<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Kateřina Pecháčková on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Kateřina Pecháčková on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@pechackova.katerina1?source=rss-c634cd66f986------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/2*s4_9xA2Gwk5QTPf460p9SQ.jpeg</url>
            <title>Stories by Kateřina Pecháčková on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@pechackova.katerina1?source=rss-c634cd66f986------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Wed, 18 Nov 2026 01:32:08 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@pechackova.katerina1/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Microlearning — nový způsob eLearningu?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/microlearning-nov%C3%BD-zp%C5%AFsob-elearningu-c97f911d07df?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/c97f911d07df</guid>
            <category><![CDATA[microlearning]]></category>
            <category><![CDATA[esej]]></category>
            <category><![CDATA[elearning]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 08 Jun 2020 22:00:04 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-06-09T18:15:46.249Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>Microlearning — nový způsob eLearningu?</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*mbeGECfc4gIJSZhufTTvmg.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@acreativegangster?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Allie</a> on <a href="https://unsplash.com/?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure><p>ELearning se stal součástí našeho vzdělávání už před několika lety. Bez něho už si těžko představíme vzdělávání. Jeho vývoj a inovace jdou stále kupředu a v oblasti eLearningu dochází každým rokem k inovacím a větší kreativitě.</p><p>V této eseji představím především trend microlearning, jeho benefity a negativa, rozdíl mezi microlearningem a MOOC, mobile learning, který má s microlearningem mnoho společného a na závěr související nové platformy.</p><p>Další trendy, které experti často zmiňují ve svých článcích na internetu, je mobile learning. Jinak řečeno také Mobile-friendly online course platforms. Tento trend má mnoho společného s microlearningem.[1] Z mnoha dalších trendů jmenuji ještě Video-based learning, Immersive learning (VR, AR, MR) chatboti, Artificial Intelligence v elearningu, video learning a s ním související interaktivní videa a mnoho dalších trendů.[2]</p><p>Velmi povedená je infografika [3] popisující 10 trendů v elearningu, která budou dominovat v roce 2020. Zajímavostí je, že tato infografika, zveřejněná na konci ledna letošního roku, popisuje jako jeden z trendů virtuální konference. Asi autoři tehdy netušili, jak velkou mají pravdu a bez videokonferencí by nebyli vůbec žádné konference a vzdělávání.</p><blockquote>Definice dle Will Thalheimer, author, learning-and-performance consultant and researcher:</blockquote><blockquote>“Relatively short engagements in learning-related activities — that may provide any combination of content presentation, review, practice, reflection, behavioral prompting, performance support, goal reminding, persuasive messaging, task assignments, social interaction, diagnosis, coaching, management interaction, or other learning-related methodologies.”</blockquote><p>Jedná se o zajímavější, méně časově náročnější a levnější formu pravidelného eLearningu. I když to není nejlepší řešení pro všechny potřeby vzdělávání, své uplatnění v elearningu bezpochyby má. Přestože neexistuje oficiální definice microlearningu, všechny školení založené na microlearningu mají jednu klíčovou charakteristiku: stručnost. Může se jednat o malé vzdělávací jednotky nebo o krátkodobé vzdělávací činnosti [4]. K výuce využívají různá krátká videa, podcasty, kartičky, mini kvízy, infografiky, interaktivní PDF a další. Důležité jsou interaktivní prvky a je přístupný na jakémkoliv zařízení.</p><p>Microlearning je vhodný jen pro určité potřeby vzdělávání. Může doplňovat klasické vzdělávání nebo se díky němu můžeme získat různé softskills. Jak říká profesor Christian Glahn na berlínské univerzitě Hochschule für Technik und Wirtschaft, kde se zabývá učením a také microlearningem. Říká:“ Microlearning není řešením všech vzdělávacích potřeb na pracovišti.“ [5]</p><blockquote>Definice dle Donald Taylor, author, chairman of the Learning and Performance Institute and the Learning Technologies Conference</blockquote><blockquote>“Learning from content accessed in short bursts, content which is relevant to the individual, and repeated over time to ensure retention and build conceptual understanding.”</blockquote><p>Učení obecně zahrnuje mentální úsilí a změnu znalostí, proto se za microlearning nepovažuje sledování krátkých videí. Mikrolearning musí být především o učení, nikoli o obsahu. Přestože se o něm mluví jako o novém trendu posledních let, myšlenka tohoto typu učení není nová. Funguje už mnoho let a s příchodem informačních technologií tak získal nové možnosti.</p><p><strong>Benefity</strong></p><p>Pokud něco studujeme opakovaně a často si to opakujeme, je mnohem menší šance, že získané znalosti zapomeneme. S tímto konceptem pracuje microlearning. Je organizován do menších logických segmentů, které jsou malé, samostatné a snadno se k nim vrací. Jsou ideální pro studium v krátkých časových intervalech, například pár minut denně. Snižuje se tím riziko přetížení a usnadňuje to dlouhodobé zapamatování. Studenti se tak mohou příležitostně učit, kdykoliv a kdekoliv mají volný čas.[6]</p><p><strong>Negativa</strong></p><p>Microlearning nemůžeme jednoduše nazvat lepší nebo horší než běžný eLearning. Vše záleží na předmětu. Ale obecně lze říct, že není vhodný pro komplexní koncepty. Je to možné, ale bude to vyžadovat mnohem více úsilí. V případě, že se chceme učit předmět, který vyžaduje získání hluboké znalosti tématu, microlearning též není vhodným způsobem k učení. Například je microlearning vhodný pro studium základů cizího jazyka nebo konverzace, méně vhodný je pro studium literatury jiné země.[7]</p><p><strong>Microlearning vs. Macrolearning</strong></p><p>Je lepší microlearning nebo macrolearning? To je stejná otázka jako: Je lepší jablko nebo slanina? Jedno druhé nemůže nahradit, a nedá se říct, co je lepší. V případě microlearningu a macrolearningu se mohou tyto dvě metody učení skvěle doplňovat. Makrolearning se zaměřuje na větší a úplnější oblasti dovedností a znalostí. Měl by zahrnovat znalosti, praxi a zpětnou vazbu, aby bylo dosaženo potřebných dovedností.</p><p>Podle Glahna musí také mikrolearning zahrnovat správné učební prvky. I když je rozdělen na malé bloky, musí každý malý učební blok obsahovat kritické vzdělávací prvky, jako je praxe, zpětná vazba a reflexe.[8] Glahn dále vyjmenovává hlavní složky microlearningu. Těmi jsou motivace, výkon a intervaly jednotlivých bloků. Intervaly se rozumí vzdělávací aktivity, které rozdělují vzdělávací aktivity v průběhu času. Pokud si studenti opakují látku po prvním pokusu, jejich zapomínání trvá déle a retence se zlepšuje. Pokud studenti nemají motivaci se učit, tak velmi pravděpodobně si zapamatují velmi málo. Zvýšení motivace v případě microlearningu je v častém krátkém opakování. Mezi běžným učením, které vyžaduje mnoho času, bývá dlouhá doba, kdy se student nevěnuje danému učivu. Poté mu trvá dlouhou dobu, aby navázal v učivu, kde přestal a delší dobu si opakuje, co se minule naučil. Microlearning tento problém vyřešil, že se krátké bloky mohou studenti opakovat častěji a kdykoli. Potřebují méně času na opakování a mohou se věnovat novému učivu.[9]</p><p>Student nemá předem dané, kdy se musí věnovat učení a kdy chodit na přednášky. Vzhledem ke své motivaci a výkonu se jedná o tzv. samoregulační učení. Samoregulační učení znamená, že žáci využívají poskytované informace k hodnocení a řízení svých učebních procesů.</p><p><strong>Microlearning vs. MOOC</strong></p><p>Velmi flexibilní elearningové kurzy jsou mimo microlearningu také kurzy MOOC. V překladu masivní otevřené online kurzy (Massive Open Online Courses). MOOC kurzy jsou vytvářeny především pro masivní počty studentů. Kurzy jsou obrovské v každém smyslu slova — mají masivní zápisy, generují obrovské množství dat a určitě vyvolávají masivní diskuse. MOOC a microlearning mají společné vlastnosti a těmi jsou flexibilita a výuka probíhající ve flexibilním prostředí. Také se mohou doplňovat. Mikrolearningové kurzy mohou sloužit jako součást větších MOOC modulů a kurzů, ale mohou být také jednotlivě používány, aby vyhovovaly potřebám jednotlivých studentů a skupin. Microlearning může v MOOC kurzech sloužit například k představení tématu, shrnutí, krátké kvízy, blogy, ankety a průzkumy — v microlearningu lze použít jakýkoli typ obsahu. Mini aktivity mohou být poslány k uživatelům prostřednictvím RSS kanálů, chatů apod.[10] Nyní se ustupuje od konceptu učení tzv. tradiční třídy, kdy učitel hodinu přednáší a student pouze poslouchá a zapisuje si poznámky. Dnešní studenti očekávají, že se budou mnohem více angažovat, například v tzv. převrácených třídách a pomocí různých technologií. Studenti také očekávají, že budou mít přístup ke svým kurzům a účastnit se jich kdykoli a odkudkoli.</p><p>Zajímavý nápad má autor článku, který popisuje, jak by mohlo vypadat spojení MOOC a microlearningu: Myslet masivně, ale také mini.[11] Navrhuje krátké činnosti před vyučováním, videa a vzdělávací jednotky přístupné prostřednictvím databáze, virtuální kartičky, výzvy k diskusi a kvízy odeslané během kurzu, krátké interaktivní aktivity, které se odehrávají mimo formální kurz a mnoho dalších malých činností. Hlavní myšlenkou je přesunout vzdělávání dále z učeben a pomoci studentům začlenit je a uplatnit je ve svých pracovních příležitostech a ve svých životech. Mikrolearning MOOC by dále zpochybnil populární představy o tom, kdy a kde k učení dochází, protože odpověď by byla po celou dobu a všude.