<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0" xmlns:cc="http://cyber.law.harvard.edu/rss/creativeCommonsRssModule.html">
    <channel>
        <title><![CDATA[Designeo Brains - Medium]]></title>
        <description><![CDATA[Ideas, insights and work-life ideas. By Designeo Brains, team of web and mobile developers. - Medium]]></description>
        <link>https://medium.com/designeo-brains?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
        <image>
            <url>https://cdn-images-1.medium.com/proxy/1*TGH72Nnw24QL3iV9IOm4VA.png</url>
            <title>Designeo Brains - Medium</title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
        </image>
        <generator>Medium</generator>
        <lastBuildDate>Wed, 18 Nov 2026 01:02:42 GMT</lastBuildDate>
        <atom:link href="https://medium.com/feed/designeo-brains" rel="self" type="application/rss+xml"/>
        <webMaster><![CDATA[yourfriends@medium.com]]></webMaster>
        <atom:link href="http://medium.superfeedr.com/" rel="hub"/>
        <item>
            <title><![CDATA[Hledám parťáka projekťáka]]></title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains/hled%C3%A1m-par%C5%A5%C3%A1ka-projek%C5%A5%C3%A1ka-5bb038dd305c?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/5bb038dd305c</guid>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Michaličková]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 02 Nov 2017 11:53:40 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2018-03-15T14:54:45.210Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Hledám technicky orientovaného projekťáka a tak trochu i produkťáka pro našeho <strong>zahraničního klienta</strong>. Nechci jen tak někoho, pokukuju po někom, kdo ví, co dělá a dělá to sakra dobře.</p><p>Chci zkušeného lídra a srdcaře, který bude <strong>vnímat smysl v tom co dělá, </strong>zachová chladnou hlavu a dobrou náladu v týmu i ve vypjatějších situacích a bude se chtít podílet na budování týmu a jeho fungování.</p><p>****Prosincová aktualizace: už jsem našla :) Díky všem zájemcům.****</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*y1R4Ci4DMbIk43pDyMTRpw.png" /><figcaption>Tohle by mohl být tvůj tým.</figcaption></figure><p>A protože nejsem včerejší a vím, že v první řadě si ty vybíráš nás, ne my tebe, stojí za přečtení <a href="https://medium.com/designeo-brains/jak-to-chod%C3%AD-v-designeo-21863039410b"><strong>Jak to u nás chodí</strong></a> a proč by se ti s námi v týmu mohlo líbit. Je to trošku delší povídání, ale stojí za to si ho přečíst.</p><p>Teď k věci..</p><h3><strong>Co budeš dělat?</strong></h3><p>Budeš mít na starosti našeho francouzského klienta resp. agenturu, s kterou spolupracujeme <strong>na přípravě marketingových eventů pro velké firmy po celém světě</strong>. Naše práce je vývoj mobilních a webových aplikací, které pak společně s týmem klienta implementujeme do info kiosků, chytrých foto/video budek, chytrých stolů, zrcadel apod. koncových zákazníků. Někdy vzdáleně, někdy na místě. Reálně to znamená spousta HW, kabelů, několik aplikací ve vývoji, několik ve fázi nasazování a do toho support již hotových projektů na place.</p><p>Budeš mít na starosti <strong>celou projektovou agendu, tým lidí</strong>, který tvoří na naší straně cca 3 vývojáři, tester a grafik, <strong>komunikaci s klientem</strong> a jeho týmem na straně druhé. Všechno s klientem probíhá v angličtině, vzdáleně na lince Praha-Paříž po Slacku, Skypu a telekonferencích. Jednou za pár měsíců přijedou všichni k nám, někdy jedeme zase my za nimi. Francouzština by se samozřejme hodila, ale není nutností.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*--l7O7DDMAiSlURumV3xUQ.png" /><figcaption>HW&amp;SW tým v akci — testování light senzorů</figcaption></figure><p>Tvá práce bude spočívat v tvorbě specifikací a budeš dohlížet na návrhy jednotlivých aplikací, koordinovat práce, budeš ladit termíny, hlídat budgety, alokovat kapacity, korigovat návrhy požadavků od klienta, ale hlavně a především dbát na výsledek a spokojenost jak lidí v týmu, tak klienta.</p><p>Budeš mít <strong>volnou ruku v rozhodování a organizaci </strong>v rámci tvého týmu, pevnou ruku a přísné oko pak očekáváme při <strong>hlídání budgetů, termínů. Tvým cílem bude spokojený tým a kvalitní výsledek. </strong>Spokojený klient je jen přímý důsledek této kombinace :)</p><p>Jako projekťák se budeš účastnit</p><ul><li>pravidelných pátečních meetingů <strong>BRM</strong> (Business Review Meeting) s vedením (Honza&amp;Terka), kde si telegraficky sdělujeme jak se daří aktuálním projektům, jaká je nálada v týmu, kde co hoří, co se kde spustilo, nové příležitosti, chválíme se ale i konstruktivně kritizujem</li><li>projekťáci pak pokračují v plánování kapacit a práce na další týden v rámci <strong>PRM</strong> (Project Review Meeting).</li><li>hodnocení jednotlivých členů v týmu a řešení jejich každodeních radostí i strastí</li><li>přijímacích pohovorů dalších členů tvého týmu</li><li>ostatní ad-hoc schůzování si řeší každý sám dle potřeby projektu a týmů. Snažíme se vymýtit zbytečné sezení na poradách.</li></ul><p>Budu upřímná, nejedná se úplně o dream job v podobě spořádaného organizovaného klienta, který přesně ví co chce, dodá přesnou specifikaci, dá nám na to spoustu času a nekonečný budget.</p><p>Občas se sejde více eventů najednou v různých částech světa a to je potřeba ukočírovat. Je to job pro někoho, kdo má rád, když se pořád něco děje a je v jednom kole.</p><p>Organizační a komunikační dovednosti jsou tedy nutností. Potřebujeme někoho, kdo se prostě sebere, když je potřeba a začne konat. O víkendu? Ve státní svátek? Večer? Narychlo do Paříže? Ano, stane se to, ne že ne, ale není a nechceme, aby to bylo pravidlem. Je to jen o dobrém plánování a komunikaci na všech stranách.</p><p>Prostě to budeš mít ve své paži —<em>” jaký si to uděláš, takový to budeš mít.”</em></p><h3><strong>A co teď?