétní situací vydal výborně další z našich velezkušených meteorologů a vydal ho již v 16:45, tj. 2,5 hodiny předem přímo na posléze zasaženou oblast.</p><p>Další kolegové po celou dobu o události <a href="https://www.meteopress.cz/report/sledujeme-on-line-cesko-i-dnes-zasahnou-silne-bourky/">reportovali</a>. První fotografie tornáda se u nás objevila v 20:20, tj. cca hodinu po jeho dotyku se zemí. Využívali jsme živých reportů z místa od našich pozorovatelů ve skupině <a href="https://www.facebook.com/groups/264027048150">Lovci bouřek</a> na Facebooku.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*-jRFACfHMhsvZy-k03yhjA.png" /><figcaption>Bouřka, která 24.6.2021 přinesla tornádo na jižní Moravu</figcaption></figure><p>Už ten samý den jsme vydávali o události <a href="https://www.meteopress.cz/report/na-hodoninsku-se-dnes-vyskytlo-tornado/">článek</a>, druhý den jsme prováděli na místě průzkum a klasifikaci škod. Náš meteorolog se poté stal spoluautorem oficiální <a href="https://www.meteopress.cz/vitr/zaverecna-zprava-k-cervnovemu-tornadu-na-jizni-morave/">zprávy</a> o tornádu. Ve spolupráci s ČHMÚ, což byla po dlouhé době první oficiální spolupráce.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/989/1*RBuzTbycXTWqUjnTejw1lQ.png" /><figcaption>Radarový snímek bouřky, která 24.6.2021 přinesla tornádo na jižní Moravu</figcaption></figure><h4>Probuzený zájem a noví klienti</h4><p>Zájem veřejnosti se v té době otočil k počasí a my jsme zjistili, že nejen pojišťovny mohou mít o naše varování zájem. Ihned jsme navázali spolupráci s agilním vedením Jihočeského kraje a hned o 10 dní později jsme v pilotním provozu začali posílat varování vedení kraje. Díky zde patří zejména p. hejtmanovi Kubovi a paní Spálenkové, vedoucí krizového řízení JČK.</p><p>S další cca desítkou krajů probíhají jednání a věřím, že příští rok budou další občané ČR chráněni naším varováním.</p><p>Dále se podařilo přidat další klienty z řad pojišťoven — slovenskou Kooperativu a pojišťovny AXA Česko a Slovensko. Ti se přidali k již stávajícím věrným skvělým klientům UNIQA CZ a SK a české Kooperativě.</p><p>Věrnost našich klientů, ať už z oblasti pojišťoven, médií či energetiky mi dělá radost. Věřím totiž, že v byznysu je nutno dbát i na slušnost a vztahy.</p><p>Bohužel toto se nenaplnilo s naším nejstarším klientem z oblasti televizního zpravodajství. Ten nám po 25 letech vypověděl spolupráci. A to formou pětiřádkového dopisu od právníka. 25 let jsme spolehlivě a věrně sloužili, každý rok chodili s nápady a možnostmi zlepšení služeb. Obchodně nám to nijak neublížilo, finančně to byl spíše menší klient. Forma ukončení mě však zaskočila, mrzela a poučila.</p><h3>Umělá inteligence</h3><p>Oblast, ve které jsme jedni z nejsilnějších na světě a bohužel o tom málo mluvíme. Náš malý interní tým pod vedením Kuby Bartela dokázal skvělé věci.</p><p>Zdokonalili jsme predikci radaru, která dnes s přehledem poráží všechny konkurenční metody. A to o parník. Porovnávali jsme se s predikcemi 3 národních meteorologických ústavů a zlepšení oproti jejich metodám je v řádu desítek procent (od cca 25 % do 43 %). Dnes je náš systém testován v rakouském meteorologickém ústavu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*0Oqp_I4A-ZzvVbIg" /></figure><p>Hodně se nyní věnujeme zlepšení krátkodobé předpovědi. Jdeme na to přes zpracování výstupů numerických modelů (tzv. ensemble postprocessing) pomocí neuronových sítí. Letos máme v plánu spustit toto operativně pro interní použití.</p><p>Jako možná první na světě jsme spustili predikci satelitních snímků pomocí neuronových sítí. Funguje to krásně, a tak to letos nabídneme trhu. Jedná se o jedinou přesnou předpověď oblačnosti, což se hodí hlavně obchodníkům se solární energií.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*EWlKiDkJh6jrEy_kcKNxjw.gif" /><figcaption>Naše prvotní pokusy se satelitní predikcí (vpravo) v porovnání s realitou (vlevo)</figcaption></figure><h4>Nové příležitosti</h4><p>Naše sílící pozice na trhu se projevila i otevíráním nových cest k potenciálním, dříve netušeným klientům. Obchodní model partnerství s rakouským meteorologickým ústavem zaujal vedení WMO, Světové meteorologické organizace, a prezentovali jsme naše produkty a výsledky spolupráce zástupcům 60 “evropských” zemí na konferenci. Hlavním tématem byly partnerské obchodní modely a náš obchodní koncept Radar As A Service, radar jako služba.</p><p>World Bank, Světová banka, nás zase pozvala na workshop pro subsaharskou Afriku. Zaujalo zde zejména naše kontejnerové řešení RadarCrate.</p><p>Měli jsme se účastnit několika veletrhů, ale bohužel byly všechny kvůli Covid19 zrušeny.</p><p>Uspěli jsme s námitkou do tendru na dodávku meteorologických informací pro Řízení letového provozu ČR. Tendr byl zrušen a byli jsme pozváni k tržní konzultaci.</p><h4>2022 a dále?</h4><p>Jaký je náš pevný plán pro roky 2022, 2023 a dále? Pevný není žádný. Jak jsem psal na začátku tohoto textu — řídíme se principy, máme důvěru ve své schopnosti a jsme připraveni bojovat o příležitosti.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*dH5QmYUgMLHtCHUP-637RA.jpeg" /><figcaption>Proč nemáme pevný plán? “Mínil, že špatná mapa je na každý pád horší, než žádná mapa, protože v poutníkovi vzbuzuje falešnou sebejistotu a může jej snadno přimět, aby zapomněl na své přirozené instinkty, jimiž by se mohl řídit, pokud by se jim poddal.” Cormac McCarthy, Hranice</figcaption></figure><p>O náš radar je dnes zájem z desítky zemí světa. Na začátku roku 2022 ho pojedeme představit na největší meteorologickou konferenci svého druhu — setkání Americké Meteorologické Společnosti AMS do Houstonu v Texasu. V plánu máme ještě další 3–5 veletrhů a konferencí.</p><p>Nelson Mandela jedno řekl: “Já nikdy neprohrávám. Buď vítězím, nebo se poučím.” Tímto heslem se nevědomky řídíme už 6 let a funguje úplně přesně, doslovně.</p><p>Meteopress letos oslaví 30 let. Věřím, že se dočkám i 50 let Meteopressu, a že to bude báječná jízda.</p><p>Vše nejlepší do roku 2022.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FmRz5OeuZjlQ%3Fstart%3D1%26feature%3Doembed%26start%3D1&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DmRz5OeuZjlQ&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FmRz5OeuZjlQ%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/0c31f575a15fe23024f1dbf1382683b8/href">https://medium.com/media/0c31f575a15fe23024f1dbf1382683b8/href</a></iframe><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=309ef1387bc6" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/2021-c-band-radar-309ef1387bc6">2021 — C-band radar!</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[2020 v Meteopressu: běh po ostré hraně strmého kopce]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/2020-v-meteopressu-b%C4%9Bh-po-ostr%C3%A9-hran%C4%9B-strm%C3%A9ho-kopce-d57e2264e9b9?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/d57e2264e9b9</guid>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[meteo]]></category>
            <category><![CDATA[ai]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Sat, 02 Jan 2021 20:44:12 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-01-02T20:44:12.007Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*zkLVyNzA4KFZr4lG7aJURg.png" /></figure><p>Jaký byl Covid rok v Meteopressu? Když ho dnes objektivně zhodnotím, byl nejlepší v historii firmy za 14 let, co v ní působím. Na začátku to tak ale nevypadalo. Nakonec máme dva nové, přelomové produkty, tým bohatší o několik členů, tři nové lokace na radary a dostatek zdrojů na další růst.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FSxPlRo2SOIE%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DSxPlRo2SOIE&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FSxPlRo2SOIE%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/4ef9c9c70606999758fb0ea88211cbf6/href">https://medium.com/media/4ef9c9c70606999758fb0ea88211cbf6/href</a></iframe><h4>Mindset change —not happening</h4><p>Začátek roku a první vlna byla zásadní. Psychicky mi pomohla manuální práce s pilou a dřevem na zahradě. Při otesávání trámů na skleník jsem se rozhodl, že chci být stále odvážný a zároveň držet ochranou ruku nad svým týmem. Vzal jsem si k srdci zásady z <a href="https://simonsinek.com/product/leaders-eat-last/">knihy Leaders Eat Last</a> a dal lidem jistotu. Jistotu práce, budoucnosti. Mám pocit, že nás to více semknulo a i díky tomu byl konec roku tak super. Rostoucí mindset nám tedy zůstal i přes rostoucí krizi.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*woI1OPrWB875nhmsVm6vzw.png" /><figcaption>PF Meteopress 2021 od Honzy Bažanta</figcaption></figure><p>Jediné nešťastné a nepraktické tak bylo, že když jsme si konečně pořídili pro Meteopress prostorné kanceláře v Kabelovně, epidemie nás z nich rozehnala do svých domovů. Zázemí však máme připravené pro větší expanzi.</p><h4>AI: Umělé je už inteligentní</h4><p>Prodávat cokoliv komukoliv jde v době lockdownů a pandemie těžko. U nás to platilo také. I zákazníci, s nimiž jsme byli blízko uzavření obchodu těsně před první vlnou, ztratili náladu nakupovat nové služby. Nezbylo tak, než naši energii napřít dovnitř do vývoje.</p><p>Během roku 2020 se nám vytvořil tým vývoje umělé inteligence. V úzké spolupráci s FIT ČVUT jsme vyvinuli možná první operativní <strong>AI předpověď srážek </strong>na světě.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/superiority-of-ai-in-the-precipitation-nowcasting-2b7cd445ec59">Superiority of AI in the precipitation nowcasting</a></p><p>Můžete ji vidět živě na <a href="https://www.meteopress.cz/radar/?product=rad-prediction#8/">našem webu</a>. V současné době probíhá pilotní testování pro <a href="https://www.dmi.dk/">dánský meteorologický ústav (DMI)</a> a jednáme s <a href="https://www.zamg.ac.at/">rakouským meteo ústavem</a> (ZAMG) o živém nasazení.</p><h4>Radary: A proč zrovna my jsme C-čko?</h4><p>Vývoj radarů sice probíhá už od roku 2007, v roce 2020 však nabral opravdové “grády”. V naší Meteopress Lab vznikl například WatchDog — hlídací pes vzdálených zařízení, který štěká, když něco nefunguje, a navíc dokáže některé závady vyřešit. Nám hlídá radary a meteostanice, co se na nich rozbilo. Vám pohlídá cokoliv elektronického — najdete ho <a href="https://eshop.meteopress.cz/watchdog/">ZDE.</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/768/1*XuMTCcSATnfZxYZFRwLaTw.jpeg" /></figure><p>Kromě elektronických věcí jsme si vyvinuli vlastní technologii radomu, tj. krytu, který chrání anténu a radar celý před větrem. Jeho rádiové vlastnosti jsou úplně super a tak už vyvíjíme větší a větší.</p><p>Stávající již prodejný model je určen na anténu 1,8m a mimochodem je i moc krásný.</p><p>Vše testujeme kousek od Prahy na naší testovací lokaci Innocrystal, kam dojede náš vývojář na kole z domova. Máme pro toto místo testovací licenci od ČTÚ a tak zde můžeme vše zkoušet v reálném provozu.</p><p>Postupně také průběžně vznikalo mnoho dalších drobných zařízení k ovládání radaru, komunikaci a měření znečištění. Radary jsme také zkalibrovali s<a href="http://www.palindrome-rs.ch/services/weather-radar-calibration-service/"> profesionální firmou Palindrome ze Švýcarska</a>. Tím už umíme odrazy z radaru přímo převést na spadlé srážky na zem a tato data poté dodávat jako vstup do numerických meteorologických modelů.</p><p>Na jaře však hlavní vývojář Jenda přišel s klíčovým nápadem, jak postavit radar úplně vlastní, náš, takzvaně “from scratch”. A to v pásmu pro meteorologické radary nejvýhodnějším — C-band. Našli jsme klíčové komponenty, ujasnili si koncept a hurá do toho.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*M9eK7qZJAQpIjBUhvnK9xw.jpeg" /><figcaption>Komponenty na C-band radar se pomalu scházejí na stolech naší dílny</figcaption></figure><p>Jedeme tento vývoj velmi agilně metodou Build — Measure — Learn. První kousek jsme postavili a spustili jen jako ověření konceptu (POC) s tím, že jsme věděli, že to v podstatě nic neuvidí. Objednáváme, vyvíjíme a vyrábíme komponenty na ověření jednotlivých cest, ty rychle zapojíme a vyzkoušíme. Někdy i s vědomím, že vyrábíme něco, co víme, že ve finálním výrobku určitě nepoužijeme.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/jlcpcb-assembly-service-2113d7b0cec8">JLCPCB assembly service</a></p><p>Na konci roku už tak můžu prohlásit, že naše malá firma vyrobila a příští rok spustí <strong>1,3 kW C-band GaN Solid-State meteorologický radar</strong>. Takový, který konkurence prodává za 1 milion EUR. My ho vyrobíme za mnohem, mnohem méně.</p><p>Už na něj máme první předobjednávky.</p><h4>Money talks</h4><p>Co je prý hlavní, je nejen skvělé produkty vyvíjet, ale zároveň je umět prodat. A mám velkou radost, že se nám i v této oblasti loni dařilo zase o kousek více. <strong>Obrat nám vzrostl o 25 %</strong> a tímto tempem roste už 5. rok v řadě.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/940/1*Qlz02YYbvT5dSZg6oLfhEA.png" /></figure><p>V roce 2016 jsem převzal vedení firmy a po letech snižujících se výnosů se podařilo najít nové obchodní modely, nové typy zákazníků a hlavně o novém směřování přesvědčit stávající i nové zaměstnance, kolegy, partnery. A vyplatilo se. Oproti roku 2015 máme nyní 300% obrat a pro příští rok to vypadá stejně dobře.</p><p>Ze zvyšujícího se obratu nemám radost z důvodu hromadění zisků a vyplácení dividend. To už pár let nedělám. Všechny vydělané peníze používáme na rozvoj. Investujeme do nápadů, talentovaných kolegů a rozvoje infrastruktury.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*EZdse45PWYBiQZ7uPXGtew.png" /><figcaption>Meteopress v kostce — kolik nás je, co děláme a co nás baví</figcaption></figure><h4>Throw your RADARS in the air, and turn ’em like you just don’t care.