<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Stories by Tereza Kosnarová, CPACC on Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Stories by Tereza Kosnarová, CPACC on Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/@terezakosnarova?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/fit/c/150/150/1*h1RpnofYyQTjQK3P2FrvrQ.jpeg</url>
            <title>Stories by Tereza Kosnarová, CPACC on Medium</title>
            <link>https://medium.com/@terezakosnarova?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Fri, 20 Nov 2026 14:59:08 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/@terezakosnarova/feed" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Nielsengate 2024 (Jakob Nielsen vs. přístupnost)]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/nielsengate-2024-jakob-nielsen-vs-komunita-odborn%C3%ADk%C5%AF-na-t%C3%A9ma-p%C5%99%C3%ADstupnosti-8ad93100117b?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/8ad93100117b</guid>
            <category><![CDATA[ability-in-disability]]></category>
            <category><![CDATA[inclusive-design]]></category>
            <category><![CDATA[accessibility]]></category>
            <category><![CDATA[jakob-nielsen]]></category>
            <category><![CDATA[generative-ai-use-cases]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Sat, 30 Mar 2024 00:04:19 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2024-04-01T18:49:36.780Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Na konci února 2024 rozbouřilo klidné vody mého inclusive &amp; accessibility friendly LinkedInu následující tvrzení:</p><blockquote><strong>The accessibility movement has been a miserable failure. Computers are still difficult, slow, and unpleasant for disabled users, despite about 30 years of trying.</strong></blockquote><p>Velkým překvapením pro všechny byl autor této myšlenky. Jakob Nielsen. Průkopník v oblasti použitelnosti webových stránek, autor tzv. heuristik použitelnosti (obecná pravidla pro interakční design) a spoluzakladatel společnosti Nielsen Norman Group, který byl v roce 1998 deníkem The New York Times označen za “guru použitelnosti webových stránek”. Dnes bohužel velmi často citován v souvislosti s jeho kontroverzními názory.</p><figure><img alt="Skica vytvořená pomocí generativní umělé inteligence (Midjourney), zobrazující Jakoba Nielsena, autora odkazovaného článku." src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*T5IAzcd7176moxBAu3dFjA.jpeg" /><figcaption>Skica vytvořená pomocí generativní umělé inteligence (Midjourney), zobrazující Jakoba Nielsena, autora odkazovaného článku.</figcaption></figure><p>Téma jsem se rozhodla okomentovat, protože chápu a respektuji postoj obou stran konfliktu. Situace mě zajímá jak ze strany UX designérky, tak ze strany odbornice na téma přístupnosti digitálních produktů a služeb pro znevýhodněné uživatele. Zároveň si uvědomuji, jak radikálně mění generativní AI náš obor a toto téma je pro mě zajímavým studijním materiálem.</p><p>Co se tedy stalo? Co je Nielsengate? V <a href="https://jakobnielsenphd.substack.com/p/accessibility-generative-ui?ref=axbom.com">původním článku</a>, který byl po silné vlně kritiky zásadním způsobem upraven, mimo jiné zaznělo:</p><p><strong><em>“Současný přístup k vytváření přístupných webů selhal. Přístupné řešení vždy přináší uživatelům se znevýhodněním podprůměrný zážitek.”</em></strong></p><p>Podle Nielsena je nejlepším řešením generativní uživatelské rozhraní, díky kterému by každý uživatel, bez ohledu na závažnost jeho znevýhodnění, získal při používání vašich digitálních produktů a služeb plnohodnotný zážitek.</p><p>Co tím myslí?</p><p><strong>Co je uživatelské rozhraní</strong> (User Interface / UI) je rozhraní, skrze které interagujeme s digitálním produktem nebo službou.</p><p><strong>Generativní umělá inteligence </strong>(Generative AI) může vytvářet (generovat) různé typy obsahu, včetně textu, obrázků, zvuku či syntetických dat.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F2IK3DFHRFfw%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D2IK3DFHRFfw&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F2IK3DFHRFfw%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/2df903913e20f908ce98ca86a4bcf5b9/href">https://medium.com/media/2df903913e20f908ce98ca86a4bcf5b9/href</a></iframe><p><strong>Generativní uživatelské rozhraní </strong>(Generative UI) je rozhraní vygenerované pomocí umělé inteligence na základě zadaných parametrů. Nielsen se v článku odkazuje na “první” a “druhou” generaci generativního UI.</p><p>V rámci první generace je uživatelské rozhraní vytvořeno na základě zadaných parametrů a dále se nemění — to je aktuální situace.</p><p>Druhá generace by měla fungovat jinak. Různí uživatelé by měli vidět nebo vnímat jinými smysly odlišný design, vygenerovaný na míru jejich potřebám a schopnostem. Tam se dostaneme za pět let.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*jxnFD1aUnKqcKaV2usOpbA.jpeg" /><figcaption>Originální ilustrace pochází z citovaného <a href="https://jakobnielsenphd.substack.com/p/accessibility-generative-ui?ref=axbom.com">článku</a>. Pro účely tohoto textu jsem ji přeložila do češtiny.</figcaption></figure><p>Nielsen celou situaci přirovnává k responsive web designu — nenavrhujeme obrazovky, navrhujeme pravidla, podle kterého se design sám přizpůsobuje konkrétnímu zařízení (web, mobil, hodinky atp.).</p><h3>Jak to ovlivní designový proces?</h3><p>Přesuňme se od konkrétního designu uživatelského rozhraní k definici pravidel pro jeho generování umělou inteligencí. Designéři nebudou zodpovědní za finální grafický design, ale pouze za definici přesných kritérií a heuristik, na základě kterých bude rozhraní (vizuální, zvukové, hmatové) generováno.</p><p>Výhodou generativního uživatelského rozhraní bude optimalizace a individualizace pro jednotlivé uživatele, včetně zohlednění přístupnosti (např. pro uživatele se zrakovým znevýhodněním generuje audio výstupy optimalizované pro různé úrovně porozumění a práce s textem).</p><p><strong>Pokud budu na článek nahlížet zcela nekriticky, vychází mi z něj tento designový proces:</strong></p><p>Krok 1: Uvědomujeme si limitace “tradičního” konceptu přístupných digitálních produktů.</p><p>Krok 2: Chápeme výhody generativního UI “ušitého” na míru znevýhodnění konkrétního uživatele a přesouváme se od klasického návrhu obrazovek k dynamicky generovaným rozhraním.</p><p>Krok 3: Umíme definovat parametry a kritéria pro generování rozhraní, která zohledňují různorodá znevýhodnění, ale také schopnosti, dovednosti, osobní preference, digitální a literární gramotnost, kulturní aspekty 🤯🤯🤯</p><p>Krok 4: Iterujeme nad těmito vygenerovanými návrhy a validujeme, že splňují všechna zadaná kritéria.</p><p><strong>Chtěla bych vám nabídnout rozuzlení nebo pár tipů, co si z toho odnést. Z pohledu designérky mám zatím víc otázek, než odpovědí…</strong></p><p>👉 Proč mi naskakuje <a href="https://poslepu.cz/testovani-pristupnosti-webu-jake-nastroje-pouzit/">testování přístupnosti</a> tak, jak ho děláme dnes? Jen nebudeme nadále validovat web oproti <a href="https://wcag.com/">WCAG</a> pravidlům, ale oproti pravidlům, které nadefinují interní UX designéři. Nemotáme se v kruhu? Co mi tu uniká?</p><p>👉 Pokud bude mít každý uživatel zobrazené jiné UI, jakým způsobem budeme spolupracovat a interagovat mezi sebou? Jak budeme psát návody a tutorialy? Jak bude probíhat onboarding do takto individualizovaného digitálního produktu? Jak bude fungovat support v případě problému? Jak si budou zákazníci schopni najít nějaký návod, nebo postup na řešení problému?</p><p>👉 Jakým způsobem budeme testovat ve fázi prototypů? Budou ještě vůbec existovat? Jak budeme schopni tato data prioritizovat a vyhodnocovat? S kým vlastně mám testovat a jakou verzi návrhů? Kde je zohledněna přístupnost celé služby a fyzické touchpointy</p><p>👉 Jakým způsobem budeme získávat velmi citlivé osobní údaje o zdravotním stavu uživatelů, na základě kterých budeme definovat kritéria pro generativní design? Jak poznáme, jaké UI vygenerovat člověku s nízkou čtenářskou gramotností? Neurodivergentnímu? Nevidomému? Jak si poradí s kombinovaným postižením?</p><p>👉 Jak budeme tato data uchovávat a jak s nimi budeme pracovat?</p><p>👉 Jak si poradíme s halucinacemi, které dobře známe z GPT chatu. Bude to za pět let ještě relevantní?</p><p>👉 Jak tento přístup zohledňuje dočasná a situační znevýhodnění?</p><p>👉 Na základě jakých zkušeností budou tedy designéři navrhovat parametry pro tvorbu přístupných UI? Bude úkolem W3C kromě definice WCAG pravidel také definovat parametry pro tvorbu přístupného webu pro AI? Co se bude dít celkově s tématem přístupných služeb — ne vše je digitální, ne vše může vygenerovat AI. Napadají mě offline služby, komunikace, přístupnost prostorů, ve kterých jsou služby poskytovány.</p><p>👉 Osobně vidím generativní přístupné UI na jednom z nejvyšších žebříčků modelu designové vyspělosti. Co firmy, které tam zatím nejsou?</p><figure><img alt="GIF panáčka s hořící hlavou." src="https://cdn-images-1.medium.com/max/220/0*_DIoQF4qqlescqvd.gif" /></figure><h3>Proč článek tak pobouřil komunitu accessibility odborníků?!?</h3><p>Argument <em>“Accessibility has failed as a way to make computers usable for disabled users.”</em> znevažuje práci mnoha odborníků a celkový význam, který mají všechny aktivity, vztahující se ke zpřístupňování digitálních služeb, pro komunitu lidí se znevýhodněním.</p><p>Jak na to reagovali sami odborníci, kterých se to týká?</p><p><em>It’s not accessibility that has failed, Jakob — it’s people like you who continue to create barriers for moving accessibility forward with problematic “thought pieces” that completely disregard the people actually working (and LIVING) in the disability and accessibility space. <br>– Kelsey Hall, komentující pod původním článkem (</em><a href="https://open.substack.com/pub/jakobnielsenphd/p/accessibility-generative-ui?utm_campaign=comment-list-share-cta&amp;utm_medium=web&amp;comments=true&amp;commentId=50821564"><em>odkaz na komentář</em></a><em>)</em></p><p><em>Innovation in accessibility should indeed be pursued, but not at the expense of dismissing the valuable progress already made. Your article could have been a call to action, a beacon for the next steps. Instead, it is a misguided dismissal of decades of hard work and achievement.<br></em>– Marcelo Paiva, komentující pod původním článkem (<a href="https://open.substack.com/pub/jakobnielsenphd/p/accessibility-generative-ui?utm_campaign=comment-list-share-cta&amp;utm_medium=web&amp;comments=true&amp;commentId=51204236">odkaz na komentář</a>)</p><p>Další tvrzení <em>“Accessibility is too hard and expensive.”</em> podporuje stereotypy, které vytváří v designových týmech zbytečné bariéry. Podporuje argumentaci organizací (jednotlivců), které odmítají investovat do aktivit, týkajících se inkluzivnímu designu a přístupnosti.</p><p>Pokud není téma přístupnosti zajímavé z business pohledu nyní, proč by se tato situace měla razantně změnit do budoucna? Na základě čeho se lidé ve vedení těchto organizací rozhodnou investovat do generativního UI? Více cílových skupin znamená nutnost nadefinovat více kritérií = vyšší náklady. Pokud není skupina osob se znevýhodněním businessově zajímavá nyní, nebude zajímavá ani v průběhu příštích pěti let (kdy Nielsen předpokládá plné využití druhé generace generativního UI).</p><p>Finance, vložené do zpřístupnění vašich služeb a patřičného vzdělání kolegů sice mohou být vysoké, ale mnoha relevantními studiemi byla opakovaně prokázaná návratnost těchto investic.</p><blockquote>While the return on investment (ROI) of accessibility varies from company to company, a <a href="https://www.forrester.com/report/The-Six-Steps-For-Justifying-Better-UX/RES117708">2022 paid report from Forrester Research</a> estimated that accessibility and user improvements bring back $100 for every $1 invested.</blockquote><p>Nielsen předpokládá, že designéři získají (nějak) vysokou míru znalosti potřeb a schopností uživatelů se znevýhodněním a <a href="https://www.w3.org/TR/WCAG22/">WCAG pravidel pro tvorbu přístupných digitálních produktů</a>.</p><p>Během pěti let tedy designéři přestanou navrhovat vizuálně orientované digitální produkty a začnou navrhovat prompty, na základě kterých se generuje individualizované uživatelské rozhraní. K tomu je nezbytné chápat, jak uživatelé se znevýhodněním pracují s webem. Jak vnímají jeho obsah, jak s ním interagují, ale také, jak vnímají své znevýhodnění, na jaké bariéry naráží a co pro ně problém není, jaké formáty komunikace jim vyhovují …</p><p>Pokud pro firmu přístupnost není strategickým cílem, nebude do aktivit, které s tím souvisí investovat. A to se týká i investic do relevantního vzdělávání. Dostáváme se tedy na začátek, kdy jsme se sami pokoutně vzdělávali a ve firmách se snažili zavádět UX a designové myšlení?</p><p>Článek shrnuje zkušenost uživatelů se znevýhodněním, jako podprůměrnou, viz “<em>Accessibility is doomed to create a </em><strong><em>substandard</em></strong><em> user experience, no matter how much a company invests, particularly for blind users who are given a linear (one-dimensional) auditory user interface to represent the two-dimensional graphical user interface (GUI) designed for most users.”</em></p><p>Na workshopech k tématu inkluzivního designu vysvětluji, že zkušenost člověka se znevýhodněním nepochopíme pouhou simulací. Zavážu si oči ≠ chápu vše, co s daným znevýhodněním souvisí. V tomto scénáři bude vždy chybět mnoho elementů, které formují zážitek konkrétního uživatele. Např. zkušenost s prací s asistivními technologiemi, vzdělání, zkušenost s daným znevýhodněním atp. Neměli bychom zapomínat, že situace, které nerozumíme a nejsme schopni se do ni vžít, nemusí být nutně podprůměrná.</p><p><em>Nielsen sounds like a dilettante on these issues, because he is. This part of the post isn’t so much an argument on the merits of disabled access as it is a projection of himself in the shoes of a blind user, and how utterly miserable he thinks it would be.<br>– Matt May, </em><a href="https://buttondown.email/practicaltips/archive/we-need-to-talk-about-jakob/"><em>We need to talk about Jakob</em></a></p><h3>Co říct závěrem …</h3><p>Článek není podložen daty a působí velmi bulvárně. Naopak výsledky mnoha relevantních studií jsou v přímém rozporu s tím, co Nielsen říká.</p><p>Přístup k tvorbě individualizovaných rozhraní, který Nielsen navrhuje, není nový. Vychází z konceptu <a href="https://scholar.google.com/citations?view_op=view_citation&amp;hl=en&amp;user=TmZ3howAAAAJ&amp;citation_for_view=TmZ3howAAAAJ:r0BpntZqJG4C">Ability based design</a>, který byl publikován již v roce 2011. Odkaz na tento původní zdroj v článku chybí. Nezbývá, než se ptát, zda jsou myšlenky Jakoba Nielsena inovativní a originální, nebo již jen kontroverzní.</p><p>Mrzí mě, že Jakob Nielsen z pozice své autority nevyužívá zkušenosti, znalosti a dovednosti k propojování obou světů (UX &amp; Accessibility), naopak vytváří další zbytečné názorové a komunikační bariéry.</p><blockquote><em>If, as you say, you “consider users with disabilities to be simply users”, then the usability field has failed, not accessibility.</em></blockquote><blockquote>– Lisa, Inclusive Designer; komentující pod původním článkem (<a href="https://open.substack.com/pub/jakobnielsenphd/p/accessibility-generative-ui?utm_campaign=comment-list-share-cta&amp;utm_medium=web&amp;comments=true&amp;commentId=50909923">odkaz na komentář</a>)</blockquote><p>💡Přečtěte si názory dalších odborníků na tuto kauzu:</p><ul><li><a href="https://ericwbailey.website/published/on-jakob-nielsen-ai-hype-and-accessibility/">On Jakob Nielsen, AI hype, and accessibility</a></li><li><a href="https://www.briandeconinck.com/jakob-nielsens-bad-ideas-about-accessibility/">Jakob Nielsen&#39;s Bad Ideas about Accessibility</a></li><li><a href="https://buttondown.email/practicaltips/archive/we-need-to-talk-about-jakob/">We need to talk about Jakob</a></li><li><a href="https://axbom.com/nielsen-generative-ui-failure/">On Nielsen&#39;s ideas about generative UI for resolving accessibility</a></li></ul><p>Napsat tento článek nebylo jednoduché 😵‍💫 Na místě je poděkování <a href="https://iampetr.com/">Petru Kosnarovi</a> a <a href="https://www.lukas-sanek.cz/">Lukáši Šaňkovi</a>, kteří text trpělivě pročítali, komentovali a doplňovali svými cennými poznatky. Díky!</p><p>Ahoj 👋</p><p>Jmenuji se Tereza, jsem výzkumnice a designérka a propagátorka tématu inkluzivní design a přístupnost. O designu služeb, uživatelském výzkumu a přístupnosti <a href="https://medium.com/@terezakosnarova">píšu články</a>, <a href="https://webexpo.net/sessions/designing-for-all-overcoming-barriers-in-inclusive-design/">přednáším na konferencích</a> a <a href="https://kisk.phil.muni.cz/uchazeci/distancni-studium">učím na Masarykově univerzitě</a>. <br> <br>Klientům pomáhám řešit komplikované výzvy. Produktové strategie, design služeb, optimalizaci designového procesu a zvyšování designových kompetencí. Stojím za projektem <a href="https://www.uxworkshopy.cz/">UXworkshopy.cz</a></p><p><strong>—</strong></p><p>Potřebujete UX workshop nebo školení na míru? Ozvěte se mi!</p><p>📬 tereza@uxworkshopy.cz<br>☎️ 775 075 994</p><p>V případě zájmu o spolupráci si můžeme domluvit první konzultaci zdarma, abychom zjistili, jestli nám to bude klapat: <a href="https://calendar.app.google/owU1KxgfvBqU3ehB8">Rezervace termínu pro konzultaci zdarma</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=8ad93100117b" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jak se tvoří online bakalářský obor pro designéry informačních služeb — práce se zpětnou vazbou]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/jak-se-tvo%C5%99%C3%AD-online-bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%BD-obor-pro-design%C3%A9ry-informa%C4%8Dn%C3%ADch-slu%C5%BEeb-pr%C3%A1ce-se-zp%C4%9Btnou-vazbou-ec5ed12e907a?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/ec5ed12e907a</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 17 Jul 2023 10:57:18 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2023-07-17T11:01:51.073Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<h3>Jak se tvoří online bakalářský obor pro designéry informačních služeb — práce se zpětnou vazbou</h3><p>Tímto zamyšlením navazuji na příspěvek Romana Hřebeckého — garanta prvního semestru, který svoji zkušenost s on linem bakalářským oborem Design informačních služeb shrnul v článku <a href="https://medium.com/design-kisk/jak-se-tvo%C5%99%C3%AD-bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%BD-obor-pro-design%C3%A9ry-informa%C4%8Dn%C3%ADch-slu%C5%BEeb-5-princip%C5%AF-945a510be7b0">Jak se tvoří bakalářský obor pro designéry informačních služeb — 5 principů</a>.</p><blockquote>Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Nebo ne???</blockquote><p>Před pár týdny mi skončil “můj” první semestr. Ne ten, který jsem sama studovala, ale ten, kterým jsem jako garantka a vyučující prováděla 30 studentů*studentek oboru design informačních služeb. Hlavním tématem byl uživatelský výzkum.</p><p>Studium vytváříme za běhu. Víme to my a ví to studentsvo, které se statečně přihlásilo do prvního ročníku. Jedním ze zásadních témat se pro mě v uplynulých měsících stala zpětná vazba. Jak si o ni říct? Jak ji přijímat? Jak s ní pracovat?</p><figure><img alt="Fotografie cedule, postavené na zemi, s nápisem Awesome a Less Awesome a se dvěma šipkami, mířícími na opačnou stranu." src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*xSQQu7P-MnBlurxEpPQplw.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@jontyson?