</strong></h3><p>Mrkni na náš <a href="http://www.designeo.cz/">web</a>, <a href="https://www.facebook.com/designeo/">Facebook</a>, <a href="http://twitter.com/designeo_cz">Twitter</a>, nebo <a href="https://www.youtube.com/channel/UCyMvmS-dBxZ1-kBq-6g9-Sw">YouTube</a>. Poznej nás a když nás budeš chtít poznat blíž, ozvi se mi na tereza@designeo.cz nebo se se mnou spoj na <a href="https://www.linkedin.com/in/terezamichalickova/">LinkedIn</a>. Ráda se s tebou potkám.</p><p>Letos jsme oslavili 7. narozeniny. Chceš být součástí těch dalších? ;)</p><iframe src="https://cdn.embedly.com/widgets/media.html?src=https%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fembed%2FXoa4dDT6aPI%3Ffeature%3Doembed&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.youtube.com%2Fwatch%3Fv%3DXoa4dDT6aPI&amp;image=https%3A%2F%2Fi.ytimg.com%2Fvi%2FXoa4dDT6aPI%2Fhqdefault.jpg&amp;key=a19fcc184b9711e1b4764040d3dc5c07&amp;type=text%2Fhtml&amp;schema=youtube" width="854" height="480" frameborder="0" scrolling="no"><a href="https://medium.com/media/9ab80ae17c6cf05c0655767459a856cc/href">https://medium.com/media/9ab80ae17c6cf05c0655767459a856cc/href</a></iframe><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=5bb038dd305c" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/designeo-brains/hled%C3%A1m-par%C5%A5%C3%A1ka-projek%C5%A5%C3%A1ka-5bb038dd305c">Hledám parťáka projekťáka</a> was originally published in <a href="https://medium.com/designeo-brains">Designeo Brains</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jak to chodí v Designeo]]></title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains/jak-to-chod%C3%AD-v-designeo-21863039410b?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/21863039410b</guid>
            <category><![CDATA[worklife]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Michaličková]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 02 Nov 2017 11:25:29 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2017-11-02T11:25:29.083Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>Tvoříme webové portály, mobilní aplikace, smart device aplikace a máme rádi nové výzvy v digitálních technologiích.</p><p>Jsme malý tým, ale dobrý tým, všehovšudy 15 lidí. Nevedeme žádné složité struktury. Nemáme žádné HR, PR či marketingové oddělení. Na to máme mě ;) a dokud mi budou síly stačit, nic takového zavádět nebudem. Jak o práci přemýšlíme a jakým způsobem se snažím budovat tým jsem se rozepsala v článku <a href="https://medium.com/designeo-brains/sv%C4%9Bt-kde-lidi-pr%C3%A1ce-bav%C3%AD-d4058e162ada">Svět, kde lidi práce baví</a>. Mrkni.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*5XJ7VP5rChcctBexqYBEZw.png" /><figcaption>Hlavní office, kde se tvoří hodnoty</figcaption></figure><p>Ctíme stejnou firemní kulturu, máme stejnou vizi. Jsme parta lidí, kterým záleží na výsledku a smyslu práce, kterou děláme. <strong>Fungujeme na svobodných principech</strong>, v přátelském duchu, kde každý je soběstačná specializovaná jednotka a zároveň součást týmu, kterému přináší hodnotu. (Pozn. Pod svobodnými principy si nepředstavuj bandu sluníčkářů bez základních pravidel fungování.)</p><p>Zakládáme si na tom, že</p><ul><li><strong>jsme otevření a jednáme fér</strong> — mezi sebou i s klienty,</li><li>každý projekt bereme jako <strong>novou výzvu</strong>, udělat to zase o kus líp,</li><li><strong>vzděláváme se</strong> každý sám i mezi sebou,</li><li>zkoušíme <strong>nové postupy a technologie,</strong></li><li>udržujeme <strong>work-life balance, </strong>aneb když můžeš o víkendu pracovat, proč bys nemohl v týdnu odpočívat — jsi pánem svého času</li></ul><p>Ano, <strong>děláme chyby</strong>, bolí to, dohadujem se co je lepší a co není, co bude fungovat co ne, vylaďujeme procesy, rámce, ale jen díky tomu <strong>nestojíme na místě</strong>. Posiluje nás to a posouváme se vpřed a vidíme tak zase o kousek dál.</p><p>A když někoho hledáme mezi sebe, chceme aby to měl stejně, kdo se nebojí říct svůj názor, měnit zajeté postupy, hájit zájmy týmu, kdo se těší, že zase uvidí o kousek dál, vyzkouší něco nového, je férový, otevřený, spolehlivý a zodpovědný. Kdo to tak prostě chce a dává mu to vyšší smysl.</p><p>Pracujeme hodně progresivně, stále se tu něco děje, každý je součástí několika projektů a někdy to je opravdu frmol, někdy je tu zase jen pár lidí.</p><p>Kanceláře máme přímo na metru Kobylisy. Nejsme v žádném mega officehauzu, obsadili jsme poslední patro domu se službami, který nám poskytuje <strong>příjmené osobní prostředí</strong>.</p><p>Máme tu velký open space, několik zasedaček, kuchyňku a pro sportovce je tu připravena i koupelna se sprchou. Jsme bezbariéroví, v domě je provozována zdravá restaurace, v ostatních patrech čínská medicína, takže k zdravému jídlu a relaxaci není daleko. I přes modré zóny tu člověk normálně zaparkuje auto na dvoře, kola pak přímo v kancelářích na terase abychom je měli pod dohledem.</p><h3>Co ti můžeme nabídnout?</h3><p>Peníze? Samozřejmě, důležité téma. <strong>Řekni si férově kolik chceš za to, co umíš</strong> a jakou hodnotu budeš do týmu přinášet. Počítej s tím, že tě po ukončení každého kalendářního roku řádně a férově odměníme za tvé hmatatelné i nehmatatelné přínosy firmě, podle toho jak se nám všem vedlo. Máme i různá finanční zvýhodnění čerpání služeb apod, ale o tom kdyžtak někdy u kafe.</p><p>V průběhu roku dělám docela pravidelné <strong>face-to-face sebe/hodnotící setkání</strong>, kde se vzájemně hodnotíme a <strong>předáváme si tak zpětnou vazbu</strong>, abychom udržovali správný směr, dosahovali svých závazků, zlepšovali a utužovali vzájmenou spolupráci a naše výstupy byly stále lepší a kvalitnější.</p><p><strong>Flexibilní pracovní doba</strong> je pro nás samozřejmostí. Nabízíme <strong>svobodný prostor</strong> a s tím spojenou <strong>zodpovědnost</strong> za svou práci. V takovém prostředí je nutnost zvládat sebeorganizaci a time-management.</p><p>Pod heslem “hladový vývojář — mrzutý vývojář” zajišťujeme <strong>na ráno vždy něco dobrého</strong> ke kvalitní čerstvě mleté kávě nebo čaji a v průběhu dne je k dispozici <strong>plná lednice</strong> k využítí na svačinky.