</h4><p>Naše radarová síť se rozšířila o několik kousků u nás i v zahraničí. Po jednom jsme přidali do Rakouska, Chorvatska a na Slovensko a vybudovali jsme si testovací lokaci u Prahy.</p><p>V současné době jsme v různých fázích rozpracovanosti na třech nových lokalitách v Česku, jedné na Slovensku a jedné v Rakousku. Zároveň většinu našich existujících radarů upgradujeme na větší antény a lepší technologii. Celkově tím zlepšíme kvalitu i plochu našeho pokrytí. Pro Česko už budeme schopni dodávat plnohodnotná, kalibrovaná data srovnatelná s konkurencí.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FpkcRFJ12DBM%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DpkcRFJ12DBM&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FpkcRFJ12DBM%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/3b57817ef68c7903e7218058059540f2/href">https://medium.com/media/3b57817ef68c7903e7218058059540f2/href</a></iframe><p>Jednáme také o spolupráci s několika státními ústavy, abychom naši radarovou síť ještě rozšířili a pokryli místa, která nyní pokryta nejsou. Účastnili jsme se několika pracovních cest (do Indie, Etiopie, Bosny) a veletrhů a konferencí. Ty byly však bohužel online, ale i tak jsme navázali kontakty v USA, Africe a v Karibiku.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*8Zh_C9w4VvzVoj2crmsNZw.jpeg" /><figcaption>S ředitelem Bosenského federálního meteorologického ústavu Almirem Bijedicem</figcaption></figure><h4>Co říci závěrem</h4><p>V roce 2020 jsme byli odvážní a vyplatilo se. Jako možná první na světě jsme spustili operativní využití opravdových neuronových sítí na predikci počasí.</p><p>Naše radary jsme zkalibrovali a vyvinuli jim radom, naklápění, antény a nový software. Ale hlavně jsme se pustili do projektu vývoje plnokrevného “céčkového” meteoradaru a dostali jsme se do fáze prototypu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*m3Ql9dyQoD1o635cLGUpAA.jpeg" /><figcaption>Kalibrace radaru s firmou <a href="http://www.palindrome-rs.ch/services/weather-radar-calibration-service/">Palindrome</a></figcaption></figure><p>O našich radarech a dalších službách jsme začali mluvit i v zahraničí a v příštím roce, pokud Bůh, příroda a Covid dovolí, své aktivity v této oblasti zase rozšíříme.</p><p>Nezvyklá doba prověřila všechny, včetně nás. Ale mnohým i pomohla, včetně nás. Domácím květinám často pomůže rázný tah — šok, kdy je potřeba rostlinu vyndat z původního, zabydleného ale už těsného balu, prořezat, pročistit kořeny, dát do většího prostoru a ona se pak rozvine do větší síly a krásy. To se stalo i nám.</p><p>V PF pro rok 2020 jsem přál, abyste měli čas na sebe a své blízké a abyste ve svém oboru byli inovativní. Obojího asi rok 2020 přinesl nadmíru: okolnosti nás vyhnaly z kanceláří do domácností a inovativnost zejména v komunikaci a produktivitě byla nutnou denní hrou. Jako platí, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, tak je jasné, že do normálního světa, tj. toho před Koronou, se již nevrátíme.</p><p>Je to ale dobře. Ten nový svět bude zase super.</p><p>Pro rok 2021 proto popřeju to samé co vloni: čas na rodinu, čas na sebe a chuť měnit svět.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=d57e2264e9b9" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/2020-v-meteopressu-b%C4%9Bh-po-ostr%C3%A9-hran%C4%9B-strm%C3%A9ho-kopce-d57e2264e9b9">2020 v Meteopressu: běh po ostré hraně strmého kopce</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Umělá inteligence v počasí — vyhodíme všechny meteorology?]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/um%C4%9Bl%C3%A1-inteligence-v-po%C4%8Das%C3%AD-vyhod%C3%ADme-v%C5%A1echny-meteorology-6eedc0292e8?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/6eedc0292e8</guid>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <category><![CDATA[innovation]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[ai]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 05 Dec 2019 19:45:59 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-12-05T19:45:59.964Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>Umělá inteligence v počasí — vyhodíme všechny meteorology?</h3><p>Oblíbené povídačky o nepřesnosti predikce počasí a neužitečných meteorolozích možná v příštím roce dostanou na frak. Po prvních pokusech a slibných výsledcích se zapojením umělé inteligence do predikce radaru jsme se rozhodli tuto technologii vyzkoušet v několika našich disciplínách a zkusit, zda půjde o třetí revoluci v naší oblíbené vědě.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/750/1*2Vk8dTmPY4_OdUze2BDsBg.jpeg" /></figure><h4>Umělá inteligence — to nebude fungovat</h4><p>Vyzkoušeli jsme zapojit neuronové sítě do krátkodobé predikce radarů a hned po třech měsících jsme dosáhli výrazného zlepšení oproti stávajícím metodám. Umělá inteligence má své nesporné výhody ve své schopnosti číst objemné a komplexní sady dat a v reálném čase je vyhodnocovat, upravovat a generovat vlastní výstupy, které by člověk nezvládl či nestihl.</p><p>Máme rozmyšleno několik oblastí, pro které by strojové učení mohlo být užitečné — jedná se v počátku zejména o krátkodobou předpověď, která má nahradit nedokonalost v predikci radarů, neexistenci predikce satelitu a zpoždění mezi naměřenými daty vstupujícími do modelu a výstupy numerických meteorologických modelů — tj. předpovědi.</p><p>A jak je v mých textech již tradiční, na nejnapínavější otázku v titulku článku odpovím rovnou — nevyhodíme všechny meteorology. Naopak jich plánujeme mnoho najmout a vytvořit z nich tým společně s odborníky na umělou inteligenci a IT specialisty.</p><h3>Telegraf, počítač, AI</h3><p>Málokdo ví, že předpověď počasí vlastně umožnil vynález telegrafu a kořeny této vědy jsou zejména ve Velké Británii. S malým zpožděním přenést naměřené či odpozorované informace o počasí do jednoho místa umožnilo informace plošně posbírat. Zároveň bylo možné na daná místa znovu stejně rychle přenést první formy předpovědi počasí a sledovat přechod front a bouřek přes velké území.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/841/0*nYnRVN2tc2Tz8vzL.jpeg" /><figcaption>První předpověď počasí v novinách The Times, 6. září 1860. Zdroj: <a href="https://medium.com/@NewsUKArchives/155-years-of-official-weather-reporting-in-the-times-dbc2c6d45258">https://medium.com/@NewsUKArchives/155-years-of-official-weather-reporting-in-the-times-dbc2c6d45258</a></figcaption></figure><p>Za druhou revoluci by mohl být považován rozvoj výpočetní techniky a možnost již rozvinutou a komplexní vědu plnou složitých rovnic a nekonečných výpočtů přenést do „počítačů“, které vše enormně zrychlily a zpřesnily.</p><p>Vznikla „numerická meteorologie“ a meteorologické modely. Znáte jich mnoho a dnes vedle přesného měření (meteostanice, radary, balony, satelity) znamenají relativně vysokou přesnost krátkodobé a střednědobé předpovědi počasí (do 7–10 dnů)</p><p>Doposud měl člověk tento rozvoj plně pod kontrolou. Meteorolog vždy přesně věděl, co se uvnitř naplánované úlohy děje, kde se co počítá a uměl a umí do výpočtu zasáhnout a upravit ho. Stále se jedná o fyzikální rovnice, často i sto let staré popsané závislosti, jen přepsané pro strojový výpočet.</p><p>Zavedení neuronových sítí a umělé inteligence by mohlo být třetí revolucí. Její vlastnosti se zdají být pro některé úlohy velmi vhodné a už první náznaky a projekty ukazují nadmíru slibné výsledky.</p><p>Proč zrovna umělá inteligence? Co konkrétně máme v plánu? Vadí, že ztratíme kontrolu nad mechanismy předpovědi počasí? Nebojíme se nadvlády strojů? Na to vše snad v následujících řádcích odpovím.</p><h4>Umělá inteligence v počasí — naprostý nesmysl! (aneb k čemu AI užitečná bude)</h4><p>Prostupovat tématem se budu snažit od věcí obecných a užitečných až po techničtější části. Tedy nejprve náboje pro staromilce, starousedlíky a pesimisty. V dohledné době se umělá inteligence <strong>nestane </strong>jediným, samospasitelným řešením. Například se zdá, že na středně- i dlouhodobou předpověď vhodná nebude.</p><p>Ve velmi blízké budoucnosti bude problém s přílišným množstvím naměřených dat a zejména s jejich použitelností pro zlepšení předpovědi. Tzv. asimilace naměřených dat do meteorologických modelů je velmi komplexní problém. Kolegové v Maďarsku například dostali k dispozici E-amdar data — data z letadel. Více vertikálních dat je v meteorologii určitě žádoucích. Bohužel po vložení těchto dat do modelu nedošlo k jeho zpřesnění, ale ke vzniku lokálních nestabilit a dokonce model vypočítával nad Maďarskem hurikány (které se nestaly).</p><p>Řekli byste si, že proč prostě všechna data do neuronové sítě nenaházíme a necháme jí, ať si sama poradí. Neporadí. Neumí si je uspořádat a vznikne pouze extrémní chaos bez použitelných výsledků.</p><h4>Je to tedy k něčemu? Aneb jak se z MVP stane MWP.</h4><p>Mnoho knih a moudrých lidí když hovoří o inovacích, většinou popisují MVP — Minimum Viable Product, tedy začněte od nejmenšího životaschopného produktu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*JUVtClXWYMcukhP1DRT6gw.png" /><figcaption>Pro znalce — jak nám to fungovalo v první verzi.</figcaption></figure><p>Takovým MVP u nás byla predikce deště na radarech, se kterou přišel talentovaný Matej Choma z FIT ČVUT, jako s tématem na bakalářskou práci. Měl nápad, chuť a talent. Takoví lidé mají u nás dveře otevřené.</p><p>O čtyři měsíce později nedodal slibované MVP — minimální použitelný produkt. Dodal MWP — Minimum WOW Product. Stávající běžně používanou metodu predikce radaru COTREC nahradil konvoluční neuronovou sítí a hned na první pokus jsme dosáhli o 14% vyšší <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/SSIM">SSIM index </a>při predikci na 30 minut.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/extrapolation-of-radar-echo-with-neural-networks-f87772f70db2">Extrapolation of radar echo with neural networks</a></p><p>Takto slibné výsledky nás nadchnuly. Matej tedy v projektu pokračuje, svou metodu vylepšuje.</p><p>Asi nejzásadnější pro celý projekt však bude spolupráce se špičkovým pracovištěm, kde se umělá inteligence v Česku dělá na světové úrovni.</p><p>Podepsali jsme první fázi spolupráce s týmem Pavla Kordíka na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze. Ti na první fázi nasazují své nejlepší výzkumníky, tým Meteopressu se propojí s jejich a společně budeme testovat stávající metody a v druhé fázi budeme i vymýšlet metody nové.</p><h4>Komu tím prospějete, co?</h4><p>Na co máme v plánu neuronové sítě použít? V první řadě se budeme snažit o co nejlepší <strong>predikci radaru </strong>— to znamená srážek, potažmo bouřek. Cílem je software, algoritmus, který vezme naměřená data z radarů, proloží je naměřenými daty ze satelitu, meteorologických stanic a dalšími dostupnými daty a předpoví vývoj srážek na cca 30 až 60 minut dopředu.</p><p>Toto by mělo sloužit běžným uživatelům, kteří sledují radar a srážky. Dále bude lepší predikce užitečná našemu týmu, který vydává varování před extrémními jevy pro naše pojišťovací klienty. Budeme tak schopni ještě více zpřesnit varování před bouřkami a kroupami.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*agKjEicu8LzO6SdXVzsKkQ.gif" /><figcaption>První, dnes již překonané výsledky z predikce neuronovou sítí. Dnes už jsme o dvě generace dále.</figcaption></figure><p><strong>Předpověď vývoje oblačnosti, </strong>tj. predikce satelitních snímků, by se zase hodila všem, co predikuji výkony solárních elektráren, zejména obchodníkům s energiemi a producentům energie. S jedním z nich již toto konzultujeme a připravujeme pro ně tento projekt. Predikce oblačnosti je také zajímavá například pro letce. Toto možná bude trošku oříšek vzhledem k několika vrstvám oblačnosti, které jsou v atmosféře a jednomu měření z vrchu.</p><h4>Mnoho modelů, meteorologova smrt</h4><p>Mohlo by se zdát, že mnoho modelů bude pro meteorologa to nejlepší, co ho může potkat. Opak je však pravdou, jak potvrzují i uživatelé služeb, kde je více modelů k dispozici. Potřebují na konci dne tu jednu předpověď, které mohou věřit. Jak si mají vybrat, který model se teď trefí nejlépe? To by měla být naše práce.</p><p>Jenže. Jenže v meteorologii je to tak, že každý model je dobrý někdy. V některé situaci zvítězí náš model WRF Meteopressu, někdy je lepší ICON, často ECMWF a někdy Aladin. Jenže to často zjistíme až po události. A to už je pozdě.</p><p>V tom nám právě možná zase bude moci pomoci neuronová síť. Ta bude dostávat všechny výstupy ze všech modelů a dle aktuální naměřené situace vybere ten, který se nejlépe trefil a adaptuje ho na stávající situaci. Tj. model č. 1 nejlépe trefil, že budou bouřky, ale čekal je o dvě hodiny později o 70 km jinde. Nevadí, neuronka ho pochválí, vybere ho a upraví do správného času a místa a další průběh už mu bude věřit.</p><p>Tolik teorie. Zda vyjde a bude fungovat, uvidíme.</p><h4>Vyhodíme meteorology?</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/656/1*JLTy9rsEgTi5tMXHBMx2sA.png" /><figcaption>Naše nová lamí AI specialistka!</figcaption></figure><p>Už jsem odpověděl v úvodu, ale možná svou odpověď trošku rozvedu. Umělá inteligence má velký potenciál v mnoha lidských oborech. My chceme prozkoumat, zda bude použitelná a jak moc, v meteorologii. Nejsme v tom sami, například rakouský meteorologický ústav už také s implementací začíná.</p><p>Takže meteorology vyhazovat nebudeme. Naopak rozvoj tohoto projektu snad dokáže ty nejlepší z nich k nám nalákat. A třeba nalákáme i ty nejlepší vývojáře umělé inteligence a developery.</p><p>A samozřejmě jako vždy — všechny výstupy ukážeme veřejně na našem webu a na našem blogu.</p><p>Ai Ai Captain!</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=6eedc0292e8" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/um%C4%9Bl%C3%A1-inteligence-v-po%C4%8Das%C3%AD-vyhod%C3%ADme-v%C5%A1echny-meteorology-6eedc0292e8">Umělá inteligence v počasí — vyhodíme všechny meteorology?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Může být stát firmám užitečný?]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/m%C5%AF%C5%BEe-b%C3%BDt-st%C3%A1t-firm%C3%A1m-u%C5%BEite%C4%8Dn%C3%BD-fd31d4ed8a61?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/fd31d4ed8a61</guid>