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Jon Tyson</a> on <a href="https://unsplash.com/photos/82ZEOTntP8g?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure><p>Každý semestr začíná osobním setkáním studentů s vyučujícím dle jejich výběru (studenti*studentky nás již znají a mají představu, s čím jim vyučující mohou pomoci). Na tomto setkání probíráme jejich potřeby a cíle, které chtějí v rámci příštích měsíců naplnit. Pomáháme jim sestavit plán cesty. Na ten se potom snadno napojují jednotlivé úkoly a projekty a celá studijní zkušenost tím získává strategický high level pohled. Studenti*studentky pracují s tzv. Edventure canvasem (<a href="https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-2-5">více si o něm můžete přečíst v práci Františka Daleckého</a>).</p><figure><img alt="Náhledový obrázek Edventure Canvasu." src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*wMVgoIyRfL9rIfgZZDpcog.jpeg" /><figcaption>Edventure Canvas (revisited)</figcaption></figure><p>Na základě tohoto canvasu společně definujeme, jakým projektům se mají věnovat, aby se jim stanovené cíle podařilo naplnit. To je základní stavební kámen každého semestru.</p><p><strong>V průběhu semestru mají studenti*studentky několik možností, jakým způsobem k nám komunikovat zpětnou vazbu:</strong></p><ol><li>Kdykoliv — komukoliv osobně (tento formát využívají, pokud narazí na konkrétní problém, související s výukou, úkolem, spoluprací ve skupině atp.). Tyto situace řešíme průběžně “za pochodu” celý semestr dle potřeby.</li><li>Po každém synchronním setkání ve formátu krátkého on-line dotazníku, který se zaměřuje na poslední živé setkání. K této zpětné vazbě se dostáváme jednou za dva týdny. Některé situace řešíme hned, na některé si potřebujeme vzít více času (např. pro ověření, že nešlo o jednorázovou záležitost).</li><li>Na závěr semestru ve formě velmi komplexního on-line dotazníku, který se zaměřuje na průchod celým semestrem. Nad touto vazbou se scházíme a osobně ji probíráme do hloubky.</li></ol><p>Každé pondělí se navíc potkáváme s ostatními vyučujícími a sdílíme si vzájemně naši zpětnou vazbu na průběh výuky.</p><p>Na závěr semestru si dáváme celkovou zpětnou vazbu také za vyučující. Tu vyhodnocujeme dohromady se závěrečnou zpětnou vazbou studentů. Výsledkem této aktivity je společný ideační workshop, na kterém řešíme, jaké změny je třeba zapracovat v rámci studia a následně workshop se studenty*studentkami, kde jim možná řešení představujeme a změny finalizujeme společně. Bereme si tedy zpětnou vazbu i na naše návrhy, což se dá považovat za zjednodušenou verzi uživatelského testování.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*z56z0LRvKy6RK4rj.png" /></figure><p><strong>Náměty a feedback, které tímto způsobem získáme, lze rozdělit do několika skupin:</strong></p><ol><li>Můžeme to opravit hned! (Nebo alespoň do dalšího živého setkání). Toto se obvykle týká témat, zadání úkolů, časových bariér.</li><li>Můžeme to opravit v rámci dalšího semestru. Pokud studentům již jednou zadáme úkol, nemůžeme tyto podmínky během semestru měnit. Co ale můžeme udělat je to, že si předáme zpětnou vazbu s vyučujícími z navazujícího semestru a změny uděláme alespoň v něm. V rámci této kategorie témat je třeba se studenty komunikovat, kdy a jaké změny nastanou.</li><li>Nechceme to opravit. Tato situace zatím ještě nenastala, ale počítám s tím, že čím vychytanější studium bude, tím specifičtější bude zpětná vazba. Samozřejmě nemůžeme studium upravovat na úrovní osobních potřeb, takže předpokládám, že rozhodnutí něco neopravit se před nás dříve či později postaví.</li></ol><p>Od studentů získáváme samozřejmě i pozitivní zpětnou vazbu. Tu si vzájemně sdílíme na pravidelných schůzkách a hledáme příležitosti, jak prvky a situace, které studentům vyhovují, do výuky vnést ve větším měřítku.</p><h3>Love letter / breakup letter</h3><p>Letos jsem si vyzkoušela ještě jeden formát pro zpětnou vazbu, konkrétně výzkumnou metodu <a href="https://spin.atomicobject.com/2017/06/29/design-thinking-activity-love-breakup-letter/">Love / Breakup letter</a>. V průběhu závěrečné hodiny jsem je tedy požádala, aby napsali milostný, případně rozchodový dopis druhému semestru.</p><p>Pro studenty*studentky to byla skvělá příležitost, jak si osobně vyzkoušet netradiční výzkumný formát pro sběr zpětné vazby. Díky 20 minutové týmové aktivitě jsme získali 11 stran pozitivních, neutrálních i negativních komentářů, se kterými budeme dále pracovat. Jen pro zajímavost uvádím se souhlasem autorů některé z dopisů.</p><p>Milý semestre,</p><p>chci Ti poděkovat za krásné chvíle s Tebou. Ne vždy jsme byli v harmonii. Třeba když jsi mi sdělil termíny a úkoly, o kterých jsem neměla ponětí nebo jsem je vyignorovala. Občas jsem tajně nadávala. (Sobě i Tobě.) Děkuji za shovívavost i za příležitost to napravit a taky, že se nezlobíš.</p><p>Díky Tobě rostu a mohu se rozvíjet a vzdělávat, což pozitivně ovlivňuje i mé vztahy a pracovní prostředí. Děkuji, že jsi mezi nás bez náznaku žárlivosti vpustil i další lidi (všechny lektory i spolužáky). Nechal jsi mě zažít vzletné pocity, to když se mi ulevilo po splnění úkolu.</p><p>Díky Tobě si uvědomuji, že bez spolupráce to nejde.<br>Měj se, těším na Tebe zas.</p><p>Pamätám si ako by to bolo dnes, kráčali sme ruka v ruke spoločne Februárom. Nadšenie, úžas, radosť. Vďaka Tebe som objavila veci, o ktorých sa mi ani nesnívalo. Rozdúchal si vo mne oheň vášne k užívateľskému výskumu a testovaniu. Spolu sme poznávali pravidilá, limity, využiteľnosť a príklady testovania. Hral si tak na každú strunku v mojom tele. Spojenie vedy, analytiky a kreativity v jednom, a to celý čas, čo sme boli spolu! Prinášalo mi neuveriteľnú radosť objavovať tvoje mnohé tváre a hrať sa s nimi. Každým dňom to bola väčšia láska. Priala som si, aby tie momenty trvali večne… A zrazu je koniec.</p><p>Viem, je to aj moja chyba. Sľúbila som, že budem s Tebou a že Ti budem stále verná, ale boli momenty, keď som Ťa ignorovala. Nie vždy som na Teba myslela. Niekedy som na Teba priam zabudla. Je mi to teraz ľúto. Mala som využiť každý jeden moment, keď som bola s Tebou.</p><p>Bude mi smutno, keď ťa budem vidieť v budúcnosti s druhými… Ale prajem Ti, aby si bol šťastný.</p><p>Když první semestr skončil a sotva popadl jsem dech,<br>semestr druhý mě již šimral po zádech.<br>Začátek byl svižný a Terka držela pevně opratě,<br>bylo super, jak uměla si nás dát pěkně do latě.<br>Ta přísnost se totiž občas mnohdy hodí,<br>a semtam nikomu moc neuškodí.<br>Ochota Josefa Kocurka a přístup byl velmi milý,<br>a díky němu jsme dospěli snadněji k cíli.<br>Když člověk už myslel, že ta jízda zvolňuje,<br>tak kvantitativní výzkum a Dominika nastupuje.<br>Skvělé praktické vhledy a komentáře nám na projekty přináší,<br>i když v zátáčce té studijní horské dráhy nást to trošku vynáší.<br>Ač to byla jizda jako z japonského rychlíku, stálo to za to,<br>je vidět, že to děláte rádi a že to máte v malíku.<br>A za to patří velký dík, budu se těšit, pokud dál projdu,<br>že to pokračování bude mít.</p><p>Milý druhý semestre,<br>byla to jízda! Už od našeho prvního setkání ses nesnažil cokoliv předstírat, nesnažil ses ani tvářit jako lenivý a rozvážný typ. A vyděsil jsi mě svou extrovertní povahou, která je mi osobně cizí. Zbude mi po tobě hodně osobních bolístek, ale nelituji, že jsme se potkali. Dal jsi mi během několika měsíců víc, než co bych sbírala sama po kouskách, a to se počítá. Seznámil jsi mě se spoustou nových tváří a zdroji. To prázdné místo, které mi po tobě zůstane, tak budu mít čím dál lepit. Má vzpomínka na tebe tak bude trvalá.</p><h3>Poznámka na závěr</h3><p>Love / breakup lettery vyhodnocujeme, společně s dalšími vstupy od studentů a už teď vidíme několik zásadních témat, ke kterým se budeme s kolegy muset vrátit před tím, než si do letního semestru 2024 pustíme další studentstvo.</p><p>Držte nám palce a pokud vás KISK a nový studijní obor zaujal, nezapomeňte si včas podat přihlášku pro příští rok!</p><p><a href="https://kisk.phil.muni.cz/uchazeci/distancni-studium">Distanční studium | Katedra informačních studií a knihovnictví</a></p><p>A pokud se chcete začít vzdělávat hned, tak můžete využít jeden z našich skvělých kurzů v rámci programu celoživotního vzdělávání.</p><p><a href="https://kisk.phil.muni.cz/kisked">KISKed | Katedra informačních studií a knihovnictví</a></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=ec5ed12e907a" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Moje cesta k inkluzivnímu designu]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/moje-cesta-k-inkluzivn%C3%ADmu-designu-f41d9e11889e?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/f41d9e11889e</guid>
            <category><![CDATA[inclusion]]></category>
            <category><![CDATA[inclusive-innovation]]></category>
            <category><![CDATA[inclusive-design]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <category><![CDATA[accessibility]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 05 Jun 2023 18:09:37 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2023-06-08T10:29:41.873Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Tereza Procházková, studentka designu informačních služeb na KISK, si se mnou povídala o mé cestě k přístupnosti a inkluzivnímu designu. Rozhovor byl výstupem z předmětu Radka Pavlíčka — digitální design bez bariér.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*uGv-9UjYY_EYVJi2rc1U0w.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*qrxEXykycFgkPIRcAYHXcg.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*tqasDvNDP6z7lSI2VmqhcQ.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*4rjQIkd8kUO54EnFGWUohw.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*klFTIbw52zCMicpTEh1bDw.jpeg" /><figcaption>Fotografie z workshopu na téma Inkluzivní designový proces v centru Teiresias v Brně</figcaption></figure><p><strong>Jak jste se dostala k inkluzivnímu designu?</strong></p><p>Úplně poprvé jsem se s inkluzivním designem setkala v rámci mé magisterské práce na téma ‚Přístupnost webu knihoven pro lidi se zrakovým znevýhodněním‘. Tenkrát jsem konzultovala s Radkem Pavlíčkem a byla to před mnoha lety taková první vlaštovka. Téma inkluzivního designu se mi otevřelo a začala jsem ho brát v potaz. Nemám žádný příběh, který by stál za zmínku, byla to jedna z mnoha náhod, která formovala můj profesní život.</p><p>Jelikož je Radek neuvěřitelná osobnost a jeden z největších odborníků na toto téma, začala jsem všechny jeho aktivity po dopsání magisterské práce sledovat. I teď s ním konzultuji každý můj projekt, který v rámci inkluzivního tématu dělám. Téma přístupnosti jsem dlouho vnímala pouze v kontextu technické realizace webu — web musí být přístupný a to má na starosti kodér. Z pozice UX designérky jsem téma jen připomínala, ale moc neřešila. Víc jsem se k němu dostala až jako výzkumnice a to v kontextu person a cílových skupin. Všechny persony byly vždy jak rodina z katalogu. Maminka, tatínek, dvě děti, blonďaté, modrooké, nikdo nemá ani brýle a když už, tak sluneční.</p><figure><img alt="Fotografie dvou rodin — na první fotografii je maminka, tatínek a dvě malé děti. Všichni sedí na trávě při západu slunce. Na druhé fotografii je tatínek samoživitel se dvěma malými dětmi. Na ruce má tetování a jedno dítě mu sedí za krkem." src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*aUTB1vbTRAfYLyTxhZ-iVw.png" /><figcaption>Fotografie rodiny, jak ji znám z mnoha person, se kterými jsem v minulosti pracovala vs. fotografie rodiny, kterou v personách běžně používám dnes.</figcaption></figure><p>Začalo mi vadit, že definice našich klientů*klientek naprosto neodpovídaly realitě, ve které lidé běžně žijí, a bariérám, které musí překonávat. V té době jsem začala svět vnímat daleko barvitěji — do mé práce se začal promítal můj věk, zdravotní komplikace, moje děti. Vnímání tématu přístupnosti se mi změnilo; začala jsem ho vnímat ne jako technickou přístupnost webu, ale na úrovni designu služeb. Začalo mi docházet, že inkluzivní design se netýká jen lidí se zdravotním znevýhodněním, ale že služby jsou často bariérové pro úplně kohokoliv.</p><p>První knížka, kterou jsem si přečetla a která formovala můj přístup, byla<em> </em><a href="https://mitpress.mit.edu/9780262539487/mismatch/"><em>Mismatch: How Inclusion Shapes Design </em>od Kat Holmes</a><em>. </em>Knížka vám neřekne, jak navrhnout přístupnou službu, ale změní váš mindset. Přes Kat Holmes jsem se dostala k profesorce <a href="https://www2.ocadu.ca/bio/jutta-treviranus">Juttě Treviranus</a>, která založila <a href="https://idrc.ocadu.ca/">centrum inkluzivního designu na Ontarijské univerzitě v Kanadě</a> a ve své práci propojuje praxi a akademické prostředí. Toto propojení mě inspirovalo věnovat se inkluzivnímu designu nejen v praxi, ale i na akademické půdě.</p><p>A potom se to potkalo s Laďkou Zbiejczuk Suchou, která mě přizvala k tvorbě <a href="https://kisk.phil.muni.cz/uchazeci/distancni-studium">nového studijního online programu na KISK FF MU</a>. U přípravy jsem byla úplně od začátku a přístupnost studia bylo jedno z důležitých kritérií. Je to online studijní program a už to nám dává možnost zapojit lidi, kteří by normálně studovat nešli. Denní studium má spoustu bariér — dojíždět do Brna, chodit mezi studenty, kterým je od 20 do 25 let, brát si volno v práci. Dnes můžu říct, že vytváříme studijní program, který je přístupný lidem s odlišnou zkušeností, s odlišnými těly a s různorodými potřebami, které souvisí s jejich životní situací. Samozřejmě i nyní spolupracujeme s centrem Teiresias a Radkem Pavlíčkem a doufáme, že se v dalším akademickém roce podaří oslovit nějaké zájemce*zájemkyně se zrakovým, sluchovým, či jiným znevýhodněním.</p><p><strong>Jaká je vaše definice inkluzivního designu?</strong></p><p>Hledání různých cest, které pomohou různým lidem dostat se ke stejnému cíli.</p><p>Nemusíme se bavit o nejčastěji zmiňovaných scénářích — schody &amp; lidi s vozíkem, weby &amp; nevidomí. Různé cesty můžeme navrhovat třeba i pro klienty*klientky s odlišnými povahami. Někdo je extrovertní, chce si jít rovnou objednat k pultu v McDonaldu. Někdo je introvertní a půjde vždy k digitálnímu panelu. To stejné samoobslužné pokladny nebo pobočky v bance. Je důležité si uvědomit, že neřešíme jen zdravotní znevýhodnění, ale i osobní preference, týkající se digitálních technologií, časové, jazykové či kulturní bariéry a mnohé další.</p><p>Také nesmíme zapomenout na velmi důležitý rozměr plnohodnotného uživatelského prožitku a toho, s jakým pocitem uživatel odchází. Záleží mi i na tom, jestli všechny navržené cesty zachovávají lidskou důstojnost. Vybrali byste si tuto cestu, i pokud byste nemuseli? Pokud napíšete, že budova je přístupná, ale znamená to, že návštěvníka*návštěvnici s vozíkem musíte vynést dva schody, to mi důstojné nepřijde. Stejně tak průjezd „přístupným“ sklepem. Tato přístupná řešení nepodporují autonomii a pocit bezpečí a jak ve svých přednáškách zmiňuje Robert Osman, řešení bariéry se stává bariérou. V digitálním designu to samozřejmě platí taky. Pokud chceme například navrhovat proces rychlé půjčky, který musí být vyřešen do 15 minut, počítáme se staršími lidmi, kteří potřebují více času? S lidmi s kognitivním znevýhodněním? S lidmi, jejichž rodný jazyk není čeština? Jaký zážitek si z takové služby odnesou oni? Pocit neschopnosti, nejistotu, zmatení, obavy? Zážitek nemusí být pro všechny stejný, ale musí být kvalitní, respektující a musí naplňovat základní psychologické potřeby, se kterými jako zákazník*zákaznice přicházím.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FjfSyidwPkkY%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DjfSyidwPkkY&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FjfSyidwPkkY%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/d30cb6ba42b9d1081a302fe870a33e56/href">https://medium.com/media/d30cb6ba42b9d1081a302fe870a33e56/href</a></iframe><p><strong>Řídíte se myšlenkou ‚designu pro extrémní situace‘?</strong></p><p>Když zmiňujete pojem extrémní situace, tak si představím diskuse s lidmi z byznysu, kteří řeknou, že „tito“ lidé (myšleno lidé se zdravotním znevýhodněním) nejsou naše cílovka, že jde o extrém. A já se jim snažím vysvětlit, že nenavrhujeme službu pouze pro nevidomé, že to může být služba pro lidi, kteří mohou být po úrazu nebo pro ty, které může osvítit slunce a najednou na obrazovce s nízkým kontrastem nic neuvidí. Hlavně se snažím vysvětlovat, že ani nevidomý zákazník*zákaznice přece není žádný extrém. Když slyším pojmy „edge case“ nebo „extrémní situace“, obvykle se pod nimi skrývají témata, která se nechtějí nikomu řešit. Jako např. základní přístupnost služby. V tomto směru jsem trošku kritická, ale snažím se situaci měnit tím, že se věnuji vzdělávání designérů*designérek v oblasti inkluzivního designu. Byla bych ráda, abychom se naučili pojem „extrémní“ vnímat v odlišném kontextu. Ne v kontextu rozpočtu a časové osy projektu, ale v kontextu našeho přístupu k řešení těch situací.</p><p>K designu pro extrémní situace se v praxi málokdo z nás dostane. Nikdo z mých kolegů například nikdy nenavrhoval cestu do vesmíru pro pohybově znevýhodněné lidi (viz <a href="https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/jake-je-to-byt-designer-astronaut-zlin-design-week-2023-predstavi-nima-shahiniana-ktery-poleti-do-vesmiru-s-handicapovanymi">článek o designérovi, který poletí do vesmíru s lidmi s pohybovým omezením</a>). Tady ale skutečně záleží na subjektivním vnímání pojmu extrémní situace. Nemusí jít nutně o cestu do vesmíru, může jít o design služby pro rodiče, kteří během těhotenství nebo krátce po porodu přišli o své dítě. Toto považuji za extrémní situace, které vyžadují obrovskou dávku empatie a zcela odlišný přístup, než na který jsme zvyklí z běžných projektů. V kontextu tohoto tématu bych doporučila skvělou knihu <a href="https://rosenfeldmedia.com/books/life-and-death-design/">Katie Swindler Life and death design</a>, nebo článek <a href="https://www.linkedin.com/pulse/acknowledging-stress-cases-designing-extremes-denis-boudreau-cpwa/">Acknowledging stress cases and designing for the extremes</a> (Denis Boudreau, CPWA)</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FzYxn_lnPj8o%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DzYxn_lnPj8o&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FzYxn_lnPj8o%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/c59f2db04922ed738903485d7dcc2912/href">https://medium.com/media/c59f2db04922ed738903485d7dcc2912/href</a></iframe><p><strong>Jaké máte strategie, které vám pomáhají zahrnout přístupnost do každého vašeho projektu?</strong></p><p>Přístupnost a inkluzivní design jsou podobné koncepty, ale každý se zaměřuje na něco jiného. Přístupnost se primárně zaměřuje na to, aby produkt, služba či prostor (fyzický či digitální) nekladl uživatelům*uživatelkám s různorodými znevýhodněními zbytečné překážky. Přístupná služba by už dnes měla být standard. Něco jako pozdrav po vstupu do místnosti. Některé organizace (školy, kulturní instituce, knihovny atd.) mají již mnoho let povinnost vytvářet přístupné digitální služby danou legislativně. Ostatní organizace, kterých se to dosud netýkalo, by se měly seznámit s novou evropskou legislativou (European Accessibility Act), která bude tuto povinnost rozšiřovat možná i právě na ně.</p><p>Inkluzivní design chápu jako nástavbu přístupnosti. Výsledkem těchto aktivit není jen služba přístupná po technické stránce (ano, do budovy skutečně můžu vjet na vozíku po rampě, ale musím se nejdříve dozvonit a poté projekt sklepem), ale služba, která zajistí naplnění základních psychologických potřeb, umožní autonomii a plnohodnotný zážitek (do budovy můžu vstoupit hlavním vchodem společně se svými přáteli).