Cla mezi EU a USA: napětí, obchodní dohoda a co by mohlo být jinak

Zjistěte, o co se v obchodní dohodě mezi EU a USA hraje. Od politického napětí po připravovanou dohodu o clech.

Zveřejněno: 14-02-2025 Poslední aktualizace: 25-06-2026 - 10:20 Doba čtení (v minutách): 11

Obsah

Evropská unie a Spojené státy spolu udržují čilé obchodní styky. Změny cel tak mohou snadno dopadnout na každodenní život Evropanů a ovlivnit vše od cen v obchodech až po schopnost podniků vyvážet své výrobky.

Na jaře 2025 začaly USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa hrozit cly a využívat je jako způsob řešení toho, co vnímaly jako deficit v obchodu s EU.

V červenci 2025 se oběma stranám podařilo nalézt o nových clech politickou shodu. Tu ještě musí schválit Evropský parlament a vlády členských států EU.

Od uzavření dohody nicméně prezident Trump využil geopolitické napětí a výhružky cly obnovil.

Unie však má možnosti, jak se ekonomickému vydírání bránit. Může zavést odvetná cla, použít svůj zvláštní nástroj proti ekonomickému nátlaku nebo domáhat se svých práv u Světové obchodní organizace. Přednostně se ale vždy nejprve pokusí vyjednat dohodu.

Přečtěte si více o obchodní politice EU

Jak moc jsou obchodní vztahy mezi EU a USA důležité?

Transatlantické obchodní a investiční vztahy jsou svou hodnotou největší na světě.

V roce 2024 představovala obchodní výměna mezi EU a USA 30 % globálního obchodu a 43 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP).

Obchod se zbožím

Díváme-li se na vývoz a dovoz zboží dohromady, jsou pro sebe EU a USA těmi nejdůležitějšími obchodními partnery.

Do Spojených států proudí největší část zboží vyváženého z EU a zároveň jsou USA druhým (hned po Číně) největším dovozcem zboží do EU.

V roce 2024 měla vzájemná výměna zboží hodnotu 867 miliard eur.

EU vyvezla do USA v roce 2024 především:

mechanická a elektrická zařízení,
farmaceutické výrobky,
auta a letadla.

V roce 2024 EU naopak dovážela z USA zejména:

ropu, zemní plyn a uhlí,
mechanická a elektrická zařízení,
farmaceutické výrobky.

Obchod se službami

Vzájemná výměna služeb mezi Unií a Spojenými státy měla v roce 2024 hodnotu zhruba 817 miliard eur.

Export služeb z EU do USA tvoří hlavně:

podnikatelské služby,
telekomunikační, počítačové a informační služby,
doprava.

Na importu služeb z USA do EU pak mají největší podíl:

práva duševního vlastnictví,
podnikatelské služby,
informační a telekomunikační technologie.

Přebytky a schodky obchodní bilance mezi EU a USA

V roce 2024 měla EU v obchodu se zbožím s USA přebytek 198 miliard eur a v obchodu se službami schodek 148 miliard eur.

Celková obchodní bilance u zboží a služeb dohromady tak činila přebytek 50 miliard eur, což je méně než 3 % vzájemného obchodního toku v hodnotě 1,68 bilionu eur.

Mají EU a USA dohodu o volném obchodu?

Ne. Hospodářské vztahy mezi EU a USA neupravuje žádná dohoda o volném obchodu – tedy žádná dvoustranná smlouva o odstraňování obchodních překážek, jako jsou cla a kvóty.

Podívejte se na nejnovější statistiky obchodu mezi EU a USA

Co jsou to cla a kdo je platí?

Cla jsou daň z dovozu, kterou obvykle platí společnost, jež dané zboží dováží. Často je ale přenášena na spotřebitele, kteří zkrátka za zboží zaplatí vyšší cenu. Slouží jako forma podpory místních podniků a ochrana pracovních míst a domácího průmyslu před nekalou hospodářskou soutěží.

Díky clům mají vlády vyšší příjmy a rostou ceny dovážených výrobků, což zvýhodňuje ty tuzemské.

Jak americká cla ovlivňují Evropu a obchod mezi EU a USA?

Jestliže Spojené státy zvýší cla na dovoz z Unie, dané výrobky zdraží, a tím pádem se v USA začnou hůře prodávat. To není dobré pro podniky v EU, které s USA obchodují.

Pokud Unie zareaguje uvalením cel na výrobky z USA, zdraží je tím pro evropské spotřebitele.

Spojené státy uvalují cla i na jiné části světa, což ovšem způsobuje problémy i Unii. Postižené země by se mohly rozhodnout, že výrobky, které se jim nedaří dobře prodat v USA, přesměrují do Evropy, což by vyvinulo další konkurenční tlak na podniky v EU.

Vzhledem k tomu, jak úzce je světová ekonomika provázaná, mohou cla uvalená na jiné země narušit i dodavatelské řetězce mnoha evropských podniků a ztížit jim nákup konkrétních produktů za přiměřenou cenu.

Nejistá situace kolem cel a jejich dopadů tak vytváří nejistotu i pro společnosti v EU. Ty pak začnou odkládat investice a to ještě víc zbrzdí hospodářský růst.

Na druhou stranu může uvalování dalších cel ze strany USA vést
postižené země k upevňování vazeb s EU, takže celková rovnováha zůstane zachována.