            <category><![CDATA[ethiopia]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[weather-radar]]></category>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <category><![CDATA[b2g]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 25 Nov 2019 19:59:36 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-11-25T20:11:53.744Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*mGbhI8dgb1QqcnpLT7Wmyg.jpeg" /><figcaption>Vládním letadlem do Etiopie. Surrealistický zážitek. (Autorka Barbora Kadlicová, EGAP)</figcaption></figure><p>Donedávna pro mě byl stát symbolem spíše výběru daní a s tím spojeným stresem. Existuje ale nejméně jeden “kousek státu”, který stojí pro podnikatele za povšimnutí, zejména pro ty, co se poohlížejí po zahraniční expanzi.</p><h4>Od školení do vládního letadla za 6 měsíců</h4><p>Při přestavbě firmy chci být pečlivý a podívat se pod každý kámen. I pod kameny, kde jsem nikdy nehledal. A při této geologické anabázi se mi do emailové schránky dostal mail s předmětem “Nebojte se exportovat s CzechTradem!”. Proč jsem ho rovnou nesmazal, ale prolétl očima a přihlásil se na nabízený seminář, to opravdu netuším.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*2WtXpSL0R6OTrZbO1iBiRQ.jpeg" /><figcaption>Po cestě vyzvedáváme ministra zahraničí Tomáše Petříčka v Římě.</figcaption></figure><p>O šest měsíců později si třesu rukou s ministrem zahraničí ve vládním letadle do Etiopie, znám se s ekonomickými diplomaty z poloviny světa a například naše problémy s expanzí do Chorvatska najednou mají řešení.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/chorvatske-radarovani-c9fdd05a0e6f">Jaké to je expandovat na Balkán, aneb první chorvatské radarování</a></p><h4>Jak se dostat do vládního letadla v pěti snadných krocích</h4><p>Cesta do Etiopie vládním letadlem byla podnikatelská mise při příležitosti cesty ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Zúčastnil jsem se zejména proto, že jsem chtěl otočit další pomyslný kámen a najít, co je pod ním. Chtěl jsem zjistit, zda je to k něčemu, nebo je to jen další položka na bucket-listu.</p><p>Ve zkratce: Je to k něčemu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*pa4rlQ-qlzQ3Td6B9Qo8-A.jpeg" /><figcaption>Den před odletem setkání na ministerstvu zahraničí — náměstek ministra Tlapa a další se setkávají s podnikatelskou delegací</figcaption></figure><p>Jak jsem se tedy do vládního letadla do Etiopie dostal já? 1) Na semináři ke službám CzechTrade jsem projevil zájem expandovat. 2) CzechTrade mě poté pozval na každoroční setkání s jejich zástupci po světě a s ekonomickými diplomaty z českých ambasád. 3) Byla to akce Svazu průmyslu. 4) Svaz průmyslu organizoval tuto zahraniční cestu do Etiopie — její podnikatelskou část. 5) Email, kterým mě tam zvali, jsem potvrzoval nevěřícně a nadšeně.</p><h4>3v1, aneb bylo to k něčemu?</h4><p>Ano.</p><p>A dokonce to mělo tři báječné roviny. Samotný obchod v Etiopii je rovina první, politická část delegace z ministerstva zahraničí je rovina druhá a podnikatelští spolucestující jsou rovinou třetí.</p><p>Etiopská část tedy jako první — ačkoliv si to nemalujte. Cestovka to pro mě opravdu nebyla. Tuto část světa mám velmi rád a navštívil jsem zde mnoho zemí, během podnikatelské mise to tu ale rozhodně moc nepoznáte — zažil jsem v Etiopii pouze hotelový pokoj, tři konferenční místnosti a zadní sedadlo autobusu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*hBucmRGKFppwDFUngeczQA.jpeg" /><figcaption>Jednání se šéfem Etiopského meteorologického ústavu a se zástupci WMO pro subsaharskou Afriku.</figcaption></figure><p>Obchodně to však bylo zajímavé. Skvělí lidé z místní ambasády, zejména český ekonomický atašé Martin Lubojacký za mě oběhali místní potenciální zákazníky a partnery a zorganizovali schůzky. Takže jsem měl — téměř bez práce — vrcholné jednání s etiopským meteorologickým ústavem a se subsaharskými zástupci WMO (Světové meteorologické organizace).</p><p>Výš už to místně nejde. Mají zájem o naše radary i software.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*OBG5PVSTLfYDAizjEUIE0g.jpeg" /><figcaption>Na business fóru se zástupci místních podnikatelů.</figcaption></figure><h4>Politik=báječný člověk? Jistě Tvoje excelence!</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*EzVGtWhaarKovZW2qdeZSg.jpeg" /><figcaption>S ministrem zahraničí ochutnáváme Tej — etiopské medové víno.</figcaption></figure><p>Druhou rovinou bylo seznámení se se zástupci českého ministerstva zahraničí. Panem ministrem Tomášem Petříčkem počínaje, nepolitickými odborníky konče. Pana ministra dlouhodobě sleduju a jeho zahraniční politika, názory a práce jsou mi velmi sympatické. O to sympatičtější bylo osobní setkání a dlouhé opakované večerní disputace nad sklenkou vína. Když geopolitické problémy řešíte s kamarády v hospodě, je to super. Když je řešíte přímo s ministrem zahraničí, je to až surrealistické.</p><p>Speciální odstavec chci věnovat zaměstnancům ministerstva. <a href="https://www.linkedin.com/in/martin-basta-18783560/">Martin Bašta</a> má na ministerstvu na starosti ekonomické diplomaty na ambasádách a cítím z něj opravdový zájem pomoci. Skvělé debaty nejen o subsaharské Africe jsem vedl s paní Nicol Adamcovou, ředitelkou odboru států subsaharské Afriky MZV. Po tomto výletu jsem si jistý, že česká diplomacie je v dobrých rukou. Je skvělé, jak úžasní lidé zde pracují. Jejich funkce by jim mohla dávat pocit nadřazenosti. Jsou však přátelští, otevření a rádi si o své práci povídají.</p><p>Zejména hledají, jak mohou pomoci. A dokážou pomoci hodně. Je škoda, že o tom dle mého názoru mnoho firem neví.</p><h4>Lords of war reloaded</h4><p>V letadle jsem pochopitelně nebyl jediný podnikatel. Bylo nás zde osm a nejobjevnější pro mě byli zástupci ze zbrojního průmyslu, kterých byla téměř třetina. Tedy přesně tři členové. Tři zástupci toho evil průmyslu. Zbrojaři letící do Afriky prodávat zbraně. Jaké negativní klišé.</p><p>Byli to však lidé sofistikovaní, příjemní a jak řekl nejmenovaný zástupce ministerstva: “Míru se ještě nikdy nedosáhlo mírovými prostředky.”</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*WTR_T7n_8oBex8RJGiYrFw.jpeg" /><figcaption>Celá podnikatelská mise plus Martin Lubojacký z místní ambasády a pan Martin Bašta z ministerstva zahraničí.</figcaption></figure><p>A díky nim možná konečně najdeme další nosnou větev našeho radarového podnikání: vojenskou verzi našeho meteorologického radaru.</p><p>Vypadá to jako match-made-in-heaven. My umíme radar vyrobit. Oni ho umí licencovat pro armádní použití a také, možná, prodat.</p><h4>It’s (not) all about money</h4><p>Moralizovat mi není vlastní, ale přisadím si. Možná ne vždy musíme honit každou kačku a v každý moment myslet na okamžitý zisk. Ono letět vládním letadlem na oficiální misi vlastně svým způsobem také reprezentuje Českou republiku.</p><p>Reprezentuje její podnikatelskou a podnikavou část, která si dobrou reprezentaci opravdu zaslouží. Pojďme tu naši proto o kousek zlepšit. Inovovat.</p><h4>Praktické rady — kdo, proč, za kolik</h4><p><strong>České ambasády </strong>— na každé české ambasádě je člověk zodpovědný za “pomoc byznysu”. Pokud chcete někam expandovat, napište si s nimi. Dají vám obecný přehled o podnikání v zemi a případně pomohou s B2G vztahy, tedy vztahy s místní vládou. <a href="https://www.mzv.cz/ekonomika/cz/kontakty_v_zahranici/ekonomicti_diplomate_v_siti.html">Zde jsou přímé kontakty.</a> Je to zdarma!</p><p><strong>CzechTrade</strong> — státní organizace pro B2B. Ta vám téměř kdekoliv na světě pomůže se vstupem na trh a za velmi přijatelné peníze vše připraví na stříbrném podnose. Research trhu, uspořádání schůzek… Chystáme se vyzkoušet jejich pomoc v Chorvatsku a v Brazílii. <a href="https://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet">Kontakty zde.</a></p><p>Další organizace, které mohou pomoci, ale ještě jsem nevyzkoušel, jsou: <a href="https://www.czechinvest.org/cz/O-CzechInvestu/O-nas">CzechInvest </a>(pro rozvoj domácích firem, zejména prý Start-upů), <a href="https://www.egap.cz/">EGAP</a> (pojišťovna pro exportéry) a třeba TAČR, kam si můžete dojít pro dotaci na naboostování svého byznysu či podpoření spolupráce s univerzitou. To teď zkusíme s Leteckým ústavem VUT Brno.</p><h4>Závěr</h4><p>Co říci závěrem? Snad jen to, že je škoda, že firmy našeho typu — start-upy a začínající firmy — těchto možností prý nevyužívají. Zvali by nás i sami, ale nemáme asociaci. Nemají tak s kým komunikovat.</p><p>Založíme ji?</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=fd31d4ed8a61" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/m%C5%AF%C5%BEe-b%C3%BDt-st%C3%A1t-firm%C3%A1m-u%C5%BEite%C4%8Dn%C3%BD-fd31d4ed8a61">Může být stát firmám užitečný?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jaké to je expandovat na Balkán, aneb první chorvatské radarování]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/chorvatske-radarovani-c9fdd05a0e6f?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/c9fdd05a0e6f</guid>
            <category><![CDATA[innovation]]></category>
            <category><![CDATA[startup]]></category>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[pocasi]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Sun, 15 Sep 2019 07:57:17 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-09-15T07:57:17.138Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Jak jsme vykročili radarovat mimo vlastní území a co radosti nás u toho potkalo, potkává a asi ještě potká. (Spoiler Alert: zahrnuje střety s tajnou policií i nevšední výzvu ke spolupráci od místního meteorologického ústavu)</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FgeWBfLg8Nig%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DgeWBfLg8Nig&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FgeWBfLg8Nig%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/7762aea0bab232b1534d66ba76256008/href">https://medium.com/media/7762aea0bab232b1534d66ba76256008/href</a></iframe><h4>Shrnutí celého projektu</h4><p>Mohli jsme mít tři radary, slavíme první. Ale anglické: “Could have, would have, should have”, které je ekvivalentem našeho: “Kdyby byly v *$@# ryby, nemuseli by být rybníky,” zde platí na 100 procent.</p><p>Před třemi lety jsme o Chorvatsku začali přemýšlet. Už ale ne jen jako o dovolenkové destinaci, ale jako o logickém dalším místě, kam rozšířit naši síť radarů, se kterou jsme se zatím drželi jen v našich bezpečných končinách.</p><p>Před dvěma roky jsem se s kolegy rozhodl probádat zákoutí chorvatská specifika získání licence na radary a po 8 měsících jsme ji díky pomoci lokálních specialistů získali.</p><p>Ta licence však byla bohužel na lokaci, která se s námi posléze přestala úplně kamarádit — letiště Zadar. Komunikace nám, po slibném začátku, kupodivu z ničeho nic zmrzla. Takovýchto podivností nás však potkalo ještě více.</p><h4>Tenkrát poprvé v Chorvatsku — Medulin</h4><p>Pokusů o penetraci na chorvatské území s naším malým radarem jsme podnikli několik, napočtvrté nám už to vyšlo. Začínáme od severu — letiště Medulin, kousek od Puly na Istrii.</p><p>Malé amatérské letiště těsně vedle většího bratříčka — mezinárodního letiště Pula.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/740/1*l3MrzgiJRNZMvzJvdLlN6g.png" /></figure><p>Po prvním oťukávání s majiteli jsme dosáhli finální dohody a podepsali s nimi nájemní smlouvu. Poté proces se státem — požádat o licenci na provozování radaru a její získání. Obě části proběhly úspěšně, takže jdeme stavět věž a vyrobit radar.</p><p>Věž musí být macek — jak do výšky, kvůli okolním budovám, tak co se týče odolnosti vůči větru. Ty zde na chorvatském pobřeží vanou masivní. Říká se jim <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%B3ra">bóra</a> a můžou dosáhnout přes 220 km/h. Jedny podobné zde zbouraly vystavené letadlo na podstavci letošní zimu.</p><p>Od místní firmy jsme si nechali zbudovat betonový základ a připojení elektřiny, od české firmy <a href="https://www.simont.cz/home">Simont</a> máme radarovou věžičku. Radar je připraven včetně krásného polepu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*CjK-uC2_Abrv1dlPDr-wVA.png" /></figure><p>Na instalaci v Chorvatsku se nás nepřekvapivě sešlo hodně. Z nějakého zvláštního důvodu se v létě na pobřeží do Chorvatska na instalaci našlo hodně dobrovolníků, a tak oproti obvyklým 4–5 lidem nás zde bylo asi dvacet.</p><p>Šlo nám to rychle od ruky — místo plánovaných 48 hodin instalace jsme věž měli hotovou už za dopoledne a tak jsme jeřáb přeobjednávali na první den. Bohužel přijel jiný, než jsme čekali. A nebyl to vlastně ani žádný jeřáb, ale jen ruka na nakládání cihel na nákladní auto. #ztracenovpřekladu</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FgeWBfLg8Nig%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DgeWBfLg8Nig&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FgeWBfLg8Nig%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/5e13219473cd3780a807e450b8ede6d1/href">https://medium.com/media/5e13219473cd3780a807e450b8ede6d1/href</a></iframe><p>Nejprve radar zvednout na horní polovinu věže, spojit k sobě, toto pak zvednout na spodek věže, který jsme mezitím sestavili na betonovém základu.</p><p>Prvotní chorvatský optimismus jeřábníka valně ochabl, ale pokřižoval se a radar zvedl. Vyšlo to na výšku asi o 5 centimetrů. Sešroubovat a je hotovo.</p><p>Náš první radar v Chorvatsku je na místě. Po třech letech práce, úsilí, jednání, zklamání a dalších kratochvil.