</p><p><strong>Mobile learning</strong></p><p>Mobile learning, M-learning nebo též mobilní učení. Jedná se o formu učení v online prostředí. Přístup k internetu má stále více lidí, a tak je pro ně mobile learning jednou z nejdostupnějších možností, jak se vzdělávat. Toto mobilní použití se vztahuje i na náročné školení a výuku obsahu na všech mobilních zařízeních.[12] Kurzy jsou proto vytvářeny s ohledem na mobilní studenty. Kurzy musí být flexibilní a také musí fungovat bez ohledu na použitá zařízení, aby nebyli někteří studenti znevýhodněny. Výhodou mobile learningu je rychlá aktualizace kurzů. Vytváření kurzů je též jednodušší a velmi pomáhají vytvořené výukové šablony.[13]</p><p>Jelikož je uživatelé mohou vzdělávat pomocí mobile learningu kdykoliv a kdekoliv, kurzy jsou též doplněny o gamifikaci, uživatelé se stále mohou vracet k minulému obsahu, plnit nové a tím získávat různé odměny. Mohou také vidět, jak kolegové postupují v žebříčku, což jim dává vnější motivaci pokračovat ve svém učení a zároveň podporuje přátelskou soutěž mezi uživateli.</p><p>Běžné elearningové kurzy nejsou vytvářeny pro studium na mobilních zařízeních. Mobile learning funguje nejlépe právě ve spolupráci s microlearningem. Obě učební formy jsou flexibilní, udržují uživatele v tempu učení, přetvářejí obsah elearningu a stávají se tak dobrou volbou pro moderní vzdělávací systémy.[14]</p><p>Lze tedy na závěr říct, že mobile learning a microlearning jsou podobné v tom smyslu, že poskytují krátký obsah, přístupný koncovým uživatelům, kdykoli a kdekoli, a v multimediálních formátech, aby bylo učení více poutavé.</p><p><strong>Platformy pro microlearning</strong></p><p>Prvky microlearningu můžeme najít na vzdělávacích platformách, i když nebyly vytvořeny přesně podle konceptu microlearningu. Často se jedná o krátká videa, ale v kurzech chybí další prvky typické pro microlearning. Další platformy, které se dají považovat za microlearning jsou tzv. „flashcards“ (oboustranně popsaných kartiček pro učení se pojmů spojených ve dvojicích). Nejčastěji se jedná o učení cizího jazyka.[15]</p><p><strong>Duolingo</strong></p><p>Jedna z nejznámějších aplikací na učení cizího jazyka je Duolingo. Tato aplikace s prvky gamifikace je uspořádána do krátkých lekcí, které zahrnují mluvení, poslech a překlad. Žáci získávají body prostřednictvím různých typů kvízů a získají okamžité hodnocení, takže vědí, kde se mají zlepšit. Duolingo odvádí skvělou práci, když kombinuje sílu mikrolearningu se silnými stránkami gamifikace a vytváří jeden z nejpopulárnějších jazykových programů na všech zařízeních. Na Duolingu se mohou uživatelé učit i takové neobvyklé a málo používané jazyky, například irština, esperanto, klingonština, navažština a mnoho dalších.</p><p><strong>Word of the day</strong></p><p>Cílem této aplikace je se naučit nové slovo každý den. Aplikace je v angličtině a učí anglická málo používaná slovíčka. Například: ablution, demagogue a vociferous apod. Na konci semestru píšou studenti krátkou esej s pěti novými slovy apod.[16]</p><p><strong>InstaNerd</strong></p><p>InstaNerd je edukační web plný krátkých užitečných faktů a zajímavostí. Tato fakta se dají sdílet na sociálních sítích. Tato aplikace se dá využít i během klasických hodin ve škole, může se stát zábavným zpestřením na základních školách.[17]</p><p><strong>Ted-Ed</strong></p><p>TED je nezisková organizace věnovaná šíření myšlenek, obvykle ve formě krátkých, silných rozhovorů. TED začal v roce 1984 jako konference, kde se sblížily technologie, zábava a design, a dnes pokrývá téměř všechna témata ve více než 100 jazycích.[18] Ted-Ed v podobném duchu chce podpořit myšlenky učitelů a studentů z celého světa. Vytvářejí rostoucí knihovnu původních animovaných videí a poskytují mezinárodní platformu pro učitele k vytváření vlastních interaktivních lekcí. Všechna videa vytvořená TED-Edem a dalšími učiteli jsou většinou krátká videa, která netrvají déle než 5 minut.[19]</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1] PATEL, Sonia. Top 6 eLearning Trends Of 2019. <em>In: eLearning Industry</em> [online]. 19.7.2019 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://elearningindustry.com/current-elearning-trends-2019-future">https://elearningindustry.com/current-elearning-trends-2019-future</a></p><p>[2] ZHOLUDOVA, Olga. Top eLearning Trends 2020: Insights from DevLearn Experts<em>. In: iSpring</em> [online]. 21.12.2019 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.ispringsolutions.com/blog/top-elearning-trends-2020-insights-from-devlearn-experts">https://www.ispringsolutions.com/blog/top-elearning-trends-2020-insights-from-devlearn-experts</a></p><p>[3] PAPADOPOULOU, Anthea. Expert Opinion: 10 E-learning Trends that will Dominate in 2020 [Infographic] <em>In: LearnWorlds</em> [online] 29.1.2020 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.learnworlds.com/elearning-trends/">https://www.learnworlds.com/elearning-trends/</a></p><p>[4][6][7] ANDRIOTIS, Nikos. What is microlearning: A Complete Guide For Beginners. In: eLearning Industry [online] 10.12.2018 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://elearningindustry.com/what-is-microlearning-benefits-best-practices">https://elearningindustry.com/what-is-microlearning-benefits-best-practices</a></p><p>[5] SHANK, Patti. Microlearning, Macrolearning. What Does Research Tell Us? In: eLearning Industry [online] 19.2.2018 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://elearningindustry.com/microlearning-macrolearning-research-tell-us">https://elearningindustry.com/microlearning-macrolearning-research-tell-us</a></p><p>[8][9] GLAHN, Christian. Micro Learning in the Workplace and How to Avoid Getting Fooled by Micro Instructionists. In: LO-F.AT [online] 20.6.2017 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://lo-f.at/glahn/2017/06/micro-learning-in-the-workplace-and-how-to-avoid-getting-fooled-by-micro-instructionists.html">https://lo-f.at/glahn/2017/06/micro-learning-in-the-workplace-and-how-to-avoid-getting-fooled-by-micro-instructionists.html</a></p><p>[10][11] NIELSON, Bryant. MOOCs and Microlearning. In: Your Training Edge.[online] 5.3.2018 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.yourtrainingedge.com/moocs-and-microlearning/">https://www.yourtrainingedge.com/moocs-and-microlearning/</a></p><p>[12] 10 Most Important eLearning Trends to Watch for in 2020. In: knowbly [online] 6.2.2020 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.knowbly.com/post/10-most-important-elearning-trends-to-watch-for-in-2020">https://www.knowbly.com/post/10-most-important-elearning-trends-to-watch-for-in-2020</a></p><p>[13] Mobile learning. In: EdApp [online]. [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.edapp.com/mobile-learning/">https://www.edapp.com/mobile-learning/</a></p><p>[14] SMITH, Miranda. Mobile Learning vs. Microlearning — Is There a Difference? In: float [online] 30.4.2018 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://gowithfloat.com/2018/04/mobile-learning-vs-microlearning-difference/">https://gowithfloat.com/2018/04/mobile-learning-vs-microlearning-difference/</a></p><p>[15] POLÁŠEK, Radim. THEORETICAL BASES OF MICROLEARNING WITHIN CONCEPTION OF E‑LEARNING WITH EXAMPLES OF IMPLEMENTATION IN THE AREA OF COMPUTER ARCHITECTURE. <em>Trends in Education</em> [online]. 2018, <strong>11</strong>(1), 38–46 [cit. 2020–06–08]. DOI: 10.5507/tvv.2018.002. ISSN 18058949. Dostupné z: <a href="http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2018.002.html">http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2018.002.html</a></p><p>[16][17][19] RENARD, Lucie. 12 Microlearning apps that are the perfect fit for your classroom. In: BookWidgets [online] 22.2.2017 [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.bookwidgets.com/blog/2017/02/12-microlearning-apps-that-are-the-perfect-fit-for-your-classroom">https://www.bookwidgets.com/blog/2017/02/12-microlearning-apps-that-are-the-perfect-fit-for-your-classroom</a></p><p>[18] Our organization. <em>TED</em> [online] [cit. 2020–06.08]. Dostupné z: <a href="https://www.ted.com/about/our-organization">https://www.ted.com/about/our-organization</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=c97f911d07df" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/microlearning-nov%C3%BD-zp%C5%AFsob-elearningu-c97f911d07df">Microlearning — nový způsob eLearningu?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Miliarda digitálních nomádů v roce 2035?]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/miliarda-digit%C3%A1ln%C3%ADch-nom%C3%A1d%C5%AF-v-roce-2035-5ac2a1206b6d?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/5ac2a1206b6d</guid>
            <category><![CDATA[11]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[výzkum]]></category>