</p><p>Pokud se budeme bavit o tématu inkluzivního designu, na ten možná u řady projektů zatím nepřišla řada. Třeba v agenturním prostředí je na toto téma málokdy čas a budget. Korporátní designové týmy nejsou často na takové úrovni designové vyspělosti, aby pro ně inkluzivní design byl tématem. Ta diskuse se ale už otevřela, designéři*designérky se s tématem inkluzivního designu setkávají na konferencích, v odborných článcích a na webinářích a věřím, že výše zmíněná evropská legislativa zájem o toto téma masově rozšíří.</p><blockquote><em>Inkluzivní design je úplně stejné designové rozhodnutí, jako jakékoliv jiné.</em></blockquote><p>Prioritizace a udržení focusu na téma ale není úplně jednoduché. Mnoho rozhodnutí zabijete, mnoho změn implementujete, na mnoho věcí zapomenete, nebo se vám to prostě nepovede. Ale o tom je designový proces. Já se na to snažím dívat takhle: je to jedno z mnoha designových rozhodnutí které uděláte, ale je dobré ve svém projektu téma inkluzivního tématu mít a zahrnout ho. Začít jednoduše, respektovat designovou vyspělost vašeho týmu a nebát se experimentovat a dělat chyby. To nejjednodušší, co může udělat každý třeba hned zítra je, projít si službu s někým, pro koho je překonávání bariér na denním pořádku. A v ten moment začnete bariéry vidět i vy. Trošku jako z Matrixu, vezmete si červenou pilulku a najednou si začnete uvědomovat, jaký svět vás obklopuje. K tomu úvodnímu mapování je opravdu důležité přizvat někoho, kdo o bariérách ví. Řada z nich pro vás totiž bude neviditelná.</p><p>Abych se vrátila k vaší otázce :) Já jsem na volné noze, takže mojí strategií je vybírat si takové projekty, v rámci kterých si inkluzivní přístup obhajovat nemusím, protože ho sami zadavatelé vyžadují. Například jsem dělala projekt, kde cílovka byla ženy s rakovinou prsu. Nebo řeším design služby pro lidi, kteří nastupují do výkonu trestu odnětím svobody. Už jsem zmiňovala KISK a design přístupného online studia. A taky se připravuji na certifikaci CPAAC (Certified Professional in Accessibility Core Competencies), kterou bych měla dělat na podzim, takže i to mě doufám přiblíží k projektům, které úzce souvisí s tématem inkluzivního designu.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FWSZrtdX4Wfs%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DWSZrtdX4Wfs&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FWSZrtdX4Wfs%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/54797c45f2ca7e4fa8e4fa88d702938a/href">https://medium.com/media/54797c45f2ca7e4fa8e4fa88d702938a/href</a></iframe><p>Kolegům z jiných organizací bych doporučila začít s aktivitou, která odpovídá úrovni designové vyspělosti jejich týmu. Některé z aktivit jsem popsala v <a href="https://terezakosnarova.medium.com/kdy-se-za%C4%8D%C3%ADt-v%C4%9Bnovat-inkluzivn%C3%ADmu-designu-a-p%C5%99%C3%ADstupnosti-3aa0028184b">článku Kdy se začít věnovat inkluzivnímu designu a přístupnosti?</a></p><p><strong>Co máte na vaší cestě s inkluzivním designem nejradši?</strong></p><p>První mě napadli lidi, které jsem díky tomuto tématu poznala. Ať už je to <a href="https://www.marianachytilova.com/">Mariana Chytilová</a>, <a href="https://geografieznevyhodneni.cz/person/robert-osman/">Robert Osman</a> nebo <a href="https://poslepu.cz/o-mne/">Radek Pavlíček</a>, <a href="https://www.linkedin.com/in/kutalkovain">Petra Kutálková</a>, <a href="https://www.linkedin.com/in/dominikapotuzakova/">Dominika Potužáková</a>. To jsou všechno velmi zkušení, velmi profesionální, neskutečně chytří lidé, kteří táhnou téma přístupnosti a inkluzivního designu a denně pracují na tom, aby společnost byla po jejich zásahu lepší než před ním. Na celém tématu inkluzivního designu je pro mě nejhodnotnější, že můžu spolupracovat právě s nimi.</p><p><strong>Chtěla byste něco dodat na konec?</strong></p><p>Pořád se něco učím a byť se v tématu pohybuji už docela dlouho, můj přístup, moje názory a metody, se kterými pracuji se neustále vyvíjí. Jak říká Kat Holmes: ,,Přístupnost je jako čištění zubů. Bez ohledu na to, jak dobře si je večer vyčistíte, stejně vám ráno smrdí z pusy.” Naše práce v této oblasti nebude nikdy hotová. S každým produktem, službou a s každou novou technologií vznikají automaticky i nové bariéry, které bude třeba odhalovat a odstraňovat. Přístupnost rozhodně není položka, kterou si odškrtnete ze seznamu a bude hotovo. Já se teď hlavně snažím vzdělávat, rozšiřovat nadšení, měnit mindset lidí a pomáhat jim najít si motivaci a vlastní cestu k tématu inkluzivního designu.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=f41d9e11889e" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Kdy se začít věnovat inkluzivnímu designu a přístupnosti?]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/kdy-se-za%C4%8D%C3%ADt-v%C4%9Bnovat-inkluzivn%C3%ADmu-designu-a-p%C5%99%C3%ADstupnosti-3aa0028184b?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/3aa0028184b</guid>
            <category><![CDATA[inclusive-design]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <category><![CDATA[accessibility]]></category>
            <category><![CDATA[service-design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 21 Mar 2022 13:34:25 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2025-03-29T20:58:13.906Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Všechny aktivity, týkající se zpřístupňování vašich služeb a inkluzivního designu jsou neoddělitelně navázány na designovou vyspělost vaší organizace. Ptáte se, co to je?</p><p>Mohli jste slyšet pojem UX Maturity, nebo Service Design Maturity. Jde o framework, popisující různé úrovně designové vyspělosti, na kterých se vaše organizace může nacházet, a který zároveň obsahuje doporučení, jak postupovat, pokud se chcete dostat na vyšší úroveň.</p><p>Nejznámější Norman&amp;Nielsen model popisuje 6 úrovní UX maturity (aktualizováno 2021).</p><ol><li><strong>Absent:</strong> UX aktivity chybí, nebo jsou zcela ignorovány.</li><li><strong>Limited</strong>: UX aktivity jsou výjimečné a nahodilé, nikdo na ně neklade příliš velkou váhu.</li><li><strong>Emergent:</strong> UX praxe v týmu je funkční a akceptovaná, zatím ale nekonzistentní a často neefektivní.</li><li><strong>Structured:</strong> V organizaci se projevuje snaha o sjednocení UX metodologie, zatím ale s různou mírou efektivity napříč různými týmy.</li><li><strong>Integrated:</strong> UX praxe v organizaci komplexní, efektivní a všudypřítomná.</li><li><strong>User-driven:</strong> Oddanost nastaveným procesům je zřejmá na všech úrovních řízení organizace a výsledkem jsou výjimečné, na zákazníka orientované produkty/služby.</li></ol><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*Q2vko9P_y1pcgmCi.png" /><figcaption><a href="https://bit.ly/3KXD13B">https://bit.ly/3KXD13B</a></figcaption></figure><p>Za zmínku bude také stát The Service Design Maturity Model, který se již v první vizualizaci nezaměřuje na stav, ale na aktivitu, kterou je třeba v každé fázi posílit.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/717/0*Kt5vpS5yYo-bbGdt.png" /><figcaption><a href="https://bit.ly/36Biseb">https://bit.ly/36Biseb</a></figcaption></figure><ol><li><strong>Explore:</strong> Najděte nadšence pro design, kteří mohou být skryti v rámci jiných týmů, se kterými běžně nespolupracujte. Neztrácejte čas přesvědčováním ostatních, zatím jen zjišťujte, co by mohlo fungovat.</li><li><strong>Prove: </strong>Zatím není čas na procesy, soustřeďte se na výsledky. Ty musíte doručit, aby vás někdo začal brát vážně. Projekty v této fázi většinou fungují jako Trojský kůň. Jejich cílem je ukázat, co by mohlo fungovat jinak a vzbudit zájem ostatních.</li><li><strong>Scale:</strong> Napříč organizací se začnou objevovat menší týmy, které se budou chtít designu věnovat. Každý ale mluví jinou řečí. V této fázi je nejdůležitější začít sjednocovat metodologii a vytvářet standardy. Objevuje se také první možnost týmových tréninků.</li><li><strong>Integrate: </strong>V této fázi by měl vzniknout první tým, jehož zodpovědností bude mapovat a systematicky zlepšovat zákaznickou zkušenost napříč všemi produkty a službami dané organizace.</li><li><strong>Thrive: </strong>Na poslední úrovni bychom neměli řešit standardy a metodologii. Naše energie by se měla upínat k posílení customer-centric kultury napříč celou organizační strukturou. Organizace si v tuto chvíli může dovolit experimentovat, protože pevný základ v podobě správného mindsetu již má.</li></ol><p>Pokud si potřebujete téma nastudovat hlouběji, doporučuji začít u těchto dvou článků, které oba modely velmi detailně popisují.</p><ul><li><a href="https://www.service-design-network.org/community-knowledge/the-service-design-maturity-model">The Service Design Maturity Model: A strategic framework to embed service design into an organisation</a></li><li><a href="https://www.nngroup.com/articles/ux-maturity-model/#:~:text=The%20UX%2Dmaturity%20model%20provides,can%20increase%20its%20UX%20maturity">The 6 Levels of UX Maturity</a></li></ul><h3>Kdy je tedy vhodný čas na téma inkluzivního designu a přístupnosti?</h3><p><strong>První aktivity se mohou objevovat již na úrovni Emergent / Prove. <br>Je to vhodný okamžik pro časově méně náročné, nebo do jisté míry neviditelné (chápej, nemusíme si to nechat schvalovat od vedení) aktivity, jako např.:</strong></p><ul><li>Audit přístupnosti webových stránek nebo mobilní aplikace a mini-školení tvorby přístupného webu / služby.</li><li>Rozšíření person a popisů zákaznických segmentů o běžné situace, se kterými se zákazníci mohou setkat (úraz, zhoršený zrak, nemožnost dostavit se fyzicky na pobočku, snaha o zakoupení produktu v hlučném prostředí atp.). Vhodný okamžik pro tuto aktivitu může být mapování zákaznické zkušenosti konkrétního produktu a vhodně zacílené otázky, které mohou tým nasměrovat k tématu.</li><li>První workshop / školení na téma “Jak pracují zákazníci s hendikepem s naším produktem”.</li></ul><p><strong>V rámci úrovně Structured / Scale se budete věnovat metodologii, sjednocení terminologie, standardům a procesům.</strong></p><ul><li>Systematický přístup k opravě chyb odhalených auditem přístupnosti.</li><li>Spolupráce s odborníkem na toto téma, který zajistí, že další chyby vznikat nebudou (komplexní úpravy webu, průběžné audity a aktualizace, doporučení pro komunikaci napříč různými kanály, zpřístupnění prvků v rámci knihovny návrhových vzorů).</li><li>Rozšíření rekrutačních kritérií pro výzkum (věk, digitální zdatnost, zkušenost s určitým produktem, bydliště mimo velké město, základní vzdělání atp.).</li><li>Hypotézy a výzkumné otázky zacílené na téma diverzity a inkluze.</li><li>Pravidelné uživatelské testování s lidmi, kteří používají při komunikaci asistivní technologie.</li><li>Cílené školení a tréninky výzkumníků, designérů, PO a dalších rolí v týmu.</li><li>Zavedení metrik, které mohou ukázat, jaký vliv na zisky/PR atp. tyto aktivity mají.</li></ul><p><strong>Od fáze Integrated dále si můžeme dovolit věnovat se aktivitám, které nemusí mít přímý vliv na zisky organizace. Jde zejména o:</strong></p><ul><li>Postupné zapojení zákazníků s různými hendikepy, znevýhodněními, kulturními odlišnostmi atp. do běžného designového procesu. Pomocí těchto konzultací samozřejmě také zlepšujeme službu pro běžné zákazníky! Není to ale naším primárním cílem.</li><li>Součástí našeho týmu se může stát odborník na téma inkluzivního designu, který bude cíleně vyhledávat nové výzvy a příležitosti. Mapovat může např. i HR procesy uvnitř firmy.</li></ul><p><strong>Na té nejvyšší úrovni UX / SD vyspělosti je důležité, aby se téma přístupnosti a inkluze stalo strategickým cílem organizace. Ideálně aby mělo svého zastánce ve vedení.</strong></p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=3aa0028184b" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Kolik vás bude stát uživatelské testování?]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/kolik-v%C3%A1s-bude-st%C3%A1t-u%C5%BEivatelsk%C3%A9-testov%C3%A1n%C3%AD-831e95699344?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/831e95699344</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Fri, 22 Oct 2021 13:12:08 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-10-22T13:12:08.862Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Výslednou cenu ovlivní délka testování, typ a počet respondentů, ale i výběr prostoru, kde testování probíhá. Níže popisuji průběh (vč. časových odhadů) běžného testování, v rámci kterého nepotřebujete pracovat s asistivními technologiemi a nepotřebujete jinak zohledňovat specifické potřeby svých respondentů.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*Dme_2MzKLId2quLByHZTeg.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@uxindo?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">UX Indonesia</a> on <a href="https://unsplash.com/collections/9792815/usability-testing?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure><h3>#1 Co se testuje?</h3><p>Nejčastěji testujete funkční web nebo prototyp webu.</p><ul><li>Na testování vám obvykle stačí 60–90 minut na jednoho uživatele.</li><li>Na jedno kolo testování zveme 6–8 lidí (pokud máte více různých typů zákazníků, takových kol bude víc).</li></ul><p>Čas nezbytný k realizaci tohoto uživatelského testování zahrnuje přípravu, samotnou realizaci a vyhodnocení. Připravte si minimálně 30–40 hodin.</p><h4>A. Příprava</h4><p>Při přípravě testování je časově nejnáročnější <strong>rekrutace</strong> (jednotky až desítky hodin) a <strong>příprava scénáře</strong> (5–10 hodin vč. nezbytného pilotního testu).</p><p>Příprava může zabrat i 1,5 násobek času, potřebného pro realizaci testování.</p><h4>B. Realizace</h4><p>V minimální variantě počítejte s jedním testovacím dnem, který má 10 hodin. Respondenti jsou pozváni na časy 9.00, 10.30, 12.30, 14.00, 15.30, 17.00.</p><ul><li>Čas na testování 60 minut (z toho 15 minut úvod, 45 minut samotný test).</li><li>Mezi testy je vhodné zařadit 30 minut pauzu pro průběžné vyhodnocení a zápis poznámek.</li><li>Na závěr je vhodné zařadit 60 minut na diskuzi týmu, který testování pozoroval.</li></ul><p>S lidmi, kteří za vámi přijdou, nemusíte jen testovat. Nebojte se schůzku prodloužit až na 90 minut a do programu zařadit:</p><ul><li>hloubkový rozhovor (zjistěte, jak na tom jsou s určitým tématem)</li><li>mapování zákaznické zkušenosti (projděte s nimi jejich zkušenosti krok za krokem)</li><li>cardsorting (testování struktury obsahu vašeho webu)</li><li>testování textů (Pochopí je? Rozumí jim? Jsou pro ně lákavé?)</li><li>testování emocí (Jaké emoce vzbuzuje váš web, vaše služba?)</li></ul><p>Pokud toho chcete stihnout víc, počítejte s delší přípravou i realizací, ale také s delší dobou potřebnou na vyhodnocení.</p><h4>C. Vyhodnocení</h4><p>Vyhodnocení může probíhat jako týmová aktivita průběžně a na konci testovacího dne. Je třeba psát si celý den poznámky a na konci vyhodnotit četnost a závažnost odhalených problémů.</p><p>Pokud uživatelské testování vyhodnocujete <strong>sami</strong>, čeká vás:</p><ul><li>Poslech záznamů a zápis poznámek (50 minut dlouhé testování zpracujete obvykle za 80–100 minut). Tento čas je možné výrazně zkrátit, pokud k testování pozvete kolegu, který bude dělat poznámky v průběhu.</li><li>Analýza četnosti a závažnosti problémů (kolik lidí se s problémem setkalo a jak moc jim tento problém brání v dosažení cíle) vám bude trvat 4–8 hodin.</li><li>Příprava závěrečné prezentace pro klienta vč. doporučení na odstranění chyb (2–4 hodiny) a následný follow-up meeting (2–3 hodiny).</li></ul><p>Vyhodnocení 6 rozhovorů, každý v délce 60 minut, vám může zabrat přibližně 15–25 hodin.</p><h3>#2 Kde se testuje?</h3><p>Vlastní prostory máte k dispozici zdarma, snažte se je proto využít. Osobně jsem u klientů testovala přímo v kanceláři, v zasedačce, v kuchyňce, v relaxační místnosti i na chodbě. Stačí vám dvě místnosti. Do jedné pozvete účastníka testování. Ve druhé bude průběh testování na obrazovce sledovat váš tým.</p><p>Realizovat uživatelské testování v kavárně nebo veřejném prostoru není vhodné. Vždy doporučuji pronajmout si prostor, ve kterém:</p><ul><li>máte klid na práci</li><li>můžete se připravit</li><li>číšník se vás nechodí ptát, co si dáte</li><li>můžete nahrávat</li><li>můžete promítat kolegům do vedlejší místnosti</li><li>můžete společně testování vyhodnotit po každém respondentovi</li></ul><p>Na testování jsou velmi vhodné coworkingové prostory. Sama využívám Opero a Impact Hub.</p><p>Chcete, aby se váš tým účastnil testování? Pronajměte si testovací laboratoř. Například <a href="http://testovaci-centrum.cz/">testovací centrum Folimanka</a> v Praze-Nuslích. Celý prostor je k dispozici pro váš tým a pro respondenty. Průběh testování pozorujete přes jednocestné zrcadlo (jako v amerických kriminálkách).</p><h3>#3 S kým se testuje?</h3><p>Potřebujete vaši aplikaci testovat s právníky z velkých právnických kanceláří? Na získání potřebného počtu kontaktů budete potřebovat mnohem víc času, než pokud hledáte lidi, kteří nakupují na farmářských trzích.</p><p>Velké rozdíly jsou také u odměn, které takovým respondentům nabídnete.</p><p>Typickou odměnou může být:</p><ul><li>Pozvání na kávu (testovaný produkt je lovebrand a lidi jsou ochotní se s vámi sejít i zadarmo).</li><li>Sleva na vaše vlastní služby.</li><li>Dárkový voucher v hodnotě 500–1 000 Kč (sama nejčastěji využívám síť restaurací Ambiente, Mall, Alzu, nebo služby, související s tématem testování).</li><li>Finanční odměna (je třeba vyřešit smlouvu a výdajový pokladní doklad pro hotovost).</li></ul><p>Cenu uživatelského testování výrazně snížíte, pokud jej budete pravidelně opakovat a naučíte se testovat sami.</p><p>Příprava, realizace i vyhodnocení se pro váš tým stane běžnou činností a každé opakování vám zabere mnohem méně času.</p><p>Pokud testujete opakovaně jeden produkt, budete využívat databázi respondentů, kterou jste si vytvořili při prvním testování a teď ji jen průběžně doplňujete. Scénáře testování nebudete vytvářet od začátku. Vezmete si a upravíte ten, který fungoval při posledním testu. Pokud testujete pravidelně, může se zkrátit čas na jednoho respondenta na 45 minut. Takový test pak vyhodnotíte rychleji.</p><p>Cenu naopak zvyšuje počet segmentů, jejichž názor vás zajímá. Tyto odhady se vztahují k jednomu segmentu. Pokud máte 2 a více různých cílových skupin, bude se zvyšovat časová náročnost na realizaci a vyhodnocení.</p><p>Podívejte se na souhrn časových odhadů v tabulce: <a href="https://drive.google.com/file/d/1EFXD2hxWh93jiIyvusXw96UYDSg8CFFo/view?usp=sharing">https://drive.google.com/file/d/1EFXD2hxWh93jiIyvusXw96UYDSg8CFFo/view?usp=sharing</a></p><p>Chcete ve vaší firmě vyzkoušet uživatelské testování, nebo potřebujete pomoci s jeho přípravou? Ozvěte se mi!</p><h4>👉 tereza@uxworkshopy.cz</h4><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=831e95699344" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Uživatelský výzkum 101]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/u%C5%BEivatelsk%C3%BD-v%C3%BDzkum-101-bd7b2f9553ca?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/bd7b2f9553ca</guid>
            <category><![CDATA[user-research]]></category>