</p><p>Rádi pořádáme <strong>společné akce</strong>, jak v kanclu (fotbálek, deskovky..), tak mimo něj (hospoda, výjezdní zasedání na chatě u někoho, grilovačky..). Letos jsme rozjeli DESetiboj 2017, aneb sportovní klání v disciplínách jako třeba lukostřelba, minigolf, bowling nebo motokáry. Náš mimopracovní život můžeš sledovat na FB <a href="https://www.facebook.com/designeobrains">Designeo Brains LIVE</a>.</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*5vJsUcEefRLB2X5GNcag-g.png" /></figure><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*8lVnfDJnFw4r-2InM2Rtfg.png" /><figcaption>DESetiboj 2017</figcaption></figure><p>Důležité slovo závěrem — nevedeme firemní mobily, notebooky, vozy, stravenky ani nic podobného. Předpokladem je plně vybavený a soběstačný jedinec. Alespoň prozatím.</p><h3>Chceš nás poznat blíž?</h3><p>Mrkni na náš <a href="http://www.designeo.cz/">web</a>, <a href="https://www.facebook.com/designeo/">Facebook</a>, <a href="http://twitter.com/designeo_cz">Twitter</a>, nebo <a href="https://www.youtube.com/channel/UCyMvmS-dBxZ1-kBq-6g9-Sw">YouTube</a>, popř. se se mnou spoj přes <a href="https://www.linkedin.com/in/terezamichalickova/">LinkedIn</a>. Poznej nás a když nás budeš chtít poznat blíž, ozvi se mi na tereza@designeo.cz</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=21863039410b" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/designeo-brains/jak-to-chod%C3%AD-v-designeo-21863039410b">Jak to chodí v Designeo</a> was originally published in <a href="https://medium.com/designeo-brains">Designeo Brains</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Pracovní prostředí nové generace]]></title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains/pracovn%C3%AD-prost%C5%99ed%C3%AD-nov%C3%A9-generace-43fc042eafb6?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/43fc042eafb6</guid>
            <category><![CDATA[happiness-at-work]]></category>
            <category><![CDATA[motivation]]></category>
            <category><![CDATA[leadership]]></category>
            <category><![CDATA[generation-y]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Michaličková]]></dc:creator>
            <pubDate>Sun, 09 Apr 2017 17:42:47 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2017-04-09T18:50:34.672Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<p>K dlouhodobě udržitelným dobrým výkonům nás všech je zapotřebí kombinace <strong>vnitřní motivace</strong> a <strong>dobře nastaveného prostředí</strong>, v kterém pracujeme. Jedno bez druhého fungovat nebude.</p><p>V předchozím článku <a href="https://medium.com/@theressa44/sv%C4%9Bt-kde-lidi-pr%C3%A1ce-bav%C3%AD-d4058e162ada">Svět kde lidi práce baví</a> jsem nakousla téma co může být příčinou nespokojenosti v práci, jak to má vlastně nová generace hozené a proč je fajn mít jako hnací motor vnitřní motivaci.</p><p>Takže — jak vybudovat a podpořit motivační prostředí?</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/1024/1*oP1VhsrAWCxbwXcK4NZTWA.png" /></figure><ul><li>Podporujme <strong>autonomii</strong> a uspokojme lidem touhu, že chtějí řídit sami sebe a mít svůj život pevně v rukách,</li><li>podpořme lidi, aby byli <strong>lepší</strong> v tom, na čem jim záleží,</li><li>ukažme jim <strong>vyšší smysl</strong> v tom, co dělají.</li></ul><p><strong>Autonomie</strong> je pro nás všechny <strong>základním stavebním kamenem</strong> při tom co děláme, kdy to děláme, s kým to děláme a jak to děláme.</p><p>Přijde mi, že dnešní styl řízení lidí stále předpokládá, že jsme v jádru líné bytosti a nic se nám nechce. Že bez odměny, nebo trestu bychom zůstali dřepět na místě, takže nutně potřebujeme neustále kopat do zadku, abychom se někam hnuli. No a když už se teda hnem, že je potřeba nás neustále bičovat, usměrňovat a korigovat, protože jinak bychom se stoprocentně bez pevného vedení ztratili.</p><blockquote>Od přírody jsme autonomní bytosti a chceme řídit sami sebe.</blockquote><p>Bohužel nastavený vzdělávací systém a výchova nás už od malinka zavírá do škatule, dělá z nás ovce a nutí nás býti stejnými, poslušnými bytostmi, fungujícími na základě odměn a trestů a mění naše standardní nastavení — tedy, že jsme bytosti zvídavé, samostatné, kreativní, odlišné a zapálené pro určitou oblast i bez odměn.</p><blockquote><strong>Vyhněme se nutkání lidi kontrolovat!</strong></blockquote><p>Místo toho raději energii vložme do toho, abychom v nich probudili kdesi a kdysi dávno ztracenou autonomii, protože tahle <strong>schopnost řídit sám sebe, je klíčová</strong>. Opakem autonomie je kontrola. Kontrola vede k poslušnosti, <strong>autonomie vede k závazkům</strong>.</p><blockquote><strong>Nepleťme si autonomii s anarchií!</strong></blockquote><p>Nejde o to, aby se z nás všech stali střelci typu — práci udělám jak budu chtít a až se mi bude chtít. Autonomie znamená mít možnost <strong>jednat s možností volby</strong> a lidé <strong>musí být za svou práci zodpovědní</strong>. Tzn. můžeme být autonomní, přesto klidně závislí na druhých.</p><p>Dejme lidem pocit autonomie a začnou se dít divy. Změní se výkon, změní se postoj k věci. Autonomní motivace přináší <strong>lepší porozumnění, hodnocení, výdrž a jste prostě víc v pohodě</strong>. A to jak doma, tak v práci.</p><blockquote>Když postavíte kolem lidí plot, začnou se chovat jako ovce. Dejte jim prostor, který potřebují. (W.L.Knight)</blockquote><p>Např. že můžete přijít do kanceláře, když chcete, nemusíte tam být v určitou dobu, nemusíte přijít vůbec. Jediné co musíte, je odvést dobrou práci, splnit cíl a jak a kdy ji uděláte je na vás.</p><blockquote>Lidé si do své práce musí vnést svůj vlastní systém,..</blockquote><p>..pak <strong>vzroste produktivita a sníží se stres</strong>. Tým začne dosahovat lepších výsledků.</p><p>Proč? Začnou se <strong>soustředit na práci jako takovou</strong>, ne na to, jestli se na ně někdo nebude dívat skrz prsty, když přijdou až odpoledne.</p><h4>Stanovme smysluplné cíle — firmě i jednotlivcům.</h4><p>Bez čeho to ale nikdy fungovat nebude, jsou cíle. Jsou to cíle idividuální, týmové, i celofiremní. Když nemáme cíl, nemůžeme nastavit proces jak k němu dojít. A aby to nebyly jen obecné řeči, ale skutečně se něco stalo, každý cíl musí být rozcupován do atomu, rozuměj, do jednotlivých malých konkrétních úkolů.