            <category><![CDATA[digitální-nomádi]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 07 May 2020 17:19:50 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-05-07T17:19:50.275Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*JTAvLXc534CItB3aF6jbtA.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@austindistel">Austin Distel</a> on <a href="https://unsplash.com/?utm_source=medium&amp;utm_medium=referral">Unsplash</a></figcaption></figure><p>Když se řekne digitální nomád, většina z vás si asi představí člověka ležícího v houpací síti na pláži s notebookem na kolenou. Jenže kdo by chtěl mít písek v notebooku a kvůli slunci nevidět na obrazovku? Digitálního nomáda potkáme spíše v coworkingových centrech, kavárnách, hostelech apod. Pracují na dálku, je jim blízká myšlenka: nežít pro práci, ale pracovat pro život. Pracují tolik, aby byli schopni financovat své cestování a více si užívají dobrodružství a poznávání cizích krajů a kultur.</p><p>Pojem digitální nomádství zpopularizoval v knize čtyřhodinový pracovní týden Tim Ferriss. Digitální nomád je člověk, který se dlouhodobě přesouvá z místa na místo a živí ho práce přes internet. Může přitom být jak freelancer, tak zaměstnanec či podnikatel.[1]</p><p>Někteří takto cestují celý rok, někteří vyrazí do zahraničí na pár měsíců, například na zimu, nebo jen na pár týdnů. Digitální nomádství je malou skupinou trendu, kterým je práce na dálku.[2] Přišlo mi zajímavé se na tento fenomén podívat z pohledu dat a výzkumů.</p><p>Z tříletého výzkumu v USA o práci na dálku zveřejnila letos americká agentura výsledky. Dotazovali se více než 3500 respondentů z celého světa, kteří pracují na dálku. Drtivá většina (98 %) z nich chce na dálku pracovat dále a doporučili by tento způsob práce ostatním. Více než polovina respondentů (57 %) pracuje na plný úvazek na dálku. Nejčastější problémy, s kterými se potýkají při práci na dálku je spolupráce/komunikace a osamělost. Naopak primárním benefitem je flexibilita.[3]</p><p>Výzkum primárně zaměřený na digitální nomádství provedla společnost MBO Partners v roce 2018 a 2019. Během těchto let se počet amerických občanů, kteří se označují za digitální nomády stoupl z 4,8 milionu občanů na 7,3 milionu. Podle zprávy z roku 2018 převažovali muži na ženami v poměru 69:31. Zpráva z výzkumu z roku 2019 uvádí větší počet žen oproti předchozímu roku. Poměr mužů a žen je 61:39. S životním stylem digitálního nomáda je velmi spokojeno 79 % nomádů a 9 % spokojeno. 26 % plánovalo být nomádem na méně než rok, 60 % respondentů uvádí, že tímto stylem budou pokračovat po dobu nejbližších dvou let. Výše příjmů nomádů se velmi liší. Roční příjmy menší než 10 000 $ vydělává 19 % nomádů. Naopak 36 % nomádů udává, že jejich příjmy se pohybují okolo 75 000 $ nebo více. 79 % nomádů je velmi spokojena s výší svých příjmů. Kombinace low cost života a vyšších příjmů znamená, že nomádi jsou lépe schopni financovat své cesty a trávit méně času prací a více času užíváním dobrodružství a cestováním.</p><p>Digitálními nomády nejsou jen pracovníci z IT jako dříve, ale jedná se i o copywritery, redaktory, spisovatele, programátory grafiky či IT specialisty. Kancelář ke svému životu nepotřebují ani někteří provozovatelé internetových obchodů, virtuální asistenti a pracovníci podpory, konzultanti.</p><p>13 % nomádů se věnuje poradenství, koučování a výzkumu. Také marketingu a PR se věnuje 13 % nomádů. Informačním technologiím se věnuje 11 % a kreativním službám 9 % nomádů. Menší zastoupení mají i další pracovní odvětví. 65 % respondentů udává, že k výkonu jejich práce potřebují specializované školení, vzdělání nebo odbornost. V průměru mají také dobré vzdělání. Nejvíce z nich (51 %) má vysokoškolské vzdělání.[4]</p><p>Trend digitálního nomádství je na vzestupu. Díky sociálním sítím, blogům, videím má stále větší popularitu. 16,1 milionu dospělých američanů uvedlo, že v průběhu dalších 2–3 let by se chtěli stát digitálními nomády, dalších 41 milionu američanů uvedlo možná. Pieter Levels, zakladatel nomadlist.com a společnost MBO Partners odhadují, že do roku 2035 bude miliarda digitálních nomádů.[5] Jde o vzrůstající fenomén a stále více lidí se rozhoduje právě pro takové fungování na trhu práce. Dostupnost technologií umožňujících pracovat na dálku, kombinace demografických trendů, technologických vylepšení a měnících se podnikových názorů znamená zvýšení nabídky i poptávky po digitálních nomádech a více příležitostí pro mnoho milionů Američanů, kteří se chtějí stát digitálními nomády.</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1, 2] Kdo je digitální nomád? Co slovo skutečně znamená? <em>In: Travel Bible </em>[online] 17.10.2016 [cit. 2020–05–07]. Dostupné z: <a href="https://travelbible.cz/kdo-je-digitalni-nomad/">https://travelbible.cz/kdo-je-digitalni-nomad/</a></p><p>[3] The 2020 State of Remote Work. <em>In: Buffer</em> [online] @2020 Buffer. [cit. 2020–05–07]. Dostupné z: <a href="https://lp.buffer.com/state-of-remote-work-2020">https://lp.buffer.com/state-of-remote-work-2020</a></p><p>[4] Digital Nomads: Leading the Shift to Remote and Distributed Work. <em>In: MBO Partners</em> [online] © 2020 MBO Partners. [cit. 2020–05–07]. Dostupné z: <a href="https://www.mbopartners.com/state-of-independence/2019-digital-nomad-research/">https://www.mbopartners.com/state-of-independence/2019-digital-nomad-research/</a></p><p>[5] KILIÁN, Karel. Sedět v kanceláři už není „in“. Za 15 let bude miliarda lidí pracovat jako digitální nomádi. <em>In:Connect!</em> [online] 1.3.2019 [cit. 2020–05–07]. Dostupné z: <a href="https://connect.zive.cz/clanky/sedet-v-kancelari-uz-neni-in-za-15-let-bude-miliarda-lidi-pracovat-jako-digitalni-nomadi/sc-320-a-197459/default.aspx">https://connect.zive.cz/clanky/sedet-v-kancelari-uz-neni-in-za-15-let-bude-miliarda-lidi-pracovat-jako-digitalni-nomadi/sc-320-a-197459/default.aspx</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=5ac2a1206b6d" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/miliarda-digit%C3%A1ln%C3%ADch-nom%C3%A1d%C5%AF-v-roce-2035-5ac2a1206b6d">Miliarda digitálních nomádů v roce 2035?</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Unschooling: sebeřízené vzdělávání dětí]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/unschooling-sebe%C5%99%C3%ADzen%C3%A9-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-d%C4%9Bt%C3%AD-dab0e876bbeb?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/dab0e876bbeb</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[sebeřízené-učení]]></category>
            <category><![CDATA[80s]]></category>
            <category><![CDATA[unschooling]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Fri, 10 Apr 2020 18:26:36 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-04-10T18:26:36.361Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/640/1*RMEj0111mlOAIvWf1Rrs1A.jpeg" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://www.svobodauceni.cz/clanek/skola-summerhill/">www.svobodauceni.cz</a></figcaption></figure><p>V Česku nemožné, v zahraničí možné. V některých státech světa mají rodiče možnost poslat své dítě do svobodné školy. Děti se tam učí metodou tzv. sebeřízeného vzdělávání. Jednoduše řečeno: děti do ničeho nenutí a ony se učí co chtějí a kdy chtějí. Svobodné školy jsou opakem tradičního školství a poskytují svobodu i v rozhodnutí, zda chtějí rodiče poslat dítě do tradiční státní školy nebo do svobodné.</p><p>Sebeřízené vzdělávání se děje prostřednictvím dobrovolně vybraných činností a životních zkušeností osoby, která se vzdělává. Při unschoolingu se děti mohou vzdělávat doma, v komunitě nebo ve svobodné škole. Sami si určují, kdy a co se budou ten den učit, pokud se učit chtějí. Mají obvykle k dispozici více učitelů, kteří jim podle potřeby pomohou. Rodiče a okolí by dětem mělo jít příkladem, protože děti často napodobují chování dospělých a od nich se hodně učí. Rodiče by dětem měli poskytovat dostatek podnětů, příležitostí a zdrojů pro získávání nových informací a poznatků. Nepoužívá se systém trestů a odměn, děti si sami určují, kdy mají spát, co budou jíst a jak se obléknou. Neřeší rozvrhy hodin ani termíny testů. Děti tak mohou projevit svoji osobnost a ukážou dospělým, že když něco potřebují, bez problémů se to naučí.</p><p>Sebeřízené vzdělávání u dětí je u nás v České republice legislativně nemožné. Děti mají povinnou školní docházku a nově i rok předškolní povinné docházky. V některých státech (USA, Francie, Velká Británie, …) je ale umožněno sebeřízené vzdělávání. O jeho legalizaci usiluje projekt Svoboda učení.Příkladem svobodné školy jde v USA Sudbury Valley School a v Británii nezávislá britská internátní škola Summerhill, založena v roce 1921. Podle obou škol jsou pojmenovány další svobodné školy.</p><p>Velkým kritikem tradičního školství je pedagog John Holt. Podle něj, když děti nutíme se něco učit, ničíme jejich přirozenou zvídavost. Proto je podle jeho názoru lepší nechat je, aby se učily to, co se učit chtějí, když žijí v motivujícím prostředí.</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><ol><li>FAQ — často kladené otázky [online] ©2020 SvobodaUčení.cz [cit. 2020–04–10]. Dostupné z: <a href="https://www.svobodauceni.cz/faq/">https://www.svobodauceni.cz/faq/</a></li><li>MÁDLOVÁ, Martina. Unschooling: sebeřízené vzdělávání. Dokáží se děti učit samy i bez vedení dospělých? In: <em>Předškolní věk</em> [online]. 4.2.2019 [cit. 2020–04–10]. Dostupné z: <a href="https://www.predskolnivek.cz/unschooling-seberizene-vzdelavani-dokazi-se-deti-ucit-samy-i-bez-vedeni-dospelych/">https://www.predskolnivek.cz/unschooling-seberizene-vzdelavani-dokazi-se-deti-ucit-samy-i-bez-vedeni-dospelych/</a></li><li>SARA, překlad: Vintrová Alžběta. Co je unschooling? In: <em>Svoboda učení </em>[online]. 12.12.2017 [cit. 2020–04–10]. Dostupné z: <a href="https://www.svobodauceni.cz/clanek/co-je-unschooling/">https://www.svobodauceni.cz/clanek/co-je-unschooling/</a></li></ol><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=dab0e876bbeb" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/unschooling-sebe%C5%99%C3%ADzen%C3%A9-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-d%C4%9Bt%C3%AD-dab0e876bbeb">Unschooling: sebeřízené vzdělávání dětí</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Nejznámější platformy MOOC]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD-platformy-mooc-a6340216aa97?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/a6340216aa97</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[online-education]]></category>
            <category><![CDATA[07]]></category>