            <category><![CDATA[user-experience]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 12 Oct 2021 09:07:43 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-10-12T10:33:56.524Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Uživatelský výzkum přinese do vašeho projektu cenná data o zákaznících, jejich potřebách, obavách a motivacích. Právě tato data vám pomůžou minimalizovat rizika na vašem projektu a vyhnout se zbytečným chybám.</p><p><strong>Uživatelský výzkum můžete zapojit do projektu, když:</strong></p><ul><li>stojíte před velkým rozhodnutím a chybí vám informace,</li><li>máte jen jednu šanci uspět (např. vaše cílová skupina je velmi malá, náročná, nebo se pohybujete v extrémně konkurenčním prostředí),</li><li>chcete si být jisti, že se rozhodujete správně.</li></ul><p>Výzkum a obecně všechny UX aktivity pomáhají maximalizovat profit a minimalizovat potenciální chyby. Zabrání tomu, abyste po mnoha měsících vývoje zjistili, že váš právě dokončený produkt nikdo nepotřebuje / nechce / nechápe / neumí používat.</p><p>Výzkumem do svého projektu “lijete” data. Každé své rozhodnutí opřete o ověřené informace a ne o individuální názory členů týmu. Projekt tak máte pod kontrolou, jste si vědomi rizik a hrozeb, ale také příležitostí, které se vám díky výzkumu otevírají. Můžete rychle reagovat na měnící se potřeby trhu a preference zákazníků.</p><blockquote>Creating something without knowing users and their needs is a huge risk that often leads to a poorly designed solution and, ultimately, results in far higher costs and sometimes negative consequences.</blockquote><blockquote>Jim Ross, senior UX researcher</blockquote><p><strong>Díky výzkumu:</strong></p><ul><li>zjistíte, pro koho produkt navrhujete a jaké jsou potřeby, obavy, problémy a motivace vašich zákazníků,</li><li>zmapujete situace, ve kterých bude váš produkt používán a porozumíte jim,</li><li>pochopíte, jaký dopad má produkt/služba na životy svých uživatelů, tj. vašich zákazníků,</li><li>zvýšíte empatii vašeho týmu vůči zákazníkům.</li></ul><p>Poznat zákazníky a jejich prostředí přináší nesporné výhody. Pokud někoho neznáme, nemůžeme se vcítit do jeho potřeb a problémů a chybí nám vnitřní motivace tyto problémy pomáhat řešit a předcházet jim.</p><p>Výstupy z výzkumu budou vaší inspirací při návrhu produktu/služby. Je velmi těžké navrhovat něco, bez znalosti potřeb zákazníků, ale někdy se to samozřejmě děje. Vznikají tak většinou produkty, které neřeší žádný reálný problém nebo se zaměřují na špatnou cílovou skupinu. Nikdo je nepoužívá. Nikdo za ně neplatí.</p><blockquote>People ignore design that ignores people.<br>Frank Chimero, Designer</blockquote><h3>Odkud začít?</h3><p>Většina z nás si představí uživatelské testování nebo velké dotazníkové výzkumy se stovkami respondentů. UX výzkumníci mají přitom v rukávu desítky metod od etnografického výzkumu, přes klasické hloubkové rozhovory a uživatelské testování až po kvantitativní studie, designové či ideační workshopy, měření i mapování zákaznické zkušenosti.</p><p>Přehledové literatury k metodám výzkumu můžete najít mnoho. Dobrými startovními zdroji jsou například:</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*nTRU-DrJ9f4nMjvGt5fw3g.jpeg" /></figure><p>Pokud preferujete online formát, doporučuji:</p><ul><li><a href="https://www.100metod.cz/">100metod.cz</a></li><li><a href="http://www.101designmethods.com/">101designmethods.com</a></li><li><a href="https://www.interaction-design.org/literature/topics/user-research">Interaction-design.org</a></li><li><a href="https://www.coursera.org/search?query=user%20research&amp;">Coursera.org</a></li></ul><h3>Kvalita nebo kvantita</h3><p>Kvantitativní výzkum nám říká, co se děje. Kvalitativní zas pomáhá pochopit, proč se to děje a jak k tomu došlo.</p><p>Při kvantitativním výzkumu se ptáme velkého množství respondentů na jejich názory, zkušenosti, preference. Mapujeme očekávání a zvyklosti našich potenciálních zákazníků. Zajímá nás, jaké chování je typické pro určitou část segmentu a hledáme vztahy mezi zkoumanými událostmi. Výstupem bývají rozsáhlé prezentace, tabulky, čísla, grafy.</p><p>Kvalitativní výzkum se zaměřuje na hlubší poznání a pochopení okolností. Mapujeme typické chování v určité situaci a není proto třeba zvát stovky respondentů. Obvykle stačí 5–8 v rámci jednoho segmentu (u většiny projektů se zohledňují potřeby 2–5 segmentů). Výhodou kvalitativního výzkumu je osobní kontakt s respondentem, který nám umožňuje klást doplňující dotazy k jeho nečekaným a zajímavým odpovědím.</p><p>Charakteristické pro uživatelský výzkum je, že kombinuje metody kvalitativní s metodami kvantitativními.</p><p>Nelze obecně říct, která metoda přináší nejhodnotnější data a neexistuje tedy doporučení, jaké metody se vyplatí používat. Na výzkum neexistuje návod, který určuje, jak postupovat krok za krokem. Je to soubor desítek metod, které můžeme kombinovat a ze kterých můžeme vybírat. Proto se vyplatí mít v týmu UX výzkumníka, který s nimi umí pracovat a doporučí nejvhodnější kombinaci.</p><p>Neexistuje pouze jedna cesta, jak získat odpověď na vaši otázku.</p><blockquote>A good user experience doesn’t typically happen by accident. It is the result of careful planning, analysis, investment, and continuous improvement.<br>Jeff Horvath, UX Strategy Human Factors International</blockquote><h3>Pokud s výzkumem začínáte, zaměřte se na kvalitativní, moderované metody výzkumu</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*u1VTfcj-XJidpxNSSCAdXQ.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@kobuagency?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">KOBU Agency</a> on <a href="https://unsplash.com/s/photos/interviews?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure><p><strong>1. Pozorování </strong>— pozorujete zákazníky při činnosti, které chcete porozumět. Nakupování, výběr zboží, orientace v prostoru, práce s určitým nástrojem. Chcete vašim zákazníkům usnadnit orientaci v prostoru prodejny? Pozorujte je, jak se v ní pohybují, na co se ptají, s čím si neví rady a potřebují pomoct. Díky pozorování odhalíte zajímavé situace a problémy, na které by vás dříve nenapadlo se soustředit.</p><p><strong>2. Hloubkové rozhovory</strong> — na rozhovory si pozvěte nejen své zákazníky, ale také zaměstnance, kteří jsou s nimi v pravidelném kontaktu (obchodní zástupci, bankéři, kolegové z call centra). Během rozhovorů máte možnost doptat se na vše, čeho jste si během pozorování všimli a důkladně probrat vše, co souvisí se zkoumanou situací.</p><p><strong>3. Uživatelské testování </strong>— otestujte váš produkt s 5–8 respondenty dle předem připraveného scénáře a využijte některou z řady doplňkových metod, např. cardsorting (pro přípravu struktury nového webu), testování textů/kampaní/vizuálů nebo mapování zákaznické zkušenosti.</p><p>Na výběr je z mnoha doplňkových metod a vyplatí se tak oslovit zkušeného UX výzkumníka, který pomůže vhodnou formu testu nastavit. Testování je nicméně jedna z metod výzkumu, kterou se můžete snadno naučit sami používat.</p><p><strong>4. Týmové workshopy</strong> — během výzkumu úzce spolupracuji s týmem klienta. Společné designové workshopy jsou jednou z možností, jak tuto spolupráci posílit. K dispozici existuje řada hotových workshopových frameworků. UX výzkumník vám poradí, který bude nejvhodnější pro řešenou situaci.</p><p>Zaměřit se můžete na mapování segmentů a tvorbu proto-person a mapování zákaznické zkušenosti. Při přípravě zadání projektu pomůže Value Proposition Canvas. Výstupem z tohoto workshopu je přehled situací, které zákazníci řeší a problémů, které při těchto situacích nastávají. Problémy pak společně prioritizujeme a určujeme, kterým se věnovat, vyřešit je a zlepšit díky tomu celkovou zkušenosti zákazníků.</p><blockquote>If a user is having a problem, it’s our problem.<br>Steve Jobs</blockquote><h3>Bojujeme s budgetem ve všech směrech. <br>Nemůžeme si výzkum udělat sami?</h3><p>Pokud zatím nemáte s výzkumem zkušenost, chápu, že se zdráháte do něj investovat desítky tisíc. Při omezeném rozpočtu máte možnost investovat do výzkumu pouze jednou. Doporučuji proto oslovit zkušeného UX výzkumníka, který vám pomůže:</p><ul><li>vybrat vhodné metody a strategii výzkumu nastavit tak, aby zohlednila budget, časovou osu projektu, případně další okolnosti (např. komplikovaně dostupnou cílovou skupinu).</li><li>nastavit procesy tak, abyste všechny výzkumné aktivity mohli kdykoliv zopakovat,</li><li>realizovat výzkum a vyhodnotit data,</li><li>mentorovat interní zaměstnance (např. UX designéry).</li></ul><p>Vhodná je v této situaci forma kratších rozhovorů, menších dotazníkových výzkumů anebo dobře cíleného uživatelského testování. Seniorní výzkumník vám rád doporučí juniorního kolegu, aby pod jeho supervizí realizoval část výzkumu. Svému rozpočtu tak můžete ulevit. Vyhněte se ale spolupráci s juniorním výzkumníkem bez supervize někoho zkušenějšího. Stálo by vás to pouze čas (tedy peníze) a odrazí se na celkové kvalitě výstupů.</p><p>Nejčastější chybou v případě omezeného rozpočtu bývá, udělat si výzkum sám. Zdá se to jednoduché, vykládat si se zákazníky. Mnohem těžší je, správně se ptát a následně umět získaná data vyhodnotit a pracovat s nimi. Bez “výzkumnického” tréningu jsou otázky často zavádějící a návodné. Položené tak, aby respondent řekl, co chceme slyšet.</p><blockquote>Lidem přijde jednoduché povídat si se zákazníky a tak si udělají těch 5–8 rozhovorů. Pak ale stejně neví, jak to vyhodnotit a jak výstupy předat kolegům. Obvykle to zůstane u konstatování “tahle paní udělala to a to”.<br>Romana Trusinová, UX Researcher</blockquote><h3>Můžu si spočítat, jestli se mi výzkum vyplatil?</h3><p>Bohužel velmi špatně. Výzkum je podporou dalších aktivit vaší firmy a záleží na tom, jaké změny se na jeho základě realizují. Pokud vám klient/stakeholder do zadání jako jeden z cílů výzkumu napíše např. Zvýšení návštěvnosti, zvýšení tržeb, zlepšení hodnocení aplikace na Google Store atp., vysvětlete mu prosím, že toto je cílem všech UX/CX aktivit. Nikoliv cílem výzkumu.</p><p>Cílem výzkumu může být zodpovězení určité otázky, načerpání informací o klientech, zmapování průchodu službou, identifikace problémových míst, identifikace chyb v prototypu.</p><p>Co se ale měřit dá, je návratnost investic do <strong>všech UX/CX aktivit</strong>.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*tJ1W2CN8bhBnNAR2we2S-A.jpeg" /><figcaption>Photo by <a href="https://unsplash.com/@towfiqu999999?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Towfiqu barbhuiya</a> on <a href="https://unsplash.com/s/photos/women-money?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure><p><strong>Jedna metrika vám ale stačit nebude. Na co se tedy zaměřit?</strong></p><ul><li>NPS (Net Promoter Score)</li><li>Míra konverze</li><li>Celkový objem transakcí / nákupů / registrací</li><li>Průměrná hodnota objednávky</li><li>Míra opuštění objednávkového / registračního procesu</li><li>Snížení objemu telefonátů na call centrum</li><li>SUM (Single Usability Metric) — počet zaznamenaných chyb</li><li>Hodnocení na Google maps / Facebook / AppStore / Google store</li><li>Hodnocení jednotlivých aktivit v rámci vaší aplikace</li><li>Zajímavou metrikou může být čas, který vývojáři musí věnovat zbytečným opravám</li></ul><p><strong>Pro další studium tématu doporučuji tyto zdroje:</strong></p><ul><li><a href="https://www.userzoom.com/ux-library/what-metrics-and-kpis-do-the-experts-use-to-measure/">What metrics and KPIs do the experts use to measure UX effectiveness? | UserZoom</a></li><li><a href="https://www.productplan.com/glossary/aarrr-framework/">AARRR Pirate Metrics Framework</a></li><li><a href="https://www.productplan.com/glossary/heart-framework/">HEART Framework</a></li></ul><p>Dobře realizovaný výzkum zkrátí čas, který musíte věnovat designu i vývoji produktu/služby. V souvislosti s tím se váš produkt dostane k zákazníkům rychleji. A může začít rychleji vydělávat na svůj další rozvoj. IBM publikovalo ve své zprávě The Total Economic Impact™ Of IBM’s Design Thinking Practice návratnost 10$ — 100$ na každý jeden investovaný $ do UX aktivit, jejichž součástí je i uživatelský výzkum.</p><blockquote>Když investujete do výzkumu, tak na projektu ušetříte čas i peníze. Vyhnete se chybám a špatným cestám. Váš produkt nebude postavený na základě domněnek, ale dat.<br>Kateřina Gillárová, UX Researcher &amp; Strategist</blockquote><h3>Chci si někoho najmout. Jak poznám dobrého výzkumníka?</h3><p>Bude se hodně ptát. A to myslím opravdu hodně. Už na první schůzce. Zde je přehled základních otázek, které na první schůzce pokládám já:</p><p>1) Otázky relevantní k dané poptávce:</p><ul><li>Jaké informace potřebujete zjistit?</li><li>Jakému oddělení budou výstupy výzkumu sloužit?</li><li>Kdo a jak s nimi bude pracovat?</li><li>Jaká rozhodnutí se budou na základě výstupů z výzkumu dělat?</li><li>Kdy je třeba výstupy dodat?</li></ul><p>2) Otázky relevantní k podnikání klienta</p><ul><li>Jaká je vaše obchodní strategie? Co funguje/co nefuguje a proč?</li><li>Jaká je aktuálně situace na trhu?</li><li>Jak je na tom vaše konkurence?</li></ul><p>3) Otázky zaměřené na poznání cílové skupiny</p><ul><li>Kdo jsou vaši zákazníci?</li><li>Jak používají váš produkt?</li><li>S čím jsou spokojeni? Na co si stěžují?</li><li>Jak pracujete se zpětnou vazbou?</li></ul><p>4) Otázky relevantní k dříve realizovaným výzkumům</p><ul><li>Jaké výzkumy byly dříve ve firmě realizovány a s jakými výsledky?</li><li>Jak se s výstupy výzkumu dále pracovalo?</li><li>Jaké změny na základě těchto výstupů proběhly?</li><li>Jak měříte návratnost investic UX aktivit?</li></ul><p>Zkušený výzkumník začne analýzou dostupných dat a nikdy nebude mít problém sdílet s vámi zkušenosti z předchozích výzkumů. Samozřejmě vám nebude moct sdělit detaily. Může ale uvést, jaké metody se rozhodl použít v konkrétní situaci a proč.</p><p>Nikdy také neexistuje jen jeden způsob, jak zjistit informace, které potřebujete. Výzkumník by vám měl ukázat více cest a při jejich návrhu zohlednit váš rozpočet, čas na projekt a další zdroje, například dostupnost vašich zákazníků. Zároveň musí umět vysvětlit výhody a nevýhody zvolených metod a odůvodnit jejich výběr.</p><p>Předem se dohodněte na formě výstupů. Určitě nechcete prezentaci o 100 slajdech. Takový výstup nebudete schopni přenést dál do firmy a nebudete vědět, jak s ním dál pracovat. Můžete naopak zažádat o přípravu společného worshopu, v rámci kterého vám budou výsledky výzkumu odprezentovány a společně navrhnete a naplánujete změny a další kroky.</p><p>Výzkum není jednorázová aktivita a dobrý výzkumník si to uvědomuje. Bude chtít poznat vás i vaši firmu. Od začátku bude chtít spolupracovat s vaším týmem a zejména s vaším UX designérem.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=bd7b2f9553ca" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Murphyho zákony uživatelského výzkumu: jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/murphyho-z%C3%A1kony-u%C5%BEivatelsk%C3%A9ho-v%C3%BDzkumu-jestli%C5%BEe-jde-v%C5%A1e-podle-pl%C3%A1nu-stala-se-n%C4%9Bkde-chyba-7e54a30330e3?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/7e54a30330e3</guid>
            <category><![CDATA[ux]]></category>
            <category><![CDATA[usability-testing]]></category>
            <category><![CDATA[ux-research]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Wed, 24 Mar 2021 07:53:31 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-03-24T08:05:35.461Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*FZa_kXuwHGjA4R7MC4CIGA.jpeg" /><figcaption>Zdroj: <a href="https://uxdesign.cc/how-to-build-a-usability-lab-anytime-anywhere-c7cef1c017be">https://uxdesign.cc/how-to-build-a-usability-lab-anytime-anywhere-c7cef1c017be</a></figcaption></figure><h3>Nejčastěji děláte chyby, pokud jste unavení a necítíte se ve své kůži.</h3><p><strong>Únava, špatná nálada, špatný dech. </strong>Pokud má být testování v pohodě, vy musíte být v pohodě. Proč? Pokud jste nervózní, unavený, nebo naopak extrémně nabuzený, respondent začne podvědomě vaše chování zrcadlit (mirroring).</p><p>A dva nervózní lidi v malé místnosti s jednocestným zrcadlem mít asi nechcete :)</p><blockquote>Mirroring is the behavior in which one person unconsciously imitates the gesture, speech pattern, or attitude of another.</blockquote><p><a href="https://www.psychologytoday.com/us/blog/beyond-words/201209/mimicry-and-mirroring-can-be-good-or-bad">Mimicry and Mirroring Can Be Good or Bad</a></p><p>Tohle bude znít trošku “zen”, ale před testovacím dnem jdu brzo spát, ráno si zacvičím, nabalím si svačinky, kartáček, zubní pastu, deodorant, parfém a vyrazím testovat (zkoumat).</p><p>Během dne <strong>nepiji kafe </strong>a<strong> nejím cukry. </strong>Neskáče mi tak energie a jsem konzistentní během celého dne. K obědu vynechám místní curry. Není ze mě cítit česnek a neusínám.</p><blockquote>Kdysi jsem tak trochu zaklimbal a když se probudil, tak jsem se pokoušel otevřít téma, které už jsme probírali. Paní si toho pochopitelně všimla a díky ní jsem na to přišel já, protože se ohradila, že už jsme to řešili. Byl to sice jen “mikrospánek”, ale kapku mi resetoval paměť ;)</blockquote><blockquote><strong>— Bob Marvan</strong>, Discovery Manager at Avast.com</blockquote><p><strong>Maximální počet respondentů na den vám neporadím. <br></strong>U testování zvládám 6-7 lidí (pokud není součástí follow-up s kolegy).<br>U rozhovorů jsem nejvíce v pohodě se 3-4 lidmi.</p><p>Nastavte si <strong>svoji hranici</strong>, <strong>své</strong> <strong>rituály</strong> a ty dodržujte (pokud to jde).</p><p>A rada pro mé spolu-výzkumnice … snažím se plánovat termíny výzkumů s ohledem na můj cyklus. Jsou prostě dny, kdy se s lidmi bavit nechci a je to na mě vidět už od dveří.</p><h3>Vaši respondenti vám to zjednodušovat nebudou. Připravte se na to!</h3><p><strong>Respondent zruší vaši schůzku </strong>na poslední chvíli, <strong>nepřijde</strong> vůbec, <strong>pošle za sebe někoho jiného</strong> 👉 Všechny učebnice doporučují, mít na testování náhradníka. Realita je složitější. Pokud vám respondent na 13.00 oznámí svoji nepřítomnost ve 12.50, slot již neobsadíte. Já to dnes řeším tak, že si běžně do testování zvu o jednoho až dva respondenty víc, než bych potřebovala. Mám je předem domluvené na konkrétní sloty a pokud jeden (nebo dva) vypadnou, tak nemusím vybíhat na ulici a lovit náhradníky (been there, done that).</p><p>Zkuste této situaci předcházet <strong>komunikací</strong>.</p><p>Na začátku týdne pošlete respondentům e-mailem friendly reminder s popisem cesty, informacemi o parkování, dopravní dostupností. Den před schůzkou pošlete SMS. Já respondentům obvykle posílám telefonní číslo na kontaktní osobu, které mají volat v případě zpoždění. Upozorním je, že mě volat nemají, protože budu pravděpodobně vést jiný rozhovor.</p><p>V týdnu, kdy se testování má konat, jim dávám dvě příležitosti, aby mi napsali, že nepřijdou. A v nejhorším možném scénáři (tzn. dají mi vědět např. v devět večer), mám pořád minimálně 12 hodin na zajištění náhradníka.</p><p><strong>Už během prvních minut je jasné, že jste si pozvali špatného respondenta</strong>👉 rozhovor ukončete, předejte odměnu, poděkujte a data do vyhodnocení nedávejte. Ani částečná!</p><blockquote>Jednou mi agentura poslala respondenta, který sice odpovídal screeneru (používal mobil, aplikace, web, atp.), jen byl takřka slepý a všechny digitální vychytávky používal pomocí speciálního telefonu a čteček. Připravený prototyp byl k ničemu.</blockquote><blockquote><strong>– Jan Tomáš</strong>, UX Agency Owner and Designer at CIRCUS DESIGN</blockquote><p><strong>Na testování vám přišel profitester </strong>👉 Jak ho poznáte? Špatně :)</p><p><em>Profitester = člověk, který si přivydělává obcházením výzkumů. Pro každý výzkum si upraví svůj profil tak, aby vyhovoval screeneru.</em></p><p>Pokud testujete svůj produkt často, tak jste ho možná před pár týdny potkali. Jen se jmenoval jinak a měl jinou banku, operátora, nebo oblíbenou značku auta.