</p><p><strong>Lidé musí mít určité cíle, kterých musí dosáhnout </strong>— např. dokončit projekt k určitému datu, nebo dosáhnout stanoveného objemu prodeje..</p><blockquote>Nevažte cíle na odměny, vytváříte tak prostředí, kde jde o prachy, ne o práci.</blockquote><p>Nastavme prostředí tak, aby zaměstnanci netoužili odejít jinam kvůli zvýšení platu o pár tisíc. Protože svoboda, kterou mají k tomu, aby mohli dělat zajímavou práci je cennější a těžší ji dosáhnout, než zvýšení platu.</p><p>A z pozice manželky můžu tvrdit, že ženy jsou a budou vždycky raději za manžela méně vydělávajícího, ale spokojeného a chodícího domu tak, aby ještě stihnul večeři s rodinou a v týdnu si zvládnul odskočit do zoo, když je venku hezky.. To jsou prostě v osobním životě body navíc! 😉</p><p><strong>Autonomie se objeví ve chvíli, kdy dáme lidem svobodu v úkolu, čase, způsobu vykonání a výběru týmu</strong>. Každý z nás si také cení jiného aspektu autonomie — někdo ocení autonomii ve výběru týmu, někdo ve způsobu plnění úkolů.. chce to s lidmi mluvit.</p><p>Lidé s vysokou vnitřní motivací jsou obecně lepšími spolupracovníky. A autonomie je prý dost nakažlivá 😉</p><h4><strong>Nastavme si správné cíle</strong></h4><p>Uspokojení ze splněného cíle hlavně visí na tom, že jsme si stanovili správné cíle, některé totiž můžou být sebedestrukční — tedy ve chvíli, kdy jich dosáhneme, zjistíme, že se máme spíše hůř, než lépe.</p><p>Je vaším cílem vydělávat víc peněz? Za jakoukoliv cenu, protože pak budete šťastní, protože si koupíte lepší auto a větší byt nebo dům? A až ho budete mít tak co? Budete konečně šťastní? Z té dřiny “někam to dotáhnout” budete tak utahaní, že si to ani neužijete a hlavně budete chtít víc.. zvýšíte své nároky. Neucítíte uspokojení, nebudete se cítit lépe a šťastní a vnitřně naplnění. Chytíte se do pasti “Budu šťastný AŽ..” Tak pořád dokola, až vám z toho ve finále hrábne a bude třeba se zastavit a uvědomit si, že to vnitřní naplnění, ten pocit skutečného štěstí leží na cestě, nikoliv v daleko vzdáleném cíli.</p><blockquote>Cesta je cíl.</blockquote><p>V byznys světě platí to samé a rozhodně to neznamená, že na zisku firmy nezáleží, záleží, ALE jde jen o <strong>prostředek k dosažení smyslu</strong>. Zisk by měla firma využívat především k tomu, aby se hnula kupředu v tom, co považuje za svůj účel a vidí v tom smysl.</p><p>Mrkněte na <a href="https://www.youtube.com/watch?v=zYDKCx4hSQQ">Celebrities Speak Out On Fame &amp; Materialism</a>.</p><p>Co ještě můžeme udělat pro podporu motivujícího prostředí?</p><h4>Zákazník až na druhém místě.</h4><p>Naší prioritou číslo jedna musí být naši zaměstnanci. Není-li spokojený zaměstnanec, nemůže být spokojený ani klient. Není-li spokojený klient, není spokojená firma. To je prostě fakt. A ne nadarmo se říká — “ryba smrdí od hlavy”, takže začněme u sebe.</p><blockquote>Není-li šťastný leader, nemůže být šťastný zaměstnanec.</blockquote><h4>Zadávání úkolů.</h4><p>Vnímejme rozdíl mezi úkoly, které lidé <strong>musí udělat</strong> a tím, které <strong>dokáží udělat</strong>. Pokud to, co musí udělat, je nad jejich schopnosti, vyvolá to v nich úzkost a naopak, pokud je to pro ně příliš lehké, pak je výsledkem nuda. Když najdete rozumný střed, výsledky jsou znát.</p><p>Ono se totiž může stát, že někteří si sami vytváří zajímavější úkoly navíc, které plní klidně i přednostně, protože jim prostě jen přináší více uspokojení z práce a dodávají jim lepší pocit.</p><h4>Maximalizujte smysl, ne zisk.</h4><p>Nová generace nehodnotí peníze jako nejdůležitější formu odměny. Dává přednost nepeněžním odměnám, počínaje fajn týmem až po dobré pracovní prostředí. Pokud této generaci nenamixujeme ve firmě uspokojující balíček odměn a nenajdou ho ani nikde jinde u konkurence, zpravidla si vytvoří svůj vlastní byznys. Zisk není cíl, cílem je smysl.</p><h4>Méně slov, více činů.</h4><p>Od slov k činům je daleko. Pokud si o změnách ve firmě povídáme, je to pěkné a chválihodné, ale nic se nezmění, dokud nezačneme skutečně něco dělat a něco měnit. Naši zaměstnanci hodnotí ne to co říkáme, ale to co se skutečně děje.</p><h4>Scházejme se často.</h4><p>Nastavme lidem jasné cíle a dejme jim <strong>možnost okamžité zpětné vazby</strong>. Je to dobrá příležitost k pochvale, nebo k povzbuzení do další práce. Scházet se jednou za rok fakt nestačí. Zkusme se scházet jednou za měsíc, zjišťujme, jak lidé fungují, zda mají dobrý směr v řešení svých úkolů a zkusme přizpůsobit společný systém práce tak, aby jsme jim pomohli k dosažení osobní/pracovní pohody.</p><p>Dělejme si průběžné hodnocení. Jednak je důležité pro hodnocení na konci námi hodnoceného období (třeba na konci roku), ale hlavně můžeme průběžně společně upravovat směr, kterým se dotyčný ubírá.</p><p>Sledujme v rozumné míře — ne moc často (<em>“Šéf mi furt stojí za zadkem!”</em>) a ne moc málo (<em>“Jak mě chceš hodnotit, když sis mě za celý rok ani nevšimnul?”</em>).</p><h4>Nastavme kritéria hodnocení</h4><p>Jestli chceme hodnotit pracovní výkon, musíme mít něco, podle čeho to budeme měřit, nějaká kritéria. Ale pozor! Tato kritéria by neměla být stejná pro všechny. Musí respektovat, že jsme každý jiný, každý má jiné požadavky a jiné potřeby.</p><p><strong>Co tedy hodnotit?</strong> Tak především by kritéria měla odpovídat roli, kterou člověk vykonává. Pravděpodobně to bude asi kvalita výstupů, včasnost plnění, dosažené výsledky (např. spokokojenost zákazníků, kvalita služby/výrobků..), chování pracovníka (přístup k úkolům, docházka, nové nápady..) a další dovednosti a znalosti, nebo vlastnosti, jako je třeba spolehlivost, kreativita, urputnost apod. Zvolte asi ideální mix dle vašeho odvětví a možností.</p><h4>Zrušme čas, jako pracovní jednotku.</h4><p>Co třeba <strong>změnit hodnocení práce</strong>? Je vaší měrnou jednotkou pro výkon práce čas? Jakože se vzrůstajícím časem na řešení úkolů přímo úměrně vzrůstá i finanční ohodnocení? Zamysleli jste se někdy nad tím, jaká je to dneska blbost? :) je to ten nejhorší strašák, autonomii ničící mechanismus!