</p><h4>Faily, zádrhele, tajná policie a jiné legrácky</h4><p>První radar v Chorvatsku měl být jiný. Ohlašoval jsem ho ve svém <a href="https://medium.com/pocasi/jak-jsme-se-stali-druz%C3%AD-v-evrop%C4%9B-fa558c2cad32">článku před rokem v roce 2018</a>.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/jak-jsme-se-stali-druz%C3%AD-v-evrop%C4%9B-fa558c2cad32">Jak jsme se stali druzí v Evropě</a></p><p>Měl to být radar v Zadaru na mezinárodním (!!) letišti. Po prvotním nadšení z letiště najednou přišel jeden email, kterým nám sdělili, že jelikož hodlají jednou možná přesouvat svou řídící věž a chtěli by radar na ní, počkají, až tuto věž postaví a pak si budeme povídat dál. Nic nepomohly naše emaily, telefonáty. Nastalo ticho. Škoda, že jsme v ten moment již měli získanou licenci na tuto lokaci a do projektu dali minimálně 6 měsíců úsilí.</p><p>Další radar měl být na letišti na ostrově Mali Lošinj. Vše probíhalo dobře, ale najednou letiště obrátilo — prý dostali echo od státu, že pokud budou kamarádit s námi, nemají čekat kamarádství od státu, zejména od Croatia Control, místního řízení letového provozu. Další slibná lokace ztracena.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DRfusayh5AaQ&amp;src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FRfusayh5AaQ&amp;type=text%2Fhtml&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/d02ed71d69135c9f4e35ef3e960262f8/href">https://medium.com/media/d02ed71d69135c9f4e35ef3e960262f8/href</a></iframe><p>Letiště Lučko u Záhřebu. Smlouva podepsána, licence získána. Vyrobíme podstavec, začneme s jeho stavbou a hle, když náš tým chce nahoru dát radar, dorazí jakýsi policista, začne se s našim týmem dohadovat a doporučuje instalaci přerušit. Tým je opatrný a poslechne. Žádný oficiální dokument, žádná oficiální výzva. Zákulisně se dozvídáme, že na tomto letišti kromě aeroklubu, se kterým se kamarádíme, je ještě policejní vrtulníková základna a tam se “někomu” nelíbí, že by “Česko-Maďarská firma” vydělávala v Chorvatsku. Toto ale nevzdáme, nejprve to nyní zkoušíme přímou výzvou této jednotce. Pokud to nevyjde, zapojíme Českou ekonomickou diplomacii na místě.</p><h4>Jak si říci o pozornost</h4><p>Ač to vypadá z předchozí části článku bledě, nás jen tak nezastaví. My tu síť vybudujeme. Protože už jen jeden radar způsobil v Chorvatsku malinké pozdvižení.</p><p>V novinách vyšlo několik článků o instalaci a dokonce i profil jednoho z klíčových kolegů v našem týmu.</p><p><a href="https://www.jutarnji.hr/life/zivotne-price/lovac-na-oluje-postavio-radar-koji-ce-pokrivati-pola-hrvatske-vjerujte-mi-ovo-je-velika-stvar-za-ribare-poljoprivrednike-nauticare-turiste/9058883/">LOVAC NA OLUJE POSTAVIO RADAR KOJI ĆE POKRIVATI POLA HRVATSKE &#39;Vjerujte mi, ovo je velika stvar za ribare, poljoprivrednike, nautičare, turiste&#39;</a></p><p>Místní národní meteorologický ústav byl konfrontován v jednom z online rozhovorů s tématem našich radarů.</p><p><a href="https://www.dalmacijadanas.hr/intervju-natasa-strelec-mahovic-dhmz-projektom-metmonic-prvi-meteo-radar-u-dalmaciju-stize-2020-a-drugi-godinu-poslije">INTERVJU Nataša Strelec Mahović (DHMZ): Projektom METMONIC prvi meteo radar u Dalmaciju stiže 2020., a drugi godinu poslije</a></p><p>Zde se novinář zeptal zaměstnankyně chorvatského meteorologického ústavu, zda o našem projektu ví a zda s námi budou spolupracovat. Nataša Strelec Mahovic z DHMZ odpověděla: “Tuto informaci jsem se dozvěděla, ptalo se nás město Zadar, zda o tomto víme. Společnost, která toto organizuje, nás nekontaktovala a očividně neplánuje s námi spolupracovat. Neznám detaily zařízení, ale předpokládám, že se bude jednat o X-band radar. A jelikož se jedná o soukromou firmu, určitě bude služba zpoplatněná, narozdíl od našich národních dat, která jsou veřejně k dispozici.”</p><p>Toto nás potěšilo, pobavilo i namotivovalo. Potěšilo, protože se o našem projektu bez aktivního přičinění v Chorvatsku ví. Pobavilo proto, že je mindset státních ústavů je všude stejný — privátní firma, takže to bude za peníze. Data zveřejňujeme zdarma na našem webu: <a href="http://www.meteopress.cz/radar-chorvatsko">www.meteopress.cz/radar-chorvatsko</a> a také na stránce <a href="http://www.meteoradar.hr./">www.meteoradar.hr.</a></p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FKr_M6iG6WbM%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DKr_M6iG6WbM&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FKr_M6iG6WbM%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/1fe38e785249447f6e067675515d3e55/href">https://medium.com/media/1fe38e785249447f6e067675515d3e55/href</a></iframe><p>Ale jelikož věříme, že je lepší snažit se o partnerství a spolupráci, ač se mohou zdát sebenepravděpodobnější, napsal jsem ihned jak paní zmíněné v článku, tak samotné ředitelce DHMZ. Obratem pozitivně odpověděli a schůzka se bude konat v druhé polovině září.</p><p>Sami však pokračujeme v krasojízdě bez ohledu na jednání s meteorologickým ústavem.</p><h4>Něco se chystá (a já vám samozřejmě řeknu co)</h4><p><strong>Zadar</strong> — toto město bylo strategickým i za války v Jugoslávii. I my ho za strategické považujeme a tak jeho dobývání nevzdáme. Pronajímáme si střechu jedné budovy ve městě a ještě letos tam dáme náš radar.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/936/1*jveY-I_HkOJnfg-K2pHulQ.png" /></figure><p>A nyní se pustíme na místa, kde radarový signál není žádný. Kde zkrátka budeme první a jediní. První z těchto míst je ostrov Hvar. Dnes jsme obdrželi podepsanou smlouvu o pronájmu lokace pro radar a pokusíme se — znovu ještě letos — zde vztyčit věž a na ní náš radar.</p><p>Naše pokrytí Chorvatska tedy bude vypadat, jako na přiloženém obrázku.</p><p>Celkově chceme do Chorvatska dát cca 5–7 radarů a mít tak 200 % pokrytí — tedy stav, kdy každý radar je dublován a nebude docházet k útlumům, oslepnutím.</p><h4>Překážky nejsou stopka, ale cesta</h4><p>Mnoho lidí by po tolika zádrhelech, klaccích pod nohami, podpásovkách a ztracených příležitostech celý projekt vzdalo.</p><p>My ne.</p><p>Je to pro nás v podstatě potvrzením, že jdeme správnou cestou. Mnoha lidem stojí za to, nám projekt překazit, znesnadnit a znepříjemnit. Což znamená, že asi stojí za to.</p><p>Jak říká Ryan Holiday v knize <a href="https://www.goodreads.com/work/quotes/26493723">The Obstacle Is the Way</a>: “ Je v pořádku být demotivován, není v pořádku vzdát se. Je normální chtít to vzdát, ale zarazit nohy do země, centimetr za centimetrem se posouvat blíže k vámi zvolené nedobytné pevnosti, to je vytrvalost.”</p><p>“Pokaždé se něco naučíte. S každou překážkou, kterou překonáte, získáte více síly, moudrosti a perspektivy. Po každé překážce je méně a méně protivníků na cestě. Až jediní, kdo zbývá, jste vy — vaše nejlepší verze.”</p><p>A kam dál? Zatím makáme na Chorvatsku, ale rozlížíme se i okolo. Co třeba Albánie? Srbsko? Bosna? Řecko? Brazílie? Kdo ví.</p><p>Držte nám palce a sledujte naše radary :)</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=c9fdd05a0e6f" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/chorvatske-radarovani-c9fdd05a0e6f">Jaké to je expandovat na Balkán, aneb první chorvatské radarování</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Young Guns, aneb jak mládí hrne Meteopress vpřed]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/young-guns-aneb-jak-ml%C3%A1d%C3%AD-hrne-meteopress-vp%C5%99ed-f406b5c6d177?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/f406b5c6d177</guid>
            <category><![CDATA[innovation]]></category>
            <category><![CDATA[inovace]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 07 Mar 2019 09:37:02 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-03-07T09:40:27.600Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Máme ve firmě pravidelné úterní development porady. Zde se schází a <a href="https://meet.google.com/?authuser=1">na dálku</a> se připojuje ta část firmy, která něco vyvíjí, vylepšuje a posouvá. (Což je dnes tak 80 % firmy.)</p><p>Včera jsem si uvědomil, že velká část jsou mladí, až velmi mladí lidé. A jak úžasné projekty dělají, nebo dělat chtějí.</p><p>Mnoho firem má problém talenty nalákat, u nás máme problém opačný. Na všechny, co chtějí na palubu, sehnat peníze. I když, problém… Měl Michael Jordan “problém” s basketbalem? :)</p><h3>YG1: Radar a konvoluční neuronová síť</h3><p>Informace o dešti a jeho vývoji jsou jedny z nejžádanějších. Také proto se tolik snažíme s našimi radary. Ty ze své podstaty ukazují “jen” stav současný, tj. kde prší právě teď. Uživatele ale také zajímá, kam se déšť bude posouvat a zda zasáhne přímo je.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*9gmfJfNmxALPYv0BhCIXMA.jpeg" /></figure><p>Této výzvě, tedy předpovědět pohyb srážek, se u nás věnuje několik lidí, každý s jiným přístupem. Jedním z nich je Matěj Choma, který dokončuje bakalářské studium na prestižní FIT ČVUT.</p><p>Pod vedením našeho Kuby Bartela predikci radarových snímků řeší pomocí neuronových sítí a pomocí frameworku <a href="https://www.tensorflow.org/">TensorFlow</a>.</p><p>Jde o to naučit neuronovou síť, jak se jednotlivé srážkové útvary, mraky, bouřková oblačnost mohou chovat v nejbližším čase. Takto vytrénovaná, naučená neuronová síť potom může být nasazena do živého provozu. Co se v tréninku naučila, pak může používat dále a neustále se vylepšovat. Jedná se o relativně inovativní přístup ke krátkodobé předpovědi srážek.</p><h3>YG 2–4: Junior development team Ostrava</h3><p>Máme rádi hackatony a ty ostravské byly loni určitě nejzajímavější. Středoškolského v Impact Hubu se zúčastnilo množství týmů a hned několik zkoušelo implementovat naše data o počasí. A jeden z nich měl zájem v projektu pokračovat a něco se dále naučit. Proč ne.</p><p>Od té doby David Pleva, Jakub Pryček a Daniel Slavík zkoušejí také predikovat radar. Implementují dobře popsanou metodu COTREC.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*aAH3NuL-TK3xxF8oSQ3bUA@2x.jpeg" /></figure><blockquote>COTREC - porovnání dvou následujích radarových snímků pomocí veličiny vyjadřující podobnost (střední absolutní chyba, korelační koeficient,...) + hlazení pomocí podmínek kontinuity; Mecklenburg 2000, Zgonc and Rakovec 1999</blockquote><p>Náš junior tým se musel prokousávat nejen pro ně dosud neznámým polem meteorologie, učit se s databázemi a aplikovat matematiku do praktického úkolu. Ale také se zvládli během pár týdnů naučit programovací jazyk Go! Za mě klobouk dolů.</p><p>Přiznám se, že takhle nadšené kolegy jsem ještě ve firmě neměl. Vděčné, skromné a šikovné. Jestli takhle budou makat dál, šťastná firma, která je bude mít. Zatím jsme těmi šťastnými my! Během pár dnů napíšou článek o tom, jak postupují a během pár týdnů bude metoda v beta provozu u nás na stránkách.</p><h3>YG 5: WRFDA — svatý grál numerického modelování</h3><p>Akademie věd, numerické modely, Matfyz, talentovaná skoro-absoloventka MatFyzu a velká výzva. Tenhle projekt má všechno.</p><p>V Meteopressu už deset let počítáme numerické předpovědní modely WRF a jejich předpovědi jsou základem práce našich meterologů. Tyto modely fungují zjednodušeně tak, že vezmou z hrubého globálního modelu (např. GFS 22 km či ECMWF 9 km) startovací podmínky a dopočítají velmi přesně počasí na našem území — u nás dnes dopočítáváme až do rozlišení 2 km na 72 hodin.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*xeC8XaQLVUxj7zFZP3oiMg.jpeg" /></figure><p>Jsme tedy omezení tím, že musíme čekat, kdy a než doběhnou tyto globální modely. A to znamená nejen zpoždění, maximální počet čtyř aktualizací denně. (Nově už umíme model počítat 8x denně, ale o tom jindy a jinde).</p><p>Co když ale chceme model pouštět častěji? Co když chceme mít model přesnější o “naše data”, tj. data ze satelitu, z meteorologických stanic, z radarů, ze vzlétajících letadel (E-AMDAR data)? Pak musíme data tzv. asimilovat. A my data rozhodně ASI-MILUJEME (#punintended)</p><p>A zde přichází Zuza Peštová, která dokončuje studium MatFyzu, udělala už u nás notný kus práce (např. pomohla naplánovat síť radarů v Rakousku) a nyní se vrhne na tento přetěžký úkol. Nebude na to sama. Bude se tomu věnovat v rámci svého doktorského studia a ve spolupráci s <a href="http://www.ustavinformatiky.cz/">Ústavem informatiky AV ČR</a>.</p><p>Pokud to dopadne dobře, budeme schopni naši předpověď aktualizovat ne každých šest hodin, ne každé tři hodiny, ale každou hodinu přepočítávat dle aktuálního vývoje.</p><p>A Zuzka taky píše super články:</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/pokr%C3%BDv%C3%A1me-rakousko-e6d64076728d">Jak utkat radarovou síť aneb Expanze do Rakouska</a></p><h3>YG 6: Scoring předpovědí počasí, aneb jak nám to vychází</h3><p>Pokud chcete něco vylepšovat, musíte nejprve vědět, jak na tom jste. A jelikož my se zlepšovat chceme, musíme si nastavit vhodná “kápéíčka”.</p><blockquote><strong>KPI = Key Performance Indicator neboli Klíčové ukazatele výkonnosti. <br></strong>Je to pomůcka pro měření výkonnosti, která se běžně používá k měření úspěšnosti aktivity organizace. Klíčové ukazatele by měly přímo ovlivňovat úspěšnost vize organizace.</blockquote><p>A od toho u nás máme Kateřinu Vodičkovou, studentku MatFyzu. Respektivě ta už u nás tři měsíce připravuje metodiku a nastavuje poměřování naší úspěšnosti předpovědi. Pro hodnocení předpovědi počasí lze použít dva přístupy:</p><ol><li>Metoda se statistickými veličinami a kontingenční tabulkou vychází z návodu pro vyhodnocování předpovědí WMO.</li><li>Bodovací systém je doporučován pro hodnocení předpovědí vydávaných médii. Pro vyhodnocování je třeba dostatek dat za dostatečně dlouhé časové období.</li></ol><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*vnmqtGlRtxeJ2-CyJC4EtA.png" /><figcaption>Studie Thornes and Proctor, 1999, kde byl použit bodovací systém. V tabulce jsou použitá bodovací pravidla z původní studie a ze studie z University Missouri, která původní systém poupravila.