<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Peter Podolinsky on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Peter Podolinsky on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@peterpod?source=rss-21c740ba8ea3------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/2*tv8jVv5Vs71QaBuk6aZ2LQ.jpeg</url>
            <title>Stories by Peter Podolinsky on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@peterpod?source=rss-21c740ba8ea3------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Wed, 18 Nov 2026 00:46:09 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@peterpod/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Nedostatek jako účinná strategie]]></title>
            <link>https://medium.com/@peterpod/nedostatek-jako-%C3%BA%C4%8Dinn%C3%A1-strategie-6dee78d36033?source=rss-21c740ba8ea3------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/6dee78d36033</guid>
            <category><![CDATA[suspicious]]></category>
            <category><![CDATA[go-to-market]]></category>
            <category><![CDATA[scarcity]]></category>
            <category><![CDATA[product]]></category>
            <category><![CDATA[launch]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Peter Podolinsky]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 04 Jun 2019 13:41:57 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2019-06-04T13:41:57.279Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>V poslední době čím dál častěji vídám strategii prodeje a komunikace zboží, kdy jeho nedostatek je právě oním spouštěčem k nákupu vedoucí psychologické reakce. O co tedy při strategii “scarcity” jde, kde se využívá a jak na ní?</p><p>Základní podmínkou je mít produkt, u kterého dokážete vzbudit poptávku. Pokud dokážete vyrobit a uvést na trh zboží, kde poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku, můžete tento přebytek poptávky, resp. nedostatek nabídky, využít jako silnou marketingovou, či psychologickou zbraň.</p><p>Záměrem marketéra je vyrobit zboží schválně míň a tím u zákazníků vzbudit strach z jeho nedostatku (ale je dost dobře možné, že jste skutečně omezeni výrobní kapacitou továrny, ve které zboží vyrábíte). Případně můžete vyrábět zboží po menších, opakovaných várkách a na každou z nich spouštět časově či množstvím (do vyprodání) omezené prodejní vlny.</p><p>Pokud se Vám povede rychle vyprodat malou první (testovací) várku vyrobeného zboží, je to jasný signál, že můžete úspěšně aplikovat strategii “scarcity”. Vytváříte u zákazníků dojem, že po zboží je enormní zájem, že je pouze pro prvních pár (set, tisíc) zájemců a pokud zákazník nezareaguje včas a nenakoupí hned, zboží je rychle pryč. <strong>Zboží, které není kdykoliv k mání se stává atraktivnějším</strong>, tento fenomén popsal již v roce 1966 psycholog Jack Brehm a nazval ho <a href="https://study.com/academy/lesson/brehms-reactance-theory-definition-lesson-quiz.html">Reactance Theory</a>. Jde o to, že <strong>když omezíte svobodu a možnosti při výběru (nebo nákupu zboží), v očích zákazníka se zvyšuje jeho hodnota</strong>. Jako zákazník máte silnou motivaci zboží chtít (a tím se vyhnout omezení vaší svobody plynoucí z jeho nedostatku).</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*an9A9iQdQeEEMX3WN31maQ.png" /></figure><p>Takto funguje například belgická značka oblečení <a href="https://www.suspiciousantwerp.com/">Suspicious Antwerp</a>. Pokud na jejich e-shop zavítáte v běžný den, najdete většinu jejich zboží označenou jako SOLD OUT. Případně najdete u některých výrobků neurčité datum (např. XX.06.19), kdy ho nejspíš opět uvedou do prodeje. V některé dny najdete e-shop úplně zavřený, nelze se na něj dostat. Nejedná se o nic jiného, než o záměr, jde o taktiky, které jsou součástí strategie “scarcity” (vytváření dojmu nedostatku).</p><p>Značku Suspicious Antwerp založili Phillip Libert a Frederick Janssens v Antwerpách v Belgii. Od začátku fungování <a href="https://www.instagram.com/suspiciousantwerp/">spolupracují s globálními influencery</a> především na Instagramu, jejich pohodlné trika a hoodies si pravidelně před releases jednotlivých edic oblékli <a href="https://www.instagram.com/jayalvarrez/">Jay Alvarrez</a>, <a href="https://www.instagram.com/realbarbarapalvin/">Barbara Palvin</a>, <a href="https://www.instagram.com/alexisren/">Alexis Ren</a> a další.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*vt_peuIm4m_-qNG7jnAvFQ.png" /></figure><p>Jak přesně to funguje? Když Suspicious Antwerp vyrobí várku mikin, triček nebo svetrů, dá jí název a “punc” limitované edice (například <a href="https://www.suspiciousantwerp.com/collections/black-series">Black Series №14 The Classic Hoodie</a>), nastaví na zavřeném e-shopu countdown, kdy je uvedou do prodeje a pár hodin před ukončením countdownu je na sebe hodí a na Instagram publikuje některý z jejich globálních influencerů ( a tím o ně vzbudí obrovský, globální zájem). Většinou v 6PM našeho času pak otevřou e-shop a za pár hodin (někdy i minut) je celá várka pryč, SOLD OUT.