</p><p><strong>Většinou si ale nejste jistí, jen máte pocit, že něco nesedí. </strong>Odpovídá divně, některé odpovědi si protiřečí, říká přesně to, co chcete slyšet, ve všem souhlasí, vše chválí … pokud máte pocit, že vám, přišel profitester, tak rozhovor ukončete a data do vyhodnocení nedávejte.</p><blockquote>Stalo se mi před pár lety, že jeden účastník přišel opět na testování (jiný projekt, jiný klient) asi po 4 měsících, i když screener požadoval, aby se lidé v posledních 6 měsících žádného podobného výzkumu neúčastnili. Účastník se vydával za někoho jiného a tvrdil mi, že u nás na výzkumu ještě nebyl.</blockquote><blockquote><strong>– Jan Šrůtek</strong>, Digital Product Designer, Researcher &amp; Strategist. <br>Currently at Productboard</blockquote><p><strong>Nerespektující respondent </strong>👉 během rozhovoru telefonuje, přivede si kamaráda, manželku nebo dítě, přijde pozdě a potřebuje odejít dřív.</p><p>Váš výzkum, vaše pravidla. Musíte si uvědomit, že <strong>každá minuta, kdy vycházíte vstříc jeho potřebám, stojí vaši firmu peníze a vy přicházíte o data</strong>. Pokud si respondent na 10 minut odběhne telefonovat, vy se nestihnete zeptat na všechny otázky. Já si např. před respondentem vypínám telefon, aby nás nikdo nerušil a jeho žádám o to stejné.</p><blockquote>Nedávno jsem měla na online rozhovoru respondenta businessmana, ředitele několika společností. Když mu zazvonil telefon a on ho přede mnou zvedl, chvíli jsem si myslela, že koukám na Kancelář Blaník :))</blockquote><blockquote>Když se mě po rozehřívacích obecnějších otázkách, a jeho velmi strohých vyhýbavých odpovědích, zeptal, jestli “jako o tomhle se budeme bavit?”, sebrala jsem všechnu odvahu, a řekla mu, že rozhovor nemusí proběhnout, pokud on nechce (nikdy před tím jsem se neodvážila respondenta odmítnout). Vyplatilo se, rozhovor pak proběh úplně v pohodě. Stačilo pánovi připomenout, že se nám přihlásil dobrovolně a může to taky dobrovolně ukončit.</blockquote><blockquote><strong>– Renata Pavlíková</strong>, UX designer &amp; researcher</blockquote><p><strong>Potkali jste respondenta se zcela odlišným životním postojem, než je ten váš </strong>👉 Jako výzkumníci jsme zvyklí naslouchat lidem, jejich životním příběhům. Snažíme se být maximálně empatičtí, chápaví, neubližovat svými otázkami, dodržovat etické principy výzkumu … ale taky jsme jenom lidi.<br>Někdy narazíme na respondenty, kterým prostě nerozumíme. Volí někoho zcela jiného, než vy? Věří hoaxům? Jde o agresivního fanouška fotbalu?</p><p>Pokud se tahle “divnost” týká vašeho výzkumu, zkuste ji prozkoumat do hloubky. Vezměte to jako <strong>jedinečnou</strong> <strong>příležitost</strong> nahlédnout na zkoumané téma zcela jinýma očima.</p><blockquote>Jednou jsem dělala sérii fokusek o Češích a jejich názorech na současné dění (migrace, NATO, sankce proti Rusku, EU…). Několik respondentů bylo z řad těch, kteří věří všemožným hoaxům a dezinformacím. A to jsem tenkrát nestíhala valit oči. Jako bych se ocitla v oživlé diskusi pod článkem na novinkách nebo idnes. Ty zkazky na hoaxy nás přiměly víc zaměřit pozornost na zdroje informací. Téma do té doby ve scénáři opomenuté. Z pohledu mého i klienta bylo moc dobře, že to během diskusí bylo zmíněno. Ale pro mě, jakožto moderátorku, to bylo opravdu náročné — nedat najevo znechucení, rozčilení a zoufalost nad tím, že někdo opravdu věří Aeronetu.</blockquote><blockquote><strong>– Markéta Kljapová</strong>, Anthropologist &amp; User Experience Researcher</blockquote><p>Pro mě osobně je nejtěžší, vydržet se hodinu bavit s člověkem, který mi není sympatický, nevoní, má extrémní názory, nerespektuje mě, dělá hloupé, osobní poznámky. Nemusíme si hrát na to, že všichni respondenti jsou naši BFF. Naštěstí je to jen hodina! Důležité je vědět, že i takový rozhovor můžete v rámci své psychické pohody kdykoliv předčasně ukončit.</p><h3><strong>Bez ohledu na to, jak dobře se připravíte, vždycky se během rozhovoru něco pokazí …</strong></h3><p><strong>Když respondent nereaguje na scénář (prototyp) tak, jak potřebujete</strong> 👉 Někdy si váš respondent dělá, co chce. Ignoruje otázky, ignoruje prototyp, neustále odvádí pozornost jinam. Nebojte se na to upozornit a vracejte ho zpět. <strong>Jste to vy, kdo řídí rozhovor</strong> a kdo je <strong>zodpovědný za výsledek</strong>. Je vhodné respondenta nahlas upozornit, že tohle není to, co potřebujete.</p><p><strong>V takové situaci by vám mohla pomoct fráze:“To je zajímavé, ale mohli bychom se k tomu vrátit na konci? Teď bych se vás ještě potřeboval(a) zeptat na ….”.</strong></p><blockquote>Když participantka zjistila, že náš prototyp není stejný, jako starý systém, upřela svůj zrak do stropu a začala zpaměti odpovídat, jakoby klikala ve starém systému. Kolegyni řekla, že zadala do systému objednávku. Upozornil jsem ji, že žádnou objednávku nikam nezadala. Odvětila, ať neruším, že má na telefonu klienta.</blockquote><blockquote><strong>– Rostislav Bláha</strong>, Lead UX Designer at MSD</blockquote><p><strong>Někdy se může stát, že se respondent nedokáže ztotožnit s konkrétní situací ve scénáři, kterou jste pro něj připravili</strong> 👉 počítejte s tím a nebojte se improvizovat!</p><blockquote>Respondent mi na úkol reagoval tak, že auto by si na víkend s kamarády určitě nepůjčil, ale kdyby to mělo být na víkend s milenkou, tak to jo. Tak jsem mu řekla, že jasně a šli jsme do toho.</blockquote><blockquote><strong>– Kateřina Hanzalová</strong>, User Experience Designer at 2FRESH</blockquote><p><strong>V úvodní části rozhovoru se můžete zeptat se na jeho poslední zkušenost, která se týká vašeho testování.</strong> Potřebujete otestovat nákupní proces? Zjistěte, co posledního si respondent nakoupil on-line a využijte tuto situaci při zadávání testovacího úkolu. Tuto otázku můžete navíc zařadit přímo do rekrutačního dotazníku!</p><p><strong>Nestihnete připravit prototyp včas </strong>👉 Buďme upřímní, stalo se to nám všem. Máte zpoždění, děláte změny na poslední chvíli, “doklikáváte” prototyp a respondent už stojí u dveří.</p><p>To nejhorší, co se výzkumníkovi může stát, jsou změny v prototypu během testování, o kterých nevěděl a nebyl na ně připravený. Respondent si toho často nevšimne, ale my se pokaždé pěkně zapotíme. Data z takového testování pak ani nemůžeme při vyhodnocení použít.</p><blockquote>Během jednoho testování se mi prototyp měnil pod rukama. Zachránila mě věta, kterou říkám na začátku každého testování a teď jsem se na ni konečně mohla odkázat. “Víte, jak jsem zmiňovala, že je to prototyp a že ho pořád upravujeme …. no, tak to kolegové dělají právě teď“.</blockquote><blockquote><strong>– Tereza Kosnarová</strong>, I do research ❤</blockquote><p><strong>Spoiler allert: <br>Pokud nestihnete prototyp do prvního testu připravit, odložte testování.</strong></p><h3>Remote výzkumy opravdu nejsou jednodušší!</h3><p><strong>Spojení se nemusí povést napoprvé </strong>👉 mějte vždy připravené záložní! Doporučuji velmi detailně do e-mailu popsat, jak se s vámi respondent spojí. Nebojte se používat <strong>screenshoty</strong>, <strong>step-by-step návody</strong>, <strong>natočte mu video s návodem, jak na to</strong>.</p><p>Vyzvěte respondenta, ať si spojení vyzkouší ještě před vaším rozhovorem. Nechte mu na sebe telefon, ať může zavolat, pokud bude mít problém (vy jeho telefon pravděpodobně máte taky).</p><blockquote>Zkoušky spojení jsou občas nejzajímavější, protože to je první kontakt s respondentem a často společně řešíme různé technické problémy. S několika účastníky jsem pak už díky tomu měla během testu samotného dojem, že jsme staří známí.</blockquote><blockquote><strong>– Kateřina Hanzalová</strong>, User Experience Designer at 2FRESH, Prague</blockquote><p><strong>Voláte lidem domů a chcete po nich, aby měli zapnutou kameru </strong>👉 Musíte počítat s tím, že doma mají děti, zvířata, partnery. Že obědvají a vyzvedávají balíčky od kurýra, který právě zazvonil.</p><p>Na dálku je velmi těžké si udržet jejich pozornost a zajistit, aby neodbíhali. <strong>Naplánujte</strong> <strong>si výzkum na kratší dobu, než na kterou se domlouváte s nimi</strong>. S respondenty bývám vždy domluvena na 60 minut, ale skutečný čas výzkumu je jen 40 minut. 20 minut máme na technické problémy, děti, andulky a kurýry.</p><blockquote>Online rozhovory přináší spoustu zábavných historek. Mám za sebou testování s respondentem a jeho ukecanou andulkou na rameni. Nebo respondent, který si během jednoho spíš večerního testovaní uvědomil, že si musí skočit do trafiky pro cigarety, protože po testu už by měli zavřeno.</blockquote><blockquote><strong>– Štěpánka Mojžíšová</strong>, UX Researcher</blockquote><blockquote>Jeden účastník si k našemu sezení připravil oběd a pivečko. Pěkně na pohodu. Občas se mi během remote děje to, že si přivolají manželky / syny / jiné pomocníky, takže pak máme skvělou sondu do domácnosti a společného rozhodování.</blockquote><blockquote><strong>– Kateřina Hanzalová</strong>, User Experience Designer at 2FRESH, Prague</blockquote><p><strong>A co když je váš respondent z korporátu? </strong>👉 Vždy si nejprve zmapujte, jaká pravidla pro komunikaci musí dodržovat. Určitě se ho bude týkat omezení přístupu k některým službám (Google do toho obvykle spadá), URL, omezené možnosti instalace pluginů (např. plugin v prohlížeči, který je třeba nainstalovat pro zobrazení Axure prototypu) atp. To stejné platí, pokud testujete s dětmi na jejich telefonu. Instalaci různých aplikací budou muset povolit rodiče.</p><p><strong>Nezapomínejte na časový posun </strong>👉 Pro jistotu si ho několikrát ověřte!</p><blockquote>Pro mě kuriózní byly rozhovory s řidiči kamionu z U.S. při spojení Skype-telefon. Domlouvat se s řidičem v rámci časového posunu, jak má naplánovanou jízdu, abychom netelefonovali za jízdy (což se u pár stejně stalo) byla sranda.</blockquote><blockquote>– <strong>Dominik Michna</strong>, Helping companies shape ideas and build meaningful things | Product &amp; Business Designer at Stride XL | Proud Member &amp; Product Owner at Red Button | ProductTank Organizer at Mind the Product</blockquote><h3><em>Co se může pokazit na místě, kde probíhá testování?</em></h3><p><strong>Testujete u klienta v kanceláři? Stůl bude malý, budou chybět židle, wifi nebude mít dostatečný dosah, nebude tam zásuvka </strong>👉 Udělejte si checklist toho, co potřebujete pro testování a zašlete jej klientovi předem.</p><p>Nejlepší je, pokud se můžete do kanceláře přijít sami podívat. Někdy to není možné (např. jedete testovat na druhý konec republiky), tak si alespoň nechejte poslat foto/video zasedačky, kde má testování probíhat. A požádejte klienta, ať si projde váš checklist a vše pro vás připraví. Můžete mu také nakreslit plánek, jak potřebujete místnost uspořádat.</p><p>Počítejte s tím, že byste měli mít vlastní data, prodlužovačku, powerbanku, mikrofon, kameru (foťák), nabíječky.</p><p><strong>Ve vašem “testlabu” je všechno slyšet. A nejvíce kolegové, kteří testování sledují on-line ve vedlejší místnosti </strong>👉 Pokud to jde, pozorovací místnost by neměla sousedit s tou testovací. Pokud to nejde, musíte si udělat krátké školení publika před samotným testováním.</p><p>Když testuji v labu před zrcadlem, vždy si na respondentovo místo nejdříve posadím kolegy, kteří testování budou pozorovat. Následně se zavřu do pozorovatelny a tam nahlas mluvím, kašlu, rozsvěcuji telefon. Sami si zažijí, jak je nepříjemné sledovat to, co se děje za zrcadlem a celou dobu si dávají na své chování pozor.</p><blockquote>Pro mě bylo asi nejhorší, když jsem jako výzkumnické miminko vedla jedno ze svých prvních testování. Kolegové seděli přes zeď v jiné kanceláři a test sledovali. Musím podotknout, že to byla veeeelmi tenká zeď a kolegové měli velmi nevybíravé komentáře na výkony respondenta. Mám pocit, že větu “Ježíš to je kretén!” do konce života nevymažu z paměti.</blockquote><blockquote>Tenkrát jsem to vyřešila tím, že jsem test docela rychle ukončila. Od té doby si hlídám zdi a také těm, kdo sledují testování z jiné kanceláře vyprávím tuto historku. A dávám jim sepsaná jednoduchá pravidla, jak se chovat do té doby, dokud respondent neopustí budovu.</blockquote><blockquote><strong>– Tereza Kosnarová</strong>, I do research ❤</blockquote><blockquote>Presne to, čo popisuješ, som tiež zažil: “Kde to hľadáš? Veď na to ukazuješ myšou! Proste klikni!!! Ááááá!!!!!” Odvtedy sme mali zásadu, že zasadačka kde sa testuje a zasadačka kde sa robia náhľady nesmú byť vedľa seba.</blockquote><blockquote><strong>– Richard Fridrich</strong>, I write Javascript</blockquote><p>Děkuji všem milým a úžasným designérům a výzkumníkům, za jejich <a href="https://www.linkedin.com/posts/tkosnarova_jakou-nejabsurdn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD-situaci-jste-za%C5%BEili-activity-6777205024146653184-8RcE">cenné a vtipné komentáře v diskuzi</a>, díky které tento článek vznikl ❤</p><p><a href="https://www.linkedin.com/in/tkosnarova/">Tereza</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*IkgKZhMaK6tK1C_GfJakyA.png" /></figure><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=7e54a30330e3" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Stručná historie UX designu]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/stru%C4%8Dn%C3%A1-historie-ux-designu-a8b9c294ace7?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/a8b9c294ace7</guid>
            <category><![CDATA[design-thinking]]></category>
            <category><![CDATA[history-of-technology]]></category>
            <category><![CDATA[hcd]]></category>
            <category><![CDATA[design-process]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Tue, 09 Mar 2021 20:26:35 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-08-11T15:16:26.296Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Víte, kdo se jako první věnoval ergonomii? Kdo byl první UX designér? Kdo jako první pracoval s personami? Víte, že designový proces, který zpopularizovalo IDEO, existuje od 60. let, nebo to, že pojem User Experience používáme již téměř 30 let?</p><p>Podívejte se na přehled nejvýznamnějších a nejzajímavějších historických momentů, díky kterým si dnes můžeme do životopisu napsat “UX designér”.</p><blockquote>Edit: IDEO aktualizovalo svůj web a nově tam najdete super přehled historie design thinking!</blockquote><blockquote><a href="https://designthinking.ideo.com/history">https://designthinking.ideo.com/history</a></blockquote><h3>4 000 př.n.l. Čínská filosofie Feng Shui</h3><p><strong><em>Doslovný překlad “Vítr a voda”</em></strong></p><p>Uspořádání objektů (nábytku) ovlivňuje proudění energie (chi) v prostoru (pokoj, byt, dům).</p><p>Feng Shui pracuje s dispozicí prostoru, s orientací na světové strany, s prostředím, ve kterém se obytný prostor nachází a samozřejmě s tvary, materiály, barvami. <strong>Základní designové principy</strong> pro Feng Shui vychází z teorie Yin a Yang, temnota a světlo, dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.</p><p>Díky vyvážené a správné kombinaci prvků Yin a Yang vzniká v prostoru harmonie.</p><p>Jak to souvisí s UX?</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F_JxVA5eziyk%3Fstart%3D11%26feature%3Doembed%26start%3D11&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D_JxVA5eziyk&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F_JxVA5eziyk%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/fe65c944c9575aa9dca7a094e9d3ab62/href">https://medium.com/media/fe65c944c9575aa9dca7a094e9d3ab62/href</a></iframe><p>Interiéroví designéři navrhují obytné prostory tak, aby vám nábytek nezavazel při pohybu prostorem, abyste o nic nezakopávali, aby vám doma nechybělo nic, co potřebujete ke spokojenému životu, aby se vám doma líbilo, abyste se tam cítili dobře.</p><p>UX designér dělá to stejné.</p><p>Má stejný cíl jako interiérový designér = <strong>Navrhnout harmonické, optimální, user-friendly uspořádání objektů, které odpovídá určitému cíli.</strong></p><h3>500 př.n.l. Antické řecko &amp; ergonomie</h3><p><strong><em>Původ slova ergonomie ergon = práce a nomos = zákon</em></strong></p><p>Již antičtí Řekové navrhovali svá pracovní místa a pracovní nástroje s ohledem na principy ergonomie.</p><blockquote>Ergonomie = obor zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech. Ve světě se dnes používá i pojmenování “human factors”.</blockquote><blockquote>— Wikipedia</blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*zu7hHM-MF9sIaGO6MTGDaA.png" /></figure><p>Určitě byste si měli přečíst článek, který detailně popisuje, <a href="http://ergou.simor.ntua.gr/research/ancientGreece/AncientGreece.htm">jak Hipokrates navrhoval optimální nastavení pracovního místa pro chirurgy</a>.</p><blockquote>The most appropriate posture for the surgeon is to be seated, with his knees at a right angle and close together. The knees must be a little higher than the bubonic area and slightly apart, so that the elbows can be propped on them or spread wider than the thighs. The surgeon’s clothes must be neither too wide nor too tight. They must have no folds and fall symmetrically over the shoulders and elbows.</blockquote><blockquote>– Hippocrates</blockquote><p><strong>Proč bychom se principy ergonomie měli zabývat?</strong></p><p>Ergonomie řeší, jak se lidem pracuje s produkty, které pro ně navrhujeme. My si ji nejvíce spojujeme s ergonomickými židlemi a stojacími stoly. Je toho ale víc, nad čím musíme přemýšlet. Různě velké obrazovky telefonů, bankomaty, herní ovladače, weby, klávesnice, informační systémy.</p><p><strong>Jak navrhnout nástroj tak, aby umožnil efektivně splnit určitý úkol?</strong></p><p>Dnes už nemusíte v tomto ohledu skoro nic vymýšlet! Na vše, co se týká ergonomie, máte teorii, data, výzkumy, best practice. Z tohoto pohledu opravdu není design kreativní disciplína!</p><p><strong>Všechny principy ergonomie najdete zde:<br></strong><a href="https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:9241:-11:ed-2:v1:en">ISO 9241</a> standards for ergonomics of human-computer interaction, na principy</p><p><strong>Pár konkrétních tipů:<br></strong><a href="https://www.heartinternet.uk/blog/ergonomics-for-ux-designers/">https://www.heartinternet.uk/blog/ergonomics-for-ux-designers/</a><br><a href="https://xd.adobe.com/ideas/principles/human-computer-interaction/human-factors-ux-design/">https://xd.adobe.com/ideas/principles/human-computer-interaction/human-factors-ux-design/</a></p><p><strong>Čím začít?</strong></p><p>Zkuste při návrhu vaší příští aplikace nezapomenout třeba na to, že uživatel nemusí na screenu “dosáhnout” na důležitý prvek.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*N6m5RCUv0qvqV2dzscZmHw.png" /></figure><p>Možná váš produkt testujte v prostředí, ve kterém ho lidi budou používat!</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fplayer.vimeo.com%2Fvideo%2F263963328%3Fapp_id%3D122963&amp;dntp=1&amp;display_name=Vimeo&amp;url=https%3A%2F%2Fvimeo.com%2F263963328&amp;image=https%3A%2F%2Fi.vimeocdn.com%2Fvideo%2F693622989_1280.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=vimeo" width="1280" height="720" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/fefa9a9f48aff8f55a95114f32d8e015/href">https://medium.com/media/fefa9a9f48aff8f55a95114f32d8e015/href</a></iframe><h3>Začátek 20. století: Frederick Winslow Taylor</h3><p>Přeskočíme pár set let, ale téma zůstává stejné. Zákony práce, zvyšování efektivity při provádění určitých úkolů.</p><p>Zvyšováním efektivity při výkonu určité činnosti se ve 20. století zabývalo mnoho lidí. Za zmínku stojí určitě <strong>Frederick Winslow Taylor</strong>, americký strojní inženýr v ocelárnách.</p><p>Principy práce, které zaváděl do výroby, byly pojmenovány jako Taylorismus.