            <category><![CDATA[mooc]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 01 Apr 2020 19:50:44 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-04-02T18:45:04.246Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*95hrpviKfCpqLfC6dgSi5g.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@timmossholder">Tim Mossholder</a> on <a href="https://unsplash.com/">Unsplash</a></figcaption></figure><p>Distanční vzdělávání se stalo jedinou možností, jak (se) v době koronavirové vzdělávat. Učení na dálku má teď velkou možnost se rychle rozvíjet a stále více lidí se učí s tím pracovat. O různé vyučovací a procvičovací internetové programy, mobilní aplikace a elektronické učebnice je teď enormní zájem.</p><p>Jeden z druhů distančního vzdělávání je MOOC (anglicky Massive open online course). Je založen na principu sdílení a volnosti. Lektor připraví tématický obsah a časový harmonogram většinou na několik týdnů.</p><p>Vytvořila jsem seznam několika nejrozšířenějších kurzů MOOC.</p><h3><strong>Coursera</strong></h3><p>Coursera je online platforma / webová stránka, na které můžete absolvovat různé kurzy na širokou škálu témat. Například: programování, robotika,<br>řízení, astronomie, astrofyzika, historie, filozofie, psychologie, fyzika, matematika, cizí jazyky a další. Celkem více než 4000 kurzů. Mimo vlastních kurzů poskytuje také kurzy od nejlepších světových univerzit.</p><p>Po zaplacení poplatku má uživatel přístup ke kurzu z jakéhokoliv zařízení i možnost stáhnout materiály ke studiu offline. Dále akademickou a technickou podporu od Coursera komunity, titulky k výukovým videím jsou přeloženy do více než 30 jazyků. Po absolvování kurzu obdrží uživatel certifikát o absolvování kurzu. Pokud někdo nemá dostatek prostředků na zaplacení poplatku, Coursera nabízí finanční pomoc a umožní tak přístup ke vzdělání více lidem. [1]</p><h3><strong>Udacity</strong></h3><p>Platforma Udacity se zaměřuje ve svých kurzech především na technické vzdělání. V roce založení 2011 Udacity poskytovala kurzy prostřednictvím Stanfordské univerzity. Nyní Udacity spolupracuje s předními technologickými společnostmi, učí jak technologie mění průmyslová odvětví, učí také technologické dovednosti, které najdou velké uplatnění na trhu práce. Podobně jako Coursera poskytuje kurzy za poplatek a po absolvování kurzů obdrží studenti certifikát o absolvování kurzu.[2] Oblíbené kurzy jsou UX Designer, Front End Web Developer,<strong> </strong>AI Product Manager, Artificial Intelligence for Trading, Computer Vision Expert a mnoho dalších.[3]</p><h3><strong>edX</strong></h3><p>edX spolupracuje s mnoha předními univerzitami z celého světa a poskytuje více než 3500 online kurzů vysoké kvality. edX je open source platforma vyvinutá společností edX a zpřístupněná volně dalším institucím vysokoškolského vzdělávání. Kurzy se skládají z videí s titulkami, diskusních fór a hodnocení. Většina kurzů je zdarma a nabízí různé certifikáty podle úrovně náročnosti a pokročilé úrovně kurzu.[4]</p><h3><strong>Nostis</strong></h3><p>Česká platforma online kurzů poskytuje kurzy především z oblasti práva. Spolupracují s českými univerzitami a jejich pedagogy. Kurzy jsou strukturované do bloků, které reprezentují jednotlivé týdny kurzu. Jsou složeny z videopřednášek, textů ke čtení, testů a jiných úkolů. Úspěšní studenti obdrží certifikát. Studenti si mohou vybrat z kurzů například: Rodinné právo, Základní práva, Římské právo, Daňové právo, Práva občana a fungování obce a další.[5]</p><p>Další oblíbené platformy jsou například <strong>Udemy</strong>. Má více jak 150 000 kurzů v 65+ jazycích. kurzy jsou zaměřené na dovednosti k lepšímu uplatnění na trhu práce. <strong>Sololearn</strong> je volně dostupná platforma k učení jazyků: HTML, CSS, JavaScript, JQuery, PHP a SQL a dalších. Další platformy jsou <strong>Khan Academy, Canvas, FutureLearn, The Open University,</strong> …</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1] Coursera, 2020 [online]. Coursera Inc. [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: <a href="https://www.coursera.org/">https://www.coursera.org/</a></p><p>[2] Udacity [online]. 2011–2020 Udacity, Inc. [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: <a href="https://www.udacity.com/">https://www.udacity.com/</a></p><p>[3] 30 Best Udacity Courses, Nanodegree, Certifications In: <em>Online Courses and Tutorials</em> [online]. 16.10.2019 [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: <a href="https://onlinecoursetutorials.com/courses/best-udacity-courses-nanodegree-certifications/">https://onlinecoursetutorials.com/courses/best-udacity-courses-nanodegree-certifications/</a></p><p>[4] edX [online]. 2020 edX Inc. [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: <a href="https://www.edx.org/">https://www.edx.org/</a></p><p>[5] Nostis [online]. 2020 [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: <a href="http://www.nostis.org/">http://www.nostis.org/</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=a6340216aa97" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/nejzn%C3%A1m%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD-platformy-mooc-a6340216aa97">Nejznámější platformy MOOC</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Multitasking — pro a proti]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/multitasking-pro-a-proti-fad8e41a94eb?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/fad8e41a94eb</guid>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[60s]]></category>
            <category><![CDATA[multitasking]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 26 Mar 2020 17:26:20 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-03-26T17:26:20.502Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>Multitasking — pro a proti</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*RA_OOTxHASkCoa37uD8E4Q.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@thoughtcatalog">Thought Catalog</a> on <a href="https://unsplash.com/">Unsplash</a></figcaption></figure><p>O multitaskingu bylo napsáno už hodně článků. Některé články vychvalují multitasking, že je to výborný způsob, jak zvýšit pracovní produktivitu, některé články jsou opatrnější a poukazují také na negativa multitaskingu.</p><p>Samozřejmě každému člověku vyhovuje něco jiného, někdo zvládá mnoho věcí najednou bez ztráty na kvalitě, někdo dává přednost zvládání jednoho úkolu po druhém. Je tedy na každém, jaký způsob práce si zvolí.</p><p>Jaké jsou ve stručnosti hlavní pozitivní a negativní stránky multitaskingu?</p><p><strong>Pozitiva</strong>:</p><ol><li>Každý den máme rutinní úkoly, které musíme splnit téměř každý den. Jednoduché běžné úkoly jsou pro multitasking jako stvořené. Můžete například kontrolovat nové příchozí e-maily, telefonovat, poslouchat rádio najednou.</li><li>Pokud zvládáte multitasking, má to pro vás obrovskou výhodu a tou je zvládání úkolů včas. Multitasking snižuje časovou náročnost při provádění více úkolů současně a tím máte vyšší produktivitu.</li><li>Během práce se nás snaží rozptýlit mnoho aplikací, sociálních sítí, neustálá kontrola příchozích e-mailů a nová vtipná videa na YouTube. Během multitaskingu je vaše mysl rozptýlena mezi více činností a proto je odolnější proti rušivým elementům na internetu a není probém to ignorovat.</li><li>Multitasking je náročný. Člověk se musí soustředit na různé úkoly, aby je splnil. Schopnost rychle přecházet z jednoho úkolu na druhý a pracovat na různých věcech současně posiluje soustředění a flexibilitu.</li><li>Díky multitaskingu se naučíte být přizpůsobiví a spontánní. V této době se situace a možnosti rychle mění. Člověk se díky multitaskingu mnohem lépe přispůsobí.</li></ol><p><strong>Negativa:</strong></p><ol><li>Přeskakování z jednoho úkolu na druhý, navázat na úkol, kde jste skončili, vyžaduje čas. Pokud vás vyruší např. telefon, nebo kolega, může být obtížnější se pak vrátit k práci. Začít se soustředit opět na více úkolů je časově náročnější.</li><li>Během práce můžete udělat více chyb. Soustředíte se na více úkolů a může se stt, že poštele e-mail špatnému adresátovi, smazání důležitého souboru apod.</li><li>Je obtížnější přecházet mezi dvěma úkoly, které vyžadují hlubší koncentraci. Zpomaluje to práci na úkolech a multitasking se tak může stát kontraproduktivní.</li><li>Multitasking vede ke stresu. Bez ohledu na to, jak taktně spravujete více úkolů současně, vaše mysl a mozek se více vystresuje. Způsobuje tak depresi, úzkost, podrážděnost a vyčerpání.</li><li>Když víte, že zvládáte multitasking a umíte tak dokončit veškerou práci najednou, uvolníte se a začnete odkládat svoji pracovní dobu a více porkrastinovat. Všechny své úkoly dokončíte v poslední chvíli, což může také ovlivnit vaši produktivitu a efektivitu.</li></ol><p><strong>Zdroje</strong>:</p><p>GAILLE, Brandon. 12 Multitasking Pros and Cons. In: <em>Brandon Gaille </em>[online] 5.7.2015 [cit. 2020–03–26] Dostupné z: <a href="https://brandongaille.com/12-multitasking-pros-and-cons/">https://brandongaille.com/12-multitasking-pros-and-cons/</a></p><p>MUDULI, Priyadarshini. Pros and Cons of Multitasking. In: <em>Most Inside</em> [online] 17.7.2017 [cit. 2020–03–26] Dostupné z: <a href="https://www.mostinside.com/pros-and-cons-of-multitasking/">https://www.mostinside.com/pros-and-cons-of-multitasking/</a></p><p>YouthIncMag. The Pros And Cons Of Multitasking. In: <em>Youth Incorporated Magazine</em> [online] 1.10.2015 [cit. 2020–03–26] Dostupné z: <a href="https://youthincmag.com/pros-and-cons-of-multitasking">https://youthincmag.com/pros-and-cons-of-multitasking</a></p><p>SILBER, Debi. The Downside of Multitasking. In: <em>Ellevate</em> [online]. [cit. 2020–03–26] Dostupné z: <a href="https://www.ellevatenetwork.com/articles/7935-the-downside-of-multitasking">https://www.ellevatenetwork.com/articles/7935-the-downside-of-multitasking</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=fad8e41a94eb" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/multitasking-pro-a-proti-fad8e41a94eb">Multitasking — pro a proti</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Microlearningové kurzy]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/microlearningov%C3%A9-kurzy-c27e61e5bae8?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/c27e61e5bae8</guid>