Unie má dohody o volném obchodu se zeměmi a regiony z celého světa. Díky tomu mají spotřebitelé větší výběr, nižší ceny, více obchodních příležitostí a výběr z více pracovních míst.

Zjistěte více o dohodách EU o volném obchodu

V čem spočívá dohoda o clech a obchodu mezi EU a USA?

V červenci 2025 dospěli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump ve skotském Turnberry k politické dohodě o clech a obchodu. Dohoda nebyla právně závazná, nicméně některé její aspekty byly později promítnuty do dvou legislativních návrhů Komise, a ty byly schváleny.

Jaké změny se tedy ohledně cel dohodly?

Než se Donald Trump podruhé ujal funkce prezidenta USA, byly obchodní vztahy mezi EU a USA založeny na pravidlech Světové obchodní organizace (WTO) a obě strany uplatňovaly tzv. doložku nejvyšších výhod, tedy nízká nebo nulová cla na většinu zboží.

V rámci dohody z Turnberry se obě strany domluvily, že nově zavedená americká cla budou u téměř veškerého zboží z EU zastropována na 15 %. To se týká i automobilů a automobilových dílů a v budoucnu případně léčivých přípravků a polovodičů.

USA se ve vztahu k EU vrátily k dosavadním celním sazbám na letadla a letadlové součásti a na některé chemické látky, léky a přírodní zdroje a dle dohody budou USA i EU pracovat na tom, aby k těmto produktům přibyly další.

Dohoda také zrušila již tak nízká unijní cla na dovoz průmyslového zboží z USA, zároveň však chrání citlivá místa klíčových průmyslových a zemědělských sektorů EU.

Dále EU souhlasila s větším otevřením svého trhu určitým zemědělským produktům z USA, které pro ni nejsou problematické, mimo jiné sójovému oleji a zpracovaným potravinám jako kečup, kakao a sušenky. To by mělo evropským zemědělcům a zpracovatelům snížit náklady na některé vstupní suroviny, aniž by byla ohrožena citlivá zemědělská produkce EU, k níž patří hovězí maso a drůbež.

Obě strany se zavázaly pracovat na odolnějších dodavatelských řetězcích a spolupracovat na prověřování investic a kontrole vývozu.

Dohoda se rovněž věnuje zajištění kritických dodávek energie a technologií a zahrnuje závazky k podpoře a usnadnění vzájemných investic na obou stranách Atlantiku.

Kdo o dohodě rozhodoval na evropské straně?

Na straně EU dohoda prošla demokratickým schvalovacím procesem, na němž se podílely Evropský parlament a Rada EU (sdružující vlády členských států EU).

Tento proces byl zahájen v srpnu 2025, kdy Evropská komise předložila dva legislativní návrhy týkající se celních aspektů dohody.

Parlament a Rada následně o návrzích jednaly a společně se dohodly na jejich konečném znění.

Jak se zaručí ochrana zájmů EU?

Zatímco v Unii běžel legislativní proces, v USA některá vysoká cla (např. 50 % na ocel) platila dál a k tomu začala nová šetření, jejichž výsledkem by mohla být další cla. Pro případ, že USA nesplní své závazky nebo zavedou nová cla, obsahují nové unijní předpisy doložku o tom, že dohodnuté celní preference lze pozastavit.

Ocel a hliník

Komise bude moci pozastavit celní preference, pokud USA do 31. prosince 2026 nepřestanou na deriváty oceli a hliníku z EU uplatňovat celní sazbu nad 15 %.

Monitorování potenciálních škod způsobených zaplavením unijního trhu dovozy z USA

Další ochranný mechanismus umožňuje Komisi prošetřit, zda celní preference na zboží z USA nevedou k takovému nárůstu jeho dovozu, že by to mohlo způsobit vážnou újmu evropskému průmyslu nebo zemědělství.

Ustanovení o skončení platnosti

Podle „doložky o zániku“ (tzv. sunset clause), kterou navrhli poslanci EP, Komise před skončením platnosti dohody na konci roku 2029 důkladně posoudí obchodní dopady dohody na průmysl, zemědělství a malé a střední podniky v EU a na změny ve struktuře obchodu s ostatními zeměmi.

Na základě výsledků posouzení Komise rozhodne, zda navrhne opatření prodloužit, či nikoli.

Jak může EU reagovat na hrozby novými cly?

Zatímco Unie formalizovala nová obchodní ujednání, prezident Trump uprostřed geopolitického napětí dál vyhrožoval novými cly.

Unie na takové hrozby a ekonomické vydírání reaguje vždy nejprve vyjednáváním. Je mnohem lepší se dohodnout než vést celní válku.

Pokud se jí ale s protistranou dohodnout nepodaří, má několik možností, jak se bránit.

Unie například může na zboží pocházející z USA uvalit odvetná cla.

Pokud dojde k závěru, že USA porušují mezinárodně dohodnutá pravidla, může podat stížnost Světové obchodní organizaci a požadovat nápravu.

Nedávno také zřídila zvláštní nástroj, který má ostatní země odradit od toho, aby na Unii vyvíjely ekonomický nátlak, a umožnit jí řešit obchodní spory skrze vyjednávání. V krajním případě jej může použít tak, že proti dané zemi zahájí protiopatření.

Obchodní války:Jak EU reaguje na neférové praktiky