</p><p>Důsledkem takového mechanismu hodnocení práce by v krajním případě mohlo být, že se dotyčný nesoustředí na výsedek, tedy na přínos pro zákazníka — vyřešit mu jeho požadavek, ale na přínos osobní, tedy nastřádat co nejvíce hodin, byť je samozřejmě omezen nějakým budgetem. Což je další velký strašák kreativní práce. Tohle je téma samo pro sebe, každopádně to dokáže spolehlivě pohřbít iniciativu vyřešit problém rychle a dokonce v některých případech probouzí neetické chování. Ale o tom jindy.</p><p>Účtované hodiny mají smysl u rutinních úkolů — čím více času, tím více umotaných housek, ale u kreativní práce mi to prostě smysl nedává. Pro nerutinní úkoly je spojení mezi tím, kolik času někdo na úkolu trávil a jaký je výsledek, jaká je jeho hodnota a přínos pro zákazníka, naprostý nesmysl.</p><blockquote>Nechte lidi soustředit se na práci, ne na čas, který jim to zabere!</blockquote><p>Nastavte takové prostředí, kde jsou <strong>důležité výsledky</strong>! Odprostěte se od toho, že je práce definovaná časem a až potom dosaženým výsledkem.</p><h4><strong>Dobrý systém hodnocení = d</strong>obře hodnotit = dobře odměňovat.</h4><p>A jdeme do finále, po skončení hodnotícího období bychom měli skutečně zhodnotit.</p><p>Zhodnocení by měl udělat nejbližší nadřízený pracovník, protože on je tím nejpovolanějším, celou dobu byl s hodnoceným v přímém kontaktu, on mu úkoly zadával a pracoval s ním. Vyhneme se tak dohadování, že to bylo celé jinak a debata sklouzne uplně jinam.</p><p>Vycházejme z průběžných výsledků a zhodnoťme výkon třeba podle stanovených závazků, dosažených cílů, nebo jen slovně zhodnoťme působení ve firmě.</p><p>Vytvořme si ideálně <strong>systém hodnocení,</strong> který bude odpovídat charakteru naší firmy. Zaveďme si stupnice, barevné puntíky, checklisty.. variant je mnoho, zvolme tu, která nám všem bude dávat smysl.</p><p>Takový dobře postavený odměňovací systém nám dokáže přilákat kvalitní lidi, motivovat a udržet stávající a dobře odměňovat pracovníky za jejich úsilí, výsledky, loajalitu, zkušenosti a schopnosti.</p><h4>Spravedlivost.</h4><p>Každý člověk subjektivně hodnotí svou pozici, výkon a způsob jakým je odměňován v porovnání se svými kolegy. Vyžadujeme spravedlivé zacházení ve srovnání s ostatními na srovnatelných pozicích. Pokud vnímáme svou odměnu jako “spravedlivou” v rámci svého okolí, jsme daleko více motivováni k výsledkům. V opačném případě dojde k dost drsné demotivaci. (<em>“Co bych se snažil, když tady Franta vedle mě umí míň a má víc..”</em>)</p><h4>Vlastní projekt.</h4><p>Nechme lidi třeba 1 den za týden/měsíc/čtvrtletí dělat na jakémkoliv projektu, který si sami vyberou i když to nebude běžnou náplní jejich pracovního dne. Ty nejlepší nápady vznikají právě tehdy, když to nejméně čekáme. Ať si zvolí svůj tým, svůj úkol a na nějakém neoficiálním setkání se ostatním pochlubí se svými výsledky. I takový neofiko projekt musí mít cíl.</p><p>Pokud je to jen trochu možné, zkusme nechat lidi pracovat v týmech, které si sami sestaví. Lidé jsou v takových týmech spokojenější, než když je někam přidělíte.</p><h4>Motivovaný pracovník vs. spokojený pracovník.</h4><p>Dobré výkony podává dobře motivovaný pracovník. Motivovaný pracovník rovná se spokojený pracovník.</p><p>Zatímco motivovaný pracovník může být docela dobře i spokojený pracovník, obráceně už to nefunguje. Spokojenost má mizivý účinek na jeho motivaci a jeho nespokojenost se odrazí na jeho výkonu a kvalitě práce.</p><blockquote>Muž se cítí dobře, když podává dobré výkony. Žena podává doré výkony, když se cítí dobře. (Matreyi Pointek)</blockquote><h3>Na závěr…</h3><p>Nastavme kvalitní motivační prostředí, přesuňme se od krátkodobých motivací k těm dlouhodobějším, oslavujme úspěchy a najímejme ty, kteří to mají hozené stejným směrem, ideálně tím Íčkovým ;)</p><p>..a nezapomeňme..</p><blockquote>ANYONE can be happy at work. (Alexander Kjerulf)</blockquote><p>-</p><p>Chytrosti a inspirace čerpány z knihy Pohon od Daniela H. Pinka, <a href="https://www.peoplecomm.cz/kniha-svoboda-v-praci">Svoboda v práci</a> od Brian M.Carney, na konferencích jako je <a href="http://www.svobodanazivo.cz/">Svoboda v práci</a>, <a href="http://www.happinessatwork.cz/">Happines@Work</a>, ze setkání s <a href="https://www.tomashajzler.com/">Tomášem Hajzlerem</a>, ze setkání s <a href="http://www.stestivpraci.cz/">Happiness manažery</a> v čele s <a href="https://www.linkedin.com/in/michalsrajer/">Michalem Šrajerem</a>, z <a href="http://www.elai.cz/project/daniel-fanc/?gclid=CLmAj-ijktMCFYc_Gwod6PAJyA">workshopu Týmy 2.0</a> s Danielem Francem, velkou inspirací též byl <a href="http://kjerulf.com/">Alexander Kjerulf</a> s knihou Happy hour is 9 to 5.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=43fc042eafb6" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/designeo-brains/pracovn%C3%AD-prost%C5%99ed%C3%AD-nov%C3%A9-generace-43fc042eafb6">Pracovní prostředí nové generace</a> was originally published in <a href="https://medium.com/designeo-brains">Designeo Brains</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Svět, kde lidi práce baví.]]></title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains/sv%C4%9Bt-kde-lidi-pr%C3%A1ce-bav%C3%AD-d4058e162ada?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/d4058e162ada</guid>
            <category><![CDATA[happiness-at-work]]></category>
            <category><![CDATA[motivation]]></category>
            <category><![CDATA[management-and-leadership]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Michaličková]]></dc:creator>