</figcaption></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*g1Qa2k_OCfqcvHLqIvLOTg.png" /></figure><p>Jelikož dnes počítáme několik různých modelů v několika různých nastaveních fyziky, z rozličných okrajových podmínek a z odlišných zdrojů, lidské vyhodnocení už nedostačuje. Taky se chceme oprostit o “zaujatosti”, kdy každý “má rád” ten “svůj” model.</p><p>A když je možnost, chceme se rozhodovat neemocionálně. Čistě na základě tvrdých čísel, dat.</p><h3>YG 7: “Haló, haló, proč je meteorologů málo?”</h3><p>“.. a tak makám jako hrom, ať jich je tu milión,” chtělo by se mi parafrázovat moudrá slova.</p><p>Moje oblíbená anekdota je: “Víte, kolik letos dostuduje na Slovensku meteorologů? Jeden.” (It’s funny ’cause it’s true.) Sice to není tak tristní a v Česku jich bude o pár více, ale stejně jich bude řádově méně, než právníků, architektů. Budou jich jednotky. Ale to je na jiný článek.</p><p>Náš nový talent na Slovensku je Daniel Cibula, který sice dostudoval Fyzickou geografii a geoinformatiku na <a href="https://fns.uniba.sk/">Prírodovedecké fakultě</a> (tj. nikoliv “čistou meteorologii”), ale diplomku psal na téma “Vplyv reliéfu na rozloženie zrážok v kotlinách Slovenska pri jednotlivých poveternostných situáciach.” Počasí ho bavilo a chtěl se mu věnovat dále.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*HS1nlRy3LctCvnv3t4QuDA.png" /></figure><p>Vzali jsme ho. Před rokem a nyní pod vedením zkušené Miriam Jarošové zlepšuje své schopnosti v meteorologii. Chce ji říkat lidem a tak píše skvělé články na <a href="https://www.meteopress.sk/dosledky-zmeny-klimy-na-zamrzanie-jazier/">www.meteopress.sk</a>, stará se o náš slovenský <a href="https://www.facebook.com/SKpocasie/">Facebook</a> a hlavně denně vystupuje v našich pořadech na TV JOJ a milionům Slováků povídá o počasí.</p><p>Budu raději ve svém týmu mít nadšence, které meteorologické řemeslo naučíme, než znuděné profesionály. Naštěstí se u nás schází jen ta nadšená část milovníků počasí.</p><h3>YG 8,5: feat. Hackerspace brmlab — aneb géniové na palubě</h3><p>Skvělý projekt <a href="http://kmeny.tv/">Kmeny</a> definoval hackery jako svébytnou subkulturu. Fascinující skupina lidí hledající řešení na náročné technologické problémy a hledající cesty v místech, kam se mnozí neodvažují.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FvaJCrfFqhfY%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DvaJCrfFqhfY&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FvaJCrfFqhfY%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/bed01045e6eeaebc9d0f92295dfc5434/href">https://medium.com/media/bed01045e6eeaebc9d0f92295dfc5434/href</a></iframe><p>Jeden z této komunity se náhodou ocitl u nás a doufám, že se nám podaří ho udržet. Jenda Hrach je multitalent. Baví ho jak hardware, tak i neuronové sítě, backend a .. vlastně ani nevím, co všechno.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*xjxQoUbauXHOzx0nVDZMlw@2x.jpeg" /></figure><p>Zatím u nás zprovoznil prototyp měření znečištění prachovými částicemi, sestavil průšovu 3D tiskárnu MK3. Ale když jsme si povídali s Matějem o neuronových sítích, zaslechl to a přišel přidat svou trošku do mlýna.</p><p>A o pár týdnů dříve mi také napsal: “Jo, o radaru se můžeme pobavit. Mimochodem jako<a href="https://jenda.hrach.eu/dipl.pdf"> diplomku píšu pasivní radar</a> (pro lokalizaci vysílačů).” Je to sice jiný radar a jiná výzva, než je ta naše. Ale něco mi říká, že pochopit a vylepšit radar náš pro něj může být zajímavé a možné.</p><p>Bude Jenda hardwarový vývojář? Backendový vývojář? Bádat u nás nad neuronovými sítěmi? Nebo všechno z toho? Uvidíme.</p><p>První úkol bude vylepšit naše radary. To pro začátek postačí.</p><h3>Young Guns — nabíjet, leštit a hýčkat</h3><iframe src="https://www.instagram.com/p/BtYxtacguOH/embed" width="658" height="596" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/a954980dcb7be20c5f6151c38b37b1db/href">https://medium.com/media/a954980dcb7be20c5f6151c38b37b1db/href</a></iframe><p>Mladé pušky v Meteopressu. Není to oficiální program, ale možná jednou bude. Určitě by měl být.</p><p>Draví nadšení lidé, nejnovější technologie, chuť se učit, drive něco dokázat.</p><p>A můj úkol? Umožnit, chválit a nepřekážet.</p><p>Tohle je sen. Tohle mě baví!</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=f406b5c6d177" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/young-guns-aneb-jak-ml%C3%A1d%C3%AD-hrne-meteopress-vp%C5%99ed-f406b5c6d177">Young Guns, aneb jak mládí hrne Meteopress vpřed</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[2018 — po 25 letech znovu na začátku]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/2018-po-25-letech-znovu-na-za%C4%8D%C3%A1tku-72630854af93?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/72630854af93</guid>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[startup]]></category>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[weather-radar]]></category>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 21 Jan 2019 06:57:59 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-02-11T06:15:07.309Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>2018 — po 25 letech znovu na začátku</h3><p>Firmy nejsou jako skautské oddíly, mnohdy se jako skauti nechovají a nepíšou krásné barevné kroniky. Kdybychom však v Meteopressu jednu takovou tvořili, uplynulý rok 2018 by měl hodně tlustý a barvitý zápis.</p><p>Jenže kdo by takový zápis četl? Já ne, říkáte si a už hledáte křížek na zavření okna prohlížeče. A tak tenhle zápis bude v duchu citátu páně Pascala “Býval bych napsal kratší dopis, ale už jsem neměl čas.”</p><p>Taky v něm popíšu zase pár oblíbených F-upů, tj. přešlapů a chybek, takže ty škodolibější z vás možná i potěší.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*Y_rA7WMVSR2E25cgpnX5Kw.jpeg" /></figure><h3>Závěr</h3><p>Proč si nedat závěr na začátek? Stejně 90 % lidí tenhle článek nedočte a bilancování bývá nuda pro kohokoliv, koho se přímo netýká. Proto long story short — 26. rok v naší historii byl divoký, hutný a epický. Mnohé se povedlo (nový web, spousta radarů a bleskoměrů, skvělí lidé ve firmě, klienti) a některé věci se povedly méně (aplikaci jsme nespustili, balón nám uletěl, …)</p><p>Je to dobrodružná plavba, které rád dělám kapitána. Občas si škrtneme o dno, někdy se na křižovatce vydáme trošku divočejšími peřejemi, ale plujeme rádi. Níže je pár přístavů na cestě, ze kterých mám radost.</p><h3>Kouká, jako když mu uletěl balón</h3><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FJnjbj_t_OkY%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DJnjbj_t_OkY&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FJnjbj_t_OkY%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/9c5181cbdc04e32e77b01c61f79b2c50/href">https://medium.com/media/9c5181cbdc04e32e77b01c61f79b2c50/href</a></iframe><p>Abychom se jen nechválili, začněme tím, co se nepovedlo. Tak třeba jsme vypouštěli náš třetí meteorologický balón ve Spišské Nové Vsi. A tentokrát jsme ho nenašli. Přišli jsme o pár zařízení, ale hlavně chybělo vyvrcholení — nemohli jsme ukázat lidem záběry z kamer ze stratosféry.</p><p>Co se také nepovedlo, byla mobilní aplikace. Můžu sice říkat, že na ní intenzivně pracujeme, ale na faktu to nic nezmění — stále ji nemáme. Budeme rádi, když nám s jejím vývojem pomůžete. Chceme vypustit první základní verzi a chceme ji testovat na lidech.</p><h3>Máte web? A mohla bych ho vidět?</h3><p>Že jsme spustili nový web, jste si asi všimli. Spuštění našich nových stránek bylo jedním ze dvou hlavních milníků minulého roku. Staré stránky dosloužily už tak před pěti lety a nový <a href="http://www.meteopress.cz/">www.meteopress.cz</a> je krok na nové cestě. Cestě UX testování, nejmodernějších protokolů a předávání spousty skvělých dat tou nejpříjemnější formou.</p><p>Na nových stránkách jsme pracovali v podstatě dva roky. Od prvních UX testů přes drátěné modely, designérskou soutěž s Czechdesignem, po kódování, nasazení, opravování atd.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/pro%C4%8D-nen%C3%AD-v-%C4%8Desku-kvalitn%C3%AD-web-o-po%C4%8Das%C3%AD-4594750e6e74">Proč není v Česku kvalitní web o počasí?</a></p><p>Naše stránky jsou venku a jsou super. Nejsou dokonalé a nejsou hotové. Ony totiž “hotové” nikdy nebudou. Chceme je neustále vylepšovat. Není to klišé, je to princip práce.<a href="http://theleanstartup.com/principles"> Princip, kdy nikdy nejste na konci a pořád věci opravujete, přidáváte, odebíráte a tím snad zlepšujete</a>. A také non-stop testování a vyhodnocování.</p><p>Co na stránkách chystáme dále? Hlavně ukázat všechny ty skvělé věci, na kterých jsme poslední dva roky pracovali. Víte třeba, že už máme 20 vlastních kamer? Nebo 60 vlastních bleskoměrů, že počítáme na pět numerických modelů a máme své malé “Windy”? Jak byste mohli, když jsme vám to neukázali. Letos ukážeme.</p><h3>Radary pro všechny</h3><p>Druhým milníkem byl pilotní provoz naší sítě srážkových radarů pro veřejnost. Jedná se o unikátní síť 22 malých radarů, která nás posouvá na druhé místo v počtu radarů v Evropě. Bez státních rozpočtů, dotací a velkého investora v zádech. Zatím.</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/jak-jsme-se-stali-druz%C3%AD-v-evrop%C4%9B-fa558c2cad32">Jak jsme se stali druzí v Evropě</a></p><p>Stejně jako u webu platí, že s radarovou sítí nejsme zdaleka u konce. Máme radost, že radary v 1minutových aktualizacích ukazují většinu bouřek, ale perfektní nejsou. Proto makáme na tom, jak je udělat lepší.</p><p>Právě v těchto dnech k nám míří zásilky z Japonska i z Číny, testujeme nové díly od stávajících i úplně nových dodavatelů. To vše s jediným cílem — zlepšit radary. A možná i víme, jak na to — vyšší výkon, lepší antény, hustší síť. Pokud máte své nápady, sem s nimi. Chceme se učit, poslouchat zkušenější a sdílet své zkušenosti s ostatními.</p><p>Nepracujeme jen na kvalitativním zlepšování, ale i na kvantitativním. To znamená, že budeme přidávat radary. Dva do Česka, jeden na Slovensko, ale čekají nás i zahraniční výzvy.</p><p>Podepsali jsme spolupráci s rakouským meteorologickým ústavem <a href="https://www.zamg.ac.at/">ZAMG</a>. Je to pro nás prestižní a radostná zpráva, ale zároveň zavazující projekt.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*u9VmGkttTlIrq1VzTmO1fw.png" /><figcaption>Vytipované lokality ZAMG pro umístění 2. (červeně) a 3. radaru (černě)</figcaption></figure><p>V tomto projektu přidáme po jednom našem radaru do Horního a Dolního Rakouska, tedy severně od Alp. Snímky z nich propojíme s těmi z již existujích radarů (zejména s Vídní, Znojmem, Bratislavou a Gyorem), vytvoříme kompozitní snímek a data ukážeme, vyhodnotíme.</p><p>Také si pohrajeme s radarem ve Vídni. Možná ho o kousek zvětšíme…</p><h3>Na Bělehrad!</h3><p>A kam s rozšiřováním naší sítě? Kurz, když budu pokračovat v námořní terminologii, jsme nabrali jižní a jihovýchodní. Máme povolení na radary v Chorvatsku a nebýt drobného zádrhelu v Zadaru, byli bychom už měli první radar. Jsou to jen místní specifika, se kterými si musíme poradit.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/496/1*cpoSwqq-GBEW5XYMINsYzA.png" /></figure><p>Nevadí, bude na jaře a snad nebude sám. Udělali jsme několik inspekčních cest, návštěv a třesení rukou po Chorvatsku, Itálii a Slovinsku. Rýsuje se i zajímavá spolupráce v Srbsku, Bulharsku a Rumunsku.</p><p>Také si nechceme radary instalovat jen sami. Ač možná máme velké ambice, osadit celý svět bychom určitě nezvládli. I proto pracujeme na ještě menším radaru. Takovém, skoro kapesním, který si bude moci koupit každý.</p><p>Opravdu každý.</p><h3>There is no I team, but there is M and E</h3><p>Velkou radost mám z našeho rozšiřujícího se týmu. Formujeme se novým směrem, směrem k odborné meteorologii, výzkumu a novým technologiím.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/700/1*e6-xdKLgetNzyX_UnF191A.png" /></figure><p>Do našich řad jsme přijali tři nové meteorology. Dva v Česku a to z jedné z nejprestižnějších fakult — ze samotného <a href="http://www.matfyz.cz/">MatFyzu</a>. Slovenský tým obohatil mladý absolvent Univerzity Komenského. A jelikož jsme hodně punkoví a rychlí, tak se museli hned zapojit a už dělají skvělé věci. Plánují sítě radarů v zahraničí, vymýšlejí systém vyhodnocování úspěšnosti předpovědí, přináší nové poznatky. Zkrátka hodili jsme je do vody, oni začali plavat a nemuseli jsme je zatím ani <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Prot%C3%A1hnut%C3%AD_pod_k%C3%BDlem">protáhnout pod kýlem</a>.</p><p>Ale nejen novými lidmi živa je firma. Je krásné vidět, když po dlouhých letech vidíte novou energii v očích i služebně nejstaršího člena týmu. Všechny projekty, dílčí úspěchy a nové nápady pochází z potu tváře a hodin práce všech kolegů.</p><p>Díky komunikačním nástrojům jako je <a href="http://www.slack.com/">Slack</a> či<a href="https://trello.com/"> Trello</a> se nám daří týmy propojovat, sdílet nápady, koordinovat úsilí a hlavně si navzájem pomáhat. A když si tak moderní a inovativní nástroj, jako je Slack, oblíbí i služebně či věkově nejstarší členové týmu, víte, že jste na dobré cestě!</p><p>Loňský rok byl ve znaku propojení týmů ze tří zemí a z této synergie chceme těžit i do budoucna.</p><h3>Zpátky do školních škamen</h3><p>Novou kapitolu jsme otevřeli ve spolupráci s univerzitami. Zjistili jsme, že potřeba a chuť spolupracovat je vzájemná.</p><p>S mnoha z nich jsme načali debaty o spolupráci — s Českou zemědělskou univerzitou či ostravskou Vysokou školou báňskou.</p><p>S jednou univerzitou jsme spolupráci už odstartovali. A zrovna s tou, která má k počasí v Česku možná nejblíže. <a href="http://kfa.mff.cuni.cz/">Katedra fyziky atmosféry</a> Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze vychovala velké množství špičkových odborníků v oblasti meteorologie a od nynějšího roku začneme spolupracovat. Možná už letos uvidíte výsledky našeho pilotního projektu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*mu0vxmwkv4WKB4ee4jp9SQ.jpeg" /></figure><p>Chceme si společně hrát se senzory a zkusit vymyslet, jak být ve městech zdravější.