            <category><![CDATA[microlearning]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[education]]></category>
            <category><![CDATA[50]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 18 Mar 2020 19:41:40 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-03-19T10:42:36.366Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*3l8B-51vytEUKfWnh1IoTw.jpeg" /><figcaption>Zdroj: Estela de la garza: Aprendizaje actual</figcaption></figure><p>Známe mnoho digitálních vzdělávacích platforem. Především různé elearningové kurzy. Trendem elearningových kurzů jsou microlearningové kurzy online neboli Microlearning. Jsou méně časově náročnější a efektivnější než tradiční dlouhodobější kurzy.</p><p>Microlearning se učí v malých dávkách („micro“), je menší a má jednodušší obsah. Často zabere tři až pět minut s krátkými dávkami informací, které zdůrazňují konkrétní téma nebo úkol. Studenti tak nemusí trávit dlouhé hodiny na přednáškách a seminářích. I během čekání na šalinu, o přestávce nebo o kterékoliv krátké pauze se mohou vzdělávat a vyplnit tak mezeru. Moduly jsou stručné, zaměřená na konkrétní témata s potřebnými informacemi, nepotřebují další vzdělávací platformy, jsou soběstačné. K výuce využívají různá krátká videa, podcasty, kartičky, mini kvízy, infografiky, interaktivní PDF a další. Důležité jsou interaktivní prvky a je přístupný na jakémkoliv zařízení.[1]</p><p>Skvělými příklady microlearningu jsou: <a href="http://rsg.northwestern.edu/stem_course_files/index.html"><strong>Principles of STEM Communication,</strong></a><strong> </strong><a href="http://youtu.be/StiTiUKySzI"><strong>Play with Oreo,</strong></a><strong> </strong><a href="https://www.allencomm.com/portfolio/dominos/"><strong>Domino’s Pizza Maker,</strong></a><strong> </strong><a href="http://www.duolingo.com/"><strong>Duolingo,</strong></a><strong> BuzzFeed Food TV, </strong><a href="https://www.allencomm.com/blog/2015/09/fight-the-forgetting-curve/"><strong>Fighting the Forgetting Curve infographic</strong></a><strong>, </strong><a href="http://vine.co/v/O2jqUzXzXwd"><strong>Explaining The Dress vine,</strong></a><strong> </strong>a další. [2]</p><p><strong>Výhody</strong></p><p>Microlearning je velmi časově nenáročný a také proto umožňuje učení i na cestách. Tyto jeho vlastnosti přinášejí další benefit a tím je větší motivace. Studenti se cítí sebevědomější a motivovanější. Moduly jsou cíleně zaměřené a specifické. Nenajdete tam nadbytečný obsah. Studium menších částí v krátce zaměřených dávkách udrží pozornost studentů a přispívajá tak k větší zapamatovatelnosti učiva.</p><p><strong>Nevýhody</strong></p><p>Jelikož se témata zaměřují na micro témata a úkoly, tento formát učení se proto nehodí na složité úkoly nebo dovednosti. Microlearning může být používán jako doplňkový formát pro dlouhodobější kurzy.<br>Malé fragmenty učiva mohou být roztříštěné a uřživatelům se poté těžko hledají souvislosti mezi nimi a nemohou přemýšlet o celkovém obrazu.[3]</p><p><strong>Využití</strong></p><p><em>Schémata, grafiky, diagramy</em> — K pochopení procesu je nejjednodušší zobrazení pomocí obrazu. Například koloběh vody v přírodě.</p><p><em>Infografika</em> — je také microlearning. Využívají microformát, podávají stručné informace a v krátkém časovém období můžeme porozumět tématu.</p><p><em>Mikrovidea</em> — videa mají délku několik vteřin a svelkou vizuální silou, aby okamžitě zaujala uživatele a on nepřeskočil na další video. Hodně se využívá v marketingu.</p><p><em>Vyprávění příběhů</em> — Poskytuje uživatelům příběh, kterému rozumějí. Využívá analogií a srovnání, která posilují poselství a pomáhají při porozumění.</p><p><em>Historie ve faktech</em> — Twitter je obrovský komunikační kanál a tweety omezené na 140 znaků stručně a jasné informace. Dobrým příkladem je <a href="https://twitter.com/HistoryInFacts"><strong>@HistoryinFacts</strong></a><strong> </strong>Každý tweet shrnuje relevantní momenty historie několika písmeny a jediným obrázkem.[4]</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1,3] TRANG. Microlearning: Features, Benefits, and Drawbacks. In: Atomi Systems [online] 18.7.2019 [cit. 2020–03–18]. Dostupné z: <a href="https://atomisystems.com/elearning/microlearning-features-benefits-drawbacks/">https://atomisystems.com/elearning/microlearning-features-benefits-drawbacks/</a></p><p>[2] DI LEWIS. 7 Awesome Microlearning Examples. <em>In: AllenComm</em> [online] 14.12.2015 [cit. 2020–03–18]. Dostupné z: <a href="https://www.allencomm.com/blog/2015/12/7-awesome-microlearning-examples/">https://www.allencomm.com/blog/2015/12/7-awesome-microlearning-examples/</a></p><p>[4] APARICIO, Juan Carlos Sánchez. Microlearning is everywhere: 10 examples. <em>In: Snackson</em> [online][cit. 2020–03–18]. Dostupné z: <a href="https://en.snackson.com/microlearning-is-everywhere/">https://en.snackson.com/microlearning-is-everywhere/</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=c27e61e5bae8" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/microlearningov%C3%A9-kurzy-c27e61e5bae8">Microlearningové kurzy</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Vzdělávání v éře umělé inteligence]]></title>
            <link>https://medium.com/edtech-kisk/vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-v-%C3%A9%C5%99e-um%C4%9Bl%C3%A9-inteligence-95ab1bf0c5ad?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/95ab1bf0c5ad</guid>
            <category><![CDATA[artificial-intelligence]]></category>
            <category><![CDATA[iskm06]]></category>
            <category><![CDATA[40]]></category>
            <category><![CDATA[education]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 17 Mar 2020 19:55:07 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-03-17T19:55:07.815Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*bLndEyG-UEodtW8eq4pLuA.jpeg" /><figcaption>Obr. <a href="https://medium.com/neuromation-blog/the-role-of-artificial-intelligence-in-education-7010aeb17ef1">Neuromation</a></figcaption></figure><p>Současný systém vzdělávání je už po mnoho let bez výraznějších změn. Ve státních školách je kladen důraz na memorování informací a stále častěji narážíme na problém, že tento model vzdělávání žáků na základních školách je zastaralý. Stejně jako se vyvíjí pracovní trh, mělo by se vzdělávání žáků také adekvátně vyvíjet. Některé pracovní pozice zanikají, naopak mnoho jiných vzniká. Především se jedná o pozice datových analytiků, vývojářů, expertů na strojové učení, kybernetickou bezpečnost i elektronický obchod nebo sociální média.</p><p>S Al (artificial intelligence) se setkáváme stále častěji a její využití má velký potenciál právě ve vzdělávání. Al nikdy nenahradí skutečného učitele-člověka, což naštěstí není cílem Al. Jejím úkolem je především pomáhat a usnadnit vzdělávání.</p><p><strong>Vlastnosti Al a její role ve vzdělávání</strong></p><h4><strong>1. Personalizace učení</strong></h4><p>AI může vyvinout vzdělávací profil každého studenta na míru. Toto přizpůsobení může modulovat školicí materiály pro každého studenta s ohledem na jeho zkušenosti, schopnosti a preferovaný režim učení. Je to nezbytné, protože výuka by neměla být pro každého stejná. každý student má jiné silné a slabé stránky. AI doporučí u konkrétního studenta, na co musí klást větší důraz, jaké tempo je pro něj vhodné, kde má mezery a potřebuje víc opakovat nebo trénovat. Al poradí učiteli, kdo potřebuje větší podporu, kdo má na co vlohy a jak mají žáci spolupracovat, aby se vzájemně nebrzdili. Učení budoucnosti bude mnohem víc individualizované.</p><h4>2. Propojení studentů z celého světa</h4><p>Vzdělávání by nemělo mít žádné hranice a ve světě moderních technologií už vůbec ne. Díky Al mohou vzniknout kurzy ke kterým se mohou studenti připojit k jakémukoliv kurzu, odkudkoli z celého světa a kdykoli. Vzdělávání založené na umělé inteligenci vybavuje studenty základními IT dovednostmi. S více vynálezy bude k dispozici širší nabídka kurzů online.</p><h4>3. Automatizace základních vzdělávacích aktivit</h4><p>Některé činnosti, jako je testování a hodnocení, jsou pro učitele časově náročné a únavné. Jsou to však činnosti pro vzdělávání důležité a Al by mohla v tomto směru učitele nahradit. Učitelé by ušetřili čas a mohli se věnovat jiným činnostem.</p><h4>4. Al asistenti</h4><p>V současné době jsou lektoři Al naprogramováni tak, aby vyučovali základní psaní, matematiku a další předměty. Poskytovatelé řešení AI však investují přímé úsilí do rozvoje lektorů, kteří mohou zcela nahradit lektory z řad lidí a může jim asistovat, zmírnit jejich zátěž administrativními úkoly. AI systémy schopné přečíst ručně psané písmo zvládnou například hodnocení a třídění prací nebo sledování docházky. Al bude schopna poskytovat zpětnou vazbu v reálném čase přesnou analýzou výkonu studentů.</p><h4>5. Chytré školy</h4><p>Al ve spolupráci s internetem věcí a analýzou dat může sledovat zabezpečení, osvětlení, využití učeben, pohyb lidí po budovách. AI odhalí pokusy o podvádění a plagiátorství. Chatboti zase usnadní komunikaci škol se studenty od přijímacího řízení přes výběr kurzů až po průběžné informování během studia.</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1] Forbes. AI podpoří jedinečnost vašich dětí. Dokáže odhalit jejich silné stránky. <em>In: Forbes speciál</em> [online]. [cit. 2020-03–11]. Dostupné z: <a href="https://umelainteligence.forbes.cz/AI-a-vzdelavani">https://umelainteligence.forbes.cz/AI-a-vzdelavani</a></p><p>[2] GARG, Nitin. The Future of Artificial Intelligence in the Education System: Everything One Should Know. <em>In: Habr</em> [online] 4.12.2019 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: <a href="https://habr.com/en/post/478736/">https://habr.com/en/post/478736/</a></p><p>[3] JOHNSON, Alyssa. 5 Ways AI Is Changing The Education Industry. <em>In: eLearning Industry</em> [online] 6.2.2019 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: <a href="https://elearningindustry.com/ai-is-changing-the-education-industry-5-ways">https://elearningindustry.com/ai-is-changing-the-education-industry-5-ways</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=95ab1bf0c5ad" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/edtech-kisk/vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-v-%C3%A9%C5%99e-um%C4%9Bl%C3%A9-inteligence-95ab1bf0c5ad">Vzdělávání v éře umělé inteligence</a> was originally published in <a href="https://medium.com/edtech-kisk">EDTECH KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Datový projekt ISKM55: Nehody cyklistů v Brně]]></title>