</p><p><strong>Hlavní zásady Taylorova způsobu řízení:</strong></p><ul><li>Návrh pracovních postupů “od oka” nahradil pečlivým <strong>pozorováním</strong> toho, jak zaměstnanci úkol vykonávají dnes. <strong>Jednotlivé aktivity vylepšoval na základě tohoto pozorování a řady experimentů.</strong></li><li>Velký důraz byl kladen na normy, jasné instrukce, písemná pravidla a neustálý dohled. Nebylo na zaměstnancích, aby se rozvíjeli sami. Všechny pracovníky důkladně vybíral na základě schopností a znalostí a trénoval je podle zavedených metod a postupů.</li><li>Odměna začala být vyplácena za splnění zadaných úkolů a ne za čas strávený v práci.</li></ul><p>Všechny principy byly publikovány v knize Principles of Scientific Management vydané v r. 1911. Dnes bychom s těmito principy nejspíše nesouhlasili. Zaměstnanci byli vnímáni pouze jako <strong>součástky dobře promazaného stroje. </strong>Museli fungovat <strong>bezchybně</strong>, pouze tak se dalo dosáhnout maximální efektivity.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F8PdmNbqtDdI%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D8PdmNbqtDdI&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F8PdmNbqtDdI%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="640" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/2f6d2731548b16fa5f49c58b0ecc8cca/href">https://medium.com/media/2f6d2731548b16fa5f49c58b0ecc8cca/href</a></iframe><h3>Henry Ford</h3><p>Henry Martin Ford, americký podnikatel, průkopník automobilového průmyslu, ředitel Ford Motor Company. Bývá také zmiňován v souvislosti se zvyšování efektivity a produktivity. Možná jste někdy slyšeli pojem Fordismus. Jde o systém průmyslové hromadné výroby, kterým navázal na práci Taylora.</p><p>V době, kdy všichni vyráběli luxusní auta pro bohaté, měl Ford jinou vizi. Jeho snem bylo vytvořit auto dostupné všem.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*BA9wdPM0n5vWz9MP.jpg" /><figcaption>Ford Model T s přezdívkou “Tin Lizzie”. Začal(a) se prodávat v roce 1908.</figcaption></figure><p>To se mu povedlo, ale čekala na něj ještě jedna výzva. Zefektivnit výrobu natolik, aby se svého auta skutečně také všichni dočkali. Jedním z jeho “triků” bylo, že zaměstnanec vykonával pouze jeden úkon po celou dobu své směny.</p><p>Představte si, že byste prototypovali “pásově”, a vaším úkolem by bylo přidat na každý prototyp právě jedno tlačítko :D</p><p>Mrkněte se na celý příběh, pokud vás zaujal!</p><p><a href="https://www.entrepreneur.com/article/197524">Henry Ford</a></p><blockquote>If I had asked people what they wanted, they would have said faster horses<br>– Fordův nejslavnější citát, který ovšem nikdy neřekl!</blockquote><p><strong>Proč jej zmiňuji?<br></strong>Naznačuje zcela nový přístup. Zodpovědnost za pochopení a správné nadefinování potřeb zákazníků a tedy inovace a rozvoj nových produktů, je na firmě, nikoliv na zákazníkovi!</p><p>Dnes je zcela běžnou součástí naší práce uživatelský výzkum, během kterého se snažíme odhalit potřeby a problémy našich zákazníků. Neptáme se jich, jak bychom měli jejich problémy vyřešit. Snažíme se je pouze důkladně poznat a pochopit. Hledání nejvhodnějšího řešení je potom na designovém týmu.</p><p>Na přístup Henryho Forda o několik desítek let později navázal Steve Jobs.</p><blockquote>People don’t know what they want until you show it to them. That’s why I never rely on market research.* Our task is to read things that are not yet on the page.</blockquote><blockquote>– Steve Jobs</blockquote><p><em>*Asi bychom mohli hodiny diskutovat o tom, zda se v Apple výzkum dělal, nedělal, zda to bylo dobře, nebo správně. Není to cílem tohoto článku, tak si dovolím tuto diskuzi vynechat ;)</em></p><h3>40. léta 20. století: Toyota</h3><p>Příběh o efektivitě má šťastný konec.</p><p>I když se Toyota (konkrétně hlavní produkční inženýr <a href="https://www.qad.com/blog/2018/03/taiichi-ohno-toyota-production-system">Taiichi Ohno</a>) inspirovala pásovou výrobou ve Fordových továrnách, “hon” za efektivitou polidštili. Na zaměstnance začalo být pohlíženo s respektem!</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FZK6vyFz7yrM%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DZK6vyFz7yrM&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FZK6vyFz7yrM%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="640" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/7d82706501e5755293b7057c3e04e554/href">https://medium.com/media/7d82706501e5755293b7057c3e04e554/href</a></iframe><p>Přístup <em>Jak by mohli lidé pracovat jinak, aby byla výroba efektivnější?</em> se změnil na <em>Jak bychom mohli upravit pracovní prostředí tak, aby se lidem pracovalo lépe.</em></p><p>Jakýkoliv zaměstnanec v továrně mohl kdykoliv zastavit linku, pokud měl návrh na vylepšení výrobního procesu. <strong>Nezní vám to jako základy uživatelského testování a participativního designu?</strong></p><h4>Jde o klíčový moment, kdy je poprvé uživatel a jeho potřeby, postaven na první místo.</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/350/1*eOg_6gzWmwDN9lp_CGqXWg.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*nl9rhI1tMz7VX4ON1VFhMw.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*mFvdvJcnzR2RrxDs6mU7iw.jpeg" /></figure><h3>1955: Henry Dreyfuss</h3><p>Další klíčovou postavou je Henry Dreyfuss, americký průmyslový inženýr, který pracoval na mnoha ikonických produktech.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/474/1*uAI-3jzVFx-FJdsT3tC0iA.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/340/1*BnKo-nJat75bF215XqqYSw.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/234/1*lZXn-caU5B1ZP3gmWPSy3w.jpeg" /></figure><p>V roce 1955 napsal knihu “Designing for People”, ve které velmi dobře vystihl samotnou podstatu naší práce!</p><blockquote>When the point of contact between the product and the people becomes a point of friction, then the [designer] has failed. On the other hand, if people are made safer, more comfortable, more eager to purchase, more efficient — or just plain happier — by contact with the product, then the designer has succeeded.</blockquote><blockquote>– Henry Dreyfuss</blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*pXRJ0E5hxpImog3s7Mc5Pw.png" /></figure><h3>První persony</h3><p>Henry Dreyfuss vytvořil také první persony v historii designu <strong>Joe</strong> (průměrný americký muž), <strong>Josephine</strong> (průměrná americká žena) a <strong>Joe</strong> <strong>Jr</strong> (typické šestileté dítě), aby mu neustále připomínaly lidi, pro které navrhuje produkty.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/512/1*9U1Q2OcXsRzi6oFrd-cgAw.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/0*ht4fbohIvDBB4LeA.jpg" /></figure><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FdoFlwkbkx0U%3Fstart%3D2365%26feature%3Doembed%26start%3D2365&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DdoFlwkbkx0U&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FdoFlwkbkx0U%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/689e96e658b61e7e1ad88f13acff695f/href">https://medium.com/media/689e96e658b61e7e1ad88f13acff695f/href</a></iframe><h3>60. léta 20. století: Velké počítače!</h3><p>První období v historii lidstva, kdy jsme navrhovali tak neuchopitelné věci, jako software a interakce a také první období, kdy se začal dělat výzkum v oblasti, kterou dnes označujeme jako kognitivní vědy.</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FAeoyzqmyWug%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DAeoyzqmyWug&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FAeoyzqmyWug%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/888338a8a4bb3f830917f1da363b1545/href">https://medium.com/media/888338a8a4bb3f830917f1da363b1545/href</a></iframe><p>Vůbec poprvé tak mohli designéři a inženýři začít spolupracovat s lidmi ze sociálních věd. Psychologové a antropologové pomáhali inženýrům pochopit, jak lidé budou na tyto produkty reagovat, jak je budou vnímat, jak jim budou rozumět.</p><h3>V 60. letech 20. století se zformovaly dva směry, které přispěli k rozvoji HCD. <strong>Americké hnutí a tzv. skandinávský přístup.</strong></h3><h3>USA</h3><p>V čele tohoto hnutí stál <strong>Richard Buckminster Fuller</strong>, úspěšný americký architekt, matematik, vynálezce a spisovatel. Název po něm získaly <strong>fullereny</strong> — sférické molekuly, složené z pěti- a šestičlenných kruhů atomů uhlíku.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*Pg395pDAmVRmfL5q.jpg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*1fAV5Z3TS4u9Q70G" /></figure><p>Jako architekt měl k designu blízko, lidé v jeho týmu ale nebyli designéři! <strong>Na projektech v jeho laboratoři pracovali velmi pečlivě vybraní odborníci (inženýři, industrial designéři, chemici atp.) z nejlepších univerzit, kteří se stali součástí cross-disciplinárního design týmu</strong>. Toto byl zcela odlišný přístup, ve srovnání s tím, co se ve stejné době dělo v Evropě.</p><p>Vytvořil designový proces (The Universal Design Spiral), který umožňoval systematicky definovat a řešit problémy, navrhovat řešení a tato řešení ověřovat. Následující text asi nejvýstižněji popisuje jeho přístup k designu.</p><h4>Design is the Process of Realizing Intentions.</h4><p><strong>An intention<br></strong>Crucial to the triggering of any action but, in itself never enough.</p><p><strong>An Action<br></strong>As in “reduction to practice”, which for any effective realization is always a must.</p><p><strong>A process<br></strong>Stages, or steps over time which link to the two transforming an intention to an actual realization.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/934/1*bjcYJoX5TyOHsSoC3cy_6Q.png" /><figcaption>The Universal Design Spiral — vůbec první designový proces, který jsem byla schopna dohledat</figcaption></figure><p>Aby byl schopen popsat svoji zcela unikátní filosofii, vytvořil koncept <strong>Comprehensive Anticipatory Design Science </strong>(CADS), který začal v roce 1956 vyučovat na MIT v tzv. Creative engineering Laboratory.</p><p>Máme tu tedy první studijní obor, který se věnuje tomu, co později začneme nazývat Human Centered Design. Důraz byl kladen zejména na <strong>Human Factors a ergonomii.</strong></p><blockquote>“Humans beings always do the most intelligent thing…after they’ve tried every stupid alternative and none of them have worked”</blockquote><blockquote>― <strong>Richard Buckminster Fuller</strong></blockquote><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FAVwCYKH8DqQ%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DAVwCYKH8DqQ&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FAVwCYKH8DqQ%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="640" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/7b1212459cab38dd0546b4a703bbeeb7/href">https://medium.com/media/7b1212459cab38dd0546b4a703bbeeb7/href</a></iframe><p>Další zdroje k tématu:</p><p><a href="https://www.bfi.org/">Buckminster Fuller Institute</a></p><iframe src="https://drive.google.com/viewerng/viewer?url=https%3A//www.bfi.org/sites/default/files/attachments/pages/DesignScience-FrameworkforChange-BenEli.pdf&amp;embedded=true" width="600" height="780" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/6968f8a3a855641174c509cbcb2e24f1/href">https://medium.com/media/6968f8a3a855641174c509cbcb2e24f1/href</a></iframe><iframe src="https://drive.google.com/viewerng/viewer?url=https%3A//www.peckhamarchitecture.com/wp-content/uploads/2014/08/CADS.pdf&amp;embedded=true" width="600" height="780" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/a61f1abab0c61d62beb810544104d00e/href">https://medium.com/media/a61f1abab0c61d62beb810544104d00e/href</a></iframe><h3>Skandinávský přístup</h3><p>V USA pracovali na projektech inženýři, industrial designéři, chemici a další odborníci, pečlivě vybíraní z nejlepších univerzit. V Evropě to vzali za jiný konec …</p><p>Skandinávský přístup (nejvýraznější designový směr té doby) kladl velký důraz na <strong>zapojení uživatelů do designového procesu</strong>. <strong>Designér je vnímán spíše jako facilitátor, který moderuje diskuzi a produkt navrhuje, společně s jeho uživateli.</strong></p><p><strong>Základní principy skandinávského přístupu:</strong></p><ul><li>deep commitments to democracy and democratisation</li><li>discussions of values in design and imagined futures</li><li>conflict and contradictions are regarded as resources in design</li></ul><p><em>Více info: </em><a href="http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.157.8443&amp;rep=rep1&amp;type=pdf"><em>Scandinavian Approaches to Participatory Design</em></a></p><blockquote>Scandinavian cooperative design was grounded on the belief that every worker “has the right and duty to participate in decisions concerning” what systems are developed and how those systems are designed.</blockquote><blockquote><em>– DEMOS</em></blockquote><p>Trošku rozdíl, oproti přístupu v USA, že?</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2Fg4xofWbhVu8%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3Dg4xofWbhVu8&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2Fg4xofWbhVu8%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/b423f657ff4935f77c80fcfac16b1584/href">https://medium.com/media/b423f657ff4935f77c80fcfac16b1584/href</a></iframe><p>Pracovalo se způsobem <strong>Designing by doing. </strong>Využívalo se <strong>skicování</strong>, co-creation <strong>prototypování</strong>, <strong>ideace</strong> (tehdy pojmenovaná jako demokratický dialog), etnografický <strong>výzkum, future workshops, system thinking</strong>. Velký důraz byl obecně kladen na etnografii a antropologii.</p><p>Designéři kladli důraz zejména na <strong>poznání uživatele a jeho potřeb</strong>, <strong>navrhování společně s uživateli</strong>, <strong>průběžné učení se během designového procesu</strong>.</p><p>V této době také vznikl další model designového procesu, jak jej známe dodnes.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*q0SL1yjnkIrgAZWzwq3ntw.png" /><figcaption>T. Bratteteig, `Participatory Design: Ideas, Methods, Practices’</figcaption></figure><p>Až v 80. letech se skandinávský přístup dostal přes Atlantik do USA, kde získal název <strong>Participativní design</strong>.</p><blockquote>Participation is a fundamental process, not only for democracy, but also for learning.</blockquote><blockquote>– Bødker</blockquote><h4>Projekty z té doby, které stojí za prozkoumání:</h4><p><a href="https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2F978-3-642-23315-9_20.pdf"><strong>UTOPIA</strong></a><strong>: Participatory Design from Scandinavia to the World</strong></p><blockquote>The projects emphasize the active cooperation between researchers and workers in the organizations to help improve their work situation. This tradition is analyzed in its historic perspective, starting with the roots in Norway in the early 1970s while highlighting the seminal UTOPIA project from the early 1980s</blockquote><p><a href="http://iris.cs.aau.dk/tl_files/volumes/volume07/no1/04_bjerknes_p73-98.pdf"><strong>DEMOS</strong></a><strong>: User Participation and Democracy, A Discussion of Scandinavian Research on System Development</strong></p><blockquote><em>Scandinavian research projects in system development have traditionally put a strong emphasis on user participation as a strategy for increasing working life democracy. The article analyses a few of these projects with respect to this goal.</em></blockquote><h4>80. léta 20. století: Malé počítače</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*HRmvLmX7fvlkKHHk.jpeg" /></figure><p>Hned na začátek vám doporučím <a href="https://www.imdb.com/title/tt0115398/?ref_=tt_mv_close">film</a> a <a href="https://www.computerhistory.org/timeline/computers/">web</a>. Tady se dozvíte opravdu VŠECHNO o éře osobních počítačů.</p><p>Z pohledu našeho oboru to byla skutečně revoluce.</p><p>První osobní počítač, myš, GUI, web … zcela nové nástroje, se kterými jsme se museli učit pracovat a postupně se stávali součástí našeho běžného života. A právě interakci člověka s počítačem zkoumá obor <a href="https://www.interaction-design.org/literature/book/the-encyclopedia-of-human-computer-interaction-2nd-ed/human-computer-interaction-brief-intro">HCI</a> (Human Computer Interaction), jehož vznik se datuje do tohoto období. Vůbec poprvé se objevují pozice jako web designer nebo interakční designer.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/702/0*hsJX1pxzAkmE9rzi.jpg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/702/0*7kZDpmjVKVLWZH3s.jpg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/702/0*ne0NXosl1dByJyac.jpg" /></figure><h3>1990–2000: Vzniká pojem User Experience</h3><p>V roce 1995 si Don Norman (pro ty z vás, kdo ho neznáte = dědeček UX oboru) změnil popis své pozice v Apple z “User Interface Architect” na “User Experience Architect”.</p><h4>Šlo o vůbec první použití slovního spojení User Experience.</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/480/0*oBpD6dh43xCnDO9h.gif" /></figure><blockquote>I invented the term because I thought Human Interface and usability were too narrow: I wanted to cover all aspects of the person’s experience with a system, including industrial design, graphics, the interface, the physical interaction, and the manual.</blockquote><blockquote>– Don Norman</blockquote><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2F9BdtGjoIN4E%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3D9BdtGjoIN4E&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2F9BdtGjoIN4E%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/1aeef56a585d96d4bbf2cc34ccca58f9/href">https://medium.com/media/1aeef56a585d96d4bbf2cc34ccca58f9/href</a></iframe><p>V tři roky později vyšla jeho nejznámější kniha ‘<em>The Psychology of Everyday Things’.</em></p><p>Začínáme se také zaměřovat na to, jak pracujeme jako designéři.</p><p><strong>Richarda Buchanan</strong> ve své seminární práci<strong> </strong><a href="http://web.mit.edu/jrankin/www/engin_as_lib_art/Design_thinking.pdf"><em>Wicked Problems in Design Thinking</em></a><em>,</em> zkoumal <strong>potenciál designového myšlení</strong> pro řešení komplexních problémů. Ukázal, jak lze design thinking použít pro inovaci ve firmách. Design vnímal jako profesi, která má nedostatek specialistů a to jí dává příležitost zapojit odborníky z jiných disciplín.</p><p><strong>Nigel Cross</strong> (výzkumník v oblasti Human-computer interaction) zkoumal designéry během jejich práce. Snažil se popsat, v čem je jejich myšlení a rozhodování odlišné od jiných lidí. Jeho <a href="http://oro.open.ac.uk/3281/1/Designerly-_DisciplinevScience.pdf">práce</a> pomohla popsat to, co dnes známe jako <strong>Design Thinking.</strong></p><p><a href="http://oro.open.ac.uk/3281/1/Designerly-_DisciplinevScience.pdf">Designerly ways of knowing: design discipline versus design science</a></p><blockquote><em>Everyone can — and does — design. We all design when we plan for something new to happen, whether that might be a new version of a recipe, a new arrangement of the living room furniture, or a new lay tour of a personal web page. […] So design thinking is something inherent within human cognition; it is a key part of what makes us human.</em></blockquote><blockquote><em>– Nigel Cross</em></blockquote><p>Asi nejstarší publikovanou zmínku o designovém myšlení najdete v knize z roku 1971 <a href="https://www.brainpickings.org/2011/11/11/the-universal-traveler-koberg-bagnall/"><em>The Universal Traveler: A Soft-Systems Guide to Creativity, Problem-Solving, and the Process of Reaching Goals</em></a><em> </em>(Don Koberg’s)</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/400/0*W6yImnwQnF7yQz1f" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/594/0*h6zvRK9J5pu9ezP0" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/620/0*D7uth_HOm4iGd9Nr" /></figure><p>V roce 1991 vzniklo IDEO (David Kelley, Bill Moggridge a Mike Nuttall spojili svá designérská studia a vzniklo IDEO).