</p><h4>Konference/hackatony</h4><p>Moc fajn bylo účastnit se v roce 2018 datových konferencí a hackatonů. Rádi naše data sdílíme a je skvělé vidět, jak si s nimi vývojáři hrají, zapojují je do svých nápadů, projektů a vizí.</p><p>Byli jsme třeba na dopravním hackatonu, středoškolském, datovém. Všechny byly nějak super, a tak i tento rok se na hackatonech potkáme. Už teď víme, že letos budeme třeba na jednom, který se bude týkat zemědělství. Pořádáte také nějaký? Dejte vědět, dáme data, dáme cenu, přijedeme.</p><h4>Dotace, investor</h4><p>Konec roku jsem strávil nad dvěma pro mě novými termíny. Dotace a investor.</p><p>Dva měsíce jsme připravovali žádost o dotaci (díky <a href="https://www.renards.cz/">Renards</a> za trpělivost a pomoc). Meteopress doteď jel vždy bez dotací. Prý je to chyba a já s tím souhlasím. Máme pár nápadů, které můžeme rychleji a lépe rozvinout. Když se to povede, svět meteorologie možná poprvé za naši existenci opravdu posuneme.</p><p>Druhý termín je ještě zajímavější. Investor. Něco, za čím se většina start-upů, začínajících firem, žene. Je to pro ně svatý grál, cíl cesty. Pro nás to není cíl, ale možnost znovu dělat věci lépe, rychleji a mít i možnost se s někým poradit. Je to rozhodování, mezi vlastní, pomalejší cestou, kdy vás mnozí mohou předběhnout a někdy i zadupat. A mezi cestou rychlejší, se silným partnerem po boku, kdy můžete dosáhnout skvělé věci, ale zase ten náraz může být o mnoho <a href="http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-zkaza-lodi-wilhelm-gustloff-dwr-/p_zahranici.aspx?c=A170812_202454_p_zahranici_wag">silnější</a>. Výzvy máme rádi, takže jsme nyní inspirativním investorům otevřeni.</p><h3>Opravdový závěr</h3><p>Tyjo, on to moje dlouhé, ale jistě zajímavé povídání někdo opravdu dočetl až sem.</p><p>Tak možná ještě k tomu titulku tohoto článku: 2018 — po 25 letech znovu na začátku. Opravdu tomu věřím. Jsme tu čtvrt století, ale jsme znovu ten pověstný start-up. Učíme se, objevujeme, expandujeme. Riskujeme a bavíme se, když se něco povede. Často se to také nepovede, ale tím se snažíme poučit.</p><p>Za tým Meteopressu chci poděkovat, že i vy jste součástí naší cesty.</p><p>Je radost být lodivodem takové posádky nadšenců.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/677/1*WLW83rrb5qhtOQ74c9KuNw.png" /></figure><p>Ať je Vaše plavba rokem 2019 zábavná, klidná, ale možná i trochu dobrodružná.</p><p>Michal Najman, kapitán</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=72630854af93" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/2018-po-25-letech-znovu-na-za%C4%8D%C3%A1tku-72630854af93">2018 — po 25 letech znovu na začátku</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[How we became No 2 in Europe]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/how-we-became-no-2-in-europe-c4eccd302082?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/c4eccd302082</guid>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[europe]]></category>
            <category><![CDATA[extreme-weather]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 29 Aug 2018 06:10:31 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-08-29T06:10:31.537Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>This is the tale of how two small companies have, boldly and without subsidies, managed to develop the second largest network of meteorological radars in Europe.</p><p>The twentieth functional radar in Plzen, Czech Republic is yet another piece which completes our network in four countries. And this is just the beginning — as early as this year, we aim to become No 1 in Europe. Meteo France, beware!</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*EQRhikm8stIykojQC2pesQ.png" /><figcaption>Meteopress &amp; Idokep form a joint venture called Meteosense — our network consists of 20 radars</figcaption></figure><p>The story began eight years ago, borne of a lack of, and desire for more, radar data. This led Idokep.hu and Meteopress to manufacture and build their own precipitation radar. In 2012, the first radar was installed close to the Balaton lake in Hungary. Six years later, there are TWENTY of them.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FqzI0X2mJc-Y%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DqzI0X2mJc-Y&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FqzI0X2mJc-Y%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/e102432e13b7a235baaf1dd8e1c137c6/href">https://medium.com/media/e102432e13b7a235baaf1dd8e1c137c6/href</a></iframe><h4><strong>Complete Coverage of the West</strong></h4><p>The twentieth radar is located close to the Czech town of Plzeň. This radar is significant not only because it is the twentieth. This one is important to us because it means we will finally cover the entire western part of Czech Republic — the source of many convective cold fronts and storms. Now we will know about these fronts while they are still in Germany, outside our borders, and be able to monitor them passing through our territory, minute by minute.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F04MpEHQc_fY%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D04MpEHQc_fY&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F04MpEHQc_fY%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/1cdf91aeccda6ed7a1e1c1cbcffd875c/href">https://medium.com/media/1cdf91aeccda6ed7a1e1c1cbcffd875c/href</a></iframe><h4>Respectable Second Place</h4><p>Purchasing and building a radar is quite a demanding process. Aside from the financial aspect, you need to find a convenient location and obtain permission before actually installing the radar itself.</p><p>So imagine repeating this process twenty times. That is exactly what the network of <a href="http://dwd.de/">Deutscher Wetterdienst</a>, the German national meteorological institute, has achieved. Like us, it comprises twenty radars, and a slightly bigger budget — 190 million EUR with 30 million EUR earmarked for investments. And 2,300 employees.</p><p>Now consider this: The combined turnover of Meteopress in the Czech Republic and Slovakia and Idokep in Hungary is less than 1% of that, and yet we still managed to install the same number of radars.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*eHbq4zCNOHaW4KJ0S9G6hQ.png" /><figcaption>Meteosense (Meteopress&amp;Idokep) storm coverage of 20 radars in the network, with at least 3 radars covering each area on the map.</figcaption></figure><p>The area in which we monitor storms now amounts to 704,602 km² (with each region being covered by three or more radars). For light precipitation, an area of 278,000 km² is covered.</p><p><strong>Why Plzeň is so Special</strong></p><p>The Plzeň radar is unique, not just as a round number 20, but also because it has “Radom”, an entirely new type of cover.</p><p>Compared to the previous one — which strongly resembled a beer can, as you can check for yourself on our Jihlava radar — the Plzeň radar is just more beautiful to behold. The new shape is rounder and more curvaceous — it’s simply sexier.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*JCvA0-aDmCFUPHLJFv1h8w.jpeg" /></figure><p>Most importantly, it is made of a new material that allows more radar pulses through (for experts, the <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Permittivity">dielectric constant</a>, specifically the damping is now &lt;0.3 dB, compared to approx. 1.1 dB achieved by the previous radom).</p><p>But let’s be realistic…most people don’t care about that, do they? The important thing is that we will see more rain, particularly light precipitation. This radar is simply more sensitive.</p><p><strong>Current Network and its Drawbacks</strong></p><p>Apart from Plzeň, we have also installed a radar in Spišská Nová Ves. Thus, the number of radars in Slovakia has increased to the total of three, and we only need approximately two more radars to cover the north of the country. Also, we will probably need to install one radar in Poland to cover the east of the country, which is a challenging area to cover by radars.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*e3QuVQJGkHuRy68CMhiTGg.jpeg" /></figure><p>Operating twenty radars means more work. We control all of them remotely using Arduino microcomputers and GSM modems. Each radar has its own internet provider, lease contract, and specific characteristics and problems; hardware tends to break, invoices get lost, and sometimes lightning strikes the radar.</p><p>We encountered an unexpected and curious problem with the radar close to Jihlava. Somebody obviously thought it would be a good target for air gun training. Luckily, it survived.</p><p>Was it a sabotage by our competition? Unhappy customers? A field training exercise of an anarchist group? Militia training? Many questions and no answers — your guess is as good as ours!</p><p><strong>Shall we Reinstate the Austria-Hungary Monarchy, Sire?</strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*ik2GKA9uWZVO5eSXwm_Krw.jpeg" /><figcaption>Analogue planning of our network development. Gergely Nagy of Idokep.hu and Michal Najman of Meteopress.cz</figcaption></figure><p>What is the next step with our network? We will focus on expansion in the south. We are just about to conclude a contract with ZAMG, Austrian meteorological institute concerning the second phase of our data quality testing. As part of this, we will <strong>install a radar in Upper Austria</strong> and create a new radar network.</p><p>Then there is Croatia, and the whole Balkan Peninsula. Its radar coverage is either quite poor or non-existent. We can, and want to, rectify this. There has been significant progress in the Croatian project. As I write these words, my colleagues are on their way back from yet another exploration and negotiation trip.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*C2J3sdCl5pyrEzrgpDi48w.png" /></figure><p>We have found four small airports which are interested in installation of a radar.</p><p>And one, slightly bigger one: the International Airport in Zadar.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*ZaQw8-UQqxGFBpK_0wVXKg.jpeg" /><figcaption>Visualisation for the HAKOM license purposes.</figcaption></figure><p>The contract with the airport is approved and we are applying for a frequency license from the local telecommunication office HAKOM.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*9ZsrxzsLimd814HxiE6pmA.png" /><figcaption>Sneak peak of our day-to-day issues: The radar ray is obstructed by the airport control tower. That, theoretically, may endanger the wellbeing of the employees. However, the tower is way outside the dangerous range of the radar (5 meters horizontally from the radar), so there is no imminent danger. Still, we will switch off the radar in this angle. One reason to do this is simply because we can, and the other is that we would not have a clear view with the tower in the way anyway.</figcaption></figure><p><strong>Lightning Detection, Cameras and other Gadgets</strong></p><p>Incredibly, even we realise there is more to life than radars, so we also take on other fun projects. We are developing our own lightning counter network, which will hopefully produce its first public data this year. Currently, we are tuning the operation of the antennas with the help of radio-amateurs and gathering, cleaning and calibrating the data.</p><p>Also, we are releasing weather balloons and learning how to collect data from them. We even install cameras on the balloons, observing the Earth from the stratosphere.</p><p>The last release took place as part of the aviation day of <a href="https://www.aeroklub-rakovnik.cz/">Aeroklub Rakovník</a> and it was rather fun — check it out for yourselves:</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/anal%C3%BDza-letu-meteorologick%C3%A9ho-bal%C3%B3nu-mi%C4%8Duda-2-z-leti%C5%A1t%C4%9B-rakovn%C3%ADk-do-35km-nad-zem%C3%AD-549f236eceb9">Analýza letu meteorologického balónu MIČUDA-2 z letiště Rakovník do 35km nad zemí</a></p><p>We also install web cameras to be connected to a smart sky reader system we developed. We are currently only at testing phase one, but when we are ready we will be happy to show you these.</p><p>We participate in hackathons and provide our data to hackers, programmers and developers.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*bmXq_ZGCdM7R84rf3McC3w.jpeg" /></figure><p>We will try to realize the idea of the winning team from Hack Fest 2018 in Prague, who programmed a prototype programme connected to weather data.</p><p>We want also to provide our data to universities, or indeed to everyone who wants to play with the weather and create something of use. Or to people who have already created something useful and lack data for further operation and development.</p><p><strong>Happy Ever After?</strong></p><p>In the last two years, we have managed something truly unique. 10 radars in the Czech Republic and Slovakia, development of new parts, and expansion abroad. The project is very demanding, and brings many stressful situations, exacerbated by the fact that we live in a country of sceptics and mockers.</p><p>However, the project makes us happy and we are eager to share our enthusiasm with you. The last article received a very positive reaction, and each kind word gives us more energy and a feeling that what we do is meaningful.</p><p>We are starting to stretch the limits of our budget. Without that, we would have installed radars in half of Europe — or maybe half the world? Hard to say.</p><p>We want to keep pushing the limits of the imaginable and inspire others to do the same. Wish us luck!</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=c4eccd302082" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/how-we-became-no-2-in-europe-c4eccd302082">How we became No 2 in Europe</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jak jsme se stali druzí v Evropě]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/jak-jsme-se-stali-druz%C3%AD-v-evrop%C4%9B-fa558c2cad32?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/fa558c2cad32</guid>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[extreme-weather]]></category>