            <link>https://medium.com/@pechackova.katerina1/datov%C3%BD-projekt-iskm55-nehody-cyklist%C5%AF-v-brn%C4%9B-16836c72c8a0?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/16836c72c8a0</guid>
            <category><![CDATA[cycling]]></category>
            <category><![CDATA[accident]]></category>
            <category><![CDATA[power-bi]]></category>
            <category><![CDATA[data-analysis]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 11 Feb 2020 15:03:43 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2020-02-14T12:15:46.448Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Dataset k závěrečnému projektu předmětu Nástroje a metody datové analytiky, je v katalogu otevřených dat města Brna. Údaje v datasetu evidují všechny nehody cyklistů evidovaných Městskou policií a Policií ČR od roku 2011 do roku 2018.</p><p><strong>Hlavní otázka, kterou chci zodpovědět pomocí dat je:</strong></p><p><em>Kdo je nejčastěji viníkem nehod cyklistů, jak vážná mají zranění a v kterou denní dobu se nejčastěji nehody stávají v Brně?</em></p><p><strong>Vedlejší otázky:</strong></p><ol><li><em>Kdo je nejčastěji viníkem nehod?</em></li><li><em>Jak vážná zranění mají účastníci nehody?</em></li><li><em>Ve kterém dnu týdne se stává nejvíce nehod?</em></li><li><em>Kdy se nejčastěji stávají nehody v průběhu dne?</em></li><li><em>Kolik nehod zaviní cyklisté pod vlivem alkoholu vyšším než 1,5 </em><strong><em>‰?</em></strong></li></ol><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*64rw_6LjPrChVJvv4mlknA.png" /><figcaption>Vážnost zranění a zavinění nehod</figcaption></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*6IPwStDYwYKDRC2hWij1zg.png" /><figcaption>Nehody v průběhu týdne, dne a alkohol u viníka</figcaption></figure><p>Výsledné grafy jsem pro větší přehlednost rozdělila na dva dashboardy.</p><ol><li><strong><em>Kdo je nejčastěji viníkem nehod cyklistů?</em></strong></li></ol><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/813/1*Ex_K0UF3RG4ovKPwwE-pGw.png" /></figure><p>Podle výsledného grafu je nejčastějším viníkem řidič nemotorového vozidla, tedy sám cyklista. Druhým nejčastějším je řidič motorového vozidla. Jen malou část nehod zavinil někdo jiný.</p><p><strong><em>2. Jak vážná zranění mají účastníci nehody?</em></strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*FXQx9oxr8C94oPhLV22cRg.png" /></figure><p>Vě většině případů mají cyklisté pouze lehká zranění při nehodách způsobených srážkou s jedoucím nekolejovým vozidlem. Výjimečně mají těžká zranění a smrtelná zranění se nevyskytují téměř vůbec, pouze ve čtyřech případech.</p><p><strong><em>3. Ve kterém dnu týdne se stává nejvíce nehod?</em></strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/645/1*b3-DVDX8O9wqvcm3dLIUUA.png" /></figure><p>Nejvíce nehod se stává ve středu, s počtem 143 nehod za celé období sběru dat. Těsně za středou je úterý a pondělí. Poté nehody postupně kledají a v neděli je nehod vůbec nejméně. Zřejmě to má spojitost s pracovním týdnem a s nižším provozem o víkendech. V grafu mi nešli dny seřadit logicky od pondělí do pátka, proto jsem tam nechala čísla na začátku.</p><p><strong><em>4. Kdy se nejčastěji stávají nehody v průběhu dne?</em></strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*7YnJCYidBvx-EfAWwMsQBA.png" /></figure><p>Nehody cyklistů se nejčastěji stávají odpoledne zhruba od třetí hodiny do osmé hodiny večer. Dopoledne je počet nehod nižší a v noci jen výjimečně.</p><p><strong><em>5. Kolik nehod zaviní cyklisté pod vlivem alkoholu vyšším než 1,5 ‰?</em></strong></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/528/1*X_IR3hOOpg2pw3TtZReSAw.png" /></figure><p>Cyklisté z celkového počtu nehod zavinili, pod vlivem alkoholu 1,5 ‰ nebo vyšším, celkem 69 nehod. Pouze 2 nehody zavinili chodci a jen jednu nehodu řidič motorového vozidla.</p><p><strong>Závěr</strong></p><p><em>Kdo je nejčastěji viníkem nehod cyklistů, jak vážná mají zranění a v kterou denní dobu se nejčastěji nehody stávají v Brně?</em></p><p>Nejčastěji nehody cyklistů v Brně způsobili sami cyklisté, druhým nejčastějším viníkem byli řidiči motorových vozidel. Z nehod mají cyklisté nejčastěji lehká zranění a nejvíce nehod se stává v odpoledních hodinách.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=16836c72c8a0" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Sociální inovace: top-down a bottom-up přístupy]]></title>
            <link>https://medium.com/design-kisk/soci%C3%A1ln%C3%AD-inovace-top-down-a-bottom-up-p%C5%99%C3%ADstupy-5341a058791d?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/5341a058791d</guid>
            <category><![CDATA[top-down]]></category>
            <category><![CDATA[social-innovation]]></category>
            <category><![CDATA[bottom-up]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 09 Dec 2019 23:31:09 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-12-09T23:31:09.634Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/460/1*FRhQOPhPpeF9aOYgvpNLdQ.jpeg" /></figure><p>Sociální inovace se stávají stále větším tématem knihoven. Knihovny se pomocí sociálních inovací snaží splňovat sociální potřeby uživatelů, vytvářejí sociální vztahy a nové spolupráce. Tyto inovace mohou být produkty, služby nebo modely, které účinněji řeší neuspokojené potřeby lépe než stávající řešení, která vyplývají například z pracovních podmínek, vzdělávání, rozvoje komunity nebo zdraví. Tyto myšlenky jsou vytvářeny s cílem rozšířit a posílit občanskou společnost. Z globálního hlediska se sociální inovace snaží integrovat různá inovativní řešení k řešení nejnaléhavějších problémů, kterým společnost čelí, jako jsou chudoba, nezaměstnanost nebo životní prostředí. Cílem sociálních inovací je dosáhnout společenského cíle novým způsobem. Existuje mnoho přístupů v sociálních inovacích, jak dosáhnout změny, kterou chceme vidět v našem světě. Inovace byla vždy a bude běžnou součástí každé možné společnosti.[1]</p><p>Definice sociálních inovací je velmi široká a zahrnuje širokou škálu událostí. Můžeme si ji představit pomocí dvou polarit: Incremental vs. radical. a také top-down vs. bottom-up. Dále jsou obě rozdělení více popsány.</p><p><strong><em>Radical vs. incremental</em></strong> se týká změn, které leží v rozsahu stávajících způsobů myšlení a jednání (inkrementální inovace), nebo mimo ně (radikální inovace).[2]</p><p><strong>Radical: </strong>jsou nové produkty, služby nebo procesy, zahrnují významné změny a inovace. Tento přístup mění způsob, jak myslíme, a v důsledku to může vést k vytvoření nových trhů a průmyslových odvětví. Hlavními výhodami je šance vytvořit zcela novou značku a trh se zcela inovativním nápadem. Trh je pro novou značku nevyužitý a proto si jediný design může získat monopol. To souvisí také s druhou výhodou. Pro nové hráče je tento způsob lepší. Nemají žádnou minulost, která by mohla omezovat jejich inovativní nápady. Díky tomu, např. Kickstarter umožňuje novým a vzrušujícím vynálezcům, aby se dostali na trh. Tito ‘radikálové’ budou i nadále ohromovat svět pomocí produktů, o nichž ani nevíme, že je ještě potřebujeme.[3]</p><p><strong>Incremental: </strong>optimalizace a další vývoj stávajících produktů služeb nebo procesů. Účelem a výhodami jsou optimalizace přínosů pro zákazníka, snížení nákladů, přemístění, přizpůsobení pro uvedení na nové trhy nebo přizpůsobení novým okolnostem, jako jsou nové zákony a normy.[4] Výhody inkrementálního inovačního procesu jsou konkurenceschopnost, nápady se snáze prodávají, cenová dostupnost. Skutečnou příležitostí v tomto inovačním procesu je, aby design začal potřebou, nikoli řešením. Pokud stavíte své velké myšlenky z potřeby, budou následovat přírůstkové inovace.[5]</p><p><strong>Tři hlavní typologie inovačních procesů:</strong></p><p>Proces designu, který se objevuje, je docela dynamický a nepředvídatelný proces, ve kterém různé skupiny občanů, podporované či nikoli návrháři, mohou vést koncepci a implementaci nových řešení. Různé druhy problémů vyžadují různé strategie sociálních změn a většina z nich potřebuje všechny. Sociální inovace top-down je schopná vyvolat velkou sociální transformaci. Naopak bottom-up vede k velkém množství místních změn.[6]</p><p><strong>Top-down:</strong> silní aktéři se ujímají vedení a propagují, zlepšují sociální změnu. Politická změna pro výzvy související se sociální a ekonomickou strukturou.</p><p><strong>Bottom-up:</strong> ze společenských aktivit se vynoří sociální změny. Sociální změna pro výzvy týkající se hmotných a specifických otázek občanské, občanské nebo ekologické povahy.</p><p><strong>Hybrid:</strong> oba způsoby inovací probíhají společně.