</p><p>Pokud je v našem oboru něco skutečně <a href="https://www.urbandictionary.com/define.php?term=Bad%20Ass%20Shit">Bad Ass Shit</a> (<em>Something that is truly amazing and mind blowingly awesome)</em><strong>, </strong>tak právě to, co pochází z dílny IDEO.</p><p>V roce 1980 navrhli první <a href="https://www.ideo.com/case-study/creating-the-first-usable-mouse">myš</a> a pracovali také na designu prvního <a href="https://www.ideo.com/case-study/the-first-notebook-style-computer">notebooku</a>.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*1WeE_mNHw1qJ_Jpn.jpg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/512/0*l70RXwN41uQbNT8g" /></figure><p>Nejvíce se zasloužili o popularizaci pojmu <strong>Design Thinking</strong> a <strong>Human Centered Design</strong>, odstartovali projekt <a href="https://dschool.stanford.edu/">d.school</a>, dlouhodobě se věnují sociálním inovacím a publikují skvělé knihy.</p><p>Moje oblíbená kniha z dílny IDEO je (překvapivě)</p><p><a href="https://page.ideo.com/lbodre">The Little Book of Design Research Ethics</a></p><blockquote>Design research both inspires imagination and informs intuition through a variety of methods with related intents: to expose patterns underlying the rich reality of people’s behaviors and experiences, to explore reactions to probes and prototypes, and to shed light on the unknown through iterative hypothesis and experiment.</blockquote><p>– Jane Fulton Suri</p><p>A vám by určitě neměla utéct tahle …</p><p><a href="https://www.ideo.com/post/change-by-design">Change By Design</a></p><blockquote>In order to survive in today’s complex world, organizations need to generate, embrace, and execute on new ideas. That takes creativity and a creatively capable workforce. It’s the secret sauce, or in evolutionary terms, it’s what keeps you fit. Organizations without it can’t compete.</blockquote><blockquote>– Tim Brown</blockquote><p>Je možné, že jste o IDEO nikdy neslyšeli, ale tento diagram, znázorňující designový proces určitě znáte.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/850/0*whcDMDJo06ss-tbJ.png" /><figcaption>Designový proces dle IDEO</figcaption></figure><p>Takových diagramů existuje mnoho, proč zmiňuji právě tento? Odkazuje se na něj Christina Wodtke v jednom ze svých článků.</p><p><a href="https://cwodtke.medium.com/designs-unsexy-middle-bits-a8cc17f0246d">Design’s Unsexy Middle Bits</a></p><p>Christina v něm adresuje jeden problém, na který poslední dobou sama narážím. Nedostatečnou odbornost mnoha UX designérů. Rovnice je jednoduchá. Velká poptávka po této profesi vedla ke snižujícím se nárokům na designéry.</p><blockquote>We all design, but we are not all designers. To design well, you must study a number of topics, all worthy of a life time of practice, from graphic design to ergonomics. It is human to design, but it is a profession to be a designer.</blockquote><blockquote>That’s what is missing in that diagram: the craft of being a designer.</blockquote><blockquote>If you don’t have expertise in these areas, mistakes will happen. Mistakes can be pricey. It’s not enough to do design thinking, you’ve got to do design execution.</blockquote><p>Přečtěte si v <a href="https://cwodtke.medium.com/designs-unsexy-middle-bits-a8cc17f0246d">článku</a>, na co navrhuje, abychom se jako designéři soustředili.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*1VJ6agWf4SmKOux5.png" /></figure><h3>Přiznám se, mám trošku problém s novodobými dějinami …</h3><p>O každé knize, kterou bych vytáhla z knihovny, si s vámi můžu hodinu vykládat. Každá nějakým způsobem posunula mé vnímání našeho oboru. Zahraju si na Akta X a nechám tento článek, s vaším laskavým svolením, bez závěru.</p><p>Vy mi ale můžete do komentáře napsat, která kniha, projekt, osobnost, podle vás, nejvíc ovlivnila to, co se v našem oboru děje dnes.</p><p>Tereza ❤</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*IkgKZhMaK6tK1C_GfJakyA.png" /></figure><h3>A jestli máte sílu, tak se třeba ještě dozvíte, kdo byl označován jako první UX designér.</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/600/0*dhS8tKXsDzx9xtjc.jpeg" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/550/0*nBrz4qT3L8t1yTlh.jpeg" /></figure><p>Walt Disney měl sen, možná spíše posedlost. Chtěl vytvořit magický, ohromující, pohádkový svět, jehož návštěva bude dokonalým zážitkem. Inženýry ve svém design týmu nazýval “Imagineers” a nejdůležitější pro něj bylo, aby <strong>všichni</strong> <strong>perfektně znali a chápali potřeby návštěvníků</strong> jeho parku.</p><blockquote>Know your audience: “Don’t bore people, talk down to them, or lose them by assuming that they know what you know.”</blockquote><p>Za zmínku stojí několik principů, kterými se řídil. A upřímně? Pokud bychom na našich projektech dodržovali jen polovinu z nich, zasloužíme si Oscara za každý projekt, který dokončíme.</p><p><strong>#1 Vytvářejte speciální okamžiky<br></strong>Navrhněte něco, co zákazník nezažije nikde jinde. Tyto speciální momenty vytváří šťastné a vracející se zákazníky!</p><p><strong>#2 Dejte zákazníkům možnost volby<br></strong>Disney nenavrhnul jeden zábavní park. Ve skutečnosti navrhnul čtyři zcela odlišná témata. Aby si každý mohl vybrat! Dejte zákazníkům možnost volby. Každý se třeba nechce přihlašovat heslem, nabídněte jim PIN. Každý možná nechce čekat, až budete mít všechno zboží skladem, nabídněte jim možnost rozdělení objednávky. Zpřístupněte jim funkční web pro každý typ rozlišení, různé způsoby vyhledávání informací, registrace atp.</p><p><strong>#3 Vždy chtějte víc, než právě máte. Inovujte!<br></strong>Rozvíjejte, upravujte, vylepšujte vaši službu. Nejde o neustálé přidávání nových funkcionalit, jak to možná dělají vaši konkurenti. Jde o dotažení těch, co máte, k dokonalosti.</p><blockquote>It was making a good experience better; making sure the sound effects on the Pirates of the Caribbean ride were loud enough to rattle the riders; making sure that the Tiki Birds were able to have dozens of different gestures, not just ten. It was aspirational, and I think it’s the right way to approach design. Imagine if all designers and developers did their work with this type of attitude.</blockquote><p>A pokud nebudete mít zrovna co inovovat na vašem produktu, podívejte se na svůj tým. Jaké nástroje používáte? Jak vypadá váš designový proces? Nestál by za vylepšení?</p><p><strong>#4 Inovujte na základě dat<br></strong>Disney veškerá svá business a designová rozhodnutí dělal na základě dat.</p><blockquote>Disney looked at traffic patterns and sales data from his parks to change things. Sold out of ice cream in Frontierland last week? Double the number of ice cream stands there this week. Too many people in line for Splash Mountain? Redesign the queue to make sure that the people have extra shade and fans.</blockquote><p><strong>#5 Opravte věci, které nefungují<br></strong>A abyste zjistili, co nefunguje, musíte váš produkt neustále testovat. Z testování také mimochodem získáte velkou dávku inspirace na vylepšování.</p><blockquote>Test, refine, then test again: Disney sent friends and family on rides like Jungle Cruise before they opened to elicit feedback and fine-tune the experience.</blockquote><p><strong>#5 Obklopujte se chytrými lidmi<br></strong>UX designérů je dnes nedostatek a proto i firmy výrazně snížily své požadavky. Nedělejte stejnou chybu i vy! Váš produkt bude kvalitní, pouze pokud na něm budou pracovat kvalitní designéři.</p><p>Další designové principy najdete v tomto článku:<br><a href="https://uxmag.com/articles/walt-disney-the-worlds-first-ux-designer">https://uxmag.com/articles/walt-disney-the-worlds-first-ux-designer</a></p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*ZfW4lUXjKdt2-RX3.png" /></figure><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=a8b9c294ace7" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[UX design & research reading list 2021]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/ux-design-research-reading-list-2021-b023ef0ca2e?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/b023ef0ca2e</guid>
            <category><![CDATA[research]]></category>
            <category><![CDATA[ux]]></category>
            <category><![CDATA[ethics]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <category><![CDATA[inclusive-design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Sun, 14 Feb 2021 21:28:06 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2021-03-09T12:44:10.526Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Vše se letos bude točit kolem těchto témat. Alespoň u mě v knihovně.</p><ul><li>Building User Research Teams (Steve Bromley)</li><li>Research in Game Design (Steve Bromley)</li><li>Psychology for designers (Susan Weinschenk, Indi Young)</li><li>Ethics in design &amp; research (Mike Monteiro)</li><li>Inclusive design &amp; research (Kat Holmes)</li></ul><p>Pro každé téma, kterým se chci zabývat, si vždy vybírám jednoho “mentora”. Mám dlouhodobě problém s objemem zdrojů, které se k tématu dají najít a všechny se samozřejmě nedají přečíst.</p><p>Všechny autory, které uvádím v tomto seznamu, dlouhodobě sleduji a můžu vám je s čistým srdcem doporučit :)</p><h3>Steve Bromley</h3><p>Výzkumník, který pomáhá firmám stavět research týmy a zavádět výzkum do designového procesu. Má rozsáhlé zkušenosti s oblastí herního průmyslu. Možná znáte některé z her, na kterých jako výzkumník pracoval: Horizon: Zero Dawn, No Man’s Sky, SingStar nebo PlayStation VR launch lineup.</p><p>Založil platformu <a href="https://grux.org/">Games User Research mentoring scheme</a>, která propojuje studenty a zájemce o Game Design s profesionály z firem Sony, EA, Valve, Ubisoft a Microsoft.</p><p>Web:</p><p><a href="https://www.stevebromley.com/blog/">https://www.stevebromley.com/blog/</a><br>Twitter: <a href="https://twitter.com/Steve_Bromley">https://twitter.com/Steve_Bromley</a><br>Linkedin: <a href="https://www.linkedin.com/in/stevebromley">https://www.linkedin.com/in/stevebromley</a></p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FOXmV8GrcZ2Q%3Ffeature%3Doembed&amp;display_name=YouTube&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DOXmV8GrcZ2Q&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FOXmV8GrcZ2Q%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/0306003d2f51be166c3a71c009a722a3/href">https://medium.com/media/0306003d2f51be166c3a71c009a722a3/href</a></iframe><h4>Building User Research Teams: How to create UX research teams that deliver impactful insights.</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*KCMyWgg4yHUvAFZl.jpg" /></figure><p>Kniha o tom, jak přesvědčit kolegy, že stojí za to zapojit do vývoje produktu i výzkumníky. Řeší se témata rozpočtu, šablony a nástroje, optimalizace workflow výzkumného týmu, ale také to, jaké studie budou pro projekt nejužitečnější a jak tým dlouhodobě rozvíjet.</p><p><strong>Proč si ji chci přečíst? <br></strong>Většinou se u nás řeší jen to, jak rozvíjet design tým, jehož součástí je i jeden, nebo několik málo výzkumníků. Zatím jsem nenarazila na knihu, která by se dívala čistě jen na rozvoj research týmu. Navíc se věnuji stejnému tématu. Pomáhám firmám zavádět uživatelský výzkum. Proto mě velmi zajímá zkušenost někoho jiného.</p><p><a href="https://www.amazon.co.uk/dp/1670056848">Building User Research Teams: How to create UX research teams that deliver impactful insights</a></p><h4>How To Be A Games User Researcher: Run better playtests, reveal usability and games UX issues, and make games better</h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*jezCygu3Hd3OBQEj.jpg" /></figure><p>Jedna z prvních knih o výzkumu v herním designu, kterou si letos přečtu. Proč? Moc se mi líbí aktivity, které kolem tohoto tématu Steve Bromley dělá (viz jeho mentoringová platforma, ale také články, studie a videa, která publikuje k tématu).</p><p>Kniha byla vydaná 9.2.2021, takže k ní ještě nenajdete žádná reviews!</p><p>V knize najdete obecný úvod k tématu Game Development a jak s ním souvisí výzkum. Jak naplánovat, připravit a realizovat výzkumné studie. Jak se jako výzkumník nejlépe začlenit do týmu, který hry vyvíjí a jak získat svoji první práci na této pozici.</p><p><strong>Proč si ji chci přečíst? <br></strong>Je hodně zaměřená na to, jak získat pozici výzkumníka v této oblasti. Čekám, že bude prakticky zaměřená. Že půjde spíš o playbook, než o filosofickou publikaci. Že vše, co se dočtu, budu schopna hned využít v praxi.</p><p><a href="https://www.amazon.co.uk/dp/B08W3FBGHV">How To Be A Games User Researcher: Run better playtests, reveal usability and games UX issues, and make games better</a></p><p>Pokud by vám jedna kniha k výzkumu v herním průmyslu nestačila, mám jich v záloze ještě několik.</p><ul><li><a href="https://www.amazon.com/Psychology-Video-Games-Everything-ebook/dp/B08KFK8PWD/ref=pd_sbs_6?pd_rd_w=nZS7e&amp;pf_rd_p=3ec6a47e-bf65-49f8-80f7-0d7c7c7ce2ca&amp;pf_rd_r=3G264YRP9CZYA085F7T3&amp;pd_rd_r=6c598b0b-7fd7-4e15-b1d1-f36a58556b6e&amp;pd_rd_wg=WgbRi&amp;pd_rd_i=B08KFK8PWD&amp;psc=1">The Psychology of Video Games (The Psychology of Everything)</a></li><li><a href="https://www.amazon.com/Games-User-Research-Anders-Drachen/dp/0198794843">Games User Research</a></li><li><a href="https://www.amazon.com/Gamers-Brain-Neuroscience-Impact-Design/dp/1498775500/ref=pd_bxgy_img_2/146-8808466-3902862?_encoding=UTF8&amp;pd_rd_i=1498775500&amp;pd_rd_r=600a9c47-242c-47bd-94b7-a1244ca984f3&amp;pd_rd_w=E20Mc&amp;pd_rd_wg=lhTX3&amp;pf_rd_p=f325d01c-4658-4593-be83-3e12ca663f0e&amp;pf_rd_r=2SB1K54YM59H0DWF4V46&amp;psc=1&amp;refRID=2SB1K54YM59H0DWF4V46">The Gamer&#39;s Brain: How Neuroscience and UX Can Impact Video Game Design</a></li></ul><h3>Indi Young</h3><p>Kdybych nebyla moc stará na plakáty na zdi, budu tam mít tuhle paní :-D</p><p>V “našem” oboru se pohybuje 25 let. Věnuje se etickému výzkumu a designu, stála u založení firmy Adaptive Path. Firmám pomáhá vymanit se z bludného kruhu neúspěšných služeb a produktů, které si na trhu nenašly svoji cílovou skupinu. Start-upům i mezinárodním korporacím pomáhá odhalovat, kdo jsou jejich zákazníci, co skutečně potřebují a hlavně, jaké jsou důvody a příčiny jejich chování a rozhodování.</p><blockquote>Supporting humans is more important than creating tools .</blockquote><p>Web: <a href="https://medium.com/inclusive-software">https://medium.com/inclusive-software</a><br>Twitter: <a href="https://twitter.com/indiyoung">https://twitter.com/indiyoung</a><br>Linkedin: <a href="https://www.linkedin.com/in/indiyoung/">https://www.linkedin.com/in/indiyoung/</a><br>Medium: <a href="https://medium.com/inclusive-software">https://medium.com/inclusive-software</a></p><h4>Mental Models: <strong>Aligning Design Strategy with Human Behavior</strong></h4><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/640/0*dH8OCSW3bzjx8mMW.png" /></figure><p>Neexistuje jeden univerzální způsob, jak vytvořit dokonalý produkt. Cest je hodně. A chyb, kterých se na těchto cestách můžeme dopustit, ještě více. To nejlepší, co můžeme udělat, je velmi dobře a do hloubky porozumět uživatelům a pochopit, proč se v určitých situacích chovají tak, ja se chovají.</p><p>Kniha od Indi Young je praktickou příručkou pro týmy, které berou své uživatele vážně.</p><p>Všechny Rosenfeld knihy mají jedno společné. Už během jejich čtení můžete začít měnit způsob své práce. Všechno si budete chtít hned vyzkoušet a nejen díky knize, ale i díky doplňkovým materiálům na webu, se vám to podaří!</p><p><strong>Proč si chci knihu přečíst? <br></strong>Zkušenosti, jako má Indi Young, má asi málokdo. Těším se zejména na část ohledně způsobů, jakými vyhodnocuje výzkumy a zpracovává data. Tuším, že mě kniha nakopne, abych začala dělat věci jinak. Trošku mě vyvede z komfortní zóny.</p><p><a href="https://rosenfeldmedia.com/books/mental-models/">Mental Models - Rosenfeld Media</a></p><p>Komu by nestačila kniha, může hledat inspiraci v podcastech, přednáškách, ale také v on-line tréningu.</p><ul><li><a href="https://www.mixed-methods.org/episodes/2017/11/16/mental-models-indi-young-independent-researcher-co-founder-of-adaptive-path">Mental Models - Indi Young, Co-Founder of Adaptive Path &amp; Independent Researcher - Mixed Methods</a></li><li><a href="https://indiyoung.com/essays-talks/">Essays &amp; Recordings</a></li><li><a href="https://indiyoung.com/courses-list/">Courses List</a></li></ul><h3>Susan Weinschenk</h3><p>Od Susan Weinschenk jste asi už četli úplně všechno! <br>A pokud ne, tak byste měli!!!</p><ul><li><a href="https://www.amazon.com/Things-Designer-People-Voices-Matter-ebook/dp/B004X1V1CS/ref=sr_1_1?dchild=1&amp;qid=1613327958&amp;refinements=p_27%3AWeinschenk+Susan&amp;s=digital-text&amp;sr=1-1&amp;text=Weinschenk+Susan">100 Things Every Designer Needs to Know About People (Voices That Matter)</a></li><li><a href="https://www.amazon.com/How-Get-People-Stuff-persuasion-ebook/dp/B00BU5G6HU/ref=sr_1_2?crid=1EPKXAMJQ9JT2&amp;dchild=1&amp;keywords=susan+weinschenk&amp;qid=1613328641&amp;sprefix=susan+weinsche%2Caps%2C305&amp;sr=8-2">How to Get People to Do Stuff: Master the art and science of persuasion and motivation</a></li><li><a href="https://www.amazon.com/Neuro-Web-Design-Makes-Click/dp/0321603605/ref=sr_1_3?crid=1EPKXAMJQ9JT2&amp;dchild=1&amp;keywords=susan+weinschenk&amp;qid=1613328641&amp;sprefix=susan+weinsche%2Caps%2C305&amp;sr=8-3">Neuro Web Design: What Makes Them Click?</a></li></ul><p>Susan Weinschenk, známou jako The Brain Lady, byste měli sledovat, pokud vás zajímá kognitivní psychologie v kontextu designu a technologie. Právě tomuto tématu se věnuje více než 30 let. Přednáší, píše knihy, natáčí podcasty a společně se svým synem se několik posledních let věnuje i on-line kurzům a konzultacím.</p><p>Web: <a href="https://theteamw.com/">https://theteamw.com/</a><br>Twitter: <a href="https://twitter.com/thebrainlady?lang=cs">https://twitter.com/thebrainlady?lang=cs</a><br>Youtube: <a href="https://www.youtube.com/user/theteamwvideos">https://www.youtube.com/user/theteamwvideos</a></p><p>Pokud chcete své znalosti psychologie posunout na nový level, možná byste měli zvážit její certifikovaný kurz Brain and Behavioral Science Certificate. Na webu najdete i řadu kurzů zdarma!</p><p><a href="https://courses.theteamw.com/series/certificate-training-curriculum-bundles/brain-and-behavioral-science-certificate-bundle">Brain And Behavioral Science Certificate Bundle</a></p><h3>Mike Monteiro</h3><p>Mike Monteiro je designér, zakladatel agentury Mule Design a manžel skvělé Eriky Hall (<a href="https://twitter.com/mulegirl">výzkumnice</a> a autorka knihy <a href="https://abookapart.com/products/just-enough-research">Just Enough Research</a>). Píše a mluví nejen o řemeslu designérů, ale také o business stránce věci a hlavně o etice!</p><p>Je autorem The Designers Code of Ethics.</p><p><a href="https://muledesign.com/2017/07/a-designers-code-of-ethics">A Designer&#39;s Code of Ethics - Mule</a></p><p>Web: <a href="https://muledesign.com/speaking/mike-monteiro">https://muledesign.com/speaking/mike-monteiro</a><br>Twitter: <a href="https://twitter.com/muledesign">https://twitter.com/muledesign</a><br>Medium: <a href="https://monteiro.medium.com/">https://monteiro.medium.com</a></p><p>Jeho blog sleduji několik let a velmi silně ve mě rezonuje jeho kritika současného přístupu k designu produktů, služeb, aplikací.</p><p>Move Fast &amp; Break Things, téměř nulová zodpovědnost za naše činy a chybějící etické principy je to, co kritizuje nejvíce.