            <category><![CDATA[meteoradar]]></category>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[počasí]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 10 Jul 2018 09:11:58 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-07-10T10:44:03.504Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Dvě malé firmy dokázaly vytvořit druhou největší síť meteorologických radarů v Evropě. Drze a bez státních podpor. Dvacátý funkční radar v Plzni doplňuje naši síť ve čtyřech zemích. A to je pořád jen začátek. Je možné, že ještě letos budeme první. Meteo France, těš se!</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*y7aITQNeNjl2BvbnTuZt8Q.png" /><figcaption>Meteopress &amp; Idokep network of 20 radars</figcaption></figure><p>Před osmi lety se začal psát příběh, jak si z nouze a hladu po radarových datech Idokep.hu a Meteopress vyrobily a postavily vlastní srážkový radar. Ten stál v roce 2012 kousek od Balatonu. A o šest let později jich je DVACET.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FqzI0X2mJc-Y%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DqzI0X2mJc-Y&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FqzI0X2mJc-Y%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/7073f61d4cd7e923e86c163ceb269ebd/href">https://medium.com/media/7073f61d4cd7e923e86c163ceb269ebd/href</a></iframe><p>Toto už je pokračování příběhu — jeho začátek, aneb jak jsme se do budování radarové sítě pustili, si můžete také přečíst:</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/m%C5%AF%C5%BEe-mal%C3%A1-firma-vybudovat-velkou-radarovou-s%C3%AD%C5%A5-f3b721569b36">Může malá firma vybudovat velkou radarovou síť?</a></p><h4>Kompletní pokrytí západu</h4><p>Dvacátým radarem je radar kousek od Plzně. Jeho důležitost ale není jen v pořadí. Na plzeňském radaru je pro nás nejdůležitější fakt, že konečně pokryjeme západ republiky. Odtud putuje velká část frontálních systémů a bouřek. Uvidíme je tedy už za hranicemi v Německu a pak jak putují přes republiku. Samozřejmě po jedné minutě.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F04MpEHQc_fY%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D04MpEHQc_fY&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F04MpEHQc_fY%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/f91e3753b835891ea8e2ff0824c48e6f/href">https://medium.com/media/f91e3753b835891ea8e2ff0824c48e6f/href</a></iframe><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*41dnZcCmEwAXDWMsZkksZQ.png" /><figcaption>Dosah plzeňského radaru na střední a drobné srážky</figcaption></figure><p>Máme sice radar v Rakovníku, ale ten má vedle sebe tři vzrostlé stromy, které zabírají část západního a severního horizontu. Tato slepá místa teď vyplní radar z Plzně.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*7DOp-c7CiGsw5UJt3fSpOA.png" /><figcaption>Tři stromy v Rakovníku a jejich radarový “stín”</figcaption></figure><p>Rakovník je navíc situovaný více ve vnitrozemí směrem ku Praze. Takže zejména jihozápadním směrem je to už mimo jeho dosah. Máme ho ale rádi, s ním to totiž pro nás bylo v Česku “tenkrát poprvé”.</p><h4>Hezké druhé místo</h4><p>Koupit a postavit jeden radar je relativně náročný proces. Kromě finančního aspektu musíte ještě najít vhodné místo, získat povolení a poté i radar fyzicky nainstalovat.</p><p>A teď tohle udělejte 20x. Tak vypadá síť německého státního meteorologického ústavu <a href="http://dwd.de/">Deutscher Wetterdienst</a>. Ten má taky dvacet radarů. Jenže taky trošku větší rozpočet. Konkrétně 190 milionů eur, téměř 5 miliard korun. Na rok. Jen na investice má 30 milionů eur, tj. 500 milionů korun. Zaměstnanců mají 2300.</p><p>Když sečteme obraty Meteopressu v Česku, na Slovensku a Idokepu v Maďarsku, nejsme ani na 1 % jejich rozpočtu a počtu lidí. Přesto jsme nainstalovali stejný počet radarů.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*eHbq4zCNOHaW4KJ0S9G6hQ.png" /><figcaption>Kompozitní snímek 20 radarů v síti Meteopress &amp; Idokep.</figcaption></figure><p>Bouřkové pokrytí teď máme 704 602 km² (a to každé místo pokrývají 3 a více radarů). Pokrytí na drobné srážky je 278 000 km².</p><p><strong>Jsme tedy druzí v Evropě v počtu radarů i v pokrytém území </strong>(tam se nám to měří hůře, protože neznáme přesný dosah jednotlivých radarů konkurence).</p><p>Pořád ale máme 1minutový update snímků a uvnitř kompozitu , tj. mezi radary i větší rozlišení až 250 metrů na pixel.</p><h4>V čem je Plzeň super</h4><p>Radar v Plzni je unikátní z několika důvodů. Nejen svým jubilejním kulatým číslem, ale hlavně novým krytem radaru, tzv. radomem.</p><p>Ten je “hezčí” (předchozí nápadně připomínal plechovku od piva, vidět ho můžete třeba v Polné u Jihlavy), kulatější a prostě sexy.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*JCvA0-aDmCFUPHLJFv1h8w.jpeg" /></figure><p>Hlavně je ale z nového materiálu, který propouští více radarových paprsků (pro odborníky tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita">dielektrickou konstant</a>u; konkrétně útlum radomu je nyní &lt;0,3 dB, předchozí verze má útlum cca 1,1 dB).</p><p>To ale je většině lidí jedno, že? Hlavní je, že uvidíme zase o kousek víc deště, zejména drobných srážek. Je prostě citlivější.</p><h4>Stávající síť a její trable</h4><p>Kromě Plzně jsme přidali ještě radar do Spišské Nové Vsi. Tím počet radarů na Slovensku stoupnul na tři a chybí nám už jen pokrýt sever krajiny cca dvěma radary. Jeden asi budeme muset dát do Polska k pokrytí radarově problematického východu krajiny.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*e3QuVQJGkHuRy68CMhiTGg.jpeg" /></figure><p>Obsluhovat dvacet radarů už znamená více starostí. Všechny ovládáme na dálku pomocí mikropočítačů Arduino a GSM modemů. Každý radar má svého poskytovatele internetu, svou nájemní smlouvu a svá specifika. Hardware se rozbíjí, faktury se ztratí a občas do radaru udeří blesk.</p><p>Nečekaný a úsměvný problém se objevil na radaru u Jihlavy. Z něj si někdo udělal terč pro vzduchovku. Radar přežil.</p><p>Byla to záškodnická akce konkurence? Nespokojení zákazníci? Bojové cvičení místní anarchistické bojůvky? Trénink domobrany? Otázky se množí, zbývají jen dohady.</p><h4>Obnovíme Rakousko-Uherskou monarchii, pane?</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*ik2GKA9uWZVO5eSXwm_Krw.jpeg" /><figcaption>Analogové plánování rozvoje naší sítě. Gergely Nagy z Idokep.hu a Michal Najman z Meteopress.cz</figcaption></figure><p>Co dál s naší sítí? Expanzi teď zaměříme na jih. Právě jsme před podpisem smlouvy s rakouským meteorologickým ústavem ZAMG o druhé fázi testování kvality našich dat. V rámci ní přidáme <strong>radar do Horního Rakouska</strong> a vytvoříme kompozit nových radarů.</p><p>Pak je tu Chorvatsko a vůbec celý Balkánský poloostrov. Ten je radarovými daty pokryt velmi špatně, někde vůbec. To můžeme a taky chceme napravit. V celém chorvatském projektu je výrazný posun. Právě v momentě dopisování tohoto článku se vrací kolegové z další průzkumné a vyjednávací výpravy.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*C2J3sdCl5pyrEzrgpDi48w.png" /></figure><p>Našli jsme minimálně pět vážných zájemců o umístění radaru. Jsou to čtyři malá letiště a jedno o trošku větší.</p><p>Mezinárodní letiště v Zadaru.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*rG7vVkGrNYb4wS0IuANujA.jpeg" /><figcaption>Vizualizace pro účely povolení od HAKOM — jak snad brzy uvidíte náš radar, pokud přiletíte na letiště do Zadaru.</figcaption></figure><p>Tam je již smlouva schválena a máme pro tuto lokalitu zažádáno o licenci u místního “telekomunikačního” úřadu HAKOM.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*9ZsrxzsLimd814HxiE6pmA.png" /><figcaption>Pod pokličku denních problémů: V cestě paprsku radaru je i řídící věž na letišti. To by mohlo ohrozit zdraví zaměstnanců, teoreticky. Věž je však už mimo nebezpečný dosah radaru (5 metrů vodorovně od radaru), takže nebezpečí nehrozí. Přesto však budeme radar v tomto úhlu vypínat. Jednak to umíme udělat a stejně bychom přes věž nic neviděli.</figcaption></figure><h4>Bleskoměry, kamery a jiné hračky</h4><p>Nejen radary je člověk živ, takže se věnujeme i dalším zábavným projektům. Tvoříme vlastní bleskoměrnou síť, která už snad letos bude produkovat první veřejná data. Zatím s radioamatéry odlaďujeme dobré fungování antén a detektorů a data sbíráme, čistíme, kalibrujeme.</p><p>Vypouštíme meteorologické balóny a učíme se z nich sbírat data. Taky na ně dáváme kamery a díváme se ze stratosféry na zem.</p><p>Poslední vypuštění bylo v rámci leteckého dne v <a href="https://www.aeroklub-rakovnik.cz/">Aeroklubu Rakovník</a> a byla to docela zábava, však se podívejte sami:</p><p><a href="https://medium.com/pocasi/anal%C3%BDza-letu-meteorologick%C3%A9ho-bal%C3%B3nu-mi%C4%8Duda-2-z-leti%C5%A1t%C4%9B-rakovn%C3%ADk-do-35km-nad-zem%C3%AD-549f236eceb9">Analýza letu meteorologického balónu MIČUDA-2 z letiště Rakovník do 35km nad zemí</a></p><p>Instalujeme taky webové kamery, které připojujeme k námi vyvinutému chytrému rozpoznávání oblohy. Toto je však zatím jen ve fázi prvního testování a až budeme moci, hned to rádi ukážeme.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*o8DcgTod4GRGomroZKuTgA.jpeg" /></figure><p>Účastníme se hackatonů a naše data dáváme k dispozici hackerům, programátorům, developerům.</p><p>S vítězným týmem z posledního pražského Hack Festu 2018 zkusíme jejich nápad uvést do praxe.</p><p>Data chceme dávat k dispozici i univerzitám a všem, kteří si chtějí s počasím hrát a vytvořit něco užitečného. Nebo už něco užitečného vytvořili a nemají data pro další provoz a vývoj.</p><h4>Co říci závěrem?</h4><p>Během dvou let jsme dokázali něco opravdu unikátního. 10 radarů v Česku a na Slovensku, vývoj nových dílů, expanze do zahraničí. Projekt je náročný a přináší i stresové situace. Zejména v zemi skeptiků a posměváčků.</p><p>Máme z něj ale radost a snad se nám daří tento entuziasmus přelévat i do vás. Minulý článek vyvolal vlnu pozitivních reakcí. Každá jednotlivá nás nabila další energií a pocitem, že to má smysl.</p><p>Začínáme se dotýkat hranic svých finančních možností. Bez nich bychom už radary asi obsadili půl Evropy. Nebo světa?</p><p>Chceme posouvat hranice představitelného a inspirovat i ostatní. Držte nám palce.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=fa558c2cad32" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/jak-jsme-se-stali-druz%C3%AD-v-evrop%C4%9B-fa558c2cad32">Jak jsme se stali druzí v Evropě</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Může malá firma vybudovat velkou radarovou síť?]]></title>
            <link>https://medium.com/pocasi/m%C5%AF%C5%BEe-mal%C3%A1-firma-vybudovat-velkou-radarovou-s%C3%AD%C5%A5-f3b721569b36?source=rss-9f6b6ffa0611------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/f3b721569b36</guid>
            <category><![CDATA[weather]]></category>
            <category><![CDATA[inventions]]></category>
            <category><![CDATA[enthusiasm]]></category>
            <category><![CDATA[radar]]></category>
            <category><![CDATA[ux]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Michal Najman]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 19 Feb 2018 19:17:44 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-05-03T18:53:55.742Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*O2B4M3OmfA0tTUkpWCdIzg.png" /><figcaption>Mapa sítě našich radarů v Česku a Slovensku, aktualizováno 1.5.2018 po zprovoznění radaru v Lučenci na středním Slovensku.</figcaption></figure><p>Už to tak vypadá. Mezi červnem a zářím 2017 jsme jich v Česku nainstalovali šest. Je to dost? Od roku 1999 byly v Česku jen dva. Dnes už jich je tedy díky nám osm.</p><p>Letos tuto síť ještě zhustíme, doplníme a hlavně — ukážeme veřejnosti. Zdarma, bez poplatků. A to bez jediné koruny státních či evropských dotací, hezky za svoje. A protože jeden takový radar se prodává běžně za 3–50 milionů korun, je to relativně velké dílo, které se nerodilo snadno.</p><p>Jak jsme si tak drahou a náročnou legraci mohli dovolit? K čemu to celé bude? Kolik chyb jsme po cestě udělali? A jak to, že to vše ukážeme veřejnosti úplně zadarmo?</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FosFxMf4hRks%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DosFxMf4hRks&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FosFxMf4hRks%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/a33623126a9887bd9ad79bcc9775505a/href">https://medium.com/media/a33623126a9887bd9ad79bcc9775505a/href</a></iframe><h4>Z nouze ctnost</h4><p>Pár faktů na začátek: Radary jsou druhé nejdražší meteorologické zařízení. Dražší už je jen vypuštění satelitu. Ale bohužel informace z radaru lidi nejvíce zajímají. Kdybych měl spočítat, kolikrát jsem slyšel větu “Já těm předpovědím nevěřím, já se radši podívám na radar a tam to všechno vidím.”</p><p>Když jsme před pár lety chtěli jako soukromá firma data z radarů ukazovat, museli jsme s prosíkem za státním meteorologickým ústavem. Ti nám za poskytnutí dat vyčíslili takovou sumu, že v Česku si ji mohlo dovolit platit jen Řízení letového provozu.