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*zGshByOmyXldgQabrfbbAw.png" /></figure><p><strong>TOP-DOWN</strong></p><p>Co znamená strategie Top-down můžeme lépe pochopit na dvou příkladech italských inovátorů Franco Basaglia a Carlo Petrini, kteří pracovali s velmi odlišnými problémy a osvojili si podobný přístup a radikálně mění tehdejší dominantní způsoby vidění a dělání věcí.</p><p>Franco Basaglia byl výjimečný psychiatr, který v sedmdesátých letech založil hnutí <strong>Demokratická psychiatrie</strong>. Basagliovým tématem bylo duševní onemocnění a jeho revoluční přístup spočíval v tom, že člověk s mentálním postižením není jen pacient, ale také jedinec se schopností. Je-li vnímán pouze jako pacient, ustupuje do své nemoci, ale pokud ho vidíme jako osobu, můžeme ho podpořit, aby překonal své problémy a naplnil se v nějaké pozitivní činnosti. Dříve byli psychiatrické nemocnice závislé na finanční podpoře státu. Basaglia otevřel psychiatrickou léčebnu v Trieste, kde byl ředitelem. Vytvořil nové skupiny sester, lékařů, bývalých pacientů, kteří vedli podniky, které byli finančně nezávislé a ekonomicky efektivní. Tato praxe se v Itálii stala běžnou a od té doby vznikli restaurace, prázdninové vesnice, hotely a truhlářské dílny, všechny vedené pacienty z léčeben. Mnoho z nich funguje dobře a některé se stali hodně úspěšnými.</p><p>V roce 1989 založil Carlo Petrini mezinárodní hnutí <strong>Slow Food</strong>. Ve Slow Food navrhli nový způsob pohledu na spotřebu potravin. Snažil se vytvořit nový moderní, udržitelný potravinový systém. Pomocí strategického designu vytvořil struktury, které by dříve slabým farmářům umožnily vyrábět vysoce kvalitní produkty a najít poptávku pro jejich prodej za přiměřenou cenu. Pokud jde o nabídku, oslovila zemědělce, chovatele, rybáře a firmy, které zpracovávají své produkty. Oba projekty se stali hnací silou velmi smysluplných radikálních sociálních změn. Podařilo se jim propojit konkrétní místní aktivity, do nichž byli zapojeni a byli schopni spojit lidi a probudit v nich to nejlepší. V rámci designové strategie oba aktéři správně rozpoznali skutečný problém a hlavně našli řešení v lidech, komunitách a jejich schopnostech. Pomáhali organizovat, vytrvat a replikovat struktury v různých kontextech. Budovali celkové vize schopné propojit nesčetné množství místních aktivit.[7]</p><p><strong>BOTTOM-UP</strong></p><p>Dva příběhy o radikální změně z USA a Číny mohou vysvětlit, jak funguje další strategie bottom-up a jaká má specifika.</p><p><strong>NYC Community Gardens</strong> (USA) jsou skupina dobrovolných zahradníků, kteří udržují veřejné zahrady v New Yorku s podporou GreenThumb, programu v rámci oddělení parky a rekreace, která poskytuje materiální, technickou a finanční podporu zahradníkům. Práce zahradníků vznikla po krizi v 70. letech, která měla za následek opuštění veřejné a soukromé půdy. V roce 1973 místní obyvatelé a skupina zahradnických aktivistů začali vysazovat rostliny a kultivovat volné pozemky. O rok později místní správa schválila pronajmutí za 1 dolar měsíčně. Dnes jsou v New Yorku stovky komunitních zahrad. Dobrovolní zahrádkáři, kteří jsou páteří tohoto systému, jsou velmi různorodí. Provádějí různé činnosti: pěstují a udržují stromy, keře a květiny, pořádají akce a vzdělávací workshopy, vyrábějí místní městské jídlo a otevírají zahradu veřejnosti každý den. Vzhledem k těmto činnostem jako celku vyvolávají zapojení komunity a občanů.</p><p>V roce 2005 v čínském Liuzhou, Guangxi skupina občanů zjistila, že na běžných trzích se jim nedostává kvalitních a zdravých potravin. Ve vesnicích, dvě hodiny od města, žijí farmáři, kteří stále hospodaří tradičně, ale jsou velmi chudí. Za účelem pomoci chudým zemědělcům a zpřístupnění kvalitních potravin ve městě založili sociální podnik: <strong>zemědělskou asociaci Ainonghui</strong>. Dnes tato asociace zemědělců spravuje čtyři bio restaurace a komunitní obchod s biopotravinami. Tím, že občanům prodává tradičně získané potraviny, také je vzdělávají o tom, co je tradiční / ekologické zemědělství, a zavádějí do města udržitelný životní styl. Díky Ainonghui a přímým vazbám, které vytvořilo mezi občany a zemědělci, jsou nyní příjmy zemědělců schopny udržet tradiční zemědělství a zároveň jim umožnit vést lepší a respektovaný život.</p><p>Tyto dva příklady poukazují na rostoucí počet iniciativ na celém světě. Služby spolupráce, aby si lidé navzájem pomohli. Některé spolupráce s cílem snížit ekonomické a environmentální náklady, systémy sdílení, které představují alternativy k používání jednotlivých automobilů (carsharing) a další příklady by se mohli najít v každé oblasti každodenního života. V obou případech je skupina lidí, kteří byli schopni si představit, vyvinout a spravovat něco nového. Jak novým způsobem přemýšlet a řešit stávající problémy. Znovuobjevili sílu spolupráce, kreativním způsobem přeměnili již existující služby, produkty z vlastních zdrojů, aniž by čekali nějakou změnu v politice, v ekonomice.[8]</p><p><strong>HYBRID</strong></p><p>Sociální inovace, jak ve svém počátečním kroku, tak v dlouhodobé existenci, často závisí na složitějších interakcích mezi velmi rozmanitými iniciativami, kdy jsou účastnící se osoby přímo podporovány různými druhy intervencí ze strany institucí. Hybridní povaha těchto procesů sociální inovace se stává stále více patrnou, když rozsah změn, kterých má být dosaženo, se stále zvyšuje. Hybridní sociální inovace mají za cíl udržitelné změny v regionálním měřítku za aktivní účasti občanů, a také spolupracují s designéry nebo výzkumnými skupinami. Všechny rozsáhlé inovační procesy vyplývají z malých iniciativ, místní projekty jsou koordinovány a podporovány většími. Také mají za cíl podporovat místní projekty a udržitelné změny ve větším měřítku.[9]</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1, 2, 3, 5] FULLAGAR, Peter. Incremental vs. radical: What’s the future of product innovation? In: <em>Design Council </em>[online]. [cit. 2019–12–09]. Dostupné z: <a href="https://www.designcouncil.org.uk/news-opinion/incremental-vs-radical-what-s-future-product-innovation">https://www.designcouncil.org.uk/news-opinion/incremental-vs-radical-what-s-future-product-innovation</a>.</p><p>[4] ZAPFL, Daniel. What types of innovation are there? In: LEAD [online]. 04.10.2018 [cit. 2019–12–09]. Dostupné z: <a href="https://www.lead-innovation.com/english-blog/types-of-innovation">https://www.lead-innovation.com/english-blog/types-of-innovation</a>.</p><p>[6] ROWSON, Jonathan. Top down, bottom up, side to side, inside out: 4 types of social change and why we need them all. In: <em>RSA</em> [online]. 09.04.2014 [cit. 2019–12–09]. Dostupné z: <a href="https://www.thersa.org/discover/publications-and-articles/rsa-blogs/2014/04/top-down-bottom-up-side-to-side-inside-out-4-types-of-social-change-and-why-we-need-them-all">https://www.thersa.org/discover/publications-and-articles/rsa-blogs/2014/04/top-down-bottom-up-side-to-side-inside-out-4-types-of-social-change-and-why-we-need-them-all</a>.</p><p>[7, 8, 9] MANZINI, Ezio. Making Things Happen: Social Innovation and Design. <em>Design Issues</em> [online]. 2014, <strong>30</strong>(1), 57–66 [cit. 2019–12–10]. DOI: 10.1162/DESI_a_00248. ISSN 0747–9360. Dostupné z: <a href="http://www.mitpressjournals.org/doi/10.1162/DESI_a_00248">http://www.mitpressjournals.org/doi/10.1162/DESI_a_00248</a></p><p>Obrázky:</p><ol><li>Dostupné z: <a href="https://innovationmanagement.se/2009/12/07/social-innovation-a-charity-or-business-as-usual/">https://innovationmanagement.se/2009/12/07/social-innovation-a-charity-or-business-as-usual/</a></li><li>Dostupné z: <a href="https://organizationalphysics.com/2016/10/13/top-down-vs-bottom-up-hierarchy-or-how-to-build-a-self-managed-organization/">https://organizationalphysics.com/2016/10/13/top-down-vs-bottom-up-hierarchy-or-how-to-build-a-self-managed-organization/</a></li></ol><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=5341a058791d" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/design-kisk/soci%C3%A1ln%C3%AD-inovace-top-down-a-bottom-up-p%C5%99%C3%ADstupy-5341a058791d">Sociální inovace: top-down a bottom-up přístupy</a> was originally published in <a href="https://medium.com/design-kisk">DESIGN KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[“Jak bychom mohli…?” — význam designové výzvy, způsoby její formulace a práce s ní]]></title>
            <link>https://medium.com/design-kisk/jak-bychom-mohli-v%C3%BDznam-designov%C3%A9-v%C3%BDzvy-zp%C5%AFsoby-jej%C3%AD-formulace-a-pr%C3%A1ce-s-n%C3%AD-60b6edf43725?source=rss-c634cd66f986------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/60b6edf43725</guid>
            <category><![CDATA[questions]]></category>
            <category><![CDATA[how-might-we]]></category>