</p><blockquote>There’s no longer room in Silicon Valley to ask why. Companies task designers to move fast and break things. How has become more important than why.</blockquote><blockquote>We need to measure more than profit. We need to slow down and measure what our work is doing out there in the world. We need to measure impact on the people whose lives we’re affecting.</blockquote><p>Na začátek bych vám doporučila jeho článek na Mediu.</p><p><a href="https://monteiro.medium.com/designs-lost-generation-ac7289549017">Design’s Lost Generation</a></p><p>Pokud vás téma zaujalo (a provokativní styl Mika Monteira neodradil), můžete hned otevřít jeho knihu …</p><h3>Ruined by design</h3><blockquote>We are so fucked. In fact, we are so fucked, it may already be too late for this book.</blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*9jwPISBLInRytjsd.png" /></figure><p><strong>Najdete v ní, krom výše zmíněné kritiky i něco jiného?</strong></p><p>Věnuje se např. tomu, zda jsou dnes designéři dostatečně vzdělávání i v oblasti etiky a businessu, nebo jak začít naplňovat etické principy, pokud pracujeme ve Facebooku, či jiné podobné firmě. Designéry rozhodně nenavádí tyto pozice opouštět. Právě naopak! Pokud někdo pracuje ve firmě, která ovlivňuje životy miliónů lidí, jaký větší impact by mohl mít jinde?</p><blockquote>The goal of this book is to help you do the right thing in environments designed to make it easier to do the wrong thing.</blockquote><p>Designérům na těchto pozicích v knize radí, jak se k celému tématu postavit, jak jej komunikovat směrem do firmy a jak být “silný v kramflecích” při diskuzích s vedením firmy.</p><blockquote>A designer uses their expertise in the service of others without being a servant. Saying no is a design skill. Asking why is a design skill. Rolling your eyes and staying quiet is not.</blockquote><blockquote>There are two words every designer needs to feel comfortable saying: “no” and “why.”</blockquote><p>Připomíná, že designem našeho produktu ovlivňujeme životy jiných lidí. A na mnoha příkladech z praxe ukazuje, že bohužel ne vždy pozitivně. Připomíná nám zodpovědnost, kterou máme a vysvětluje, jak a proč zohledňovat etické principy při vývoji nových produktů.</p><blockquote>The work you bring into the world is your legacy. It will outlive you. It will speak for you. What do you want it to say?</blockquote><p><strong>Proč si chci knihu přečíst? </strong><br>Protože Mika Monteira sleduji už mnoho let a kniha shrnuje všechny aspekty tématu Etika v designu. O všem mluví velmi otevřeně a otevírá vám oči. Kniha není filosofické pojednání o etice. Jde o praktickou, hands-on příručku, se kterou můžete začít okamžitě pracovat a měnit okolí, ve kterém pracujete a navrhujete své produkty.</p><blockquote>If you’re a designer, this book might make you angry. It should make you angry. But it will also give you the tools you need to make better decisions.</blockquote><p><a href="https://www.amazon.com/Ruined-Design-Designers-Destroyed-World/dp/1090532083/ref=pd_sbs_6?pd_rd_w=5FZZO&amp;pf_rd_p=3ec6a47e-bf65-49f8-80f7-0d7c7c7ce2ca&amp;pf_rd_r=51QJSNMYJPT0TK1F1RGJ&amp;pd_rd_r=92b1920f-624e-4d28-a629-972054bba70c&amp;pd_rd_wg=UmODq&amp;pd_rd_i=1090532083&amp;psc=1">Ruined by Design: How Designers Destroyed the World, and What We Can Do to Fix It</a></p><h3><strong>Kat Holmes</strong></h3><p>Pravděpodobně ji neznáte, ale určitě jste alespoň jednou narazili na Microsoft Design Toolkit nebo <a href="https://www.microsoft.com/design/inclusive/">Inclusive Design Toolkit</a>, na jejichž vývoji se podílela. Vedla design tým pro Google Ads platform. Nyní pracuje v Salesforce. Dlouhodobě se věnuje tématu inkluze.</p><blockquote>Exclusion happens when we solve problems using our own biases. As Microsoft designers, we seek out those exclusions, and use them as opportunities to create new ideas and inclusive designs.</blockquote><p>Weby: <br><a href="https://mismatch.design/">https://mismatch.design/</a><br><a href="https://katholmesdesign.com/">https://katholmesdesign.com/</a></p><p>Twitter: <a href="https://twitter.com/katholmes">https://twitter.com/katholmes</a><br>Medium: <a href="https://medium.com/@katholmes">https://medium.com/@katholmes</a></p><h3>Mismatch: How Inclusion Shapes Design (Simplicity: Design, Technology, Business, Life)</h3><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*ZkhL4iID-3VmLXsX.jpg" /><figcaption><a href="https://ceoworld.biz/2018/11/07/how-inclusion-fuels-business/">https://ceoworld.biz/2018/11/07/how-inclusion-fuels-business/</a></figcaption></figure><p>Kat Holmes ve své knize Mismatch popisuje, jak exkluzivní design velmi často bývá (myš určená jen pro praváky, on-line webinář dostupný jen pro slyšící, přihlašovací formulář určený jen pro lidi s kreditní kartou atp.).</p><p>Spíše než navrhovat pro “zapomenuté” (excluded) uživatele doporučuje navrhovat produkt s nimi. Vysvětluje, jak fungují co-creation a co-designing metody.</p><p>Ukazuje inkluzivní design jako cestu ke kreativitě, inovaci a růstu, zejména v případě digitálních technologií.</p><p><strong>Proč si chci knihu přečíst?<br></strong>Pokud se v ČR bavíme o inkluzivním designu, většinou jsou zmiňována pouze pravidla přístupnosti. Ta nám umožňují vytvořit web přístupný pro všechny. Inkluze je o něčem jiném. Jde o zpřístupnění mé služby různým <strong>minoritním skupinám</strong> lidí s <strong>velmi specifickými potřebami</strong>. V běžném designovém procesu se zdá, že na diskuze o inkluzi není místo.</p><p>Chci týmy, se kterými v rámci <strong>www.uxworkshopy.cz</strong> pracuji, motivovat, aby se tématem zabývali.</p><p>Pomoci jim při rekrutaci respondentů se specifickými potřebami pro výzkum a v neposlední řadě jim pomoci upravit designový proces tak, aby byl tým schopen přizvat tyto uživatele i do fáze ideace a designu. Náročné téma bude i příprava argumentace pro vedení firmy, proč se tématem inkluze a diverzity vůbec zabývat.</p><p>Kat Holmes je pro mě osobně ikona tématu inkluzivního designu, takže volba právě její knihy nebyla vůbec těžká.</p><p><a href="https://www.amazon.com/gp/product/B08BT1GYJ7/ref=dbs_a_def_rwt_bibl_vppi_i0">Mismatch: How Inclusion Shapes Design (Simplicity: Design, Technology, Business, Life)</a></p><p>Dejte mi vědět, která z knih vás zaujala!<br>Tereza ❤</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*rx1n502KHWt87Of2b-O19g.png" /></figure><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=b023ef0ca2e" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Webexpo 2018 pohledem výzkumníka]]></title>
            <link>https://terezakosnarova.medium.com/webexpo-2018-pohledem-v%C3%BDzkumn%C3%ADka-337b0d8f81c6?source=rss-d4fb9644c053------2</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/337b0d8f81c6</guid>
            <category><![CDATA[webexpo-2018]]></category>
            <category><![CDATA[design]]></category>
            <category><![CDATA[design-thinking]]></category>
            <category><![CDATA[ux-research]]></category>
            <category><![CDATA[ux-design]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Kosnarová, CPACC]]></dc:creator>
            <pubDate>Mon, 24 Sep 2018 10:54:41 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-09-24T15:59:49.746Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*enmaeIHOHr-49W2_.png" /></figure><p>V přednáškách na každé konferenci si každý najde to svoje. Já jsem letos hledala praktické tipy pro výzkumníky, kteří pracují v týmech a firmách různých velikostí, typů i oborů.</p><p>Za mě TOP 5 přednášek letošního Webexpa byly:</p><ol><li>Measuring the value of design — Douglas Powell, IBM</li></ol><p>2. How to design the future — Dan Saffer, Twitter</p><p>3. How to build an evil-free social network: Olympic case study — Ondřej Machart, Argo 22</p><p>A potom samozřejmě <strong>NAŠE</strong> přednášky. Protože proč bychom se nepochlubili, když se nám to povedlo! O nich budu psát později.</p><p>4. Enterprise UX: Harder, Better — Běla Beránková, Jan Valder</p><p>5. Faster, stronger: How does user research fit in an agile world? — Tereza Kosnarová, Robert Fujdiar</p><h3>Measuring the value of design — Douglas Powell, IBM</h3><p>V IBM si uvědomují, že nemůžou neměřit hodnotu designu.</p><blockquote>Good design is good business.</blockquote><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*nnGMaBtTWjF_UYuyvIgwtA.png" /></figure><p>Stejný názor, jako Thomas J. Watson, Jr. (ex-CEO) má také současná CEO Virginia Rometty.</p><blockquote>There’s one key to our future growth: the client experience.</blockquote><p>Hlavní otázka dne tedy byla, jak změřit, že výsledky naší práce mají nějakou reálnou hodnotu pro firmu. Nebo naopak. Jak změřit, že za úspěch naší firmy může designové myšlení.</p><p>V přednášce zaznělo, že vlastně žádná jednoduchá cesta není a vždy jde o kombinaci mnoha faktorů:</p><p><em>a) Jaké lidi máme ve firmě? (Organization &amp; Stuffing)</em></p><p><em>b) Jak pracujeme? (Practices)</em></p><p><em>c) Jak jsou uživatelé spokojení? (User sentiment &amp; happiness)</em></p><p><em>d) Jak se nám daří na trhu? (Market outcomes)</em></p><h4>a) Organization &amp; staffing</h4><p>V IBM používají Enterprise Design Management System a díky tomu ví, že poměr designéři/vývojáři je 1:25 (96 designérů na 2 425 vývojářů). Jakkoliv cool vám tohle číslo přijde, v IBM míří k úplně jinému poměru. Jejich cílem je mít jednoho designéra na 8 vývojářů.</p><p>Hledala jsem k tématu Designer to Developer Ratio nějaké informace a našla jsem článek, který publikoval Techcrunch. Můžete se podívat, jaké cíle na poměr designéři / vývojáři si firmy jako Uber, Linkedin nebo IBM stanovily pro tento rok.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*-lKnN7yF7IdKIJvFzUvXog.png" /><figcaption><a href="https://techcrunch.com/2017/05/31/here-are-some-reasons-behind-techs-design-shortage/">https://techcrunch.com/2017/05/31/here-are-some-reasons-behind-techs-design-shortage/</a></figcaption></figure><p>Pokud vás toto téma zajímá, posílám seznam článků, které mám od pátku ve frontě:</p><ul><li><a href="https://www.wired.com/2017/03/john-maeda-want-survive-design-better-learn-code/">John Maeda: If You Want to Survive in Design, You Better Learn to Code</a></li><li><a href="https://designintech.report/wp-content/uploads/2018/03/designintechreport2018interactivev1.html#1">2018 Design In Tech Report</a></li><li><a href="https://techcrunch.com/2017/05/31/here-are-some-reasons-behind-techs-design-shortage/">6 major tech companies have doubled their design hiring goals in last half decade</a></li></ul><p>Kdokoliv z IBM, bez ohledu na roli nebo zařazení do týmu, si může udělat Design Thinker Certification v rámci jejich on-line výukové platformy. Protože …</p><blockquote>Design thinking is for everybody not just for designers.</blockquote><p>V IBM se od spuštění tohoto programu rozdalo už 120 000 certifikací na různých úrovních. To je docela hezké číslo, které se dá reportovat managementu :D</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/638/0*CzSJkCms6zOE7XEQ" /></figure><h4>b) Practices</h4><p>Týmy v IBM se snaží zpracovat podle frameworku “Hills, Playbacks, Sponsor Users.”</p><ul><li><em>Hills — meaningful user outcome to achieve</em></li><li><em>Playbacks — regular feedback in a safe space</em></li><li><em>Sponsor Users — invite users into the work to stay true to real world needs</em></li></ul><p>Z frameworku mě zaujal první bod. Hills.</p><p>Než začnou pracovat na problému, dají si k němu dohromady jednu větu, která obsahuje who, what &amp; wow. Who a what je jasný. Mě nejvíce zaujalo <strong>WOW</strong>! Jde o jasně artikulovaný benefit, který bude mít moje služba pro uživatele. A z vlastní zkušenosti vím, jak snadné je na toto zapomenout.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*KXVj5y4w4yz2YTKP5ChF-A.png" /></figure><h4>c) User Sentiment</h4><p>I tady se pořád, přes všechny nedokonalosti této metodiky, používá NPS. Jde o další z mnoha čísel, které můžou u projektů přidávat do Enterprise Design Management System a reportovat managementu.</p><p>Sama zatím nemám ujasněný svůj vztah k této metrice, tak jsem si k tomu udělala druhý reading list a zajímá mě, jak to vyřešili v IBM. Na slajdech se ukazovaly fotky z nějakého NPS workshopu.</p><ul><li><a href="https://www.ibm.com/blogs/ibm-training/net-promoter-score-impressive-and-helpful-even-in-training/">Net Promoter Score: Impressive and helpful even in Training - IBM Training and Skills Blog</a></li><li><a href="https://medium.com/design-ibm/net-promoter-score-3398e656225a">Net Promoter Score</a></li></ul><h4>d) Market Outcomes</h4><p>Ať dělají co dělají, dělají to dobře. Podle Forrester Research Report se 80% týmů cítí víc “aligned &amp; focused”. Týmy dnes doručují nové produkty na trh 2x rychleji. Dříve odhadovaly release na 6–8 měsíců, dnes na 3–4. V úvodní projektové fázi dnes tráví o 75% méně času a o 33% se zkrátil čas vývoje a testování.</p><p>Další čísla najdete zde:</p><iframe src="https://drive.google.com/viewerng/viewer?url=https%3A//www.ibm.com/design/thinking/static/media/Enterprise-Design-Thinking-Report.8ab1e9e1.pdf&amp;embedded=true" width="600" height="780" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/47f8e9464cd3acbea51b9cfed200c7eb/href">https://medium.com/media/47f8e9464cd3acbea51b9cfed200c7eb/href</a></iframe><h3>How to design the future — Dan Saffer, Twitter</h3><p>Na tuto přednášku jsem přišla omylem a pozdě, takže jsem do konce bojovala s tím, že měla dvě dějové linky a mě utekla souvislost. Nicméně i tak to pro mě byla jedna z nejlepších přednášek.</p><p>První dějová linka upozorňovala na všechny trendy, které jako designéři musíme zohledňovat:</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*KdmUll5MQJkELSnS6louwQ.png" /></figure><p>Nevím jak vy, ale po této přednášce mám pěkně dlouhý seznam článek a knih, které si musím přečíst 😲</p><p>Druhá dějová linka byla nabitá praktickými tipy. S ohledem na projekty, jaké řeším, mě nejvíce zaujalo, jak pracují s tzv. Story Cards.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/894/1*lOhn2AyudCx83fMG-ORPXQ.png" /></figure><p>Představte si, že máte stěny na chodbě vaší firmy polepené kartami, které přehledně popisují, jaké problémy vaši zákazníci reálně řeší.</p><p>Celý váš tým má tak na očích výsledky vaší výzkumnické práce. Persony, scénáře, emoční mapy, customer journey mapy. Ale v podobě karet, které mají stejnou strukturu:</p><ol><li>Co se děje? (popis situace, kontext)</li><li>Proč by měl zákazník v této situaci používat náš produkt / službu?</li><li>Proč je to důležité?</li><li>Co se může pokazit?</li></ol><p>Součástí karet je také něco, čemu v Twitteru říkají <strong>Superpowers!</strong></p><blockquote>Twitter knows my schedule = I never miss anything</blockquote><p>Přemýšleli jste někdy, jakou <strong>superschopnost</strong> dává váš produkt jeho uživatelům? A jaké příležitosti se díky této superschopnosti otevírají vám?</p><p>Na základě těchto story cards přichází týmy s návrhy nových funkcionalit, které prioritizují dle následující matice:</p><ol><li>Podporuje to naši unikátní pozici na trhu? V Twitteru používají SSSP (speed, selection, social, personalisation). Pokud nějaká opportunity nezapadá, tak ji neberou.</li><li>Podporuje to vaše strategické businessové cíle?</li><li>Přináší to skutečnou hodnotu pro zákazníky?</li><li>Umíme to udělat? A jak náročná je realizace vůči hodnotě, kterou mi to přinese?</li><li>Je to dobrý design?</li></ol><p>Na závěr přidal speaker osobní dodatek k tomu, co považuje za dobrý design. Tady se asi nebudu pokoušet parafrázovat a kopíruji své poznámky.</p><blockquote>Good design accomplishes the users’ goal or solves the problem. Is this enough Design it’s not just a problem-solving. It’s an opportunity to create a new humane future.</blockquote><blockquote>We need to make products that are respectful and sustainable so that working with that products makes us something more. When we design products and services, it’s not just about us. If our design helps people be more kind, useful, helpful, respectful … it’s a good design.</blockquote><p>❤️</p><p>Já si jdu teď pustit začátek přednášky, kterou jsem prošvihla a vy už můžete taky :)</p><p><a href="https://www.webexpo.net/prague2018/talk?id=how-to-design-the-future">How to design the future → WebExpo</a></p><h3>How to build an evil-free social network: Olympic case study — Ondřej Machart, Argo22</h3><p>Co byste dělali, pokud by za vámi přišel někdo s tímto zadáním. Potřebuji sociální síť pro lidi, se kterými se nebudete moct osobně nikdy setkat, ani s nimi mluvit. No, kdybyste pracovali v Argo22, tak byste ji prostě udělali 😃</p><p>Za šest měsíců.</p><p>A tak, že jste nejen naplnili zadání, pomohli lidem, ale také vytvořili nové obchodní příležitosti.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*PwvU3WAJYWPWGI9a" /></figure><p>Ondra Machart nám přijel z Filipín představit případovku projektu <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.NuArt.moyobo&amp;hl=cs">Moyobo</a> (Move Your Body). Jde o sociální síť pro sportovce, které nenajdete na Twitteru, na Facebooku a některé dokonce ani na mejlu. Proč?</p><p>Představte si, že vám denně přijdou desítky mejlů a stovky lajků a komentářů. Ne všechny budou vždycky úplně pozitivní. A vy se během odpovídání na dotazy, komentáře a mejly připravujete na olympiádu.</p><p>Do Argo22 přišel Tomáš Verner a dal klukům jednoduché zadání. Vytvořit sociální síť pro sportovce, kteří díky ní budou schopni efektivně komunikovat v průběhu olympiády. Aby to měli ještě jednodušší, dali si na začátku pár projektových omezení.</p><ol><li><strong>Žádné reklamy — musíme najít jinou hodnotu pro uživatele.</strong> Moyobo je o propojení lidí a o tom, jak užitečný a relevantní bude zobrazený obsah.</li><li><strong>Minimální screen time.</strong> Notifikace, lajky, soukromé zprávy …. vše bylo promyšleno tak, aby se uživatelé nedostávali do bludného Dopamine loop. Na rozdíl od Facebooku a Twitteru, díky kterým je náš průměrný screen time 19 let!!!!!! trávili uživatelé na Moyobo pouze <strong>10 minut denně</strong>. A přitom se dozvěděli vše, co potřebovali a včas.</li><li><strong>Propojení lidí, aniž by kdokoliv cítil omezení osobního prostoru. </strong>V Moyobo nikdo nevidí, jestli jste on-line nebo kdo už si přečetl vaše zprávy (a stále neodpovídá). Na zprávy od organizátorů můžete použít přednastavené reakce a nemusíte tak přemýšlet, jak byste měli reagovat.</li><li><strong>Propojení lidí, kteří jsou off-line.</strong> Jak dostat důležitou zprávu k uživateli, který je off-line? I tohle Moyobo řeší. Je asi jedno jak, ale líbí se mi, jak přemýšleli i o potřebách extrémních uživatelů a o naprosto okrajových scénářích.</li></ol><p>A jak to dopadlo?</p><ul><li>91% registrovaných byly online každý den.</li><li>No cat posts!</li><li>Reaction rate byla 84%</li><li>Open rate byla 77% (85% with pushing) — u direct mejlů je to v průměru 5%</li></ul><p>Důležitější, než tato čísla, byl reálný dopad na prožitek sportovců z celé olympiády. 56% dotázaných sportovců cítilo před olympiádou izolaci. V průběhu olympiády už to bylo pouze 24%.</p><p>A jak dopadli sportovci, kteří používali sociální síť Moyobo? Jen 6% z nich uvedlo, že se cítili izolovaní.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/0*fxuc8wAkQv7DM9wK" /></figure><p>Ondrovou myšlenkou <strong><em>“We can be more than just users”</em></strong> bych to už dneska uzavřela.</p><p>Uvidíme se na příštím Webexpu?</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=337b0d8f81c6" width="1" height="1" alt="">]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>