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*1YWxVTgpX4HI95ZuCirYAA.png" /></figure><p>O tom, jak úspěšná strategie může “scarcity” být jsem se nedávno přesvědčil na vlastní kůži. Zkusil jsme si hoodie od Suspicious Antwerp koupit. Zaregistroval jsme se na jejich e-shopu a když jsem zahlédl Barbaru Palvin na Instagramu v jejich nové mikině (a současně jsem obdržel i email, že nová kolekce mikin bude na e-shopu v prodeji za pár hodin), trpělivě jsem sledoval countdown a počkal si, až e-shop otevřou. Jako registrovaný uživatel s emailem jsem navíc obdržel heslo pro odemčení e-shopu (10 minut před jeho otevřením všem) a tím jsem získal malý, ale podstatný náskok pro výběr stylu, barvy a velikosti zboží a nákup samotný.</p><p>Okamžitě po otevření jsem nakoupil dvě mikiny a hned je zaplatil. Po pár minutách jsem se, už jenom pro zajímavost, na již otevřený e-shop podíval znova. Většina velikostí byla pryč. Šlo to opravdu rychle. Za týden nebo dva mi mikiny z Antwerp opravdu dorazily a musím říct, že se jedná o velmi kvalitní a pohodlný materiál.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*a4UWezpzAZ_xigGNKugxiQ.png" /></figure><p>S podobnou strategií úspěšně pracují výrobci tenisek, uvádí na trh limitované edice, dodávají je pouze vybraným resellerům (např. Footshopu) v omezených množstvích a ti nechávají zájemce o možnost si je koupit soupeřit v časově omezených “rafflech”. Jde o velký business, často se záměrem sekundárního prodeje (zákazníci tenisky sami nenosí, ale přeprodávají je dál se ziskem).</p><p>Jak tento přístup funguje je vidět na e-shopu <a href="https://releases.footshop.com/">https://releases.footshop.com/</a>, speciálně věnovaném limitovaným edicím.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*dPL2d8RtcUPgjYajA_3nIA.png" /></figure><p>Někdy ale scarcity nezafunguje a výrobci release neudělají správně. Například uvedou příliš mnoho limitovaných edic (které tím ztrácí původní punc výjimečnosti z omezení nabídky), anebo nabídkou vyrovnají, či dokonce převýší poptávku a nevytvoří tlak na zákazníka (z omezení svobody jeho výběru).</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*lRSMAZKioMQiSKn97VHjpw.png" /></figure><p>Někteří výrobci zboží strategii scarcity využívají k uvedení výrobku na trh a později, s vidinou velkého objemu prodeje a velkých zisků od této strategie upustí záměrně. Nemusí se tedy jednat o marketingovou chybu, ale záměr, začnou uvedením výrobku jako limitované edice, kterou je těžké sehnat a postupně obří vytvořenou poptávku doženou zvýšenou nabídkou.</p><p>Tím sice zničí na začátku vytvořený dojem exkluzivity a výjimečnosti (pokud pro první várku nemají nějakou specifickou vlastnost, třeba barvu), nejspíš naštvou prvních pár zákazníků (protože obvykle když nabídka dožene poptávku, je snížená i jejich cena oproti ceně, se kterou byly uvedeny na trh), ale získají objemy a tržby.</p><p>Takto fungovalo například uvedení herní konzole Nintendo Wii na globální trh v roce 2006.</p><p>Zda se jedná o eticky nezávadnou, nebo spíš manipulativní techniku, nechám na posouzení každému z vás, nicméně v mnoha případech jde o účinnou formu uvedení zboží na trh s cílem ho rychle vyprodat.</p><p>Podmínkou úspěšného uvedení zboží nas trh s pomocí strategie “scarcity” je tedy <strong>1) mít kvalitní, zajímavý produkt</strong> a <strong>2) silný příběh </strong>(schopný tým, případně vlivné influencery), který má potenciál a schopnost vytvořit kolem produktu “hype” a <strong>vzbudit po něm poptávku, která mnohonásobně převýší jeho nabídku</strong>.</p><p>Zaujala Vás strategie scarcity? Anebo máte jinou zajímavou go-to-market strategii? Pište do komentářů.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=6dee78d36033" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Meta-kritika, aneb kritika kritiků reklamy]]></title>
            <link>https://medium.com/@peterpod/meta-kritika-aneb-kritika-kritik%C5%AF-reklamy-35b83b638f22?source=rss-21c740ba8ea3------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/35b83b638f22</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Peter Podolinsky]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 04 Sep 2018 14:08:53 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-09-04T14:18:56.797Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Nerad kritizuji, nechci nikoho kritizovat. Ať každý dělá, co umí nejlíp a na názor ostatních se moc neohlíží. Je to jeho věc. Ale tady udělám výjimku a dovolím si kritiku kritiků. Kritiků reklamy. Takovou meta-kritiku.