</p><blockquote>Pozn.: Není to tak černé, jak to vypadá. Vztahy s ČHMÚ se s nástupem nového ředitele, pana Marka Riedera, zdá se, vylepšují. Právě jednáme o spolupráci. Stay tuned…</blockquote><p>Jenže koupit si srážkový radar od klasického výrobce je i tak neuvěřitelně drahá záležitost. Silný radar (<a href="https://www.everythingweather.com/weather-radar/bands.shtml">C-band či S-band</a>) radar stojí od 25 milionů korun výše. Slabší, ale mobilnější a lehčí na instalaci (X-band) začínají na 3 milionech korun. A to bez instalace a údržby. Na to v rozpočtu peníze rozhodně nejsou, nebo jak by řekl sofistkovaný ekonom: “Okolo toho životaschopný byznys model nepostavíš.”</p><p>Proto také nikdo z privátní konkurence radarovou síť nemá, a to ani firmy řádově větší jako je americká Weather Company, evropské firmy MeteoGroup či Ubimet. Ti všichni jen zobrazují radary národních meteorologických ústavů.</p><p>Co s tím? Spojili jsme síly s maďarskými kolegy z <a href="http://www.idokep.hu/">Idokep.hu</a>, kteří řešili stejný problém. A rozhodli jsme <strong>postavit si radar vlastní</strong>. Ne, nedělám si legraci. A ne, nebylo to jednoduché.</p><h4>Jak vyrobit radar v šesti snadných krocích</h4><p>Radar funguje tak, že z antény vyšlete signál a čekáte, od čeho se odrazí zpět. Může to být skála, dům či strom. Takové informace jsou důležité hlavně pro lodě a letadla.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*oqxt99P2YhnIqZTyv53f5w.jpeg" /></figure><p>Signál se může odrazit i od menších překážek, jako jsou letadla nebo ptáci. To je zajímavější třeba pro letiště. Tohle všechno jsou ale pro meteorologii jen nezajímavé překážky a šumy, které je potřeba odstranit. Nás zajímají menší objekty - kapky vody nebo kousky ledu.</p><p>Napadlo nás proto nakoupit pár malých alternativních radarů a zkusit, jestli by nešly upravit pro naše potřeby. Hledali jsme zařízení, u kterého bychom mohli ovlivnit, jaký signál vysílá. A zároveň jsme taky potřebovali upravit přijímaný signál. Abychom výstupy z něj mohli ukázat lidem, potřebovali jsme je zpracovat do podoby “fleků na mapě”, na které jsou lidé zvyklí.</p><p>Pak ještě trochu vylepšit anténu, udělat 5–6 chybných kroků (jako třeba místo klasického plastového krytu zkusit použít kryt gumový, nafukovací) a voilá: radar je na světě.</p><h4>Co náš radar umí:</h4><blockquote>- detekovat bouřky do vzdálenosti 250 km,<br>- detekovat slabé srážky (kapka do 0,1 mm) do 110 km,<br>- posílat údaje každou 1 minutu (vs. 5–10 minut u “velkých” státních radarů),<br>- mít geografické rozlišení 150 — 250 metrů na pixel (vs. 2000 metrů u “velkých” radarů).</blockquote><h4>Co náš radar neumí</h4><blockquote>- prostřelit silnou bouřku — proto jich potřebujeme více (<a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/016980959190016P">je to obecné omezení X-band radarů)</a>,<br>- dobře snímat sněhové srážky — musíme je postupně upgradovat na radary s <a href="https://www.nssl.noaa.gov/tools/radar/dualpol/">dvojitou polarizací</a></blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*PR5Yx-d4KBFYGI14wlkrsg.png" /></figure><h4>Start with fail aneb prodej se nepovedl</h4><p>Máme radar a co s ním? Kolegové z Idokep si během prvních tří let postavili vlastní malou síť v Maďarsku a já začal pracovat na prodeji radaru ve světě. Kolega měl na starosti vybudovat síť v Česku.</p><p>Zbohatnout na prodeji radaru se nám ale nedařilo. Nebylo komu ho prodávat, nebo jsme to neuměli. Národní meteorologické úřady ho nechtěli, protože je moc levný a není prý správně licencovaný. Privátních meteorologických firem po světě moc není a malá letiště či přístavy jsme oslovit neuměli.</p><p>Jeden významný prodej se přeci jen povedl. V Brazílii meteorologické firmě Somar, které jsme v Sao Paulu jeden radar nainstalovali. Tím to ale bohužel skončilo.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*FQCUdMxiMO7_IBgVVtAbew.jpeg" /><figcaption>Somar Meteorologia, Sao Paulo, Brazílie, 18. 7. 2014</figcaption></figure><p>Pár dalších náznaků bylo — tu letecká univerzita s vlastním letištěm v USA, tu tendr v Austrálii, pár radarů do Thajska? Nic, fail, konec. Uběhly dva roky ticha.</p><h4>Když při úklidu najdete doma zlatou cihlu</h4><p>Pak jsem v roce 2016 převzal kontrolu nad firmou, ve které jsem 9 let pracoval. Rozhodli jsme se z ní udělat technologickou firmu o počasí, zdroj informací pro ostatní. Při přebírání jsem pečlivě obrátil každý kamínek v základech Meteopressu. A pak jsem si vzpomněl na radary. Zjistil jsem, že na skladě jich máme šest téměř kompletních včetně jedné skvělé velké antény i s radomem (ochranný vnější obal).</p><p>Věděl jsem ale, že sám to nezvládnu. Samotný restart Meteopressu zabíral 130 % mého času, takže jsem potřeboval někoho k ruce. Odborníka jsme si nemohli dovolit a i by se těžko hledal. Potřeboval jsem někoho nadšeného a flexibilního. V té době jsem zkoušel ve volném čase veslovat v klubu VK Slávia a trénovala mě tam Martina Součková, několikanásobná mistryně republiky a trenérka několika juniorských mistrů republiky. Měla v té době chuť zkusit něco nového a já věděl, že je chytrá, disciplínu má v sobě zakořeněnou a má chuť se učit. Víc jsme nepotřebovali, Martina se stala projektovou manažerkou pro instalaci radarů.</p><p>Long story short — během dvou měsíců se Martina naučila prokousat administrativním procesem s Českým telekomunikačním úřadem, komunikuje a vyhledává lokace a organizuje samotnou instalaci.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FvK_-MTYbBLw%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DvK_-MTYbBLw&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FvK_-MTYbBLw%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/a090b46fb74c9e06f55c9c6c5b0c4458/href">https://medium.com/media/a090b46fb74c9e06f55c9c6c5b0c4458/href</a></iframe><p>Do dvou měsíců od startu zrealizovala naši první instalaci radaru v Rakovníku. Do konce léta jsme společně s Liborem, technikem naší firmy, Viktorem, studentem ČVUT, který do té doby točil počasí v našem studiu, a s kolegy z Idokepu nainstalovali celkem šest radarů v Česku a jeden ve Vídni, přímo v radarové věži ZAMG, rakouského meteorologického ústavu!</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FnDXxtIKvt_A%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DnDXxtIKvt_A&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FnDXxtIKvt_A%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="640" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/13e751a4441dd1e061cfe1aad58c2d10/href">https://medium.com/media/13e751a4441dd1e061cfe1aad58c2d10/href</a></iframe><p>Jediná vada na kráse a drobné mrzení bylo, že se nám nepovedlo ukázat rada veřejnosti ještě v roce 2017. Ten rok jsme totiž slavili 25 let Meteopressu. Nevadí. 25. rok je i celý rok příští, takže v březnu to rozjedeme, drahoušci.</p><blockquote>Rekord možná světový? Radary ve Znojmě a Soběslavi jsme nainstalovali za 36 hodin. V pěti lidech. K tomu ještě bleskoměry a kamery. Proces instalace už zdokonalujeme.</blockquote><h4>Plácáme se po zádech, nebo jen vlažný začátek?</h4><p>Má energie do instalace radarů se přelila do celé firmy i do kolegů v Maďarsku. Mě samotného šokovalo, jak rychle se podařilo radary nainstalovat. Jak blízko jsme něčemu tak unikátnímu, jako poskytnout všem lidem v Česku přístup k mnohem čerstvějším a aktuálnějším datům, a ochránit je tak před bouřkou.</p><p>Že jdeme správným směrem jsem se utvrdil díky telefonátu od Iva Lukačeviče. Tohoto amatérského pilota a nadšence do počasí (kromě portálu Seznam.cz si nedávno pro radost založil skvělý <a href="https://www.windytv.com/">Windy.tv</a>) naše radary zaujaly a dal mi několik zajímavých podnětů (Ivo, na menší verzi našich radarů, které by si od nás mohl po vzoru bleskoměrné sítě <a href="http://cs.blitzortung.org/live_lightning_maps.php">Blitzortung</a> koupit každý, začneme pracovat letos na podzim).</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*qmPIL3i2kqvyMJaOypTYJg.png" /><figcaption>Kde naše radary najdete: Rakovník, Mladá Boleslav, Soběslav, Jihlava, Olomouc , Vídeň a Bratislava (+8 v Maďarsku). Chystáme další do Plzně, Hlučína a tři na Slovensko.</figcaption></figure><h4>Instalační plánování v druhé pětiletce</h4><p>Co se bude letos dít u nás doma?<strong> Českou síť</strong> rozšíříme o minimálně dva radary — Plzeň a sever Moravy.</p><p>Ale co je pro nás důležitější, <strong>v dubnu spustíme</strong> složený kompozitní <strong>snímek radarů v ostrém provozu</strong>.</p><p><strong>Slovensko</strong> — už od začátku máme radar v Bratislavě. Kvůli umístění pod Kamzíkem na úpatí Malých Karpat je ale částečně “slepý” v severní oblasti. Významnou část západního Slovenska ale pokrývá náš vídeňský radar.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*oqRYx-k1XxdebhUvVq-llw.jpeg" /><figcaption>Radar v Bratislavě, 29.10.2012</figcaption></figure><p>Od léta 2017 jsme bojovali o povolení pro radar na letišti v Lučenci. Brzdou se překvapivě stalo Ministerstvo obrany. To bez udání důvodu instalaci radaru zamítlo i přes to, že stejný radar už pět let provozujeme v Bratislavě. Po zdlouhavém procesu a díky pomoci doc. Labuna z Technické univerzity v Košicích jsme v lednu povolení konečně dostali a tím si otevřeli cestu k dalším radarům.</p><blockquote>Podkladem pro toto povolení je i odborný článek o konfliktu frekvencí, na kterém vysílá náš radar a palubní radary dopravních letadel. Tento článek doc. Labun publikoval například <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352146517311018">ZDE.</a></blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*t3vo7tELytyScI8bHgv_iA.jpeg" /><figcaption>Simulace — letisko Martin, Slovensko, pokrytí 250 km.</figcaption></figure><p>Jako problém se ukazuje východ Slovenska, kde jsme zatím udělali několik simulací. Letiště Svidník i Poprad dopadly bídně. Docela dobře se jevila lokalita Vel’ká Ida, ale tam není letiště hlídané a hrozí relativně vysoké nebezpečí nechtěného přemístění radaru (aka krádeže). Máme vytipované ještě dvě lokality, ale ještě dál intenzivně hledáme. Nevlastníte někdo na východě Slovenska hezký mrakodrap? :)</p><p>Stejná legrace, ne-li větší, je to s celým severem západního i středního Slovenska. Najít tam místo dostatečně dobré a dostatečně nízké pro radar je opravdu složité. Nyní se jako nejprůchodnější jeví letisko Martin. Ještě jsme se jich ale neptali, zda radar chtějí, tak jim to neprozrazujte.</p><blockquote><strong>Jak vypadá “dobrá” lokace pro radar, aneb proč nemůžeme být na kopci? </strong>Oproti tomu, co napovídá intuice, nejvyšší kopec není pro radar ideální. Srážky vypadávají i z nízké oblačnosti o základně 400–500 metrů. Ty bychom “shora” neviděli.</blockquote><blockquote>Dalším problémem jsou tzv. sidelobes. To jsou zalesněné hory v blízké vzdálenosti radaru (cca do 30 km). Ty způsobují falešné odrazy, které nejdou odfiltrovat.</blockquote><blockquote>Ideální lokalita je tedy vysoká budova (šetříme za stavbu podstavce), od které jsou nejbližší hory cca 20–30 km. Zároveň pochopitelně nesmí být okolo jiné vyšší objekty, jako jsou stromy. Ty také blokují signál radaru.</blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*FJJIJs_fEF1xrDvx-MJm5A.png" /></figure><p><strong>Rakousko </strong>— spolupráci s ZAMG jsem už zmiňoval. Díky osvícenému panu řediteli Staudingerovi máme nejen testovací lokaci v luxusní radarové věži v centru Vídně, ale i příslib širší spolupráce. Pokud se nám podaří radar zkalibrovat tak, aby měřil v decibelech (dBZ), budou chtít našimi radary pokrýt celé Rakousko. Na kalibraci teď intenzivně pracujeme v testovací laboratoři v maďarském Esztergomu. A už jsme začali i s hledáním lokalit a procesem povolení. Jsme optimisté.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*zylEG2u18hU98ibnexziOA.jpeg" /><figcaption>Ve věži rakouského ZAMG byl starý nepoužívaný radar. Ten jsme museli rozebrat a vynosit z 20metrové věže.</figcaption></figure><p><strong>Chorvatsko a Itálie </strong>— do těchto zemí jezdí ročně přes 2 miliony Čechů a další 2 miliony Maďarů. Další důvod, proč se chceme pustit do expanze tímto směrem, je naprostá absence dobrého radarového pokrytí. V Itálii má každý kanton svůj radar, ale buď jej vůbec nezveřejňují, nebo ho neposkytují do kompozitního složeného snímku. V Chorvatsku jsou zase jen čtyři radary, z nichž půlka často nefunguje anebo data zveřejňují jen jednou za hodinu.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*Ae5ptcshl-_AzyOf4OjYoA.png" /><figcaption>Chorvatská síť radarů nepokrývající Chorvatsko.</figcaption></figure><p>V <strong>Chorvatsku</strong> bude umístění radarů velká výzva kvůli členitosti terénu. Ale když to zvládneme na Slovensku, zvládneme to i tady. Už víme, jak na povolení, a máme vytipovaných asi 70 potenciálních lokací. Cesta je, takže letos zatneme alespoň jednu vlajku. Nebo tři :).</p><p>Hezké místo pro radar je v okolí známého města Pula. Mají tam dvě letiště a obě jsou z myšlenky radaru nadšené.</p><h4>Co dál?</h4><p>Tým je rozdělený na několik částí a každý se zabývá svým kouskem radarové skládačky.</p><p>Tým v Maďarsku kalibruje radar na dBZ. Součástí je vrtulník, dron, odrazová plocha, tři radary a 10 chytrých lidí ze 3 zemí.</p><p>V Česku pracujeme na doplnění sítě radarů o dvě nové lokace a přípravu aplikace, nového webu a kompozitního snímku.</p><p>Hardwarově nyní řešíme nový radom — ochranný kryt radaru. Máme dobrý materiál z Finska a druhý ze Slovenska, jen řešíme technologii a prototypové tvary. O tom více jindy.</p><p>Držte nám palce.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=f3b721569b36" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/pocasi/m%C5%AF%C5%BEe-mal%C3%A1-firma-vybudovat-velkou-radarovou-s%C3%AD%C5%A5-f3b721569b36">Může malá firma vybudovat velkou radarovou síť?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/pocasi">Předpověď počasí v 21.století / Weather Forecast in the 21st century</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>