            <pubDate>Sun, 09 Apr 2017 17:42:22 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2017-04-09T18:16:32.822Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/960/1*IrzPv0aj9XmGsZIUkbkJAA.png" /></figure><p>Když to kolem sebe vidím, nemůžu jen tak sedět a nic nedělat. Bublá to ve mně, už dlouho. Něco se v tom světě kolem nás pokazilo a já tomu chci přijít na kloub. Proč jsou neustále všichni se svou prací nespokojeni? Proč rotují od jedné firmy k druhé? Proč to vypadá, že je tak strašně málo schopných lidí? Je to o penězích? Nebo tím životem, který vedem?</p><p>Chci se s vámi podělit o shrnutí toho, co jsem načetla, slyšela a zažila.</p><blockquote>Chci změnit vnímání “práce” a tím pozvednout životy všech — bude se nám pak spolu všem lépe žít.</blockquote><p>Představte si svět, kde nás všechny (vedení i zaměstnance) práce baví, jsme dlouhodobě spokojení, motivovaní, samostatní, chceme se neustále zlepšovat a v tom co děláme vidíme smysl.</p><p>Blbost? Já vím, že to existuje. Ten svět jsem si vytvořila. Ano, bolí to, jednou je to nahoře, jednou dole (a takhle se to vystřídá i několikrát za dopoledne), někdy mě to baví víc, někdy míň, někdy bych s tím vším nejraději třískla a odjela někam daleko, ale když tohle období rozdýchám a na věc mrknu s nadhledem, jsem ve svém pracovním světě happy.</p><p>Jak takový svět vytvořit i pro ostatní v týmu je těžká otázka, na kterou hledám odpověď. Nemám univerzální pravdu ani instantní návod na to, aby vám lidi v týmu od pondělí začali fungovat jinak.</p><p>Je to prostě jen text k zamyšlení a třeba vás to popostrčí někam dál, stejně jako mě.</p><h4>Management z minulého století</h4><p><strong>Nová generace</strong> vyžaduje <strong>nové přístupy</strong> a je to velmi žhavé téma. Jak si udržet dobré a kvalitní lidi, kteří odchází ke konkurenci? A hlavně proč se to děje?</p><p>V IT je obecně známo, že je velký přetlak práce, kvalitních lidí málo. A když už si s někým dáte tu práci a vypipláte si z juniora seniora, nebo když už najdete kvalitního člena týmu (a nebavíme se o týdnech, ale spíš o měsících hledání), dojdete k otázce, jak si ho udržet? Co je tím, co lidi dělá loajální vůči firmě a nestanou se z nich přelétavky kvůli pár tisícům navíc?</p><p>Podle mě je hodně důležité, jak to má každý hozené — myslím tak jako sám v sobě. Co ho vlastně motivuje k tomu, aby dělal to, co dělá …jestli teda vůbec něco dělá.. 😃 a jak se k takovému člověku ve finále chováme.</p><p>Každý to má hozené jinak a každý tedy vyžaduje jiný přístup.</p><h4>Metoda cukru a biče.</h4><p>Možná už jste si také všimli, že metoda trestů a odměn zpravidla nefunguje, že docela často spíš škodí. Metoda cukru a biče patří do minulého století. V dnešní době je to opravdu neslučitelné s tím, jak fungujeme, jak přemýšlíme, co děláme, kdy to děláme a jak to děláme. Nutně potřebujeme upgrade systému motivací a hodnocení!</p><p>Věda a výzkum praví:</p><ul><li>Každý chce <strong>být autonomní</strong>, tedy uspokojit touhu řídit sám sebe a svůj život, mít ho tzv. ve svých rukách,</li><li>každý má <strong>nutkání být lepší</strong> — v tom, na čem opravdu záleží,</li><li>a konečně každý má touhu dělat to, co má nějaký smysl — <strong>vyšší smysl</strong>.</li></ul><p>Už od základky víme, že fungujeme na principu několika hnacích motorů — především jsou to biologické potřeby — hlad, žízeň a sex.. víme, že jsme schopni reagovat na odměny a tresty.. (přirozeně vyhledáváme odměnu, snažíme se vyhnout trestu) a teď pozor, páni vědci zjistili, že fungujem i na třetím principu a to je <strong>“vnitřní motivace”</strong>.</p><p>Už to není jen o penězích. V IT neřídíme dělníky u pásu, kteří vykonávají rutinní práci, řídíme novou generaci, která pracuje kreativně a tím vyžaduje zcela odlišný přístup od toho, co byl praktikován dosud.</p><h4><strong>Proč to nefunguje?</strong></h4><p>Metoda cukru a biče dlouhodobě dusí vnitřní motivaci, snižuje výkonnost, zabíjí kreativitu a vytěsňuje správné chování. Vede k obcházení pravidel, může se stát návykové (za čas chcete víc a víc) a podporuje krátkodobé myšlení.</p><p>Je ale třeba uznat, že jsou přecijen situace, kdy stále funguje dobře — je efektivní hlavně u <strong>rutinních úkolů</strong>, které mají jasná a daná pravidla. Proč? V těchto případech máte jen velmi malé množství vnitřní motivace (takže není co dusit) a není potřeba žádná velká kreativita (takže není co zabíjet). Dokonce tahle metoda dokáže být někdy <strong>efektivní</strong> a hlavně v těch případech, když sami uznáte a <em>vysvětlíte, proč je daný úkol nutné udělat</em>, <em>že to je fakt “wopruz” </em>a dáte lidem <em>plnou svobodu</em> v tom, jak jej vykonají ...potom odměna typu “Až to uděláš, tak něco..” dává smysl.</p><p>[Kulturní vložka: <a href="https://www.youtube.com/watch?v=qy_mIEnnlF4">Chocolate?</a>]</p><figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/635/1*ti1nSbRz4jiTSDSGqYrRNg.png" /></figure><p>U <strong>nerutinních úkolů</strong>, když je potřeba kreativita a zapojení mozku, vymyšlení řešení, na to už cukr a bič nefunguje, lépe řečeno, je dost demotivující.</p><p>Ideální recept na snížení výkonnosti týmu a zabití jakékoliv kreativity: <em>“Když vymyslíte, jak naimplementovat tuto novou funkcionalitu do stávajícího systému a zákazníkovi se tím zvýší obraty, dostanete desetiprocentní bonus.”</em></p><h4>Jak podpořit výkon u kreativní činnosti?</h4><p>Chceme-li podpořit tedy výkonost v kreativních/nerutinních činnostech, je lepší využívat <strong>nenáhodných odměn.</strong></p><p>Tedy taková odměna, která je nečekaná a hlavně nabídnuta až po splnění úkolu. Pozor na to, že odměna musí být závislá na jednom specifickém požadavku, ne na obecném přání.</p><p>Nabídka odměny na začátku úkolu způsobí to, že se lidská pozornost zaměří na získání odměny jako takové ,než na samotný problém, který tu visí k vyřešení.</p><p>Odměňování by se tedy mělo posunout spíše do stylu: <em>“To, jak jste vyřešili problém s implementací nové funkcionality je naprostá bomba. Zvu vás na oběd.” </em>nebo jim kupte hromadu řízků, karton piv… Dejme najevo uznání za jejich skvělou práci.</p><blockquote>Pokud jsou odměny neočekávané, nejsou brány jako důvod pro vykonání úkolu, čímžto se odměna nestane návykovou.</blockquote><p>Ale <strong>opatrně s tím</strong>.. při neuvážlivém používání těchto neočekávaných odměn, se rychle mohou jednoho dne proměnit v odměny očekávané a vyžadované a kouzlo je pryč a efektivní výkon jakbysmet.</p><h4>Jak podpořit vnitřní motivaci?</h4><p>Pracujme s <strong>nemateriálními odměnami </strong>— pochvala, pozitivní zpětná vazba a zajistěme, že lidé vědí, jak si vedou. Chvalte konkrétní věci (“skvělý výběr technologie”), chvalte přístup, snahu, strategii..