            <category><![CDATA[design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Kateřina Pecháčková]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 02 Dec 2019 10:40:46 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-12-02T22:16:58.581Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>“Jak bychom mohli…?” — význam designové výzvy, způsoby její formulace a práce s ní</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*2mGbBJ8qXQFPek4PAIDgAQ.jpeg" /></figure><p><strong>Design zaměřený na člověka (Human-Centered Design)</strong> je způsob myšlení a přístup k řešení složitých problémů. Je to praktický, opakovatelný přístup k dosažení inovativních řešení. Jednotlivcům nebo celým týmům slouží HCD k navrhování produktů, služeb, systémů a zkušeností, které řeší základní potřeby těch, kteří mají problém.[1]</p><p>Aby tento způsob řešení problémů mohl fungovat co nejlépe, HCD probíhá ve třech až čtyřech fázích. Poznávání, analýza, tvorba a některé zdroje uvádějí i čtvrtou fázi: testování. Tyto fáze slouží jako průvodce krok za krokem a pomáhají uvolnit kreativitu a najít odpovědi na obtížné problémy. První fáze poznávání spočívá v tom, že pomocí konverzace a pozorování se dozvíte co nejvíce informací o potřebách a problémech uživatelů. Je nutné se zbavit svých předsudků, jaké bychom mohli mít o svých uživatelích a mít otevřenou mysl pro širokou škálu možných řešení. Ve druhé fázi jde o vizualizaci, brainstorming a diskuze všech možných řešení, ať už se zdají jakkoliv nepraktické a nereálné. Vizualizace všech nápadů pomáhá utřídit nápady a převést požadavky a přání uživatelů do rámců, příležitostí a prototypů. Ve fázi tvorby pak dochází k samotné praktické realizaci. Je vytvořen prototyp, který má velký potenciál a uživatelé si ho budou moci vyzkoušet. Aby bylo navrhované řešení používáno a oceněno uživateli, prototypy se průběžně testují. Získávají se podněty od uživatelů, které se zapracují do projektu a prototyp se stále dokola testuje uživateli, dokud není dostatečně přizpůsoben potřebám uživatele.[2]</p><p>V každé fázi je na výběr velká množství různých metod, které pomáhají dosáhnout inovativních řešení. Může se použít jedna metoda a nebo deset, to záleží na každém výzkumníkovi a výzkumném týmu.</p><p><strong>Co je How Might We?</strong></p><p>Jedna z metod ve fázi analýzy je Jak bychom mohli? anglicky How Might We…? Jak název napovídá, jedná se o položení této otázky a představuje jeden z nejlepších způsobů, jak otevřít brainstorming. Metoda Jak bychom mohli je konstruována tak, že otevírá pole novým myšlenkám, připouští, že v současné době neznáme odpovědi, a podporuje kooperativní přístup k jejímu řešení. Správně provedená metoda nenavrhuje konkrétní řešení, ale poskytuje nám perfektní rámec pro inovativní myšlení.[3]</p><p>V rámci této metody Jak bychom mohli hraje každé z těchto tří slov klíčovou roli při řešení tvůrčích problémů. První slovo ‘<strong>HOW</strong>’ předpokládá, že existuje řešení a zároveň poskytuje kreativní důvěru. ‘<strong>MIGHT</strong>’ zdůrazňuje, že řešení může, ale nemusí fungovat a obě možnosti jsou v pořádku. Zároveň umožňuje prozkoumat několik možných řešení, neuspokojit se s prvním, co přijde na mysl. Poslední ‘<strong>WE</strong>’ připomíná členům týmu, že se jedná o týmovou práci a stavění na nápadech ostatních.[4]</p><p><strong>Stručně a výstižně:</strong></p><p>Velmi stručně řečeno primárním cílem metody HMW je podporovat brainstorming a změnu perspektivy. Může se použít během jakékoliv části projektu, kdy je nedostatek nových nápadů. Požadovaný čas je 30–60 minut. Počet účastníků jsou minimálně dva a může jich být až deset nebo více. Zúčastnit se můžou všichni účastníci projektu, zejména ti, kteří jsou předčasně utkvělí v určitém nápadu, plánu nebo rozhodnutí. Pomůcky jsou potřeba jedině post-ity.[5]</p><p><strong>Kdy použít HMW??</strong></p><p>Otázky by měli poskytovat dostatečný prostor pro tvůrčí svobodu. Není dobré aplikovat HMW metodu na příliš široká témata (Jak bychom mohli vyřešit světový hlad?) nebo příliš úzká témata (Jak bychom mohli příští čtvrtletí zvýšit zisky o 5 %?).[6]</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/640/1*6xUXL_kiYP-GHmdZ78RUgw.jpeg" /></figure><p><strong>Jak formulovat otázky?</strong></p><p>Této metodě předchází správné definování témat a poznatků oblasti, která je problémem pro uživatele. Tato témata následně přeformulujeme do otázky, která začíná ‘Jak bychom mohli…?’ Otázky by měly být dostatečně široké, aby existovalo široké spektrum řešení, ale dostatečně konkrétní, aby měl tým nějaké určité hranice. Chceme odhalit širokou škálu nápadů s jedinečnými specifickými řešeními. Například ‘Jak bychom mohli redesignovat cestování?’ je příliš široký a ‘Jak bychom mohli vytvořit perfektní bezpečnostní pás z recyklovaných pop lahví?’ je příliš konkrétní. Vhodněji položená otázka zní: ‘Jak bychom mohli změnit bezpečnostní projev letecké společnosti?’[7] nebo ‘Jak bychom mohli navrhnout auto bez řidiče, které je šetrné k životnímu prostředí, levné a snadné pro sdílení více lidí?’ Správně položené otázky mají následující charakteristiky. Otázky jsou zaměřeny na člověka. Vždy se řeší problémy konkrétních uživatelů a jejich potřeb. Nebere se ohled na organizační omezení, technologie, peněžní výnosy nebo specifikace produktu. Otázky jsou pozitivní a inspirativní. Cílem dobrých otázek je navrhnout, že řešení je možné a nabízejí nám možnost odpovědět na ně různými způsoby. Nenavrhuje konkrétní řešení, ale poskytuje ideální rámec pro inovativní myšlení.</p><p><strong>Co dál?</strong></p><p>Každý člen designového týmu si vytvoří vlastní otázky designové výzvy, které začínají slovy „Jak bychom mohli…” Dalším krokem je brainstormingová část. V rámci celého týmu mají výzkumníci za úkol vymyslet co nejvíce nápadů ze stejného zadání. Je dobré podněcovat množství nad kvalitou. Po uplynutí přiděleného času se zkonzultují všechny nápady a v rámci celého týmu a vyberou tři nejzajímavější. Řešení mohou následně sloužit v dalších metodách a fázích designové výzvy.[9]</p><p><strong>Příklady řešení, použití:</strong></p><p>Co mají společného Google, Facebook a IDEO? Je to právě tato metoda, která pomáhá některým z nejúspěšnějších firem v současnosti se vypořádat s obtížnými tvůrčími výzvami. Nejprve se zeptají: Jak bychom mohli vylepšit… nebo úplně znovu představit… nebo najít nový způsob, jak dosáhnout…? Právě inovační a designová firmy IDEO přijme jakoukoliv designovou výzvu. Vždy začínají otázkou Jak bychom mohli…</p><p>Metoda HMW se používá už řadu let a její původ lze vysledovat na počátek sedmdesátých let. Ve společnosti Procter &amp; Gamble byl manažerem Basadur. Jeho tým pracoval na zvýšení pěnivosti populárního mýdla, aby mohli konkurovat ostatním společnostem. Populární mýdlo Irish Spring mělo zelený pruh a slibovalo osvěžení. Testovali spoustu vlastních imitací zelených pruhů, ale stále nebyli spokojeni s výsledky. Basadur byl požádán o pomoc a usoudil, že se tým ptal na špatnou otázku („Jak můžeme vytvořit lepší mýdlo se zelenými pruhy?“). Nechal je tedy položit řadu otázek pomocí metody HMW, až došli k otázce („Jak bychom mohli vytvořit vlastní více osvěžující mýdlo? “) Otázka otevřela brány kreativity a během několika hodin byli vytvořeny stovky nápadů pro mýdlové osvěžení. Z toho nakonec vzešlo mýdlo pobřežní modrá s bílým pruhem, které velmi proslavilo svoji značku Procter &amp; Gamble. Basadur také vyzval svůj tým, aby se pokusil podívat na situaci z pohledu spotřebitele. Zákazníkovi se nejednalo o zelený pruh, ale o pocit osvěžení.</p><p>Podle Basadura je běžné, že společnosti vynakládají velké úsilí kladením nesprávných otázek a snahou řešit špatné problémy. Proto si Basadur otevřel poradenskou společnost Basadur Applied Creativity, která řeší problémy v podnikání svým vlastním procesem kreativního řešení, na základě metody HMW.[10]</p><p><strong>Zdroje:</strong></p><p>[1] DC DESIGN. What Is Human-Centered Design? In: <em>Medium</em> [online]. 14.08.2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://medium.com/dc-design/what-is-human-centered-design-6711c09e2779">https://medium.com/dc-design/what-is-human-centered-design-6711c09e2779</a></p><p>[2] KEATING, Shauna. Applying Human-Centered Design Methods to Your Process. In: <em>Medium</em> [online]. 20.01.2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://www.google.com/url?q=https://dispatch.moonfarmer.com/applying-human-centered-design-methods-to-your-process-27b783147e8&amp;sa=D&amp;ust=1575222920843000&amp;usg=AFQjCNFVmJ75OseTi2pA1LHWWs2-6VHCSQ">https://dispatch.moonfarmer.com/applying-human-centered-design-methods-to-your-process-27b783147e8</a></p><p>[3] How Might We. In: <em>DESIGN KIT</em> [online].[cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://www.google.com/url?q=https://www.designkit.org/methods/3&amp;sa=D&amp;ust=1575222922535000&amp;usg=AFQjCNEveXGeKHRRKBeWUMW3CY0ZbZW0qA">https://www.designkit.org/methods/3</a></p><p>[4] Rikke Dam, Teo Siang. Define and Frame Your Design Challenge by Creating Your Point Of View and Ask “How Might We”. In: <em>Interaction Design Foundation</em> [online]. 2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://www.google.com/url?q=https://www.interaction-design.org/literature/article/define-and-frame-your-design-challenge-by-creating-your-point-of-view-and-ask-how-might-we&amp;sa=D&amp;ust=1575242921242000&amp;usg=AFQjCNEYZLx40eYGY-3ggcbwxL_RvudvyQ">https://www.interaction-design.org/literature/article/define-and-frame-your-design-challenge-by-creating-your-point-of-view-and-ask-how-might-we</a></p><p>[5] [7] [9] CRAWFORD, Kimberly. Design Thinking Toolkit, Activity 16-How Might We…? In: <em>Atomic Object</em> [online]. 12.12.2018 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://spin.atomicobject.com/2018/12/12/how-might-we-design-thinking/">https://spin.atomicobject.com/2018/12/12/how-might-we-design-thinking/</a></p><p>[6] [8] TARNOWSKI, M. How-Might-We Questioning. In: <em>Plays In Business </em>[online]. 20.10.2018 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://www.plays-in-business.com/how-might-we-questioning/">https://www.plays-in-business.com/how-might-we-questioning/</a></p><p>[10] BERGER, Warren. The Secret Phrase Top Innovators Use. In: <em>Harvard Business Review</em> [online]. 17.09.2012 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: <a href="https://www.google.com/url?q=https://hbr.org/2012/09/the-secret-phrase-top-innovato&amp;sa=D&amp;ust=1575284966336000&amp;usg=AFQjCNHH20FMJMYrIB6DI3WlY72ut-_wmA">https://hbr.org/2012/09/the-secret-phrase-top-innovato</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=60b6edf43725" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/design-kisk/jak-bychom-mohli-v%C3%BDznam-designov%C3%A9-v%C3%BDzvy-zp%C5%AFsoby-jej%C3%AD-formulace-a-pr%C3%A1ce-s-n%C3%AD-60b6edf43725">“Jak bychom mohli…?” — význam designové výzvy, způsoby její formulace a práce s ní</a> was originally published in <a href="https://medium.com/design-kisk">DESIGN KISK</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>