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*xA3nBKpOJPMAkpiU18AwhA.png" /><figcaption>TV spot Glami</figcaption></figure><p>V <a href="https://www.mediar.cz/spot-pro-ikeu-je-prinejmensim-spotem-mesice/">nedávném Médiáři jsem se v reklamní Katovně</a> dočetl kritiku na novou TV reklamu společnosti Glami. Spot obsadil v pořadí hodnocených spotů poslední místo. Na kritice samotné by nebylo nic až tak zásadně špatného, porotcům vadil třeba sexismus v reklamě, špatné produkční zpracování s levnými vizuálními fórky, nebo ponožky u chlapa ve spodním prádle. To vše je určitě opodstatněné.</p><p>Nicméně, co mě zarazilo, v jak úzkých souvislostech protoci uvažovali. Hleděli si pouze svého řemesla a to i hodnotili. Řešili pouze kvalitu provedení spotu. Ani jeden z porotců se nezamyslel nad reklamou v širších souvislostech a nevzal do úvahy obchodní model Glami.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*h7eGAl-ula98-Le2hKEigw.png" /><figcaption>Mobilní aplikace Glami</figcaption></figure><p>Zajímalo by mě, kdo z porotců pochopil, že to, co dělá Glami (agregace produktových katalogů partnerů) spot vyjadřuje nekonečnými regály produktů, ze kterých si zákazník může vybrat, co na sebe. A že zákazník se v tak široké nabídce produktů stejně nemá šanci zorientovat a projít ji celou, takže Glami umožňuje zákazníkům chytře filtrovat z produktových katalogů, agregovaných od všech svých partnerů. A že business model Glami není primárně o tom nalákat co nejvíc lidí, aby si něco koupili, protože Glami samotné nic neprodává. Cílem TV spotu je nejspíš pouze dostat do povědomí módu nakupujících lidí svou značku. A že je vlastně úplně jedno, jak spot vypadá, jak je řemeslně proveden, pokud se na model Glami podíváme v širších souvislostech a s nadhledem.</p><p>Jak vlastně funguje Glami? Pomocí chytrých algoritmů seřazuje a třídí produkty z produktových katalogů partnerů po kategoriích proti sobě a každému zákazníkovi preferenčně ukazuje ty produkty, kde si 1) partner zaplatil (přibidoval) lepší, tzv. prémiové umístění v síti Glami a 2) které pomocí dat o zákaznících z pixelů (retargeting) a machine learning technik Facebooku a Google (prospecting) identifikovali, že je zajímají, nebo mohly by.</p><p>V Glami nemají žádné sklady plné produktů, Glami je čistě digitální business, bez skladů a bez logistiky. Podstatou úspěchu Glami je způsob, jak nakupuje traffic (návštěvníky webu či mobilní aplikace Glami, která je mimochodem krásná) na Facebooku, Google a dalších digitálních platformách a jak je pak dál přeprodává partnerům. Glami v podstatě pouze naplno využívá možností Google a Facebooku a tyto své znalosti z oblasti automatizace marketingu předává svým proti sobě bidujícím partnerům, jako jejich marketingová nástavba.</p><p>Zatím je “inteligence” Glami velice jednoduchá a partneři toho na Glami nemohou sami ovlivnit o moc víc, než dobíjet si pravidelně (nebo automaticky) svůj reklamní kredit a přibidovávat si ve vybraných kategoriích, o vše ostatní se stará tým performance specialistů (též PPC specialistů) z Glami.</p><p>Přijdou ale doby, kdy Glami plně zautomatizuje nabídku agregovanou ze všech partnerských e-shopů a přizpůsobí je preferencím zákazníka. A ani to nemusí sami programovat, pouze využijí algoritmů, které již produkty a jejich relevanci na úrovni jednotlivých spotřebitelů vyhodnocují dnes na straně médií, kde Glami nakupuje relevantní a módy koupěchtivý traffic.</p><p><strong>Ani jeden z kritiků si nejspíš neuvědomil, že sítě jako Glami je samotné a jejich práci v nejbližší době nahradí</strong> (oops!) a doporučí zákazníkovi ten produkt, který nejvíc chce a to efektivněji (levněji) a personalizovaněji, než to dokáže kdokoliv z nich, jakýmkoliv konceptem.</p><p>A že je vlastně úplně jedno, co si tihle kritici myslí o spotu Glami, protože Glami je schopné si ve split testech ověřit, která verze jejich videa funguje líp přímo na své cílové skupině, kterou verzi lidi dokoukávají do konce a je schopné si i bez názoru těchto kritiků v testech vyhodnotit, který koncept do TV pouštět.</p><p>To je vlastně smutné, jak dnes kritici práce těch druhých nevidí o nic moc dál, než na hranice svého reklamního řemesla. To jim ale v budoucnu stačit nebude, protože to řemeslo se už teď zásadně mění, díky možnostem a inteligenci systémů, které možná v nedaleké budoucnosti samotné toto řemeslo překonají a učiní obsolentním.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=35b83b638f22" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Success is a fleeting moment … unless you redefine it]]></title>
            <link>https://medium.com/@peterpod/success-is-a-fleeting-moment-unless-you-redefine-it-1d9a88052281?source=rss-21c740ba8ea3------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/1d9a88052281</guid>
            <category><![CDATA[balanced-life]]></category>
            <category><![CDATA[success]]></category>