</p><p>Zkusme to třeba jako: <em>“Na tomhle projektu jste odvedli skvělou práci. Klient je spokojený a zjednodušilo mu to výrazně práci a šetří čas jemu i dalším 100 lidem. Díky.”</em></p><p>Nezaměřujme se na dosažení výsledku jako takového např. <em>“Super, naprogramovali jste to přesně tak , jak jsem chtěl”. </em>Au!</p><h3><strong>Změňme náš přístup!</strong></h3><p>Profesor managementu na MIT, Dougles McGregor tvrdí — někteří lidé fungují díky <strong>vnější motivaci</strong> (Typ X — extrinsic) a někteří jsou založeni na <strong>vnitřní motivaci</strong> (Typ I — intrinsic). Nikdo není čistě jeden typ, ale obecně lze říci, že se více chová podle jednoho nebo druhého vzoru.</p><p>Pro <strong>první typ</strong> (X) je důležitá hlavně <strong>vnější odměna</strong>, kterou za činnost obdrží, než samotné vnitřní uspokojení z činnosti jako takové. Tito lidé rozhodně nezapomínají na potěšení z toho, co dělají, ale není to pro ně tak důležité, berou to jako druhotnou záležitost.</p><p>Pro <strong>druhý typ</strong> (I) je hlavním motorem jejich činnosti <strong>svoboda, náročnost a účel samotného úkolu</strong>. Další odměny jsou vítané, ale spíš jako něco druhotného. Dobrá zpráva je, že tento typ není charakterový rys, není to vrozené, je to získaný typ chování, takže tento přístup lze docela dobře procvičovat a změnit. (hurá!)</p><p>Lidé pohánění vnitřní motivací se dokáží řídit sami a snaží se neustále zlepšovat v tom, co dělají a na čem jim opravdu záleží (a zpravidla to má nějaký vyšší smysl). Motivace těchto lidí stoupá, společně s jejich výkonem. Věda a praxe ukazují, že <strong>v dlouhodobém horizontu tito jedinci dosáhnou daleko více, než ti co jdou po rychlém cukru</strong> (vnější odměně).</p><p>Z krátkodobého pohledu to samozřejmě neplatí. Výsledky přijdou rychleji, pokud budete soustředit pozornost svých pracovníků na vnější odměny, nicméně problém je v tom, že to není dlouhodobě udržitelné.</p><h4>Kde hledat dlouhodobě udržitelné motivátory</h4><p><strong>Jsou to peníze? </strong>Co se týče peněz, oběma typům na penězích záleží, ne že ne, ale jejich přístupy k nim se liší.</p><p>Pokud firma adekvátně neohodnotí výši naší mzdy, náš výkon, nebo pokud náš plat není srovnatelný s platem jiných, kteří dělají podobnou práci, pak jde naše motivace slušně řečeno “do kytek”. A je jedno jaký typ podle Douglese jste. Pokud ale výše odměny dosáhne určité úrovně, která uspokojí naše potřeby, pak se začne chování lišit.</p><p>Lidé fungující na vnitřní motivaci neodmítají zvýšení platu, ani finanční bonusy. Pokud cítí, že jejich ohodnocení je férové, odsouvají otázku peněz stranou a soustředí se na práci jako takovou a další navýšení mzdy je příjemný bonus. To se týká i nehmotné odměny. Jsou rádi oceněni za to, čeho dosáhli, ale je to pro ně zpětná vazba, ne cíl samotný.</p><p>Naproti tomu pro ty zaměřené primárně na vnější odměny, jsou peníze tím hlavním, a jejich cílem je být uznávaný a dobře hodnocený, nikoliv práce samotná.</p><p><strong>Lidé musí být dobře zaplaceni</strong>, aby pokryli všechny své osobní potřeby, postarali se o rodinu, zaplatili si své koníčky apod. Jakmile této hranice dosáhnete, pak už <strong>peníze žádný zásadní vliv na výkonnost a motivaci nemají</strong>.</p><p>Špatná zpráva — obnovitelné zdroje vnější motivace neexistují. A je to dost průšvih, pokud je vaše firma a lidi v ní založena právě na tomto principu vnějších odměn. Vnější motivace jsou velice nákladný neobnovitelný zdroj, jsou těžce návykové a časem bude váš pracovník chtít víc a víc — víc peněz, víc volna, víc bonusů..</p><p>Jsou-li peníze použity jako vnější odměna za nějakou činnost, ztratí subjekty o tuto činnost vnitřní zájem. Hra se stává prací. Je jako rychlý cukr, krátkodobě vám může navodit pocit štěstí a vy pracujete o pár hodin déle, ale účinky vyprchají a může dojít i k tomu, že vás jakákoliv další činnost bez odměn nebaví. Ve finále to způsobí, že <strong>odměny mohou mít až negativní vliv.</strong></p><p>Udržení motivace vnějšími zdroji je postupem času náročnější a náročnější a jednoho dne prostě zdroje dojdou a pak už není kam dál, tak lidé mění své působiště, nalákáni na pozlátka a výhody jiného typu, které čerpají a čerpají až se zase nasytí a jdou jinam a stále mají pocit určité nespokojenosti.</p><p>Co s tím?</p><p>Dobrá zpráva — <strong>vnitřní motivace čerpá ze zdrojů, které jsou lehce obnovitelné, dají se doplnit a nezpůsobují další škody</strong> (na duši třeba). Chování založené na vnitřní motivaci podporuje naši větší psychickou a fyzickou pohodu. Lidé zpravidla mají větší sebeúctu, kvalitnější mezilidské vztahy a <strong>jsou prostě celkově víc v pohodě</strong>.</p><p>Takže z toho jednoznačně plyne, že ideální stav je, mít to hozené spíše jako “íčkař”, než jako “ixkař” a pracovat tam, kde vedou zdravé, dlouhodobě motivované prostředí, které spravedlivě odměňuje lidi, posiluje jejich autonomii, podporuje jejich rozvoj a celé to má nějaký smysl.</p><p>Jak takové prostředí nastavit? Zkusím nahodit myšlenky v dalším článku <a href="https://medium.com/@theressa44/pracovn%C3%AD-prost%C5%99ed%C3%AD-nov%C3%A9-generace-43fc042eafb6">Pracovní prostředí nové generace</a>.</p><p>-</p><p>Chytrosti a inspirace čerpány z knihy Pohon od Daniela H. Pinka, <a href="https://www.peoplecomm.cz/kniha-svoboda-v-praci">Svoboda v práci</a> od Brian M.Carney, na konferencích jako je <a href="http://www.svobodanazivo.cz/">Svoboda v práci</a>, <a href="http://www.happinessatwork.cz/">Happines@Work</a>, ze setkání s <a href="https://www.tomashajzler.com/">Tomášem Hajzlerem</a>, ze setkání s <a href="http://www.stestivpraci.cz/">Happiness manažery</a> v čele s <a href="https://www.linkedin.com/in/michalsrajer/">Michalem Šrajerem</a>, z <a href="http://www.elai.cz/project/daniel-fanc/?gclid=CLmAj-ijktMCFYc_Gwod6PAJyA">workshopu Týmy 2.0</a> s Danielem Francem, velkou inspirací též byl <a href="http://kjerulf.com/">Alexander Kjerulf</a> s knihou Happy hour is 9 to 5.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=d4058e162ada" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/designeo-brains/sv%C4%9Bt-kde-lidi-pr%C3%A1ce-bav%C3%AD-d4058e162ada">Svět, kde lidi práce baví.</a> was originally published in <a href="https://medium.com/designeo-brains">Designeo Brains</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Happiness Manager vs. Happy Office Manager]]></title>
            <link>https://medium.com/designeo-brains/happiness-manager-vs-happy-office-manager-517d39602eaf?source=rss----92e445df7fe8---4</link>
            <guid isPermaLink="false">https://medium.com/p/517d39602eaf</guid>
            <category><![CDATA[work]]></category>
            <category><![CDATA[management]]></category>
            <category><![CDATA[happiness]]></category>
            <dc:creator><![CDATA[Tereza Michaličková]]></dc:creator>
            <pubDate>Thu, 23 Feb 2017 21:16:34 GMT</pubDate>
            <atom:updated>2017-02-01T22:55:17.044Z</atom:updated>
            <content:encoded><![CDATA[<figure><img alt="" src="https://cdn-images-1.medium.com/max/800/1*h8oX7a6yxB_dflwHiZ45xg.jpeg" /></figure><p><em>“…musím vás, ač nerada, upozornit na jednu velice nepříjemnou věc. Rozmohl se nám tady takový nešvar..”</em></p><p>A je to tady! už to ze severu dorazilo i k nám. Ano, pozice, která v lidech vzbuzuje spíše úsměv na rtech a rozpaky. “Co si to zase kdo vymyslel za nesmyslnou a zbytečnou pozici?”, “Ty firmy už fakt nevědí co by..”</p><p>Všude se to hemží CEO, CFO, COO, CTO.. z recepční je “Office Managerka” nebo ještě lépe “Office Support Staff Team Lead”, z vrátného “First Contact Officer”, z uklízečky “Facility Manager Assistant”, ze skladníka “Inter Logistic Manager” no a teď ještě do toho ten “Happiness Manager”. Vypadá to tak trochu, že čím lépe znějící pozice, tím štastnější zaměstnanec.. nebo co.</p><p>Ať už tomu budeme řikat jakkoliv, Happiness Manager, Pleasure Manager, řidič štěstí, manažer štěstí.. dosaďte si tam co chcete, se u nás začíná tu a tam objevovat a je na čase si trochu vyjasnit pojmy.</p><p>Pro někoho je to prázdný buzzword, prostě nový nejvíc sexy cool název pro asistentku v kanceláři, která bude sedět na recepci, mít kytku ve vlasech, mrkat na kolemjdoucí a rozdávat úsměvy na všechny strany, pro jiného (a v tom lepším případě) to bude aktivní člen týmu, který zajišťuje, že je v kanclu uklizeno, je dostatek kávy, že jsou hrníčky a bonbony na svých místech, občas se napečou sušenky, či buchta, zařídí se firemní večírky, narozeninové dorty, nějaké ty teambuildingy a to je “to wono”, teď děláme ty zaměstnance šťastnější.</p><p>Dle mého — chyba lávky.</p><p>Tyhle praktiky jsou fajn, ale jen jako doplňková strava. Já tomu říkám “rychlej cukr”. Sušenky, koláče a káva zdarma v kanclu přinesou úsměv jednou, podruhé, po páté, ale pak už se to stává samozřejmostí bez účinku, zkrátka normálkou a co je normální a běžné, to mozek nezachycuje a nevyhodnocuje. Netvrdím, že je to špatná volba, to rozhodně ne, i tenhle přísun energie hraje svou důležitou roli, zvlášť když jde někdy do tuhého, ale není to nic, co by člověka dělalo šťastným, myslím tím dlouhodobě šťastným. Pro správný tělesný vývoj vám taky nebude stačit jen hroznový cukr, potřebujete mít pevnou základnu, pořádné jídlo, abyste dokázali fungovat, jinak dříve či později vám začne být zle.</p><p>Domnívám se, že to, odkud proudí to skutečné dlouhotrvající štěstí a uspokojení z toho co člověk dělá je ve firemní kultuře, ve vizi, v principech, které daný tým lidí zastává. Jsou to ty nehmatatelné a těžce uchopitelné záležitosti, jako pozitivní emoce, je to o pocitech, o pozitivních zpětných vazbách, o ocenění, o vztazích, o zodpovědnosti, o chování jednotlivců..</p><p>Pozici řidiče štěstí ve firmě vnímám jako někoho, kdo má možnost určovat směr, utvářet ten tým a kulturu tak, aby to dávalo všem smysl a zajišťoval spíše dlouhodobou “hodnotnou nutriční stravu” než “rychlej cukr”. Je to parťák, který má v týmu přirozenou důvěru a respekt, je to člověk, který ví co se v týmu děje, dokáže ho formovat, hájí hodnoty a zájmy lidí, kteří jsou každý jiný a přesto spolu-pracují ve dne v noci na stejné vlně, sdílí nadšení se stejnou vizí. A nejen to, měl by to být mezičlánek mezi spojením toho tvrdého byznys světa (mít tedy informace o dění ve firmě a kolem ní) a tou křehkou trojrozměrnou bytostí, která práci vykonává se všemi svými pocity, emocemi, starostmi i radostmi.</p><p>Měl by dokázat vychytávat nedostatky, zvládnout odhalit ty lehké náladové nuance a zasáhnout ve správnou chvíli na správném místě, nebát se šáhnout do zajetých “normálních” procesů (jak jsme si řekli, co je normální, to mozek neřeší, byť je to na hlavu postavené), postavit se čelem k výzvám typu “ale takhle jsme to dělali vždycky” a udělat to jinak, lépe, protože to jak se v práci cítíme se odráží v tom, jak dobře pracujeme. A na to mají většinou Office manažerky, v tom pravém slova smyslu, krátké prstíky.</p><p>A v tuhle chvíli vyvstává spousta dalších otázek — lze vůbec takového člověka najmout? Je reálné, aby najatá osoba dokázala vycítit potřeby a nastavit principy tak, aby to všechno fungovalo? Pustí vedení takového člověka k informacím o tom jak se firmě daří? Jak dlouho trvá, než se člověk v cizím týmu rozkouká.. není to už pak celé špatně od začátku, že je to někdo z venku najatý a lidé ho už jen proto budou tak trochu nechávat stále stranou? Neměl by to být někdo z tvrdého jádra firmy (ať už si říká jakkoliv)? A je lepší když je to žena, nebo muž? Kdo na to má lepší buňky?</p><p>Tak třeba někdy u kafe to rozlousknem.. <br>Více Happiness Managerů, ale takových těch.. (krátká dramatická pauza) ..opravdových ;)</p><p>Pro to štěstí v práci, potažmo v našem životě je potřeba něco udělat, samo nepřijde.</p><img src="https://medium.com/_/stat?event=post.clientViewed&referrerSource=full_rss&postId=517d39602eaf" width="1" height="1" alt=""><hr><p><a href="https://medium.com/designeo-brains/happiness-manager-vs-happy-office-manager-517d39602eaf">Happiness Manager vs. Happy Office Manager</a> was originally published in <a href="https://medium.com/designeo-brains">Designeo Brains</a> on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.</p>]]></content:encoded>
        </item>
    </channel>
</rss>