            <category><![CDATA[entrepreneurship]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Peter Podolinsky]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 22 Dec 2015 05:53:54 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2015-12-22T05:53:54.309Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>After two and a half years at Facebook, I wanted to share a few thoughts on what does success mean to me and how I prefer to define and measure success for myself. You see, most people that I know, when thinking and talking about success, usually revolve around their work or career paths. Achievements like internal promotion, completed project, met deadline or sales quota or an accomplished short or long term professional goal, these are typically metrics of success for most.</p><p>But I think success is more comlex than that. <strong>My definition of success involves sustained, long term professional performance, as well as continuous learning, including happiness and full life aspects.</strong> What does it mean? Let me explain the key phrases here:</p><ol><li>sustained, long term professional performance: there are many cases when people take short term performance as a key metric for their success: “I achieved my quota in Q4, great success! I met the deadline for the project, what a success!” you would hear them say. Well, achieved quota can also mean you burnt yourself out achieving it, deadline met could have also meant many sleepless nights and long hours, which means success for you is a sacrifice. A sacrifice of health, with loads of stress and last minute rush. This is not healthy and it is not sustainable either. For me, success needs to be sustained, long term way of figuring out a way how to keep achieving things without stretching yourself, without burning yourself out. Success has to become a way of constantly moving forward. Sometimes, a change is a success. There are cases when people hit the wall, then maybe their success is stepping back and seeing the larger perspective of things and changing something, before moving on. It may be a change of position within a company, a change of job or location. I have a nice story to illustrate this. I was sitting at my desk restarting my Mac once, staring blankly at the screen, lost in thoughts, when my colleague approached me and asked what am I doing. I said, “I am restarting my Mac.” Then thought for a bit and added: “Sometimes in life, you need to press a restart button.” This was actually pretty deep, but my colleague burst out laughing, not sure why. Anyway, my team then printed this quote to posters and placed it on the office wall.</li><li>continuous learning: I would not consider myself successful if I was not learning something new constantly. I love learning and I think I am far, far away from knowing much. I may know a bit here and there in certain areas of expertise, let&#39;s say it has to be brands and advertising strategies from the past, digital and Facebook marketing more recently, that I learnt and know a few things about. Does this single skill or partial knowledge mean I am successful? No, not for me. For me, success means figuring out how to learn constantly, on and off the job. I would love to learn to code better. And a few things about databases. And software architecture. And user experience and user interface design. I would love to learn to kite surf. I would love to learn more about meditation. I would love to learn to speak French, Italian and Spanish. These are a few of my learning goals.</li><li>happiness: those who actively pursue happiness will usually not achieve it. Pursuing happiness means contantly self analysing yourself? Am I happy? Am I not happy? Rather than this non sense, I prefer to immerse myself fully into the moment. I discovered that when I am present, I am happy. This can be spending time with family, throwing rugby ball, swimming outdoors on a sunny day or coding a project. The key is to be present fully in the moment, not feel sorry for something in the past, or worry about something in the future.</li><li>full life aspect: This is also about good times with friends, about eating good food together, singing songs by the fire, running in the forest, smelling the sea in the air, generally about life well lived. Going to the movies and galleries. Taking photographs. Travelling. Getting to know new people and places. Enjoying these moments makes me happy. These last two overlap a lot, I understand.</li></ol><p>Now success is not a fleeting moment, when you redefine it like this for yourself. This is also very personal and tailor made to me. So let me know, tell me. What does success mean to you?</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=1d9a88052281" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>